29 června 2009

Soros, CIA, Mossad a nová destabilizující média v Íránu



James Corbett
Axis of Logic


V současné volbě prezidenta v Íránu vyhlašuje opoziční kandidát Mír Hosejn Músáví své vítězství hodiny před ukončením voleb, čímž se postaral o to, že opačný výsledek bude zpochybňován. Západní média se začala horečně předhánět, kdo zplodí nejpřehnanější zamítnutí voleb a údajné vítězství prezidenta Ahmadínežáda (BBC vyhrává se svou publikací lži o údajném lidovém povstání, zpráva kterou byla později donucena stáhnout). 30 000 „tweetů“ s živými zprávami z Íránu začíná 13. června zaplavovat Twitter, většina z nich je v angličtině a jsou napsány hrstkou nově registrovaných uživatelů, kteří mají identickou fotku ve svém profilu. The Jerusalem Post napsal článek o fénoménu íránského Twitteru již několik hodin po jeho odstartování (a kdo tvrdí že Mossad nejde s dobou a nepoužívá nová média?).


YouTube má odkaz k „nejnovějším zprávám“ na každé stránce, který odkazuje k nejnovějším záběrům íránských protestů (všechny jsou natočeny ve vysoké kvalitě). Vítejte v Destabilizaci 2.0, nejnovější verze programu, který západní mocnosti provozují již celá desetiletí ke svržení zahraniční, demokraticky zvolené vlády, která se neřídí rozmary západních vlád a nadnárodních společností.


Írán je paradoxně rodištěm původního programu CIA, sloužící k destabilizaci zahraničních vlád. Označme to za Destabilizaci 1.0: Píše se rok 1953 a demokraticky zvolený íránský vůdce Muhammad Mosaddek plní své předvolební sliby o znárodnění íránského průmyslu, včetně ropného, který byl tehdy řízen anglo-íránskou ropnou společností. CIA je vyslána aby skoncovala s Mosaddekovou vládou. Rozpoutává kampaň teroru, organizuje výbuchy a útoky na muslimské cíle, vinu svaluje na nacionalistického a sekulárního Mosaddeka. Mezi radikálními islámskými silami v zemi podporuje a financuje kampaň proti Mossadekovi. Nakonec podpoří revoluci díky které se k moci dostává její oblibená figurka šáh. Mise byla během několika měsíců splněna: odstranění demokraticky zvoleného vůdce u kterého hrozilo, že vybuduje nezávislý a sekulární perský stát, kterého CIA nahradila represivním tyranem, jehož tajná policie brutálně potlačovala veškerou opozici. Její kampaň byla úspěšná a hlavní agent CIA po skončení akce napsal zprávu, ve které popisoval operaci v nejlepších barvách. Tento postup byl opakován znovu a znovu v různých zemích (Guatemala r. 1954, Afghánistán v 80. letech, v Srbsku v 90. letech), avšak tyto operace vystavují agenturu možnému odhalení. Bylo třeba přijít s novým plánem, plán který by lépe kryl hráče západních vlád a jejich podíl v převratu, které spolu s finančními kruhy jako loutkař revoluci řídí.


Přichází Destabilizace 1.1. Tato verze destabilizačního programu je úhlednější a západním mocnostem, které odstraňují zahraniční vládu, nabízí možnost věrohodného popření. Vše začíná v nějaké rozvojové zemi, když MMF příchází k místnímu diktátorovi s nabídkou úplatku. Ten na oplátku dostane 10% za to, že si vezme přehnanou půjčku na program vybudování infrastruktury, půjčku kterou si země nemůže dovolit. V momentě kdy země již není schopna platit splátky začne MMF přebírat celou zemi, uvalí restrukturalizační program, který nakonec vede ke celkovému vykrádání zdrojů země pro zájmy západních firem. I tento program běžel v jedné zemi za druhou, od Jamajky po Myanmar, od Chile po Zimbabwe. Zdrojový kód pro tento program byl odhalen v r. 2001, kdy bývalý hlavní ekonom Světové banky Joseph Stiglitz tento podvod veřejně odhalil . V r. 2004 po vydání knihy Johna Perkinsona Confessions of an Economic Hit man byly přidány další detaily, když byl odhalen rozsah ve kterém nastrčené společnosti a korporace pomáhaly, podněcovaly a zprostředkovávaly ekonomické plundrování a pády cizích států. I když se stále jedná o efektivní postup jak svrhnout zahraniční vlády, fakt že právě tento podvod byl odhalen znamenalo, že architekti světové geopolitiky byli nuceni najít nový způsob, jak se zbavit zahraničních, demokraticky zvolených vlád.


Destabilizace 1.2 obsahuje zdánlivě nezaujaté, demokracii podporující neziskové organizace, které mají pěkná jména, např. Open Society Institute, Freedom House a National Endowment for Democracy. Ty vyhledávají, cvičí, podporují a mobilizují opoziční hnutí v zemích, které byly vybrány pro destabilizaci, často během voleb a většinou se vše točí okolo dané barvy. Tyto „barevné revoluce“ vyrostly během posledních deseti let a zatím mimo jiné úspěšně destabilizovaly vlády Ukrajiny, Libanonu, Gruzie a Kyrgyzstánu.


Tyto revoluce si nesou stopu financování miliardářským oligarchou Georgem Sorosem. Skrytá ruka západních mocností, skrývající se za těmito barevnými revolucemi, ohrozila během posledních let jejich účinnost, kdy v Gruzii vzniklo hnutí proti Sorosovi a dále nedávná neúspěšná revoluce v Moldavsku (ze které byl zklamán Sorosem financovaný Evgeni Morozov z OSI).


