27 listopadu 2008

Od okupace k invazi: obléhání Gazy


Windmill Knight a Joe Quinn

SOTT.net


Vzpomínáte když se v roce 2005 Ariel Šaron rozhodl učinit „oběť historických rozměrů“ při odsunutí zhruba 9 000 nezákonných usedlíků z Pásma Gazy? Pamatujete si drama které rozdmýchala světová média a slzy na tvářích těch, kteří museli opustit své neprávem nabyté domy a farmy? Pamatujete na debaty na téma občanská a lidská práva - práva osadníků, protože jak dobře víme, Palestinci žádná práva nemají. Pamatujete i jak se Šaronovi - který byl před lety zodpovědný za masakr v jiholibanonském uprchlickém táboře Sabra a Šatila - tenkrát tleskalo pro jeho zdrženlivost a citlivost.

Celé je to pouhé divadlo, které je součástí vypočítaného postupu dlouhodobé válečné strategie a která se blíží ke svému konci v podobě obklíčení Gazy.

Dokonce i v červenci 2005 nebylo těžké vidět že

Šarona nezajímal mír nebo spravedlnost. Jednou rukou dával a druhou bral, v podobě zakládání nových nezákonných židovských osad na Západním břehu a to i v době kdy byli odsunování osadníci v Gaze.

V článku AFP z této doby byl Šaron citován:

Šaron argumentoval, že jeho plán odsunu umožní Izraeli udržet si kontrolu nad velkými osadami na Západním břehu, protože se uvolní mezinárodní tlak na větší odsun.

Během své tiskové konference dal najevo, že program zakládání osad bude dál pokračovat, přestože izrael podporuje mezinárodní mírový plán, který stanovuje úplné přerušení osidlování.

Šařon řekl že „osidlování je důležitý program. který bude nadále pokračovat a rozvíjet se.“

Významní izraelští akademici, Uri Davis, Ilan Pappe a Tamar Yaron, v článku publikovaném v červenci 2005 jasně viděli skutečný důvod, proč byly odstraněny osady v Gaze:

Domníváme se, že hlavní, nevyřčený motiv, proč je vláda státu Izrael odhodlána odsunout židovské osadníky z osady Qatif (Katif) z Pásma Gazy, může být jejich ochrana před nebezpečím, až izraelská vláda a armáda potencionálně spustí intenzivnější masový útok na zhruba milion a půl Palestinců v Pásmu Gazy, které z asi z poloviny tvoří palestinští uprchlíci z roku 1948.

Současný scénář by se mohl podobat tomu předešlému (taktika použitá mnohokrát během Šaronovy vojenské kariéry), tzn. užití provokace k ospravedlnění hromadných útoků.

S přihlédnutím k tomuto vzorci se domníváme, že premiér Ariel Šaron a ministr vnitra Shaul Mofaz, v blízké době zvažují využití provokace k zahájení agresivního útoku na zhruba milion a půl palestinských obyvatel Pásma Gazy (další možná kombinace je zintenzivnění státního teroru a hromadného zabíjení).

A pokud by svět potřeboval další potvrzení toho, co se opravdu chystá na palestinský lid, dne 9. června 2006 vystřelila izraelská námořní loď, u pobřeží Beit Lahya, sedm dělostřeleckých střel na civilisty na pláži v oblasti Waha. Bylo zabito sedm civilistů a členů jedné rodiny (otec, matka a pět dětí).



Dívka ztratila svoji rodinu


28. června zaútočily izraelské vzdušné síly, po únosu kaprála Gilada Shalita, na jedinou funkční elektrárnu Pásma Gazy. Jakým způsobem mělo zničení palestinské civiliní infrastruktury prospět osudu Shalita nebylo vysvětleno. Vlastně jediný způsob, jak lze chápat opakované činy kolektivního trestání, je v kontextu dlouhodobého vojenského plánu, plán který je chladný a nelidský. Výmluvy mají pouze posloužit jako historka.


Scénář zrady

5. listopad tohoto roku byl důležitým dnem, ne však kvůli údajné ‚naději‘ pro mnohé na základě výsledků amerických voleb, ale protože volby značily začátek další fáze izraelského plánu na zbavení Palestiny palestinského obyvatelstva.

Nebyla to žádná náhoda, že zatímco byly oči světa upřeny na americké volby, porušila izraelská armáda pětiměsíční klid zbraní s Hamásem poté, co zabila šest „údajných bojovníků“.

Některé mediální reportáže tvrdí, že poskytují ‚vyvážený pohled‘ (který se značně liší od toho objektivního) tím. že svalují stejnou míru viny na obě strany, zatímco Sott.net psalo o skutečné pravdě, tedy že rakety kasám (které by se spíš měly nazývat ohňostroj), které údajně odpálil Hamás, jsou v podstatě neškodné a značně neefektivní. Ve skutečnosti existují velké pochybnosti o tom, kdo tyto rakety skutečně odpaluje a přesně v době, která je pro Izraeli velice výhodná. Hamás se již nechal slyšet, že rakety odpalují „izraelští kolaboranti.“ Probíhá to zhruba následovně:

- Jistí izraelští politici začnou pociťovat potřebu posunout svůj plán, tedy totální válka proti bezbrannému palestinskému lidu, ale pro který je potřeba záminky.

- Dojde k invazi do Gazy a zavraždění několika Palestinců, které Izrael označí za „bojovníky“ a použije mnohokrát použité a nevěrohodné tvrzení, že tito muži kopali tunely do Izraele, kde chtěli provést „sebevražedné útoky“.

- Z Pásma Gazy jsou do Izraele ‚někým‘ vystřeleny primitivní rakety (často na město Siderot které leží severně poblíž Gazy).

- Vystřelené rakety jsou poté použity jako další záminka pro pokračování izraelského vraždění Palestinců.

Izrael před necelými dvěma týdny opět využil svoji lest a na Gazu byla uvalena další blokáda. Izraelská vláda se rozhodla zablokovat zasílku potravin od OSN, která byla adresována pro 750 000 palestinských uprchlíků; nebyl povolen vstup Evropskou unií financovaného paliva určeného pro hlavní elektrárnu v Gaze, což vedlo k jejímu odstavení; zamítnutí vstupu dvaceti evropských konzulů, kteří měli v plánu navštívit Pásmo; na hranici byli vráceni zpět humanitární pracovníci; bránění pacientům cestovat na ošetření; zamítnutí přístupu všem novinářům; a také nevpuštění desítky akademiků a doktorů, kteří se měli zúčastnit konference na zhodnocení škody napáchané na duševním zdraví Palestinců. Kromě toho izraelská banka Hapoalim oznámila, že s Gazou do konce měsíce odmítne provádět všechny transakce, v podstatě uvaluje finanční blokádu, kterou mají následovat další banky. V Gaze nebudou žádné peníze, ale ani nic co by se dalo koupit: Gaze dnes došla pšenice. A mezitím pokračují izraelské okupační síly s vojenskými útoky.



Jak izraelská blokáda zabíjí jednoho chlapce v Gaze


Umíte si jenom představit, že žijete v podobných podmínkách? Vedoucí ředitel agentury OSN pro palestinské uprchlíky zcela správně označil situaci za katastrofickou” a humanitární katastrofu”.


Jako při znásilnění

V roce 2005 okomentoval Izrael Šamír stahování osadníků:

Stahování je jen součástí hry, jako při ználsilnění, kdy bude následovat zasunutí. Gaza zůstane vězením, které nemá ani letecké či námořní spojení se svobodou. Ale bylo by chybné soustředit se pouze na přístup, neboť letecké spojení nenasytí rodiny běžných Gazanů. Gaza není schopná stát na vlastních nohou - žádné město nemůže, ani Tel Aviv ani Londýn. Obyvytelé Gazy budou mít jen malou šanci uživit se obděláváním polí, která patříla jejich rodinám, protože izraelští farmáři upřednostňují levnější a bezproblémové Thajce. Gaza se stane preferovaným místem na umístění palestinských aktivistů, pocházejících ze Západního břehu a Jeruzaléma, a stane se velkým vězení, či rovnou, místem pohřbení.

Abysme mohli rozumět logice ‚smýkání‘, která stojí za cyklem izraelských opatření proti Gaze a Západnímu břehu, musíme si přestavit, jakým způsobem by psychopat, který sleduje určitý cíl, nahlížel na historii a politiku. Již od svého vzniku je vláda státu Izrael ovládaná sionistickým rasistým myšlením a proto se izraelští vůdci nikdy neohlíželi na prospěch původních obyvatel Palestiny, ani na přání začlenit je do své společnosti jako rovnocenné obyvatele nebo ctihodné sousedy. Jediné řešení v sionistíckém způsobu myšlení se skládá z postupného obsazení půdy a vypuzení nebo zničení místního obyvatelstva. Když sionisti přemýšlejí nad mapou Izraele, jistě pociťují jistou míru nedostatečnosti, že stále existují malé oblasti které jím nepatří.

Proto pokud je jejich záměrem zmocnit se co nejvíce území, jak toho dosáhnout? Z několika důvodů se nemůžou jen tak pustit do celkové invaze:

Zbytek světa by je odsoudil a pokud by byl tlak dostatečně silný, riskovali by že se připraví o materiální pomoc a podporu Spojených států (většinou okolo $3 miliard ročně).

Pokud se jim nepodaří prezentovat celou záležitost jako obrannou a spravedlivou válku, museli by čelit nesouhlasu vlastních obyvatel. A vystavili by se nebezpečí, že se arabský svět proti Izraeli spojí do vojenské koalice.

