04 června 2007

Jak psychopati vidí svůj svět

Po delší nedobrovolné přestávce je tu další pokračování o psychopatech. Pauza byla kvůli zkouškovému období, díky němuž jsem byl donucen opustit překlady a další články. I když škola na chvíli není, stále je hodně práce, ale doufám že budou častější příspěky. Článek je překlad za stránek Cassiopaea.org a Psychopathic Personality Disorder

Jak psychopati vidí svůj svět


Psychopati jsou většinou velmi arogantní a „drzí“. Nicméně, když jsou v procesu okouzlování potencionální oběti, říkají samé správné věci a přesvědčí vás, že jsou dobrosrdečné duše; ne vždy jsou úspěšní, ale dost často. Pravda je však taková, že psychopati nejsou altruističtí a ve skutečnosti jim nezáleží na přátelství nebo poutech. Guggenbuhl-Craig uvádí, že mají velký talent při navozování zdání, že jsou mnohem pokornější než běžný člověk avšak opak je pravdou. Někteří z nich jsou též schopni předstírat starost o nižší třídy a tvrdit, že jsou na straně slabších, chudých a tak dále. Psychopat může například tvrdit (jestliže pochází z nižší socio-ekonomické třídy), že silně nemá v lásce mocné, bohaté lidi, ale ve stejnou dobu bude vnitřně toužit a závidět jim to co oni mají. Je jako narcisista, který touží prezentovat falešnou představu o sobě skrz svůj majetek. Mezi jeho majetek patří lidské bytosti: přítelkyně, manželky a děti. Někteří psychopati mohou mít velmi v oblibě zvířata (na rozdíl od běžného pohledu), přesto ve vztahu k sobě je nadále vidí jako věci.

Psychopat je uvnitř naplněn nenasytností a k okolnímu světu přistupuje skrz moc, přestože jak jsem již řekl, navenek může tvrdit, že je na straně těch v bezpráví nebo utiskovaných. Znal jsem jednoho, který měl v oblibě opakovat fráze jako „utiskování mých bratrů musí skončit“, ale ve skutečnosti nevěřil ničemu co řekl. Vlastně byl rasista. Psychopat také může sám sebe často označit za revolucionáře.

Na druhou stranu, psychopat sám sebe často prezentuje jako sklíčeného antihrdinu (jeho „vlastní nehorší druh nepřítele“) a někteří se rádi vidí jako osamělí vlci. Psychopat může dokonce tvrdit, že je citlivý a hlubokomyslný, ale přesto uvnitř není nic víc než nicota a chamtivost. Zdali si psychopat je či není vědom svého chování je často probírané téma. Osobně si myslím, že psychopati většinou velmi dobře vědí co činí, ačkoli někteří tvrdí, že psychopati „se rodí, nejsou vytvořeni.“

Osobně si myslím, že psychopatie je převážně genetická. Syn psychopatického otce bude pravděpodně sám psychopatický, obzvlášť pokud otec zneužíval a/nebo navíc opustil rodinu.

Jak bylo zmíněno, psychopati často tvrdí, že se spokojí s druhým nejlepším (sami sobě jsou si nejhorším nepřítelem) a hned potom si myslí že zasluhují více. Toto se může projevovat způsobem, kterým usilují o moc – buď prostřednictvím peněz (to jest hmotné statky), manipulací a/nebo zacházením s lidmi jako s věcmi. Podobným chováním se psychopat snaží „pomstít“ společnosti a světu. Touto činností stráví celý svůj život, bez ohledu na to, zda jsou bohatí nebo chudí, nebo ať už je jejich sociální postavení jakékoliv, i když studie prokázaly, že často pocházejí z chudého nebo nižšího socio-ekonomického pozadí a/nebo sociálního postavení. (V jedné ze studií Dr. Donalda Blacka většina z mužů byli „převážně bílí, dělníci, nižší střední třída a ženatí a většina měla nedokončené středoškolské vzdělání.“ [Black, 14]). (Musím dodat, navzdory studiím Dr. Blacka, že psychopati se mohou vyskytovat v jakékoliv sociální třídě. Nenechte se zmást). Dále chci zdůraznit, že pro termín psychopat budu na těchto stránkách používat oslovení “on” nebo “jemu”; nesmíme ale zapomenout ano i ženy psychopati se vyskytují; nicméně podle Sixth Edition of Abnormal Behavior (šesté vydání Abnormálního Chování...pozn.překl.), vydáno v roce 2000, třemi pány profesory, David, Derald, a Stanley Sue, se poměry liší dle pohlaví. V jejich výborném spisu je zahrnuta zpráva od The American Psychiatric Association (Americké Psychiatrické Asociace...pozn.překl.), ve které obecný odhad výskytu psychopatie u mužů je 3%, a méně než 1% u žen.[Personality Disorders and Impulse Control Disorders, 238].