Nyní se dostáváme k Destabilizaci 2.0, která není nic víc než malou úpravou Destabilizace 1.2. K zesílení efektu (a dojmu) vnitřních protestů jsou nově využívány společenské systémy Twitter, Facebook, Youtube a další. A opět Evgeni Morozov, Sorosova pravá ruka, vychvaluje přednosti nové Twitterové revoluce v Teheránu a New York Times píší novinářské ódy o síle nových internetových médií... když se to hodí zájmům západního imperializmu. Chce se po nás abysme věřili, že tato nejnovější verze velmi (velmi) starého programu amerického korporátního imperializmu je skutečná. Zatímco není žádných pochyb o tom, že Ahmadínežádův režim je trestuhodný a pocity mnohých mladých prostestujících v Íránu jsou skutečné, omluvte mě když budu pochybovat o motivech stojících za jednoznačnou podporou médií pro svržení íránské vlády a dosazení řezníka z Bejrůtu Mír Hosejn Músávího.


Komentář: Autorova analýza je správná, ale co je trestuhodného u muže, který hájí právo svojí země mít jadernou energii a odsuzuje sionismus na světovém pódiu, kam se nikdo jiný neodváží?



Zdroj: Soros, the CIA, Mossad and the New Media Destabilization of Iran


12 června 2009

14 letý chlapec zasažen meteoritem padajícím rychlostí 50 000 km/h


The Telegraph


Gerrit Blank přežil přímý zásah meteoritem, který se řítil k zemi rychlostí 50 000 kilometrů za hodinu. Školák přežil přímý zásah meteoritem, který padal k zemí rychlostí 50 000 kilometrů za hodinu.


Čtrnáctiletý Gerrit Blank byl na cestě ze školy, když zahlédl „světelnou kouli“ která padala přímo na něj.


Rozžhavený kus kamene velikosti hrachu vrazil do jeho ruky, odrazil se a dopadl na zem, kde vyhloubil 30 cm hluboký kráter.


Chlapec zásah , jehož pravděpodobnost je 1 ku milionu, přežil a odnesl si sedmicentimetrovou jizvu.


„Nejdřív jsem jenom viděl velkou světelnou kouli a potom zničeho nic jsem ucítil bolest v ruce.“


„A zlomek vteřiny poté byla slyšet ohromná rána podobná hřmění.“¨


Rána která přišla po záblesku byla tak hlasitá, že mi několik hodin poté zvonilo v uších.“


Jak dále vysvětloval: „Po nárazu jsem byl odmrštěn ale stále to padalo dostatečně rychle, aby se to zahrabalo do silnice.“


Meteorit velikosti hrachu, který spadl v německém Essenu, studují vědci.


Gerrit dále řekl: „Zajímám se o vědu a moji učitelé zjistili, že úlomek je magnetický.“


Chemický rozbor potvrdil, že kámen pochází z vesmíru.


Ředitel německé obzervatoře Waltera Hohmanna Ansgar Kortem řekl: „Je to opravdový meteorit, tudíž je pro vědce a sběratele velmi cenným.


A dodal že „většina meteorů nedopadne na povrch, protože se vypaří v atmosféře. Zhruba šest ze sedmi z těch které se nerozpadnou spadne do vody.“


Jediný známý případ, kdy člověk přežil zásah meteoru, se stal v listopadu r. 1954 v Alabamě USA, kde úlomek velikosti grapefruitu proletěl střechou domu, odrazil se od nábytku a dopadl na spící ženu.



Komentář: Tyto události ve skutečnosti nejsou tak ojedinělé jak si máme myslet. Zde je článek (v angličtině): Meteory, asteroidy a komety: škody, katastrofy, zranění, úmrtí a uniknutí o vlásek

Nevypadá to, že část která ho zasáhla byla stejná jako ta, která vyhloubila kráter - jinak by v kráteru byla i jeho ruka. Je pravděpodobnější, že byl zasažen úlomkem, který se odlomil od hlavní části. A je pravděpodobné že hlavní část byla větši.


10 června 2009

Byl příčinou pádu letu Air France 447 meteor?


Discover Magazine

V r. 1996, po ze začátku velmi záhadném výbuchu a pádu letu 800 na cestě z JFK do Říma, řada očitých svědků hlásila, že přímo před havárií letadla viděli „záblesk na nebi”. Takto vznikla „teorie o řízené střele“ která zapříčinila havárii, nicméně NTSB [National Transportation Safety Board] nakonec příčinu nehody připsala výbuchu prostřední palivové nádrže. Ale tehdy bylo také navrženo, že do letadla mohl narazit dostatečně objemný meteor, který tak způsobil jeho pád.

Je možné aby let Air France 447 spadl díky nárazu meteoru? Začínají se objevovat zprávy, podle kterých skutečně mohlo jít o meteor:

Nicméně letacká společnost sdělila CNN, že dva piloti společnosti Air Comet po letu z Limy do Lisabonu napsali zprávu, ve které popisují jasný záblesk, který tvrdí že viděli, a kterou poslali společnosti Air France, Airbusu a Španělské organizaci pro civilní letectví.


Kapitán napsal: „najednou jsme v dálce viděli silný a intenzivní záblesk bílého světla, který se pohyboval po sestupující dráze a po šesti sekundách se rozpadl“.


Samozřejmě pro jakýkoli let platí, že šance že by dopravní letadlo spadlo kvůli meteoru, je velmi velmi malá, ale jak upozorňují Hailey a Helfand v dopise pro New York Times z r. 1996, správně bysme se měli ptát takto: „Pro všechny lety v historii, jaká je pravděpodobnost, že jeden nebo více mohl spadnout díky meteoru?“ Vědci došli k závěru, že existuje pravděpodobnost 1 ku 10.... proto zkusme použít logiku, kterou aktualizujeme pro r. 2009 a let 447.
 