Alternativou tedy zůstává vytvořit dlouhodobý plán:

- Držet se rétoriky o demokracii a míru, čímž se získá respekt zbytku světa a podrží vlastní obyvatele ve spánku.

- Ospravedlnit veškeré vojenské invaze hrozbou terorismu.

- Vytvořit prostřednictvím osad na palestinském území „faktická fakta“. Protože kdo by se za několik let hádal o tom, že území není židovské, když na něm Židé vyrostli, pracovali a uzavírali manželství? Za několik let donutí ekonomické rozdíly mezi privilegovanými osadníky a jejich palestinskými sousedy, aby ti druzí bojovali nebo prchli. Pokud budou bojovat, může být odveta vždy opodstatněna nutností bránit izraelské civilisty.

Posledně zmíněné je právě logika židovských osad na Západním břehu a v Gaze. Osady v žádném případě nejsou udržitelná možnost pro Izraelce, jsou zbraní. A jako zbraň doslova fungují: někteří z nejradikálnějších a nejagresivnějších sionistů se nacházejí mezi židovskými osadníky.

Strategie vojenských razií a zakládání osad probíhala celá desetiletí, aby je jednou za čas přerušil ‚klid zbraní‘, ‚odsuny‘ a ‚mírová jednání‘. Nakonec ale proces ukrajování z Palestiny kousek po kousku pokračoval díky vhodným výmluvám. Cyklus pokračoval až do událostí ke kterým došlo 11. září 2001, které poskytly prostor pro nové a mnohem agresivnější možnosti. Jak již zajisté víte, důkazy neodvratně naznačují, že za útoky 11. září stojí izraelské zpravodajské kruhy, které podporovaly svou spoluúčastí určité prvky uvnitř americké vlády. A začíná být patrnější proč.

Traumatické události 11. září přesvědčily světové obyvatelstvo, ale hlavně obyvatele USA, že Muslimové a Arabové jsou zlo a šílení. Naše psychologická potřeba mít pocit bezpečí vedla k tomu, že jsme se stali povolnými a apatickými vůči zavádění autoritářských opatření. Avšak pro Izrael bylo nejdůležitější, že vzniklo to právné politické klima, aby mohlo dojít k urychlení procesu obsazení Palestiny. Vše se před čtyřmi lety ještě o něco zjednodušilo poté, co zemřel Jásir Arafat, charizmatický a poslední opravdový vůdce Palestinců, který zemřel údajně díky komplikacím způsobeným onemocněním krve. Pravda o smrti Arafata je na jednu stranu hrozivá a na druhou typická - byl otráven agenty státu Izrael. Bez silné osobnosti, která by sjednotila a bránila Palestinu, spolu se světem, který byl zhypnotizován aby se bál Arabů, se Izraelská vláda rozhodla urychlit proces dosažení izraelského ‚lebensraum‘ v Palestině, proces který začne v Gaze.

To vysvětluje stažení osádníků z roku 2005, ke kterému došlo necelý rok po Arafatově smrti. Pokud má dojít k vyhladovění a/nebo invazi Gazy, nelze ji uskutečnit pokud budou stát v cestě osadníci. A navíc by si mohli připsat ‚demokratické‘ body, pokud by Izrael oznámil svůj krok jako ‚oběť‘, která byla učiněna z dobré vůle a pro mír.


Otázka času

Podle Jonathana Cooka, jakmile byli osadníci mimo Gazu a Hamás u moci,

měl Izrael potřebnou výmluvu, aby se mohl začít vyvlékat ze své zodpovědnosti vůči civilnímu obyvatelstvu. Izrael přehodnotil svůj vztah s Gazou, který přešel ze stavu okupace na nepřátelé ve válečném stavu. Politika koletivního trestu, která byla v roce 2005 považována za jasně nezákonnou, se pro Izrael dnes stala běžným postupem.

Neustále se přiostřující rétorika ze strany činitelů, vyvrcholila v únoru jako nechvalně proslulá poznámka náměstka ministra obrany Matana Vilnai, který mluvil o vytvoření „šoa“, nebo-li holocaustu, v Gaze, a kdy se tato rétorika odrážela v opatření která Izrael zavedl. Armáda v červnu 2006 zničila během náletu elektrárnu v Gaze a od té doby postupně snižuje zásoby paliva. Pan Vilnai v lednu argumentoval, že by se Izrael měl „odříznout od veškeré zodpovědnosti“ vůči Gaze a dva měsíce poté podepsal Izrael dohodu s Egyptem, aby v Sinai postavil elektrárnu pro Gazu.

Veškerá opatření byla vymyšlena s jediným záměrem: přesvědčit svět, že Izrael ukončil okupací Gazy a tudíž může ignorovat okupační zákony a přistoupit na nekončící násilí.

V současné době jsme svědky prvních kroků vojenské akce. Při obléhání ve středověku, nebo dávných dobách, bylo město obklíčeno, zataraseno a odříznuto od přístupu ke zdrojům, což vedlo k oslabení a vyhladovění jeho obyvatelstva předtím, než došlo na přímý útok. Podle logicky, a pokud nás historie něco naučila, buď se chystá invaze nebo nucený exodus. Nevíme kdy a ani zda je současná situace jen pouhou zkouškou nebo ‚ostrou‘ věcí, nicméně si již nějakou dobu všímáme znamení a pozorně sledujeme slova sionistické patokracie. Udělejte si sami názor:

Například Ehud Olmert prohlásil, že obyvatelům Gazy by nemělo být dovoleno žít „normální život“, Avi Dichter věří že by mělo dojít k vykonání trestu „bez ohledu na to, jak moc to bude Palestince stát“, Meir Sheetrit naléhal, že by si Izrael „měl v Gaze vybrat jednu čtvrť a srovnat jí se zemí“ - postup který ministři probírali minulý týden.

Stejně tak náměstek ministra obrany Matan Vilnai otevřeně prohlásil, že rozsáhlá invaze Gazy je jen otázka času. Kromě toho Izraelské vojenské rádio oznámilo, že během zasedání vlády, ministr spravedlnosti Daniel Friedman a vicepremiér Haim Ramon navrhli, „aby IDF (izraelské obranné síly) evakuovaly ty vesnice, ze kterých odpaluje Hamás a další teroristické skupiny a aby dělostřelectvo vesnice následně srovnalo se zemí“. To znamená že jde o způsob, jak si obstarat ničím neověřenou výmluvu, aby mohla být zničena jakákoli vesnice.

Již nyní se jedná o lidskou tragédii, která může být jedině horší. Včera bylo hlášeno, že izraelské tanky a buldozery vpadly do jižního cípu Gazy a srovnávají se zemí zemědělskou půdu.

Naprosté pohrdání ostatními lidskými bytostmi, spolu s touhou po moci ze strany patokratů, bude vykoupeno utrpením nevinných obyvatel Gazy. Ale pokud se přepočitali ohledně kolik si toho mohou dovolit, možná bude muset zaplatit i sám stát Izrael. V takovém případě je otázkou, zda bude Izrael schopen si poradit s válkou na vlastním prahu? Bude svět, který je již otrávený krutými a nezákonnými postupy Izraele, jen nečině stát a příhlížet z okraje hřiště?

A co my? Je snadné pociťovat bezmoc, když čelíme neúprosné brutalitě, která je zaměřena na Palestince. Ale pro ty, kterým realita dala pár facek, ale kteří se neohlížejí a pokračují dál, tu je něco co můžeme dělat. Upozorňovat na dění a šířit pravdu. Zločiny proti lidskosti, kterých se izraelská vláda. spolu s armádou, dopouštějí proti Palestincům, jsou zločiny proti lidskosti každého z nás. Pokud dovolíme aby podobné zločiny pokračovaly bez protestu, pokud přijmeme lži kterými se nás snaží krmit, potom se vystavujeme nebezpečí, že se připravíme a naše lidství, a daleko od toho být nevynnými pozorovateli, se staneme aktivními účastníky na zločinu. Přestože naše šance na zastavení izraelského kolosu v převálcování Palestinců jsou malé, alespoň můžeme stát bok po boku, i když pouze v našich srdcích a myslích, s miliony obyvatel Palestiny, kteří jsou sužováni, vyhladovělí, zmrzačení a vražděni a odmítnout, aby realita jejich nešťastného stavu a nevinnosti vyhasla. Udělejte to pro Palestince, udělejte to pro sebe.


Komentář: Tento článek, a jiné články na tomto blogu, nemluví obecně o „těch Židech“. Je o psychopatech ve vysokých pozicích moci, ve vládách Izraele a USA, kteří jsou hlavní příčinou současné genocidy v Palestině. Většina normálních Židů jsou stejně jako další etnické a náboženské skupiny světa v podstatě slušní lidé. Konec konců pouze zhruba 6% světové populace trpí psychopatií.

V případě Izraele je problém v tom, že od samého vzniku následovaly jeho vlády politiku psychopatie, skrývající se za ‘Sionismus’. Izrael měl vždy podporu světových politických a finančních mocností. V podstatě mají volnou ruku ve svém zločineckém jednání. Navíc jsou velmi dobří v propagandě, čímž drží své obyvatele v iluzi (to do jísté míry platí i pro zbytek světa), že oni jsou ty hodné oběti. Izrael je jednoduše značně ponerizovaná společnost, která vede celou oblast směrem ke katastrofě.

Více o psychopatech u moci např. ZDE



Zdroj: From Occupation to Invasion: The Siege of Gaza

24 listopadu 2008

Ohnivé koule


Edmonton, Kanada, záhadná ohnivá koule rozzářila noční oblohu

CTV Edmonton


Řada obyvatel žijících v Edmontonu a okolních oblastech hlásí, že viděli padat ohnivou kouli podobnou meteoru a která rozzářila oblohu.