Co je u psychopatů velmi znepokojující, kromě jejich pocitu k zvlášnímu nároku, je neexistence empatie k normálním lidem, neboť „asociálové (psychopati) zdá se postrádají svědomí, s malým nebo neexistujícím pocitem empatie pro lidi, jejichž živovota se dotknou ... asociál lehce vzdoruje všem pravidlům, bez schopnosti vidět dále než na svůj vlastní prospěch nebo si osvojit standardy dobra proti zlu.“ [Black, XIII].

Ne všichni psychopati jsou nezvdělané ztracené existence z nejnižších vrstev. Někteří z nich jsou velmi pohlední a mají dobrou profesi, což o to víc využívají pro svůj prospěch. Vězměte si například Teda Bundyho; matka mého přítele s ním jednou šla na dvojíté rande a tvrdila, že šlo o nejhodnějšího člověka. Jeho matka o něm prohlásila, že „lepšího syna si matka namůže přát.“ Bundy byl údajně docela pohledný, díky čemuž byl o to víc nebezpečný. Proto ne všichni psychopati jsou vyvrhelové, z nejnižších vrstev, bez středního vzdělání, neboť je mezi nimi velké množství těch, kteří pracují na vysokých pozicích; faktem přesto zůstává, že psychopati jednoduše častěji pocházejí z chudého prostředí.

Kromě toho ne všichni psychopati jsou klidní, chladní a soustředění. Někteří z nich působí divným nebo zvlášním dojmem a jejich chování může být výstřední nebo neobvyklé. Právě tímto jsou podle mého názoru oběti nejčastěji zmateni. Psychopati často působí [foto zde]: vášnivě a jsou „elektrizující.“ Nenechte se zmát pokud se někdo zdá být neškodný, „pošetilý“, nebo se zdá být nekonvenční. Také „andělská“ vizáž může lidi často zmást. Jako jeden příklad si představte Johna Wayne Gacyho v jeho „převleku klauna“ jak baví děti. Další příklad, se kterým přišli někteří na diskuzním fóru „Oběti psychopatie“, je Bill Clinton a jeho „přihloupé“, ale přesto roztomilé, vystupování (je Clinton opravdu psychopat? Mnozí si myslí že ano).

Jeden psychopat kterého jsem znal, (byl diagnostikován jako asociální) využíval neškodnosti jako utajení velmi dobře. Všichni v jeho okolí jej považovali za vtipného. Stejně tak já, alespoň zpočátku. Potom, postupně, jsem si uvědomil, že s ním není něco „v pořádku.“ Na začátku byly jeho zdánlivě neškodné žerty roztomilé, ale po nějaké době se z něj stal otrava a narušoval naše pracovní prostředí, což vytvořilo zmatek a napětí mezi zaměstnanci. Jak jsem se poučil, psychopat může využívat těchto masek pro své vlastní skryté záměry. Psychopat, bez ohledu na rasu, sociální postavení nebo profesi, je nicméně nebezpečný pro společnost, neboť „povaha ASP [anti-social personality...pozn.překl.] (psychopatie) má za následek, že nadělá více škody ve společnosti než většina jiných duševních chorob, neboť tato porucha zahrnuje zejména reakce zaměřenéné proti společenskému prostředí, což zatáhne další lidi do jejich ničivé sítě... Zoufalství a úzkost způsobené asociály (psychopaty) má tragický dopad na rodiny a společenství a zanechává hluboké psychické a emocionální jizvy...“ [Black, 5].

Mnoho co se týká psychopatické osobnosti je matoucí a znepokojující. 1 z asi 25-30 lidí jsou psychopatičtí (dále znamí pod označením jako sociopati nebo asociálové – přesto správné označení je psychopat.) Právě proto že většina z nich jsou muži, jsem částečně napsal tyto stránky proto, abych varoval ženy před nebezpečím, hlavně ženy připojené k internetu, neboť považuji internet za oblíbené “nové médium”, které láká psychopaty. S tímto tématem mám také osobní zkušenosti. Je to proto, že “asociálové (psychopati) nejsou jen postavy v naší fiktivní literatuře nebo zábavě v reálném světě. Jsou členové rodin, přátelé, spolupracovníci, sousedé nebo cizí lidé na které můžeme narazit každý den.” [Black, 10]. Pamela Jayne, M.A., píše, že "30% z mužů jsou sociopatičtí.” Jestliže z deseti mužů každý třetí se kterým se mohu setkat je psychopatický potom předpokládám, že to není něco co bychom měli brát na lehkou váhu. Podle těchto statistik by to znamenalo, tři z deseti mužů a možná jedna z deseti žen. Pravda je taková, že nevíme přesně počet psychopatických jednotlivců; nicméně se zdá, že míra výskytu psychopatie stoupá a to je důvod, proč někteří uvádějí vyšší čísla. Dr. Black tvrdí, že psychopatie je nejrozšířenější hned po depresi, spolu s schizofrenií a hraniční poruchou osobnosti, což je ohromující fakt.

Srdečně děkujeme majitelce webových stránek Psychopathic Personality Disorder že byla tak laskavá a dovolila nám citovat z jejího výzkumu při vzniku tohoto příspěvku.