08 června 2009

Skládání dílků mozaiky: epidemie středem pozornosti zatímco světová vláda provokuje nepokoje (část 2)


Provokování nepokojů




© SOTT.net



Summit G20 byl zajímavý nejen kvůli již zmiňovaným důvodům. Zatímco naši ‚dobrosrdeční‘ vůdci rozhodovali za zavřenými dveřmi o tom, co je ‚nejlepší‘ pro lid, lidé se mezitím dožadovali spravedlnosti v ulicích, převážně prostřednictvím nenásilných demonstrací. Ale londýnská Metropolitní policie nemohla dopustit, aby se pár klidných bojovníků za mír postavilo mezi ní a dobrou potyčku. Ve skutečnosti měla vysoké očekávání a pečlivě se připravovala:


Metropolitní policie rozjela pro summit G20, který se koná tento týden, bezpečnostní operaci „nebývalých“ rozměrů. Díky velké pravděpodobnosti hromadných nepokojů v okolí středu Londýna, policie varovala bankéře, aby nebyli příliš na očích a varovala, že se tvrdé jádro anarchistů a demonostrantů proti globalizaci bude snažit vyvolat násilí. [...]


Jak mohli s jistotou vědět, že protesty skončí násilím?


Dále jsou naplánované menší akce okolo londýnského City, policie proto sleduje sociální sítě (tzv. social networking sites) jako je Facebook a Twitter, pro sběr informací. Policisté budou během dne sledovat události přes kamerový systém v policejním řídícím středisku v Lambethu jižním Londýně.


Takže velký bratr z Británie nás špehuje, dobře. I když se jedná o triviální věc jako Facebook. A co je na tom nového? Stále to nevysvětluje, proč byli natěšeni postavit se pouličnímu násilí, ke kterému došlo převážně díky jejich přičinění. (Dokonce jeden londýnský policista během večera 1. dubna napsal na Facebook, že se nemůže dočkat „až si bouchne do pár dlouhovlasých hipíků @ G20.“ (sic) Žádné překvapení tudíž, že jeho šéfové, šmírující na Facebooku, věděli že dojde k násili!)


Jeden vedlejší postřeh: zatímco policie měla přístup ke kamerovému systému (říká se že průměrný člověk je v Londýně během jednoho dne vyfotografován 300x), mobilní kamery města musely být během summitu vypnuty, protože jejich „rozlišení nesplňovlo požadované standardy“. Tak nějak to vypadá, jakoby jen malý počet privlilegovaných očí mohl sledovat vše co se bude dít.


Zpočátku došlo před Bank of England v centru Londýna k potyčkám mezi několika demonstranty a policii. Na pobočku Royal Bank of Scotland zaútočili demonstrati zahaleni „šátky a kapucemi“. Podle našeho názoru netypický demonstrant. Policejní šéfové slíbili dopadení právě této skupiny, což nás nutí se zeptat, proč je nezatkli na místě? Jako skupina byli lehce rozpoznatelní a všichni, včetné médií, je viděli jak ničí pobočku RBS. Podle nás je velká pravděpodobnost, že v případě této skupiny se jedná o agents provocateurs.


Co se týče tohoto tématu, měli bychom být vděční odvážné zelené aktivistce, která natočila svoje setkání s policisty, aby odhalila jak tajní policisté provozují síť stovek informátorů v prostestních organizacích, kteří jim za peníze tajně dodávají informace o vůdcích, taktice a plánech do budoucnosti. Je potom příliš troufalé navrhnout, že když jsou lidé placeni sledovat disidenty, potom další mohou být placeni, aby ze svých organizací udělali snadné cíle tím, že budou vyvovávat násilí a podněcovat nepokoje?


Dále bychom neměli zapomínat, že k technologiím má přístup velký počet lidí, nejen velký bratr. Jeden důvod proč policie byla natočena při bití protestujících.






Pouliční střety dosáhly vrcholu 1. dubna, kdy došlo k zatčení 32 osob, jeden policista a sedm demonstrantů bylo zraněno a jeden muž zemřel. Deník Guardian obdržel video natočené kolemjdoucím, na kterém je zachycen policista. jak útočí na muže který následně zemřel.


Nešlo o žádnou náhodu, když se den po zveřejnění této usvědčující informace (která se již proměňovala ve skandál), přesunula pozornost britských médií na improvizovanou protiteroristickou razii, ve které bylo zadrženo dvanáct Pákistánců. Veřejnosti bylo sděleno, že podle policejních informací byl plánován rozsáhlý útok, ke kterému mělo brzy dojít. Aby bylo jasno: jedná se o klasický trik ‚změna tématu‘ včetně ‚bojte se strašáka‘. Je třeba sledovat rychlou ruku podvodníka!


Samozřejmě nepřekvapilo, že pár dní později bylo všech 12 zatčených mužů, a kteří byli obviněni z plánování bombového útoku, propuštěno bez obvinění.


Několik dní po smrti nevinného může, spáchala řada aktivistů za životní prostředí ‚zločin‘, když se utábořili před budovou European Climate Exchange. Jejich demonstrace zahrnovala živou hudbu, jídlo, pouliční divadlo a desítky malých stanů nicméně žádné násilí. Přesto se Met policie rozhodla aplikovat taktiku známou jako „odříznutí“ (kettling), při které jsou všichni v jednom místě „zataraseni“, následováno akcí zásahových jednotek, které opakovaně a v nepravidelném intervalu výboji tlačí dopředu, dokud frustrace uvězněného davu nevyústí do otevřeného střetu.


Samozřejmě se jedná o záměrnou provokaci. Jde o něco, co se dá očekávat v zemi, ve které se členů armady ptají, zda-li ‚budou střílet na britské občany?‘ Dále existují zprávy o ministerstvu obrany, které nakupuje nezvykle velké množství slzného plynu, spolu s dalším vybavením pro potlačování nepokojů:

...

Domníváme se, že tato vláda usiluje o vyvolání střetu s lidmi, aby mohla uplatnit zákon upravující fungování společnosti po nepředvídaných událostech (tzv. Civil Contingencies Act) a využít řádu autoritativních zákonů, které bylo připraveny v průběhu 12 let jejího vládnutí.