Oficiální zdroje zatím nepotrvrdily, zda šlo o meteor, ale mnozí očití svědkové hlásí, že viděli „jasné oranžové plameny“ s dlouhým chvostem, který horizontálně prořízl oblohu a zmizel.

Další tvrdili, že to vypadalo jako vodorovný blesk, který v ohromném pruhu ozářil všechny mraky.




Richard Bellington řekl, že jel po Highway 2 na cestě do Edmontonu, když uviděl jak se nebe rozzářilo.

Plameny byly natolik jasné a pohybovaly se tak blízko země, že zavolal 911.

Peter Koroluk, obyvatel jižního Edmontonu, řekl, že bylo těžké odhadnout kde předmět dopadl.

„Padalo to a mělo to obrovský chvost, který zářil daleko za místem, kde se s koulí spojoval,“ řekl. „Koule byla veliká asi jako fotbalový míč.“

Lidé volali až od Onoway, Beaumontu a Cold Lake a taktéž tvrdili, že viděli ohnivou kouli. Stanice na dálném severu, až u Fort McMurray, taktéž hlásí pozorování.

Někteří experti tvrdí, že by ohnivá koule mohla být součástí meterického roje Leonidy, kdy se předpokládá že od 17. listopadu může dojít k pozorování úkazů.

Pracovníci z NORADu, Severoamerického velitelství protivzdušné obrany, potvrzují, že se nejednalo o člověkem vyrobený předmět a že neohrožuje severoamerickou bezpečnost.

Chris Herd, vědec z University of Alberta studující meteority, řekl, že by lidé neměli panikařit když uvidí podobné úkazy.

„Obloha je ohromná,” řekl. „Může zkreslovat, tyto ohnivé koule mohou zkreslovat a může se zdát, že dopadly nedaleko, i když ve skutečnosti dopadly desítky tisíc kilometrů daleko. Fakt že k nám chodí zprávy až z Cold Lake, Saskatoonu a Airdrie znamená, že to lze pozorovat z velké vzdálenosti.”

Komentář: Ano, to je možné. Ale to neznamená, že by lidé neměli panikařit, obzvlášť když se ‘desítky tisíc kilometrů daleko’ nachází hustě obydlené město nebo průmyslová zóna.

Nejsou žádná hlášení zda meteor dopadl na zem.



Zdroj: Edmonton Alberta Fireball Meteorite


EDIT: Úlomky 10 tunového meteoru, jehož pád byl zachycen, byly nalezeny:


©The Canadian Press/Geoff Howe

'Bright as a Sun': Scientists find space rock that streaked through skies of WesternCanada

['Jasný jako Slunce': vědci našli vesmírný kámen který proletěl nad západní Kanadou]

Úlomky velké jako pěst byly nalezeny dvěma vědci, geologem Alanem Hildebrandem a doktorandkou Ellen Milley z University of Calgary, v údolí na východ od střední hranice Saskatchewanu-Alberty.

Hildebrand a Milley našli asi 12 kusů, které pocházející z velkého vesmírného kamene. Největší kus vážil zhruba 250 gramů a nejmenší jen 10 gramů. Pátrání podél dráhy letu má podle očekávání odhalit další úlomky. Univerzita odhaduje, že na ploše zhruba 20 kilometrů čtverečních mouhou být až tisíce úlomků meteoritu. Pád meteoru bylo možno vidět na vzdálenost až 700 mil daleko. Energie uvolněná během vstupu do zemské atmosféry se odhaduje na 1/10 kilotuny, nebo zhruba 100 tun výbušniny TNT.

V kategorii meteoritů se nejedná o nic zvláštního. Hildebrand odhaduje stáří úlomků na 4,5 miliard let, což je doba která sahá až ke zrodu sluneční soustavy.


22 listopadu 2008

Gaza a psychopati


Les Visible

Je třeba aby to někdo řekl a já to řeknu jak nejjednodušeji a nejjasněji bude možné. Nebudu zde uvádět mnoho odkazů. Pokud budete chtít informace odkážu vás na levou lištu a můžete kliknout na odkaz informačních webů. Dále je dostatek informací na alternativních informačních stránkách... hlavně během posledních několika dní na www.whatreallyhappened.com.


To co řeknu bude řečeno proto, protože to musí být řečeno a já to musím říct. To co chci říct je pravda. To co čtete ve sdělovacích prostředcích jsou lži. Každý složitý argument použit pro maskování a ospravedlnění utrpení a genocidy, které se Izrael dopouští na Palestincích, slouží k matení. Doufám že se mi dnes povede rozptýlit část zmatku. Několik věcí vysvětlím, ale převážně budu jen prohlašovat. Je na vás se informovat a přesvědčit se zda to co tvrdím je pravda.


První věc na kterou se musíte podívat je zmenšující se mapa Palestiny. Podívejte se pořádně. Je to důvod pro vše co se tam děje. Neexistují žádné jiné argumenty, které by nebyly lži vyprodukované tyrany, sloužící k opodstatnění svojí nadvlády. Je to důkaz který nelze vyvrátit. Jasně usvědčující důkaz. Je to co je.

Je vám řečeno, že Hamas je teroristická organizace. V nejhorším případě jsou to bojovníci za svobodu. Dále jsou zákonní představitelé palestinského lidu, kteří bylo krátce po svém zvolení sebráni … a zavřeni do izraelských věznic, kde mnozí z nich setrvávají dodnes: političtí vůdci, akademici, odborníci z různých oblastí. Proč došlo k jejich uvěznění? No právě.

Je vám řečeno, že Izrael musí provádět represivní opatření. Je to proto, že Izrael pravidelně napadá Palestinu, zabije určitý počet lidí které označí za teroristy a kteří jen náhodou sestávají z velkého počtu žen a dětí. Potom začnou na prázdných místech dopadat modely raket. Někdy vybuchnou a někdy ne, nicméně následuje zabítí dalšíchPalestinců. Existuje mnoho důkazů které nasvědčují, že za útoky těchto modelových raket stojí Izrael. Historie ukazuje, že žádný jiný stát na světě si nemůže nárokovat větší počet tvz. false flag útoků [kdy domácí vlády napadají své vlastní občany, viz. 11. září, Londýn 7.7.2005 atd.] než Izrael. I kdyby skuteční Palestinci odpalovali tyto rakety, MAJÍ NA TO VEŠKERÉ PRÁVO. Jsou okupováni, vyhazováni z jejich země, mačkání v ghetech, mořeni hladem a bez zdravotní pěce a dalších věcí.

Bylo vám řečno, že Hizballáh je teroristická organizace. Hizballáh vznikl … před několika desetiletími v důsledku izraelské okupace Libanonu. Vyplatí se prozkoumat čeho se Izrael v té době v Libanonu dopustil. Nedávno Izrael tvrdil, že několik izraelských vojáků bylo uneseno z Izraele. Byli chyceni jak se plíží v libanonském území. Dále by stálo za to zamyslet se nad prozřetelností izraelských jednotek, které byly seskupeny na hranici a připraveny na útok PŘEDTÍM, než došlo k údajnému únosu. Izrael se chce dostat k vodě z libanonské řeky Litani. To je důvod proč Izrael napadl Libanon a zabil tolik žen a dětí, a přitom ani nezapomněl na továrnu na výrobu jogurtu, která ohrožovala jogurtové zájmy Izraele, a nezapomněl rozsypat po krajině milion kazetových bomb POTÉ co byl vyhlášen mír.

Izraelské tajné operace zabily Haririho… ne Syřané.

Bylo vám řečno, že Izrael bojoval ve dvou závažných válkách, protože byl napaden svými sousedy. Pravda je zcela opačná. Izrael války vyprovokoval aby z nich těžil. V první válce Izrael napadl americkou zpravodajskou loď a odvinil někoho jiného. Odkaz na článek by měl být poučný.

Argumentuje se, že Izrael byl založen jako bezpečné útočistě pro historicky největší oběti. Okolnosti ukazují, že Izrael je v současné době v čele světově největšího průmyslu oběté. Největší ironií kterou svět kdy zažil je, že čarodějové public relations, kterým se povedlo přesvědčit svět o jedné z největších lží který kdy byly, se nyní angažují v postupném vyhlazování celého národa, před zraky celého světa, zatímco jedna část světa se v amoku dožaduje fiktivního Ježíše a jeho disneyovského nanebevzetí a druhá část masturbuje nad obrázky digitálně upravených panen, zatímco obě skupiny polykají množství lží, kterým by se zadávila i velryba.

Ježíš Kristus kterého znám, by nechtěl mít nic společného s velkou části těch, kteří údajně následují jeho učení, a co se mě týče, stále mi uniká sexuální přitažlivost výjevů na fotkách, které vypadají jakoby je někdo nafoukl pumpičkou na kolo. Vypadá to jako by jejich bradavky měly dvojí účel. Jako hladové svině se svět povaluje v krajině plastikových fantazií, zatímco vesele pokračuje mučení a vraždění. Za každou pravě probíhající válku může Izrael, včetně gruzínského útoku na Jižní Osetii, Afghánistán, Írák a možná i blížící se’ Írán. Každá z těchto zemí hoří, protože vše naplánoval Izrael. Právě tak. Tak to je.

