Jak psychopati vidí svůj svět

Po delší nedobrovolné přestávce je tu další pokračování o psychopatech. Pauza byla kvůli zkouškovému období, díky němuž jsem byl donucen opustit překlady a další články. I když škola na chvíli není, stále je hodně práce, ale doufám že budou častější příspěky. Článek je překlad za stránek Cassiopaea.org a Psychopathic Personality Disorder

Jak psychopati vidí svůj svět

---

Psychopati jsou většinou velmi arogantní a „drzí“. Nicméně, když jsou v procesu okouzlování potencionální oběti, říkají samé správné věci a přesvědčí vás, že jsou dobrosrdečné duše; ne vždy jsou úspěšní, ale dost často. Pravda je však taková, že psychopati nejsou altruističtí a ve skutečnosti jim nezáleží na přátelství nebo poutech. Guggenbuhl-Craig uvádí, že mají velký talent při navozování zdání, že jsou mnohem pokornější než běžný člověk avšak opak je pravdou. Někteří z nich jsou též schopni předstírat starost o nižší třídy a tvrdit, že jsou na straně slabších, chudých a tak dále. Psychopat může například tvrdit (jestliže pochází z nižší socio-ekonomické třídy), že silně nemá v lásce mocné, bohaté lidi, ale ve stejnou dobu bude vnitřně toužit a závidět jim to co oni mají. Je jako narcisista, který touží prezentovat falešnou představu o sobě skrz svůj majetek. Mezi jeho majetek patří lidské bytosti: přítelkyně, manželky a děti. Někteří psychopati mohou mít velmi v oblibě zvířata (na rozdíl od běžného pohledu), přesto ve vztahu k sobě je nadále vidí jako věci.

Psychopat je uvnitř naplněn nenasytností a k okolnímu světu přistupuje skrz moc, přestože jak jsem již řekl, navenek může tvrdit, že je na straně těch v bezpráví nebo utiskovaných. Znal jsem jednoho, který měl v oblibě opakovat fráze jako „utiskování mých bratrů musí skončit“, ale ve skutečnosti nevěřil ničemu co řekl. Vlastně byl rasista. Psychopat také může sám sebe často označit za revolucionáře.

Na druhou stranu, psychopat sám sebe často prezentuje jako sklíčeného antihrdinu (jeho „vlastní nehorší druh nepřítele“) a někteří se rádi vidí jako osamělí vlci. Psychopat může dokonce tvrdit, že je citlivý a hlubokomyslný, ale přesto uvnitř není nic víc než nicota a chamtivost. Zdali si psychopat je či není vědom svého chování je často probírané téma. Osobně si myslím, že psychopati většinou velmi dobře vědí co činí, ačkoli někteří tvrdí, že psychopati „se rodí, nejsou vytvořeni.“

Osobně si myslím, že psychopatie je převážně genetická. Syn psychopatického otce bude pravděpodně sám psychopatický, obzvlášť pokud otec zneužíval a/nebo navíc opustil rodinu.

Jak bylo zmíněno, psychopati často tvrdí, že se spokojí s druhým nejlepším (sami sobě jsou si nejhorším nepřítelem) a hned potom si myslí že zasluhují více. Toto se může projevovat způsobem, kterým usilují o moc – buď prostřednictvím peněz (to jest hmotné statky), manipulací a/nebo zacházením s lidmi jako s věcmi. Podobným chováním se psychopat snaží „pomstít“ společnosti a světu. Touto činností stráví celý svůj život, bez ohledu na to, zda jsou bohatí nebo chudí, nebo ať už je jejich sociální postavení jakékoliv, i když studie prokázaly, že často pocházejí z chudého nebo nižšího socio-ekonomického pozadí a/nebo sociálního postavení. (V jedné ze studií Dr. Donalda Blacka většina z mužů byli „převážně bílí, dělníci, nižší střední třída a ženatí a většina měla nedokončené středoškolské vzdělání.“ [Black, 14]). (Musím dodat, navzdory studiím Dr. Blacka, že psychopati se mohou vyskytovat v jakékoliv sociální třídě. Nenechte se zmást). Dále chci zdůraznit, že pro termín psychopat budu na těchto stránkách používat oslovení “on” nebo “jemu”; nesmíme ale zapomenout ano i ženy psychopati se vyskytují; nicméně podle Sixth Edition of Abnormal Behavior (šesté vydání Abnormálního Chování...pozn.překl.), vydáno v roce 2000, třemi pány profesory, David, Derald, a Stanley Sue, se poměry liší dle pohlaví. V jejich výborném spisu je zahrnuta zpráva od The American Psychiatric Association (Americké Psychiatrické Asociace...pozn.překl.), ve které obecný odhad výskytu psychopatie u mužů je 3%, a méně než 1% u žen.[Personality Disorders and Impulse Control Disorders, 238].