V dnešním světovém ekonomickém podnebí probíhají demonstrace po celém světě. Alespoň 200 000 lidí (ale možná až 2.7 milionu!) se zúčastnilo ohromného protestu v Římě proti finanční krizi. Pravděpodobně se jedná o zatím největší demonstraci. Je zajímavé, že Itálie byla dva dny poté zasažena silným zemětřesením o síle 6.3. Je tu nějaké spojení kromě toho symbolického?


V Thajsku se v ulicích Bangkoku objevili vojáci a tanky poté, co thajské úrady vyhlásily stav ohrožení (den poté kdy demonstrace zastavily velký asijský summit). Budeme v příštích měsících svědky dalších podobných událostí?

...


Obamaland: vzdejte se naděje vy kteří vstupujete



Barackovo zlé dvojče

Malsim- ThePeoplesCube.com



Hanba na prezidenta Spojených států. Pokud měl vůbec šanci uskutečnit nějakou zásadní historickou změnu v zájmu spravedlnosti nebo lepšího světa, ta šance je pryč. Zvažte následující:


Obama hájí CIA memoranda o mučení

Obama usiluje o $83 miliard pro americké války

Rozpočet americké armády roste

Liberálové se přikloňují k militarismu

Obamova administrativa rozšiřuje Bushovo právní obhajování odposlechů

Dvě tváře Baracka Obamy: jedna pro mocenskou elitu, druhá pro masy


Obama, jak jsme zatím viděli, ví jak nás nežně ničit. Dodal nám kapku naděje poté, když uprostřed dubna zveřejnil memoranda o mučení, ale brzo vše zvrátil, když ujistil pracovníky CIA, kteří se podíleli na hrůzostrašném mučení nezákonně zadržovaných vězňů v Guantánamu, že nikdy nebudou stíhání. Obama jim slíbil ochranu před jakýmkoli budoucím vyšetřováním (ať zahraniční nebo domácí) nebo dokonce i krytí v případě nutnosti. To vše od muže, který sliboval odklon od předchozích zvyků a jehož odborná specializace se týká práva. Během opakování Bushových a spol. sloganů ve jménu národní bezpečnosti o nutnosti být „tvrdý vůči teroru“, Obama dále obhajoval Johna Yoo [link v češtině], který je před soudem na popud Jose Padilly, čímž Obama jedním tahem smazal všechny lekce z Norimberského procesu:


Že člověk pouze poslouchal rozkazy, bylo v Norimberku zamítnuto jako možná obhajoba před válečnými zločiny, nebo při pokusu vyhnout se stíhání, a bylo to relevantní, pokud vůbec, pouze v případě odsouzení. Ve 4. norimberském principu stojí:


Skutečnost, že osoba jednala na základě rozkazu jeho vlády nebo nadřízeného, neosvobozuje před zodpovědností pod mezinárodním právem, pokud byla ve skutečnosti možnost učinit morální rozhodnutí.


Historikové a badatelé v oblasti práva přisoudili velký význam faktu, že nacisté vybudovali plnoprávný právní systém, který byl plný zákonů, právních názorů, právníků a soudců, aby byla zajištěna veřejná podpora během terorizování a pronásledování Židů a aby bylo úředníkům na nejvyšších i nejnižších úrovních dodána útěcha a ujištění, které sloužílo k ospravedlnění těch nejbrutálnějších skutků proti lidskosti. Pro pečlivé pozorovatele zločinů nacistického režimu bylo nejznepokojujícím absence nezákonnosti. Proto soudci a žalobci, kteří se účastnili Norimberku, chápali důležitost soudit a odsoudit tvůrce zákonů kriminálního režimu (i soudců), včetně těch kteří obhajovali své jednání na základě zákonů a politiky nacistického režimu a rozkazů jejich nadřízených, vycházejících z podobných zákonů a politiky.


Republikánka Jan Schakowsky (Demokratka pro stát Illinois), která je vrcholnou Demokratkou ve zpravodajské komisi, si v rozhovoru pro Huffington Post rychle spojila dobu kde tento argument již slyšela:


Tato představa že ‚jsem pouze vykonával rozkazy‘ – nechci to přirovnávat k nacistickému Německu, ale téměř jsme se dostali do bodu, kdy zesměšňujeme představu, když došlo ke spáchání hrůzných činů, že se lidé mohou vymlouvat ‚vždyť jsem jenom poslouchal rozkazy‘.

Schakowsky dále vyzdvihuje, že důraz administrativy hledět raději do budoucnosti, než do minulosti se příčí logice. Pokud by se žálobce pouze díval do budoucnosti, nedošlo by k žádnému odsouzení.


Ve skutečnosti jsou argumenty Jan Schakowské logické, stejně jako argumenty Richarda Kima z The Nation, který vyvrátil bod po bodu tři body, které Obama použil k obalamutění veřejnosti ohledně důvodu, proč ochránil předchozí administrativu od všech zločinů a nazval ji:


téměř carte blanche zproštění týrání [které je] morálně špatné, a jeho ospravedlnění, pocházející od profesora ústavního práva, je intelektuálně nepoctivé.


Je s podivem že Obama nepoužil stejný zdravý rozum, když se záležitostí zabýval. Vypadá jako člověk, který je schopný být logický. Ale když následuje diktát svých dozorců....


Reportér OSN pro týrání Manfred Nowak, řekl rakouským novinám Der Standard, že Obamovo odmítnutí vyšetřovat je porušení mezinárodního práva.


V USA probíhají pokusy obžalovat Jaye Bybeeho, právníka který musel být Yooůvým trenérem během psaní memorand o mučení, který si v současnosné době užívá na pozici federálního soudce. Ve Španělsku se generální prokurátor postavil proti stíhání 6. Bushových činitelů podezřelých z povolení mučit, zatímco jeden soudce se snaží případ udržet při životě.