Lze prohlásit, že psychopaté v tomto národě pracují ruku v ruce s psychopaty jiných zemí, skrývající se za různé víry a barvu pleti. Myslím si že jde o kliku černokněžníků: satanisti, kteří dělají to co dělají nejen kvůli kořisti, ale i pro zábavu. Dělají to protože můžou a dělají to přímo před vámí protože je to uspokojuje. Přikláním se k myšlence, že tak zvaným Izraelem může procházet jakási ďábelská rovnoběžka. Možná se v podzemí nacházejí tajné kobky, kde se praktikují tajemné rituály, které odebírají sílu z něčeho, co přišlo přímo z hororu. Existuje opodstatnění pro toto místo, ale s Biblí to nemá nic společného.

Jednoduše řečeno, Izrael je akciová společnost vražd a zabíjení pro zisk a zábavu. Ve které další civilizované’ zemi světa policie a armáda nečinně stojí, přihlíží a chrání šílené osadníky, jak mlátí lidi k smrti a házejí je ze střechy? Ve které další civilizované’ zemi světa se může skupina lidí vyzbrojit a překročit hranici, aby zranila obyvatele jiné země? Ve které další civilizované’ zemi světa střílejí vojáci malé děti pro pobavení, aby následně do jejich těl vystříleli celý zásobník? Ve které další civilizované’ zemi světa střílejí ostřelovači malá děvčátka, která na střeše sbírají prádlo? Ve které další civilizované’ zemi světa řidiči buldozerů záměřně drtí lidi, kteří jim stojí v cestě, smějí se tomu a doufají v další příležitost?

Které další teroristické zemi je dovoleno betrestně konat: bez přestání pravidelně zabíjet a mučit? Za oponou se něco děje: v podzemí, ve skrytých laboratořích nebo červenočerných kobkách, které okem nelze vidět. Nějaká černá magie je mezi námi a zotročila celý svět. Někteří z nás jsou immuní, ale netroufám si tvrdit proč. Možná jde o jakousi kombinaci sobeckosti, zbabělosti, násilí a sebeklamu, která má za následek, že svět je lhostejný a nese spoluvinu z utrpení jiných. Může také jít o zlou magii. Něco co připouští nepřipustitelné.

Bez ohledu na příčinu a způsob který umožňuje aby vše pokračovalo chci říci toto: za sebe, za další duše svědomí a lid Palestiny… obviňuji Izrael z masové vraždy, systematického mučení, genocidy, krádeže půdy, peněz a statků, vraždy dětí, vraždy sportu, bezpočetných lží, zla a pokrouceného jednání, ničení národů za účelem osobního zisku, manipulace světových ekonomik a pokračující kriminální činnost všeho druhu, útoku na Světové obchodní centrum a americké pamětihodnosti, nepředstavitelnou zradu a chladnokrevného záměru ovládout svět výhrůžkami a klamem To vše jednoho dne skončí. …


Aby bylo zcela jasno, nejsou to Židi jako takoví, ale psychopati ve vládách Izraele a USA, kteří jsou zdrojem současné genocidy v Palestině. Jak jsem již psal v recenzi knihy Douglase Reeda:


Je třeba zmínit, že tu nejde o židovské” spiknutí, ale spíš o to že židovské náboženství bylo vytvořeno psychopaty a dále po celá staletí tříbeno k tomu, aby sloužilo jako vhodná ideologie k uskutečnění světové revoluce”, ve které globální patokracie zamýšlí umístit normální lidí” pevně pod svou moc. Psychopati chtějí vytvořit jiný svět”, ve kterém lze otevřeně praktikovat jejich deviantní mentalitu bez toho, aby to vzbudilo jakoukoliv reakci nebo postih (jako například hněv normálních” lidí, kteří se spojí pro PRAVOU revoluci).

Samozřejmě nejen židovské náboženství slouží jako vhodná ideologie – např. křesťanské evangelické hnutí v USA je dalším příkladem podobně ponerizované struktury. Nebo pokud se podíváme mimo sféru náboženství, jsou tu samozřejmě politické ideologie, které jsou stejným způsobem ovládnuty (pokud nebyly od samého začátku formulovány deviantními jedinci) a využity pro účely psychologicky deviantních jedinců. Jakékoliv hnutí, které se snaží docílit kladných změn ve společnosti, nemá bez adekvátních psychologických informací žádnou šanci se ubránit podobnému přepadu. Potom bude v konečném důsledku sloužit pouze jako prostředek, který umožní patokratům využít životní síly normálních lidí k uskutečnění své patokratické agendy. Praví spiklenci” kteří stojí ve stínu, kromě moci, neuctívají žádné náboženství. A konečně, psychopatie se vyskytuje u všech národností, ras a pohlaví.

.....

A co se týče ideologie sionismu:


Otázka, kterou je třeba si položit je: Jak je možné, že sionisti mají společný záměr s britskými aristokraty a americkými politiky?

Odpověd se nalézá, nevyhnutelně, v penězích a moci, které jsou hnací silou stojící za talmudickým judaismem: světová nadláda. To znamená, že temná strana” judaismu - jak je tomu u každého naboženství – slouží jako pouhý nástroj v rukou lidí, kteří pouze usilují dosáhnout moci nad druhými, což zahrnuje i stoupence daného náboženství. Dalo by se dokonce navrhnout, že to co mají všichni tito lidé společné je psychologická úchylka, která je popsána psychology Robertem Harem a Paulem Babiakem v jejich knize Snakes In Suits [Hadi v oblecích]. Procesy, které lze vypozorovat během kooptování judaismu k tomuto účelu, jsou dobře popsány psychologem Andrzejem Lobaczewskim v jeho knize Political Ponerology [Ponerologie v politice, odkaz v češtině].

Vztah k současnému dění

Hlavní věc patrná z Reedovy knihy je, že bankéři a jejich korporační spiklenci – jak Židé tak i nežidé – upevňují celosvětový systém privilegie a útisku s využitím talmudického judaismu. Začali tím, že využili ateistických Židů, výsledku primitivně prázdné levitské tradice, které nalákali k revoluci díky slibům rovnostářského krásného nového světa” nebo národního domova,” se slibem peněz, půdy a zvláštních výhod je nalákali je do Izraele, zatímco po celou dobu vytvářeli záměrné anti-semitské situace, které je měli vystrašit aby si mysleli, že ve své rodné zemi nejsou v bezpečí. Reed poskytuje velké množství důkazů z novin, historií, deníků a biografií o tom, že mezinárodní bankéři a jejich spojenci využili komunisty a sionisty (jak Židy tak i nežidy) k ovládnutí britské, americké a světové politiky od první světové války, a i sporadicky předtím. Reedova kniha poskytuje monumentální důkaz toho, že sionismus se systematicky vyvinul v dominantní sílu, která diktuje politiku, smlouvy, názory a místní a mezinárodní právo. Dále je jasné, na základě důkazů, že sionismus ovládá hlavní zdroje pro šíření informací, což zahrnuje hlavní mediální zdroje a mnohé alternativní mediální zdroje, aby zatajili svojí agendu. Potlačení Reedovy knihy je toho příkladem.

Veškerá tato aktivita je namířena na vytvoření Světové revoluce, která skončí ovládnutím celého světa talmudickými sionisty a jejich poskoky, kteří jsou všichni psychopati.

Na základě tohoto pohledu, jsou podobné hrůzy jako invaze Palestiny Británií, které sloužilo k vytvoření novodobého státu Izrael, a dokonce k útokům na Spojené státy 11. září 2001, dává vše smysl v rámci dosažení tohoto určeného cíle: světové revoluce.

Zdroj: Gaza and the Psychopaths.

18 listopadu 2008

Cesta do pekla je vydlážděna kapitalismem volných trhů, imperialismem a psychopaty



Simon Davies
& Donald Hunt
SOTT.net


Minulý týden byl Barack Obama (jak předpokládáme) zvolen prezidentem Spojených států, zatímco se země dál propadala do ekonomické recese. V říjnu došlo ve Spojených státech ke ztrátě téměř 300 000 pracovních míst, zatímco oficiálně udávaná míra nezaměstnanosti stoupla od září téměř o půl procenta na 6.5%. Navzdory pozitivnímu naladění klesl v průběhu minulého týdne Dow Jonesův index o 4%. Nový prezident bude po nastoupení do úřadu v lednu 2009 zcela jistě čelit zoufalé ekonomické situaci podobné té, které čelil v roce 1933 Franklin Roosevelt. Spojené státy, spolu se zbytkem světa, k novému prezidentovi vzhlíží, aby z ekonomické katastrofy našel cestu ven. Podaří se mu to?

Zdá se, že Obama je nadaný jako již dlouhou dobu žádný prezident. Navíc se zdá být osobnostně mnohem vyváženější a bez vnitřních démonů jako většina prezidentů. Stejně jako v případě Franklina Roosevelta, se Obamův talent dobře hodí pro dnešní dobu: zdá se být klidný, inteligentní, se soucitem, a působí dojmem kompetentnosti, že má věci pod kontrolou. A nakonec je pro mnoho lidí, hlavně mladých, v tomto čase beznaděje zdroj naděje. I Bob Dylan, jeden z našich nejtemnějších a nejpesimističtějších básníků, během představení v Minnesotě v dojetí poznamenal: „Narodil jsem se v roce 1941, rok kdy byl vybombardován Pearl Harbor. Od té doby žiji neustále v temnotě. Ale zdá se že teď přijde změna.“ A poté tancoval. Ano, Bob Dylan tancoval na jevišti. Možná že Obama je opravdu schopen zázraků.