Co je u psychopatů velmi znepokojující, kromě jejich pocitu k zvlášnímu nároku, je neexistence empatie k normálním lidem, neboť „asociálové (psychopati) zdá se postrádají svědomí, s malým nebo neexistujícím pocitem empatie pro lidi, jejichž živovota se dotknou ... asociál lehce vzdoruje všem pravidlům, bez schopnosti vidět dále než na svůj vlastní prospěch nebo si osvojit standardy dobra proti zlu.“ [Black, XIII].

Ne všichni psychopati jsou nezvdělané ztracené existence z nejnižších vrstev. Někteří z nich jsou velmi pohlední a mají dobrou profesi, což o to víc využívají pro svůj prospěch. Vězměte si například Teda Bundyho; matka mého přítele s ním jednou šla na dvojíté rande a tvrdila, že šlo o nejhodnějšího člověka. Jeho matka o něm prohlásila, že „lepšího syna si matka namůže přát.“ Bundy byl údajně docela pohledný, díky čemuž byl o to víc nebezpečný. Proto ne všichni psychopati jsou vyvrhelové, z nejnižších vrstev, bez středního vzdělání, neboť je mezi nimi velké množství těch, kteří pracují na vysokých pozicích; faktem přesto zůstává, že psychopati jednoduše častěji pocházejí z chudého prostředí.

Kromě toho ne všichni psychopati jsou klidní, chladní a soustředění. Někteří z nich působí divným nebo zvlášním dojmem a jejich chování může být výstřední nebo neobvyklé. Právě tímto jsou podle mého názoru oběti nejčastěji zmateni. Psychopati často působí [foto zde]: vášnivě a jsou „elektrizující.“ Nenechte se zmát pokud se někdo zdá být neškodný, „pošetilý“, nebo se zdá být nekonvenční. Také „andělská“ vizáž může lidi často zmást. Jako jeden příklad si představte Johna Wayne Gacyho v jeho „převleku klauna“ jak baví děti. Další příklad, se kterým přišli někteří na diskuzním fóru „Oběti psychopatie“, je Bill Clinton a jeho „přihloupé“, ale přesto roztomilé, vystupování (je Clinton opravdu psychopat? Mnozí si myslí že ano).

Jeden psychopat kterého jsem znal, (byl diagnostikován jako asociální) využíval neškodnosti jako utajení velmi dobře. Všichni v jeho okolí jej považovali za vtipného. Stejně tak já, alespoň zpočátku. Potom, postupně, jsem si uvědomil, že s ním není něco „v pořádku.“ Na začátku byly jeho zdánlivě neškodné žerty roztomilé, ale po nějaké době se z něj stal otrava a narušoval naše pracovní prostředí, což vytvořilo zmatek a napětí mezi zaměstnanci. Jak jsem se poučil, psychopat může využívat těchto masek pro své vlastní skryté záměry. Psychopat, bez ohledu na rasu, sociální postavení nebo profesi, je nicméně nebezpečný pro společnost, neboť „povaha ASP [anti-social personality...pozn.překl.] (psychopatie) má za následek, že nadělá více škody ve společnosti než většina jiných duševních chorob, neboť tato porucha zahrnuje zejména reakce zaměřenéné proti společenskému prostředí, což zatáhne další lidi do jejich ničivé sítě... Zoufalství a úzkost způsobené asociály (psychopaty) má tragický dopad na rodiny a společenství a zanechává hluboké psychické a emocionální jizvy...“ [Black, 5].

Mnoho co se týká psychopatické osobnosti je matoucí a znepokojující. 1 z asi 25-30 lidí jsou psychopatičtí (dále znamí pod označením jako sociopati nebo asociálové – přesto správné označení je psychopat.) Právě proto že většina z nich jsou muži, jsem částečně napsal tyto stránky proto, abych varoval ženy před nebezpečím, hlavně ženy připojené k internetu, neboť považuji internet za oblíbené “nové médium”, které láká psychopaty. S tímto tématem mám také osobní zkušenosti. Je to proto, že “asociálové (psychopati) nejsou jen postavy v naší fiktivní literatuře nebo zábavě v reálném světě. Jsou členové rodin, přátelé, spolupracovníci, sousedé nebo cizí lidé na které můžeme narazit každý den.” [Black, 10]. Pamela Jayne, M.A., píše, že "30% z mužů jsou sociopatičtí.” Jestliže z deseti mužů každý třetí se kterým se mohu setkat je psychopatický potom předpokládám, že to není něco co bychom měli brát na lehkou váhu. Podle těchto statistik by to znamenalo, tři z deseti mužů a možná jedna z deseti žen. Pravda je taková, že nevíme přesně počet psychopatických jednotlivců; nicméně se zdá, že míra výskytu psychopatie stoupá a to je důvod, proč někteří uvádějí vyšší čísla. Dr. Black tvrdí, že psychopatie je nejrozšířenější hned po depresi, spolu s schizofrenií a hraniční poruchou osobnosti, což je ohromující fakt.

Srdečně děkujeme majitelce webových stránek Psychopathic Personality Disorder že byla tak laskavá a dovolila nám citovat z jejího výzkumu při vzniku tohoto příspěvku.