Vypadá to jakoby někdo v americké vládě chránil předchozí admnistrativu a je dostatečně silný na to, aby mohl zastrašovat španělské soudnictví. Mimochodem zmiňovali jsme již, že Obama ve skutečnosti o ničem nerozhoduje?


Ruka, která hýbe kolébkou, hýbe celým světem


Špatné zprávy. Dick Cheney je stále s námi. Podle investigativního novináře Seymoura Hershe má Cheney v Obamově vládě ‚svého člověka‘ a stále ‚může do určitého bodu ovlivňbovat politiku‘. Taktéž Lawrence Wilkerson, bývalý náčelník štábu bývalého ministra vnitra Colina Powella, odhalil pro Russia Today, že Cheney „má stále své lidi v útrobách byrokracie Obamovy administrativy a nadále ovlivňuje americkou politiku... Mluvíme o prvotřídním operátorovi“.


Byli bychom příliš naivní, kdybychom nečekali podobný tah. Mluvíme o muži, který jak velmi chytrý tak i neschopný empatie. Spíš než viceprezidenta přípomíná mafiánského Dona. Dokonce měl svoji vlastní ‚výkonnou atentátní jednotku‘, která prováděla atentáty v různých zemích, včetně latinské Ameriky. Cheney je nejlepším příkladem úspěšného psychopata – úspěšného ve smyslu, že mu vše prošlo a stále prochází.



Vždyť mučení funguje

© Neznámý



Psychopati necítí stud. Cheney požádal v souvislosti s probíhajícím odhalením mučení v době vlády Bushovy administrativy o zveřejnění tajných vládních dokumentů, které ukazují že „tvrdé postupy CIA při výsleších“ (tzn. mučení), jako například dušení vodou (tzv. waterboarding) jsou zdrojem cenných informací! Jedno je jisté, zcela určítě mluví jako někdo, kdo je pevně přesvědčen že neudělal nic špatného a ani nebude stíhán, že?


Asi to bude tím že moc dobře ví, že Obamova administrativa mu zobe z ruky? A to je důvod proč ujišťoval, přestože Obama zveřejnil memorandum o mučení Bushovy administrativy ([i]), že agenti CIA, kteří jak je podrobně popsáno v memorandu, mučili, nebudou stíháni.


Nadále zůstává otázkou, zda-li je charizmatický a výřečný prezident lepší než Bush, pokud oba dva pracují pro stejného šéfa. Obamova administrativa se víc zaměřuje na to, jak je vnímána venku a na slova která k tomu používá, než k dosažení opravdové změny v jeji politice, jak je patrné podle jejich činů:


Narozdíl od limitu počtu slov v tomto sloupku, Obamova bezcharakternost nemá žádné meze. Obama už je nebezpečnějším pro demokracii a základní lidská práva než byl George W. Bush. Narozdíl od Bushe nemá žádnou politickou opozici. Cheney může rýpat, ale většina Republikánu je spokojena, že Bushovy zákony zůstaly. Zatímco liberálové zachovávají věrnost, potichu a tiše podporují mučení.


Nové divadlo, stejně špatný scénář


Cheyneho toxický odkaz jde dál. Od doby kdy se Obama chopil prezidentství uběhlo sto dní a nejen že stejná politika pokračuje, ale dokonce se rozrůstá. Vypadá to že ‚změna‘ kterou měl tým Obama na mysli, byla pouhé přejmenování Bushovy Osy zla. Na začátku dubna, během public relations kampaně v Haagu, ministryně vnitra Clintonová formální oznámila změny v označení:


Obamova administrativa již nebude používat označení [světová válka proti teroru] a to si myslím mluví samo za sebe. Samozřejmě.“


Samozřejmě co? Samozřejmě máme tleskat tomuto důmyslnému triku? Změna jména z ‚globální válka proti teroru (GWOT) na „krizové zámořské operace“ (overseas contingencz operations) dostala Ameriku do otevřené války s Pákistánem, země kterou Clintonová považuje za „existenční hrozbu.“ Smrtelně nebezpečná slova ve světě, kde patokrati vybírají „existenční hrozby“ pro jaderné vyhlazení.


Neměli bychom být překvapeni. Obama během svého vzestupu k moci tvrdil, že na Pákistán namíří americké zbraně.


Chaos v Pákistánu se stupňuje a jeho rozpad do mezi sebou válčících ‚Bantustánů‘ se kvapem blíží. Pekelní psi jdou po Pákistánu, zatímco Taliban je 60 mil od Islámábádu, cesta před nimi je zpustošena americkými létajícími supi, kteří krouží nad hlavou.


Sebevražedné atentáty, nepokoje, bezpilotní letadla která spalují lidi, Taliban postupující k hlavnímu městu... Abdul Khalique Ali, novinář žijící v Karáčí, pochopitelně větří konspiraci:


„Zdá se mi že jde o promyšlenou konspiraci, která má odstartovat podobné sektářské násilí v zemi jako v Iráku. Vše probíhá v době, kdy (zvláštní vyslanec pro Pákistán) Richard Holbrooke, spolu s šéfy americké armád, je v Pákistánu kde dali jasně najevo, že útoky bezpilotních letounů nebudou zastaveny, navzdory rostoucímu odporu ze strany Pákistánců. Bombardování mešit a náboženských setkání konkurenčních sekt má odklonit pozornost veřejnosti od rostoucího počtu leteckých útoků, které jsou součástí nové afghánsko-pákistánské politiky Spojených států. Během mnohých bezpečnostních porad jsme byli informování bezpečnostními činiteli o účasti MI-6, RAW, Mossadu, CIA a dalších zpravodajských služeb které operují v kmenové oblasti. Panuje tu obecné přesvědčení, že za těmito útoky stojí společný nepřítel: místní extrémisté slouží americkému záměru, kterýá chce v Pákistánu vyprovokovat chaos a nejistotu.