Otázkou zůstává, zda i ten nejnadanější prezident může opravdu docílit změny? Sám samozřejmě nemůže, to může pouze lid, a pouze pokud oni, spolu s jejich politiky, mají jasné a správné porozumění stavu věcí, obzvlášť role Izraele v dnešním světě. Dále je třeba, aby disponovali jasným a správným pochopením lidské povahy, což zahrnuje povahu lidí normálních i mezidruhových predátorů - psychopatů (o tom víc později). V tomto ohledu by si jeden přál, aby Obama víc četl Andrzeje Lobaczewského [link v češtině] a méně Reinholda Niebuhra.

Je jednoduché, a každopádně na to není nic špatného, být cynický vůči heslům o naději a změně. Mnozí pohybující se v kruzích „instituce zahraniční politiky“ (jinými slovy američtí imperialisté), nahlížejí na Obamu jako na někoho, kdo „změní“ způsob kterým jsou USA vnímána zbytkem světa. Obamovy řeči o „výhře“ ve válce v Afghánistánu jsou obzvlášť odporné. Obamova volba fanatického sionisty (a fanatika i obecně) Rahma Emanuela jako šéfa kabinetu (chief of staff), byla pro mnohé ránou pod pás. Jeden potom doufá, že se Obama řídí principem drž si své přátele blízko, ale své nepřátele ještě blíž. I v případě kdy by se ideální prezident pokusil distancovat od sionizmu, jak by to mohl udělat když se podíváme, čím se Spojené státy staly? Měli byste na to jen jednu ránu a musela by mířit přimo mezi oči. To samé platí o přerušení imperialismu. Pokud se netrefíte, jste mrtví. Zkuste si sednou k seanci a zeptejte se Johna Kennedyho.

Nic zatím není rozhodnuto. Pouze čas ukáže, zda Obama není jen další nastrčená figurka, která pracuje pro stejný stroj smrti, nebo zda-li je dalším naivním reformátorem, který je až po uši ve vodách plných žraloků. V každém případě by mu někdo měl poslat knihu Ponerologie v politice [Political Ponerology].

Je nicméně znepokojující, že Timothy F. Geithner, prezident a ředitel Federal Reserve Bank of New York, byl vytipován jako možný kandidát, který by nahradil Paulsona na pozici ministra financí.


Ve zprávách

Na povrch vyplavaly další podrobnosti o celoplošném rabování americké státní pokladny, které probíhá prostřednictvím záchranného balíčku’. Pravidla, na základě kterých ministerstvo financí uvolnilo do bank čerstvý kapitál, by byla směšná, pokud by nebyla tak průhledná, a ani nemluvíme o výkupu bezcenného odpadu z bank, výměnou za cenné papíry státní pokladny. Naomi Klein to nazývá Nové koryto. Navíc vyšlo najevo, že Fed odmítá zveřejnit komu peníze půjčila a na základě jaké garance.

G20 zasedala tento týden v Brazílii za zavřenými dveřmi, před plánovaným krizovým setkáním ve Washingtonu které proběhne příští víkend (15. listopadu). Stále sílí hlasy pro koordinovaný zásah, který by řešil skutečné celosvětové dopady finanční krize’ a díky ní prohlubující se globální recesi. Zatímco investiční fondy, banky a další investoři rychle vybírají peníze z rozvojových zemí volného trhu, dochází v těchto zemích k propadu trhů spolu s domácími měnami, protože jejich banky nemají téměř žádný přístup k vnějšímu zdroji financování, čímž se jejich ekonomiky doslova zastavily. Jako vždy jsou to chudí, kteří v podobných případech trpí nejvíc.

The US, UK, G20 and Čína sborově volají po „fiskální pobídce“; Čína oznámila balíček v hodnotě $586 miliard. Není proto překvapující, i když stále znapokojující, že klíčoví tvůrci americké a britské politiky volají po snižování daní a ne státních výdajů. Snižování daní prospívá jen bohatým, nevede ke vzniku nových pracovních míst a k žádné úlevě pro chudé.

Na měnové frontě to vypadá, že se schyluje k opatřením, která v novém měnovém systému poslouží k ospravedlnění použití amerického dolaru jako rezervní měny. Evropské banky snížily úrokové sazby, Banka Anglie o 1.5 procent, což vedlo komentátory začít mluvit o světě, který brzo bude mít nulové úrokové sazby.

Na základě všeho co jsme na Sott.net napsali a řekli je jasné, že se celý svět, a my s ním, nacházíme ve velmi prekérní situaci. Situace za kterou můžou ti, kteří řídí záležitosti lidstva. K tomu, abychom měli jakoukoli šanci se vyprostili, je třeba učinit jisté konkrétní kroky, mezi první patří nutnost postavit se pravdě, bez ohledu na to jak moc neuvěřitelná a hrozná se může zdát. To znamená, že se musíme postavit pravdě o naší nesnázi, o našich pánech a nakonec o sobě samých. Pouze poté kdy budeme vyzbrojeni pravdou a obklopeni vhodnými spojenci a přáteli, budeme schopni formulovat naše přežití a posléze náš útěk.

Pro hlubší pochopení naší ekonomické nesnáze jsme již dříve prozkoumávali způsobe, kterým pracuje systém jež známe jako kapitalismus volných trhů’ a jakým způsobem se každý týden projevuje. Nyní se tedy zběžně podívejme na to jak vznikl, roli kterou podle pánu systému máme hrát, jakým způsobem se stal „hlavním systémem“ a jaký druh bytosti jej ovládá.

Jakmile výše zmiňované body pochopíme, měli bychom být lépe vybaveni při hledání jiných možnosti na makro i mikro ekonomickém měřítku


Kapitalismus volných trhů

Kniha Hanny Arendt Původ totalitarismu vyznačuje rysy toho, co začalo jako nová obchodní třída v 16. a 17. století a která se proměnila v hlavní politickou třídu 20. a nyní 21. století: buržoazie nebo též finanční/kapitalistická elita.

„Dokud obchodní třída naplňovala základní funkci producenta a stimulátora produkce (tzn. společenství producentů), plnilo její bohatství pro národ jako celek důležitou funkci.“ [1] Nicméně, „vlastníci volného kapitálu patřili mezi první část společnosti, která chtěla zisky bez plněná nějaké skutečné společenské funkce - mimo role vykořisťovatelského výrobce - a kterou nemohla žádná policie zachránit před hněvem lidu.“ [2]

V Evropě, během 19. století, došlo ke splynutí nadbytečné pracovní síly a nadbytečného kapitálu (obojí byl výsledek společenských a ekonomických změn v důsledku průmyslové revoluce). Ve stejnou dobu čelily stávající politické a společenské struktury Evropy značné hrozbě. Vše vyústilo v podobě imperialistické aliance mezi „lůzou“ (lidové masy) a kapitálem, které v té době vlády u moci často vzdorovaly, ale kterou podporovala velká část vzdělaných tříd; imperialismus považoval expanzi kapitálu za hranice národního státu za univerzální lék, který odstraní veškeré problémy.

Kapitál byl v zahraničí investován spolu s lůzou, která byla ve velkých počtech podobně exportována, aby dobývala zdroje z těchto dalekých krajin a chránila a využívala investovaný kapitál. Imperialismus byl a nadále zůstává vývozem kapitalismu volných trhů ve své nejextrémější podobě. Také se jedná o krádež ohromných rozměrů. Na tento druhý bod by se nemělo zapomínat, protože zatímco lidé v kapitalistických ekonomikách západu sedí doma a nadávají na příšerný stav ekonomiky, nebo krádež miliard z veřejného rozpočtu, je vhodná doba vzkřísit několik domácích pravd:

* Relativní komfort těch na ‚západě‘, stojí na krádeži zdrojů v zemích, které byly podrobeny naší imperialistickou vládou, a dále z krve, potu a slz obyvatel těchto zemí. Žádná země nemá, a nikdy mít nebude, právo, ať už boží či jiné, napadnout, okupovat a drancovat země, které patří jiným lidem.

* Krev, pot a slzi které v současné době roní naše generace, a ty roněné těmi kteří přišli před námi, na obranu ‚svobody‘, byly ve skutečnosti roněny na obranu kapitalismu a pro výsadní výhodu těch na vrcholu kapitalistického/finančního stromu. (více se lze dočíst v knize Douglase Reeda [link v češtině] který spílal tomu co viděl v Británii).

* Vaše vlády, které jsou od nepaměti řízeny ku prospěchu elity, ať už aristokratické nebo finančně/kapitalistické, vás vždy okrádaly, aby si nacpaly své vlastní kapsy - nazývají to ‚zdanění‘ a ‚regulace‘.

Během tohoto období byly položeny základy kréda kapitalismu volných trhů; spojení privátních zájmů s veřejným zájmem; práva a ochrana spojené se soukromým/jednotlivcovým majetkem; do přesvědčení že politické instituce, včetně policie doma a armády v zahraničí, existují jen jako nástroj na ochranu soukromého majetku a legalizace rozkrádání v podobě rostoucího vykořisťování, s přidáním téměř morální autority.

Obchod/ování se stalo politickou otázkou a úzké ekonomické zájmy relativně malé skupiny se spojily se zájmy národnimi, kde se obecné dobro určovalo jako úhrn zájmů jednotlivců a růst, tedy imperialismus, se představoval jako obecný zájmem národa jako celku. „Protože [finanční a kapitalistické] třídy každého přesvědčily, že ekonomický zájem a vášeň vlastnictví tvoří zdravý základ pro [fungování státu], byli dokonce i neimperialističtí politici lehce přesvědčeni, aby se vzdáli, když se na obzoru objevil obecný ekonomický zájem.” [3]

Růst se stal sám o sobě cílem a osoby v jeho čele „nebyly ničím jiným než funkcionáři násilí, [kteří] byli schopni myslet jen v rámci politiky moci. Byli první kdo, jako třída a podporováni svojí každodenní zkušeností, tvrdil, že moc tvoří podstatu každé politické struktury.” [4]

Nekončící cyklus akumulace majetku/kapitálu, plodící akumulaci moci, plodící akumulaci majetku a stále dokola, vyžaduje neustálý růst. Velké vlny změn během průmyslové revoluce, doba imperialismu a doba moderního impéria, ať už pod záminkou studené války nebo války proti teroru, vedlo k převedení veškeré moci na finanční/kapitalistickou elitu. Od doby koloniálního imperialismu se této elitě podařilo, s úplným souladem se svým krédem neustálé akumulace majetku a moci, získat ještě větší množství obou.

Vzpomeňme na dvě malé epizody americké historie. První je část Deklarace nezávislosti Spojených států, která prohlašuje že člověk má jistá nezcizitelná práva, kde místo práva na „život, svobodu a budování osobního štěstí” mohlo dříve stát „ ... a budování majetku“, i když otázka zda a kdy k takové změně došlo je předmětem jisté debaty. Druhou je, že původně pouze vlastníci majetku mohli volit, jako v případě Anglie.

Platí že moc je běžným prostředkem pro daný cíl, proto u společnosti založená jen na moci musí nutně dojít během klidu řádu a stability k jejímu rozkladu. Pouze prostřednictvím nabývání většího množství moci, neustálým rozšiřováním své pravomoce a procesu hromadění moci si může zachovat stabilitu. Tudíž taková společnost „musí vždy získávat nové opory z venčí [nové směry růstu a neustále novým majetkem], jinak přes noc zkolabuje do bezúčelného, nesmyslného chaosu soukormých zájmů ze kterých povstala.” Proto ten kapitalismu volných trhů který dnes vidíme. Nejde o to, že systém nutně kolabuje, ale že se musí neustále rozpínat, vše pohlcovat, aby mohl přežít. Pokud dojde prostor ve kterém se může rozpínat, nebo přijde o majetek či pracovní sílu kterou může pohlcovat, potom dojde k jeho zhroucení do sebe. Pokud bychom odmítli pomáhat tomuto systému v jeho nenasytném pohlcování lidí, národů a našeho bohatství, pokud bychom se pevně rozhodli a řekli „NE“ a mysleli to vážně, byli připraveni společně vytrpět následky spojené s vyhladověním predátora, poté by skutečně „zkolaboval ... do bezúčelného, nesmyslného chaosu soukromých zájmů ze kterých povstal”.

Jak se zdá, tato analýza skutečně odpovídá geopolitické historii a současným bojům o moc, které se před námi odehrávají. To samé lze prohlásit o státu Izrael a každém jiném systému, který je řízen stejnou psychologií, který řídí kapitalismus volných trhů.


Role člověka

Anglický filozof 17. století, Thomas Hobbes, popisuje ve svém díle Leviathan totalitní stát, který je založen na určité struktuře společnosti, ve které musí ‚Člověk‘ dosáhnout jistých vlastností. Běhá z toho mráz po zádech, neboť přestože byl Leviathan publikován v roce 1651, popisuje naši moderní společnost a způsob, kterým vládnocí elita pohlíží na normální lid.

Normální lidé jsou viděni jako bez rozumu, bez schopnosti pojmout pravdu a bez svobodné vůle, tedy bez schopnosti nést zopovědnost. Pohlíží se na nás jako na funkci společnosti a jsme tudíž souzeni podle naší hodnoty nebo důležitosti, naší ceny; jinak řečeno „podle toho, kolik by bylo dáno za použití naši moci.“ Společnost tuto cenu neustále hodnotí a přehodnocuje podle zákona o poptávce a nabídce (a v mezích naší schopnosti konat kolektivně, schopnost která je od poloviny 80. let značně omezována).

Jsme považováni za sobě rovni ne díky jakési vrozené hodnotě lidského života, nebo vlastnictví boží jiskry, ale kvůli naši společné schopnosti zabíjet. Stát existuje jako výsledek naší potřeby být v bezpečí před ostaními, neboť se cítíme ohroženi jiným člověkem. Jde přesně o naši roztříštěnou společnost, ve které přijímáme nevídanou míru zasahování státu do našich záležitostí proto, že nás chrání před vyvrheli naší společnosti, kde nezáleží zda jde o profesionální zločince nebo mladé grázly (což je opakující se téma v evropské politice), nebo před vyvrženci v podobě nejasných ‚teroristů‘ nebo ‚imigrantů‘.

„Stát je založen na delegaci naší moci, ne našich práv. Získává monopol na zabíjení a výměnou podmíněně nabízí záruku že nebudeme zabiti. Bezpečnost zabezpečuje zákon, který čerpá přímo z monopolu moci státu (a který nevychází z lidského standardů co považovat za spravedlivé a co ne). Protože tento zákon vyvěrá přímo z absolutní moci, představuje v očích jednotlivce, který pod ním žije, absolutní nezbytnost. Co se týče zákona státu, zde nejde o otázku spravedlivé nebo nespravedlivé, ale pouze o absolutní poslušnost, slepou konformnost vůči [kapitalistické] společnosti.” [5]

Delegace naší politické moci státu a ztráta skutečných politických práv znamená, že jsme ztratili naše právoplatné místo ve společnosti a naše přirozené spojení mezi sebou. Zbaveni politických práv jsme omezeni soustředit se pouze na sebe samé a naše soukromé žovoty, které můžeme posuzovat pouze v porovnání s ostatními a tudíž jsme donuceni soutěžit. Byli jsme sníženi na společnost soutěžících jednotlivců. Pro mnohé je pouhá myšlenka, nebo dokonce skutečnost být součástí společenství, něčeho co nás přesahuje, kde máme práva a zodpovědnosti, mimo jejich chápaní. V naší společnosti jsou ti, kteří v soutěžení ‚selhali‘ vykázáni, míněno vykázaní ze společnosti, kdy pro potvrzení stačí jeden pohled na to, jak se chováme ke znevýhodněným, chudým a slabým. Tento způsob chování se dokonce v současném americkém a západním modelu společnosti stal předností.

Kromě přiřazení našich politických práv na stát, jsme na něj jako jednotlivci současné delegovali naši společenskou zodpovědnost, kdy jsme ve skutečnosti požádali stát, aby nás zbavil naší povinnosti vůči ostatním lidem, právě jako jsme požádali stát o ochranu před ostatními lidmí. Tento proces delegace moci a odstoupení zodpovědnosti nadále pokračuje. Jsme se v postavení, kdy nemámě žádnou zodpovědnost pro záležitosti nad kterými máme kontrolu, nebo bysme alespoň mít měli, zatímco neseme zodpovědnost za záležitosti, které jsou mimo naši kontrolu - zvažte americký a britský zákon týkající se zákonné odpovědnosti, v porovnání s naší svobodou vzdělat nebo očkovat naše děti dle našeho uvážení.

Pro Hobbese je „moc nahromaděným řízením, které jednotlivci umožňuje stanovit ceny a regulovat nabídku a poptávku tak, aby přispěly jeho vlastnímu prospěchu.“ „Člověk hnaný jeho individuálními zájmy bude mít vášeň pro moc.“ [6] Je to jakoby Hobbes psal o svých zážitcích z prostředí, ve kterém dnes žijeme.

Jak napsala Arendt, „Zdá se, jakoby Hobbesova představa člověka....postkytovala.. konzistentní vzor postojů, prostřednicvím kterých může být každá opravdová společnost zničena“.


Imperialismus

Imperialismus, který byl v 19. století novou fází kapitalismu volných trhů, měl změnit nejen vykořisťované kolonie, ale i státy ve kterých vznikl.

J. A. Hobson v knihách Kapitalismus a Imperialismus v Jižní Africe (1900) a Imperialismus (1902) nazval imperialismus perverzí nacionalismu „ve kterém národy...transformují zdravé, stimulující soupeření různých národních typů, do bezohledného boje soutěžících říší“. Další přesný popis dnešního světa, ve kterém je lůza (nebo masy lidu) lehce navedena, aby považovala ekonomické zájmy své vládnoucí elity za své vlastní, spolu se zájmem jejich země. Hobson označoval finanční/kapitalistickou elitu za „parazity na vlastenectví“ sto let předtím, než začalo hurávlastenectví současných válek v Afghánistánu a Iráku.

Nástup finanční/kapitalistické elity k moci prostřednictvím imperialismu, vedlo k oslabení politických institucí domácího národa. V případě Británie Hobson vyzdvihl posun moci směrem od Parlamentu k vládě: „Imperialismus byl hlavní příčinou ... která vedla k ... růstu „moci vlády vůči Dolní sněmovně“. Jedná se o proces, který dosáhl svůj současný vrchol v USA, v podobě hromadného ‚zprivatizování‘ americké vlády a nahromadění veškeré moci uvnitř exekutivy.

Jak píše Arendt, „Že autorita národního státu závisela převážně na ekonomické nezávislosti a politické neutralitě jeho státních úředníků, začne být očividné v naší době; úpadek národů začal s trvalou platností s korupcí jejích stálé administrativy a s obecným přesvědčením, že statní úředníci neplatí stát, ale majetné třídy.“ [7] Je zajímé že Arendt také zmiňovala “Vyšší společnost spravující podsvětí…její postupný ústup od otázek morálky, a její rostoucí chuť pro anarchistický cynismus svého potomka”.