Americké ministerstvo vnitra vyjádřilo svoje „zklamání“ s Pákistánem, který nepřivítal Obamovo vyslání další vlny vojáků do nově jmenované země „Af.-Pak“, což je jednoznačný signál, že říše je nespokojená se Zardárího vládou a jejich nespochpností této vlády mlčky přijmout, že Pákistán jako takový již není. V očích Ameriky je Zardárí správcem, který dohlíží na likvidaci jižního Afpaku podél kmenových linií. Buďto jako odpor nebo beznaděj, možná jako kombinace obou, nicméně pákistánský ministr zahraničí Rabbani znovu potvrdil, že americké letecké útoky bezpilotních letadel narušují pákistánskou suverenitu. Pákistánská vláda, která čelí jak vnějším tak vnitřním útokům, si uvědomuje nutnost poslouchat: Zardárí zveřejnil alepoň prosbu o vhodnějším řešení, tedy aby jim američané alespoň „dali bezpilotní letadla a my se sami postaráme o bojovníky“.


Bylo to na nižším ministrovi, aby řekl to co je každému jasné:


„Američané nás nepovažují za přítelel ale nepřítele a Richard Holbrooke a Mike Mullen navštívili Pákistán, aby stanovili cenu za naši věrnost našemu náboženství a vůči islámské republice Pákistán, avšak my nejsme prodejné zboží.“


„Aby Američané dosáhli svých cílů, šíří nenávist v mysli a srdci lidí světa tím, že vykreslují muslimy jako krutou a nelidskou hrozbu pro lidstvo a pokoušejí se rozdělit Pákistán přes náboženství,“ řekl ministr.


Zardání, který se vyhýbá americké diplomacii zbraní, místo toho oslovil pákistánský Taliban a v podstatě souhlasil předat správu údolí Swat na severu země do rukou těch samých extrémistů, jejichž boj americká letadla s každým náletem posilují. USA tento postup samozřejmě odsoudily, ale otázkou je, zda-li se nejedná potřebné ospravedlnění, kterého je potřeba jako záminka pro intenzivnější nálety.


Radha Surya shrnuje zoufalou situaci Pákistánu:


„Spojené státy nyní vážně zvažují destabilizaci Pákistánu....“ vykřikoval rozhořčený historik, revoluční aktivista, spisovatel emigrant Tariq Ali v rozhorovu pro Democracy Now, vysílané 19. března 2009. „... Pákistán, země se 175 miliony obyvatel, se snaží udržet při životě,“ píše Pervez Hoodbhoy (Frontline, 27. březen 2009), fyzik a politický aktivista žijící v Islámábádu. Úzkostný Pervez Hoodbhoy napsal ve stejném článku, že patří mezi malou skupinu pákistánců, kteří během posledních 20 let a více zoufale vysílají SOS zprávy, varujíc před příchodem děsivých časů. Zatímco válka proti teroru, která byla nedavno pokřtěna na zámořské krizové oprace, začíná běsnit na pákistánsko-afghánském bojišti, zatímco neúprosné útoky Predátorů americké armády v pákistánském federálně spravovaném území (FATA) si vybírají další mrtvé civilisty, zatímco jsou slibovány další útoky bezpilotních letounů navzdory protestům pákistánské vlády, zatímco nekončící vlny fedajínských bombových útoků míří na pákistánská města a zatímco pákistánský Taliban vítězí nad armádou, rozšířuje území pod jejich správou a dokonce ohrožuje samotný Islámábád, se zhrozený svět stává svědkem zrychlujícího se rozpadu pákistánského státu v důsledku vnitřně a externě vytvořených stresů a stahů. Žádný z externích zdrojů destabilizace nebyl ničivější než Amerikou vedená tzv. válka proti teroru, která po přesunutí své pozornosti na oblast Afpak, míří vymazat zbytek soudržnosti, kterou si sužovaný Pákistánský stát, zdánlivý partner USA a nejcenější partner mimo NATO zatím udržel.



© Leon Kuhn


Afpak, newspeakové slovo pro Barackovu malou heroickou válku, jedním úhledně vystihuje divadlo, ve kterém se znovu objevila Velká americká hororová show. Každý film musí mít záporného hrdinu. Islamofašista, který byl připraven pro hlavní roli v Afpaku, je Mehsúd Baitulláh. Neočekávejte že CIA udělá stejnou chybu dvakrát jako v případě záběrů, které ve kterých se ukazovalo více Usámů. Baitulláh se nerad fotí. Stejně jako jeho předchůdce trpí cukrovkou, nechává hlasové zprávy pro místní noviny, které zveřejňují jeho vinoucí se tirády, který si dobírá velkého Satana výhružkami stejně velkolepými jako jeho ego. A to vše ze záhrobí, tudíž těžko si představit, jak velkou škodu by napáchal, kdyby by byl naživu!


Obama, aby se kruh uzavřel a hrozby nového islámského Goldesteinova fantoma se staly„skutečnými“, se přidal zpoza svých četných čtecích zařízení, že útok na Ameriku je „velmi pravděpodobný.“ Mimo vší věrohodnost byl návrat bin Ládina, který vrátil poklonu s tvrzením, že byl inspirací pro vietnamského přistěhovalce v New Yorku, který střílel na 13 bývalých kolegů. Někdo si samozřejmě uvědomil, že důvěryhodnost je v tomto případě nulová a zpráva se tudíž brzo vytratila.


Přesto že Donal Rumsfeld, stejně jako Cheney, již není sledován veřejností, jeho destruktivní vliv na postupy proti povstalcům ve válčení říše nicméně pokračuje bez přerušení. Chris Floyd připomíná:


Skutečnost zda je neorganizovaný TTP [pákistánský Taliban] skutečně schopen realizovat podobnou hrozbu je, jak zmiňuje Juan Cole, jiná věc. Ale o to nejde. Jde o to že opět byla násilnícká skupina vědomě dostrkána do vraždění. Ještě lépe protože se z ní stala další „smrtelná teroristická hrozba“ pro naši posvátnou vlast, další super zlosyn na objednávku.