Před 100 lety a 50 lety Hobson a Arendt viděli jasně zhoubné účinky imperialismu a z definice také kapitalismu volných trhů. Předpověděli svět ve kterém žijeme: soukromé zájmy vládnoucí elity, nadřazení kapitalisti jejichž zájmy jsou představovány jako zájmy každého z nás a na kterých závisí naše národnostní přežití. A je jím zcela jasné, že nic z toho, nic z toho, není pro vaše dobro, což by mělo být jasné i vám.

Bystří čtenáři historie chápou, že téměř každá válka byla vyrobena, financována a podpořena finanční/kapitalistickou elitou. Je to zcela logické, když se díváme z pohledu nutnosti trvalého růstu a trvalého násilí, aby mohl finančně/kapitalistický stroj pracovat. Války v Afghánistánu a Iráku, okupace Palestiny a podrobení lidí od Latinské Ameriky až po Asii se v ničem neliší.


Psychopati

Systém, ve kterém se nacházíme, je přirozeným výsledkem evolučního úspěchu poddruhu lidské rasy. Tento poddruh je mezidruhovým predátorem, který se živí převážnou většinou lidstva. Tento poddruh, psychopat, se v současné době stal předmětem velkého množsví výzkumu, jehož značná část byla publikována na Sott.ne

Úryvek z Psychopat - maska příčetnosti [link je v češtině] (The Psychopath - The Mask of Sanity)

Představte si – jestliže můžete – nemít svědomí, vůbec žádné, žádné pocity viny nebo soucitu, ať uděláte cokoliv, žádná omezující starost o prospěch cizích osob, přátel, nebo dokonce členů rodiny. Představte si, že nemusíte zápolit se zahanbením, ani jednou jedinkrát po celý váš život, bez ohledu na to jak moc sobecký, škodlivý, nebo nemorální skutek jste učinili.

A dále předstírejte, že pojem odpovědnosti je vám neznámý, leda jako zátěž kterou ostatní, jak se zdá, přijímají bez otázek, jako důvěřiví hlupáci.

Dále k této podivné fantazii přidejte schopnost skrýt před ostatními to, že vaše psychologická konstituce je zcela odlišná od jejich. Jelikož každý jednoduše předpokládá, že svědomí je mezi lidskými bytostmi univerzální, potom skrývání faktu, že jste bez svědomí, jde téměř bez námahy.

Vaše touhy nejsou omezeny vinou nebo studem a nikdy se vám nestane, že by se vám druzí vzepřeli vaší chladnokrevnosti. Ledová voda ve vašich žilách je tak podivná, zcela mimo jejich osobní zkušenosti, že zřídkakdy jenom vytuší váš skutečný charakter.

Jinými slovy jste zcela osvobozeni od vnitřních omezení a vaše nespoutaná svoboda dělat si co chcete, bez soužení svědomí, je vhodně skrytá okolnímu světu.

Můžete dělat cokoliv co se vám zachce a přesto vaše podivná výhoda nad většinou lidí, těmi kteří jsou vedeni svým svědomím, zůstane pravděpodobně skrytá.

Je nám řečeno, že se Hobbes jako politický filozof politiky teoreticky nesnažil zachytit psychologický potrét člověka, ale pouze stanovíl jaký člověm bude muset být, aby splnil potřeby jeho politické reformy, Leviathan. Leviathan, vydaný v roce 1651, se potom jeví buď jako dílo psychopata, nebo mimořádná analýza psychopatických znaků, díky kterým by podobný psychopat byl úspěšný v novém světě finančně/kapitalistické společnosti.

‚Člověk‘ kterého Hobbes popisuje je psychopat. Zda-li šlo o jeho záměr nebo nikoli nemění nic na tom, že popisuje v co se svět promění, když bude ovládaný jistým druhem homo sapiens, který vyniká v kapitalismu volných trhů, který byl stvořen psychopaty.

Andrzej M. Lobaczewski (link v češtině) napsal zásadní knihu o roli psychopata v moderním poiltickém uspořádání - Ponerologie v politice: věda o povaze zla přizpůsobená politickým účelům, čtenářům silně doporučujeme spolu s tímto materiálem zde , zde and zde.

Lobaczewski popisuje výskyt psychopatů mezi námi, kteří nepatří do skupiny neúspěšných” v tom smyslu, že se nedopustili násilných zločinů, při kterých byli přistiženi, proto zůstávají skryti a nelze je jednoduše vidět. Tito tvorové jsou schopni konat bez špetky svědomí, jsou často charizmatičtí a inspirující, s téměř nadpřirozenou vychytralostí, disponující hlubokou znalostí o fungování psychiky normálních lidí.

Tyto vlastnosti z nich činí neskutečné manipulátory normálních lidí. A to do té míry, že mnohé lidi kteří nejsou psychopati, infikují svým bezcitným a pro svůj vlastní prospěch sloužícím myšlením; proces který Lobaczewski nazývá ‚ponerogeneze‘. Proces, který Michael Lewis zachytil v knize Lhářův poker (Liar's Poker), která popisuje jeho zážitky jako prodejce dluhopisů na Wall Streetu během 80. let, přímo ve společnosti Salomon Brothers (nyní součást Citigroup). Lewis Ranieri ze Salomon Brothers vedl oddělení hypoték, které v podstatě vymyslelo tzv. mortgage backed securities, které nakonec vedly ke vzniku tzv. sub-prime trhu. V mortgage backed securities a sub-prime trhu došlo k takovému nafouknutí, že tyto trhy urychlily současnou ‚finanční krizi‘. Je poučné vidět jakým způsobem psychopatičtí predátoři operují na Wall Streetu a jak došlo k šíření rakoviny během záchvatu nezkrocené chamtivosti.

Lidé se slabinou ve své psychologické konstituci se lehce nakazí psychopatickou patologií, čímž se promění v sociopaty a charakteropaty. Tyto patologické typy vytvářejí společensky vlivné skupiny (‚ponerogenické asociace‘) nebo vniknou do již existující společenské skupiny, která jim umožní dále šířit v pozadí skrytou patologii a infikovat normální lidi. Tyto ‚ponerogenické asociace‘ „se obratně vyhýbají střetu se zákonem, zatímco se snaží získat převahu. Podobné [asociace] často usilují o politickou moc, aby mohly na společnost uvalit, ve jménu vhodně připravené ideologie, pro ně výhodnou legislativu, přičemž čerpají výhody ve formě nepřiměřeného bohatství a uspokojení své touhy po moci“. [8] Neodpovídá to přesně kapitalismu volných trhů, který byl výše popisován?

Další součástí procesu asimilace světa normálních lidí do světa psychopatů, je nutnost obrátit lidi kteří nejsou psychopati, na patologické učení, které probíhá prostřednictvím vytvoření falešné morálky nebo hodnot (‚paramoralismy‘), které jsou následně využity k opravedlnění toho, co by jinak bylo považováno za amorální chování. Doktrína kapitalismu volných trhů je plná podobných paramoralismů, související s okrádáním normálních lidí, „správností“ chamtivosti, „silnější vítězí“ a tak dále. Tímto způsobem se vybuduje falešná morálka. Zmanipulována falešnou mravností, se generace za generací stává pěšáky a otroky pro světovou finanční elitu a i nadále je zralá na otrhání kdykoli se našim pánům zamane.

Celá stavba společností založených na kapitalismu volných trhů je řízena strachem, vše prostupujícím a ohromujícím strachem. Svět ve kterém jednotlivec neustále soutěží, kdy vše co máme, může být kdykoli sebránou někým jíným v honbě za majektem nebo zločinem, kde podstata základu společnosti spočívá na akumulaci neomezeného kapitálu a neomezené moci bez jiného opodstatnění, to je svět založený na strachu. Svět který zcela odráží psychopatickou manipulaci psychiky normálních lidí.

Pro naše poslání či přežití a útěk je nezbytné se postavili této realitě - že jsme terčem plenění od bytostí, které vypadají jako lidi ale lidmi nejsou. Tyto bytosti infikovaly v různém rozsahu mysli normálních lidí včetně našich. Pokud z naší strany nedojde k pochopení současného stavu, potom jakékoli pokusy učiněné pro změnu naši situace budou odsouzeny k nezdaru, neboť budou pod vlivem moci psychopata a povedou ke zničení „každého opravdového společenství“. Musíme se postavit tváří v tvář tomuto faktu a postavit se vše prostupujícímu strachu.

‚Finanční krize‘, včetně těch v letech 1906, 1920/21, 1929/33, 1997/98 a současné, jsou jednoduše období, které si finanční elita vybrala k nahromadění mnohem většího množsvtí majetku/kapitálu a moci, plně v souladu se zákony které řídí systém, který byl vymodelován podle jejich vzoru. Systém který byl navržen tak, aby v něm docházelo k pravidelným a umělým ‚krachům‘. Navzdory sklonu ekonomů si myslet opak, ekonomiky nejsou podřízené ‚přírodním zákonům‘, čímž by byly mimo lidský vliv, ale spíše mechanickým zákonům, které jsou zcela v rámci vlivu člověka, tedy pokud disponujete mocí a vlivem potřebným pro tahání za páky.


Herman Daly

V dubnu tohoto roku pronesl americký ekonom Herman Daly přednášku před Komisí pro udržitelný rozvoj (Sustainable Develepment Commission) ve VB, ve které zdůraznil svoji myšlenku o stabilní státní ekonomice (Steady State Economy), která může nahradit „neúspěšnou růstovou ekonomiku“.