Pozoruhodně tato nová hrozba dopravit teror do amerického vnitrozemí přichází pouhé dny poté, kdy Barack Obama ohlásil navýšení vojáků v Afpak válce, odvolávajíc se na (co jiného?) nutnost chránit Spojené státy před teroristy, kteří operují v Afghánistánu a Pákistánu, což označil za svůj hlavní důvod, proč konflikt stupňuje a rozšiřuje. Další z mnoha úžasných náhod, které opravedlní vojenskou agendu, která vyžaduje neustálou zásobu PR věrohodných zlosynů a přehnaných národem otřásajících hrozeb, stejně jako u feťáka který potřebuje svoji drogu. ...


Strategie Pentagonu která má „teroristy dostrkat“ do požadované činnosti, byla představena Rumsfeldem v dokumentu ‚obranné‘ strategie P2OG nedlouho poté, co se usadil v Pentagonu:


Účel P2OG není jen vyplavit teroristy a postavit je před spravedlnost, což je chválihodný cíl sám o sobě, i když Rumsfeldův způsob potírání terorismu je absolutní morální šílenost, protože obnáší vyvolávání terorismu... Avšak zdá se, že P2áci chtějí větší ryby. Jakmile popohnali teroristy do akce – zabíjením jejich rodinných příslušníků? navnazením lupem? napumpováním drogami? zásobovánímdžihádské propagandy? pohráváním si s jejich matkami? nebo možná agenty provokatéry, kteří proniknou do skupin a poté sami naplánují a provedou samotné útoky? –mohou následně učinit opatření proti „zodpovědným hráčům na národní i podnárodní úrovni“k kteří „poskytli útočiště“ pro Rumsfeldem aktivované gangy. O jakých opatřeních vlastně mluvíme? Utajený program Pentagonu mluví následovně: „Jejich suverenita bude ohrožena.“


Když Obamova administrativa mluví o „kontinuitě“ americké zahraniční politiky, je výše zmiňované pevnou součástí toho o čem mluví. Takže čekejte že uslyšíte mnoho o TTP a démonovi dne Baitullahovi Mehsudovi, zatímco dlouhá válka, na které se shodují obě politické strany, se bude plahočit dál, spolu s všudypřítomnou nutností „podněcovat“ (a terorizovat) americký lid k podpoře vojenského projektu.


V době kdy Hamíd Karzáí na sever od hranice začal spolupracovat s talibanskými milicemi, Zardárí zvažoval své mizerné možnosti, veřejně odsoudil americké nálety destabilizující Pákistán, následně se zaměřil na zklidnění bezprostředního nebezpečí v podobě postupujícího Talibanu tím, že bylo oplátkou na severozápadě země za návrat k jakémusi zdání bezpečnosti přijato islámské právo Šaríja. USA reagovaly ultimátem: „Ihned zastavte Taliban, nebo to uděláme my.“


Zardárí musí vědět že se začínají stahovat černá mračna. Jeho manželka se nedávno vzepřela scénáři hlasitým protestem, že bin Ládin byl smyšlená hrozba. To jí možná bude stát život. Tentokrát, se znovuzrozenou verzí bin Ládina v podobě neviditelného Baithulláha Mehduda, který zvěstuje chaos pro celý Pákistán, je Zardárí beznadějně zatlačen do rohu.


Šílenci se zbraněmi


Pravicoví ministr zahraničí Avigdor Lieberman, během svého prvního dne v práci prohlásil, že Izrael není vázán podmínkami Dohody z Annapolisu, která volala po zastavení výstavby osad na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě, a která mířila směrem k založení samostatného Palestinského státu bok po boku Izraele. Nepřekvapuje že zdroje blízko vládě vyzdvihují, že se Netanyahu shoduje s Liebermanem. Dodal že „ti kteří chtějí mír, by se měli připravit na válku“.



© smallislander/flickr

Vrchní část je kolář Adolfa Hitlera a Avigdora Libermana, současného „určovatele králů“ v izraelské farní politice. Dole je ‚Bibi‘ Netanyahu sám sebou.




I když je nepravděpodobné že jste zapomněli, Lieberman je ten samý člověk, který se otevřeně domáhá Izraele bez Arabů. V souvislosti s jadernými bombami navrhnul, že by Izrael měl bojovat s Hamásem způsobem, kterým Američané bojovali proti Japoncům během druhé světové války. Otevřeně snil o popravě hrstky palestinských členů Knessetu. Dále navrhl vybombardovat egyptskou přehradu Aswan. Jako ministr dopravy pod Arielem Šaronem navrhl převést autobusy několik stovek palestinských vězňů k moři a utopit je. Navzdory mezinárodním zákonům žije v židovské osadě Nokdim, která se nachází na okupovaném palestinském území. Ale rasismus není jeho jediným charakteristickým rysem. V r. 2001 byl shledán vinným z bití 12 letého chlapce a byl pokutován izraelským soudem a v současné době je vyšetřován pro mnohamilionový podvod a praní špinavých peněz.


Pokud se Obama nepostará o Írán, udělá to, jak tvrdí Netanyahu, Izrael. Prezident Šimon Peres podobně řekl, že doufá že Obamova výzva k dialogu s Ahmadínedžádem bude uposlechnuta, ale varoval, že pokud podobné rozhovory nezmírní přístup iránského prezidenta, „udeříme na něj.“


To odpovídá skutečnosti, kdy izraelská armáda cvičí na blížící se válku. Protože vědí co se blíží, členové Gulf Cooperation Council - GCC (Saúdská Arábie, Kuwait, Katar, Bahrain, Spojené arabské emiráty, Omán) se připravují na to, co podle mínění mnoha, bude íránská odveta následující útok Izraele na íránské jaderné zařízení, ke kterému může dojít ke konci roku. Baterie raket Patriot byly potichu naistalovány u klíčových ropných zařízení. Do Washingtonu nadále proudí vysoce postavení představitelé armád členů GCC.


Obama se v této oblasti chopil své určené práce a obnovil rétoriku o íránské hrozbě. Amnesty International vyzdvihla, že zásilky amerických zbraní do Izraele ohrožují „mír na Blízkém východě (jakoby tu někdy byl) a americký Senát se připravuje zaplatit celou částku podpory pro Izrael.


K tomu všemu jsme museli vytrpět prosionistické číslo během Ahmadínedžádova projevu na konferenci OSN o rasismu, kde mluvil pravdu o Izraeli.


Mazání otisků prstů


Zbraně hromadného ničení žijí vlastním životem. Šli na procházku v době, kdy si Bush byl tolik jistý, že se skrývají v Iráku, kde nebyly nikdy spatřeny. A teď se projíždějíi v Americe. Následující je rok starý článek:


Součástky jaderných zbraní omylem zaslány na Taiwan

26 březen 2008


Jak bylo včera potvrzeno pracovníky Pentagonu, Ministerstvo obrany před více než 18 měsíci omylem poslalo na Taiwan tajné roznětky jaderných hlavic, o jejichž zmizení se dozvědělo až minulý týden, což prohloubilo obavy nad bezpečností amerického jaderného arzenálu.


V srpnu r. 2006 poslali pracovníci Defense Logistics Agency (DLA) na Taiwan místo čtyř náhradních balení baterií, určené pro taiwanskou letku vrtulníků UH-1 Huey, čtyři komplety roznětek pro jaderné hlavice. Roznětky pomáhají odpálit hlavice mezikontinetální balististické rakety Minuteman v době, kdy se blíží k bodu nárazu. Nebylo zcela jasné, jak mohlo ve skladu na letecké základně Hill v Utahu dojít k záměně dvou zcela odlišných položek a jak mohly opustit zemi aniž by si někdo něčeho všiml. [...]


Vyšlo najevo, že velitel základny Hill Air Force Base zemřel během autonehody v Georgii. Náhoda?


A co potom podivná a záhadná a téměř nezmiňovaná vražda bývalého agenta CIA a podplukovníka amerických Special Forces Williama Bennetta a téměř vraždy jeho manželky Cynthie, též bývalé důstojice? Podle nepodložených informací šlo o specialistu na ruské rakety S-300 a údajně muže, který byl v dubnu r. 1999 zodpovědný za nálet NATO na čínskou ambasádu v Bělehradě– chyba, jak nám bylo řečeno, za kterou byl zodpovědný jen jeden muž.


Jen několik záhad, které stojí za to mít napaměti.


Pirátský příběh


Jen abysme zahnali představu, že nás zlí somálští piráti nenávidí kvůli našim svobodám, chceme zde uvést část článku od Johanna Hariho:


V r. 1991 se v Somálsku, nacházejícím se v Africkém rohu, rozpadla vláda. Od té doby se 9 milionů obytel pohybuje na pokraji hladomoru a mnohé nechutné síly západního světa v tom našli skvělou příležitost, jak ukrást zásoby potravin této země a jak se zbavovat jaderného odpadu v jejich moři.


Ano, jaderný odpad. Jakmile vláda zmizela, začaly se u somálského pobřeží objevovat záhadné evropské lodě, které vyhazovaly do moře ohromné barely. Obyvatelstvo podél pobřeží onemocnělo. Nejdříve trpěli podivnými vyrážkami, nevolností a začaly se rodit znetvořené děti. Po tsunami v r. 2005 byly stovky prosakujících barelů vyplaveny na pobřeží. Lidé začali trpět nemocí z ozáření a více než 300 jich zemřelo. [...]


Další evropské lodě ve stejnou dobu okrádají somálského moře o jeho nejcenější zdroj: plody moře. Zničili jsme si nadměrným rybařením vlastní zásoby ryb a nyní bereme jejich. Tuňáci, krevety, humři a další mořští živočichové v hodnodě více než $ 300 milionů jsou každý rok ukradeny ohromnými rybářskými loděmi, které nezákonně pronikají do nechráněných vod Somálska. [...]


To jsou sovislosti ve kterých muži, které nazýváme „piráti“, povstali. Každý se shoduje, že bývali běžnými somálskými rybáři, kteří začali vyjíždět na rychlých lodích, aby odradili skládkaře a rybářské lodě, nebo alespoň na ně uvalili „daň“. Říkají si dobrovolná pobřežní hlídka Somálska – a není složité vidět proč.


V surrealistickém telefonním rozhovoru jeden z vůdců pirátů, Sugule Ali, řekl, že jejich motivací je „zastavit nezákonné rybaření a vyhazování odpadu v našich vodách ... Nepovažujeme se za mořské bandity. Za mořské bandity považujeme ty, kteří nezákonně rybaří a znečišťují naše moře a jsou ozbrojeni.“ [...]





[i] tzv. Office of Legal Counsel torture memos, Office of Legal Counsel se sice otrocky přeloží jako Kancelář právního poradenství, ale ve skutečnosti funguje obdobně jako česká Legislativní rada vlády. Jejím hlavním úkolem není poskytovat právní rady, nýbrž podávat vládě výklad obtížných právních problémů




První část: Skládání dílků mozaiky: epidemie středem pozornosti zatímco světová vláda provokuje nepokoje



Další odkazy:

Když právník "jen dělá svoji práci"

Obamova administrativa končí s ”válkou proti teroru"



Zdroj:
Connecting the Dots: A Pandemic Distracts as the World Government Picks a Fight