Daly ve své přednášce zpochybnil základ kapitalismu volných trhů tak jak byl charakterizován Arendtovou: neustálé hromadění majetku/kapitálu. Nepřímo uznal fakt, že k tomu aby mohl kapitalismus volných trhů růst, musí jak pohlcovat tak i neustále růst aby přežil. Logicky to není možné, když se podíváme na svět jako na omezený systém. Daly proto navrhuje odklon od ekonomiky růstu posledních 300 let k ekonomice, která je stabilní a která neroste. Ve světovém měřítku by to znamenalo, že rozvinuté ekonomiky by musely využívat své zdrojem mnohem efektivněji, čímž by připustily větší podíl světových zdrojů do doby, než by tyto země dosáhly přiměřenou kvalitu života pro své obyvatele.

Daly navrhuje:

Spravedlivější rozdělení základních světových zdrojů.

Reformu daňových systémů na systém který bude postaven na ekologickém základě.

Omezit míru nerovnosti v rozdělení příjmů - minimální a maximální příjem. Snížit chodobu bez celkového růstu si vyžaduje přerozdělování. Úplná rovnost není spravedlivá, neomezená nerovnost je také nespravedlivá. Snažit se hledat férové limity nerovnosti.

Změnit způsob kterým pracujeme, abychom zabezpečili práci pro každého, než jen otroctví pro některé a nezaměstnanost pro druhé.

Znovu zregulovat mezinárodní obchod. Omezit volnost pohybu kapitálu, zkrotit globalizaci.

Omezit MMF, Světovou banku a Světovou obchodní organizaci a přeměnit je na nový model založený na rovnosti mezi národy.

Zrušení bankovního systému s částečnými rezervami. Vrátit vládám kontrolu nad penězi a odebrat ji bankám.

Umístit nedostatkové zdroje pod dohled veřejnosti a odstranit soukromé regulování vědomostí a informací. Přestat nakládat se vzácnými věcmi jakoby byly běžné a naopak.

Stabilizovat světovou populaci.

Změnit účetnictví národů aby odpovídalo realitě a bylo možné vidět, kdy růst přestane zemi jako celku prospívat.

Nejde o to zda jsou Dalyho nápady dobré nebo ne. Slouží totiž pro ilustraci, že opravdoví ekonomové, (Daly dřív působil ve Světové bance), mají nápady, jakým jiným způsobem by mohl náš svět fungovat. Proto až zase uslyšíte, jak vám lháři budou opět tvrdit že tato a tamta ‚reforma‘ jsou potřebné pro udržení současného systému při životě, budete nyní schopni prohlédnout jejich lži a říci o tom každému kdo bude poslouchat.


Mikroekonomické záležitosti

První věc, kterou je třeba udělat, je překonání nášeho strachu, protože strach nás poutá. Poutá naše mysli, naše emoce a naše činy. Je snažší rozbít pouta když zvolíme přístup zarhnující pomoc přátel a spojenců. Společnost, ve které jsme byli donuceni žít, jak popisujeme výše, z nás učinila soupeře a ne spolupracovníky. Jde o první věc kterou je třeba změnit, naučit se spolupracovat a obklopit se lidmi, kteří obecně vidí svět podobným způsobem, stejné problémy a nutnost změny.

Na začátku spolupráce mějte navzájem pochopení pro své slabé stránky a pamatujte, že mezi věci které je třeba se naučit, patří nové postupy založené na otevřené komunikaci a větším pochopení. Když jste s vašimi ‚přáteli a sousedy‘ všimněte si, jak diskuze většinou degraduje na rozdílný názor ohledně detailů, zatímco na obecné principy, na kterých se shodujete, se zapomene. Tyto rozdíly v detailu mohou vykolejit mnohé týmové úsilí a také mohou být jednoduše zneužity těmi bez skrupulí.

Chápejte slabé stránky vyšich společníků, pracujte s nimi a kryjte jim záda. Nedovolte aby se lidi báli neuspět, protože když nám nebudeme dovoleno chybovat, jak se potom naučíme uspět? Na neúspěchu není nic špatného. Naučte se komunikovat - je to těžší než se zdá, neboť každý z nás maskuje za falešnou osobností to co opravdu potřebujeme - dovolíme aby se naše skutečná myšlenka ztratila v potřebě mít pravdu nebo v záplavě emocí.

Až budete mít základ týmu, zaměřte se na praktické záležitosti. Jedna zásadní změna, která vám pomůže překonat blížící se těžké období, bude život jako součást skupiny. Zjistíte že větší budovy jsou na hlavu levnější, než větší počet menších dohromady. Budete mezi sebou schopni sdílet břemena, rizika a životní náklady. Můžete přemýšlet nad splečným podnikání, ve kterém někteří z vás budou moci pracovat, zatímco ostatní zůstanou u denního chození do práce, alespoň dokud nějaká práce bude.

Dům s 15 dospělými si může vystačit se 3 auty, párem praček a párem lednic atd. - mnohem méně než je třeba pro 15 dospělých kteří žijí samostatně. Ano, bude třeba jisté míry spolupráce na vypracování rozvrhů, ale to by nemělo být nic těžkého. Pro celý dům budete potřebovat jen jedno internetové připojení a/nebo telefonní přípojku. Náklady na velký dům (kromě daní za nemovitost které budete muset vzít v potaz) rozpočítané mezi skupinu, jsou nižší než za jednotlivce. Zahrnuje to i pojištění pokud o něm uvažujete.

Zjistíte že jsou vždy někdo nablízku, aby pomohl vám a vy jim. Pokud vám připadá podobná myšlenka směšná, potom si položte otázku proč tomu tak je - může to být tím, že vy, spolu s dalšími lidmi, jste byli ovliněni stavět se proti myšlence žít s lidmi v komunitě, buď to nebo nechápete v jak moc závažné situaci se nacházíme.

Dále se opravdu dobře podívejte na to, jak utrácíte peníze. Podívejte se na svůj ůčet za jídlo a zvažte úplnou změnu vašeho přístupu ke stravování, aby bylo velmi jednoduché, laciné a zdravé. Přestaňte kupovat předpřipravená jídla, vzdělejte se jak detoxikovat vaše tělo a udělejte pro to co možná nejvíc a začněte jíst hnědou rýži, fazole a luštěniny a zeleninu. Už žádné supermarketové štávy, sýry nebo předpřipravená jídla.

Je to pro vás příliš radikální? Možná že je, ale rozhodně by vám to v řadě směrů pomohlo - budete zdravější a utratíte méně za jídlo. Rýže a fazole se jednoduše vaří, dají se vařit ve velkém, sklkadovat v lednici, čímž budete mít více času. Pokud opravdu rozumíte tomu co jsme vyzdvihli o způsobu, kterým systém pracuje, zeptejte se sami sebe, zda-li je pravděpodobné aby vás ten samý systém podporovat jíst dobré jídlo nebo výnosné jídlo. Odpověď znáte.

Kromě otázky zajištění bydlení, pokud máte jakékoli úspory, se zamyslete nad následujícím - pokud jsou vaše peníze v bance, nebo fondu nebo na podobném místě - kdo má zisk z těchto peněz, vy nebo lidé kteří je drží? Samozřejmě že oni a pokud ‚oni‘ jsou banka, používají vaše peníze k dosažení výnosu. Co tedy vybrat většinu vašich peněz a vzít jim je? Co třeba spojit se s přáteli a spojenci a zkusit, aby peníze pracovaly pro vás - svět skýtá nekonečno možností. Můžete se domluvit, koupit kus země a proměnit ji v kolektivní zeleninovou zahradu - a vaše peníze doopravdy porostou.

Časem budou mít ve společnosti cenu věci, které plní funkci za kterou budou lidé ochotni platit. Pokud umíte pracovat s takovými věcmi tím lépe pro vás. Připravte se na to být schopni smlouvat a obchodovat. Samozřejmě že to bude jednodušší pokud pracujete ve skupině, ale i pokud jste sami, vyberte si dovednost a dobře se ji naučte dokud můžete. Například umíte-li spravovat věci, postarejte se abyste měli dobré nářadí.

Podívejte se na systém, pochopte jak funguje a naučte se v něm pracovat. Můžete krok za krokem odmítnout aby vás řídil, ale to neznamená že se musíte odtrhnout. Existuje dostatek zpráv o rozsahu sledování a se stane, když někdo vyčnívá, proto se informujte a naučte se tomu, jak zůstat mimo zorné pole zatímco aktivně pracujete na své pomoci. Vyrovnejte své dluhy jak nejlépe můžete, abyste měli možnost přístupu k úvěrům v případě potřeby. Pokud máte dluh s vysokým úrokem, zvažte možnosti jak snížit výše splátek.

V podstatě se velmi dobře podívejte na realitu vašeho života a zamyslete se - čeho bych mohl dosáhout, pokud bych měl skupinu přátel a spojenců, se kterými bych mohl opravdu pracovat pro zlepšení současného stavu?

Po celý náš život nás učili být ‚jednotlivci‘ a nyní je opět čas se stát komunitami. Zjistíte, že se také budete mnohem víc smát.


****

[1] Hannah Arendt, Původ totalitarismu (1951), kapitola 5
[2] Hannah Arendt, Op cit
[3] Hannah Arendt, Op cit
[4] Hannah Arendt, Op cit
[5] Hannah Arendt, Op cit
[6] Thomas Hobbes, Leviathan
[7] Hannah Arendt, Op cit
[8] Andrzej M. Lobaczewski, Ponerologie v politice


Zdroj: The Road to Hell is paved with Free Market Capitalism, Imperialism and Psychopaths