78 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Děkuji Vám, jen je škoda, že jsem Vaše články neměla k dispozici dřív. Seznámila jsem se na internetu s mužem, velmi inteligentním, s rozhledem, byl zvláštní, originální, okouzlující. Zamilovala jsem se. Střemhlav, bezhlavě, vlastně to jinak ani neumím. Přesto mi na něm něco nesedělo... Říkala jsem si - intelektuál - je prostě jiný. A myslela jsem tím - jiný než já. Časem jsem poznala, že v jeho filozifii "nevím, co bude zítra", v jeho sebestřednosti, bezcitnosti, neschopnosti chápat lidské vztahy je něco nezdravého. Jenže - to už jsem s nim čekala dítě. Neplánovaně. Odešel. Pak zase přicházel. Zase odcházel. S rostoucím břichem jsem to nedokázala vyřešit. Narodilo se dítě. Zmizel. Od té doby uběhlo hodně času. O našeho syna se starám se svým mužem. Byl úplnej mrňous, když jsem svého muže poznala (a pro něho skvělého tatínka), máme ještě malou holčičku, krásnou princeznu. A jeden velkej problém. Psychopata v zádech. Od té doby, co se dozvěděl, že jsem šťastná, se objevil a začal se soudit. Vkládá do toho svou energii, svůj nepochybně skvělý intelekt. A svoji schopnost fabulovat, manipulovat, lhát... Nenávidí nás. Máme něco, co on nemá. Žije sám, pochopitelně. Tak se nám tu pohodu snaží vzít. Syn ho zná jen velmi málo, ne jako tátu. Ani k němu se nechová adekvátně, uráží nás před ním, seznamuje ho se svou verzí pravdy. Podobnou, na kterou kdysi nachytal mě. Je to příběh člověka, který je obětí těch druhých. A zatím... Nejsem hloupá, ani naivní, asi byste těžko uvěřili, jak dokonale hraje svoji roli. Možná jí i sám věří. Jak asi obstojíme před soudními znalci? Je schopen jim navykládat, že jsem ho před devíti lety znásilnila uprostřed Václavského náměstí... Už teď tvrdí, že ho fyzicky napadáme. Jak se máme bránit??? Chce našeho syna, prý jediné, co mu zbylo... Připadáme si jako rukojmí toho strašného parazita. Lze odhalit jeho skutečnou povahu pomocí projektivních testů? Máme doufat v profesionalitu soudních znalců? Jak jsem řekla, nejsem naivní. A poslední povzdech nakonec. Syn je velmi inteligentní, má rozhled, jen citově je jaksi ... plošší... No, budiž to jakýmsi příspěvkem k článku. Vztyčeným prstem pro ženy, co budou jednou v podobné situaci jako já. Je na něm něco divného? Nepodceňujte to!

Anonymní řekl(a)...

Fakt fajnové články, k tomu pravdivé,... je vidno, že ich zostavujú odborníci. Mal by som zatiaľ jednu otázku, máte fórum? Ak nie, tak mi odpíšte na môj e-mail, alebo na môj nick na azete PROkiller_47.

Ďakujem.

Anonymní řekl(a)...

Da sa uspesne liečiť psychopatia? Buti

Anonymní řekl(a)...

Buti: psychopatie se léčit nedá, dají se jen usměrnit projevy

Anonymní řekl(a)...

Jsem psychopat --- ale nikoli psychopat asociální, ale psychopat schizoidní. Je fakt, že léčit se to nedá, je to pěkně blbá porucha.

--- BLEK.

Anonymní řekl(a)...

díky moc, tento článek mě nejen přesvědčil, ale i pomohl pochopit, s kýmpak jsem to žila a naštěstí odešla ze vztahu. Exmanžel nepostrádá snad ani jedno zde uvedené, co se týká psychopata. S takovým člověkem jste jako na houpačce,jednou jste vynešeni do nebes a podruhé sraženi na zem. Nehledě na to, že je to vysilující pro lidskou duši jak po zdravotní stránce, tak zejména psychické. Ještě jednou děkuji...

Anonymní řekl(a)...

Velmi pěkně napsané, dlouho jsem hledal tu svou chorobu,konečně vím, že moje místo je mezi psychopaty, rád bych poznal jiné psychopaty, můžete mi poradit na jakých místech krom léčebny(tam se mi nechce-nemohl bych ničit společnost)se nejvíce vyskytují?

Anonymní řekl(a)...

škoda že jsem to taky nečetl dříve nikdy bych se z nikým neseznamil a nikdy bych nenastoupil do zaměstnání všude jsou psychopati :-))))

Anonymní řekl(a)...

škoda že jsem to taky nečetl dříve nikdy bych se z nikým neseznamil a nikdy bych nenastoupil do zaměstnání všude jsou psychopati :-))))

Co k tomuto výše napsanému dodat ?
Asi není co...

Anonymní řekl(a)...

Můj manžel je psychopat a po přečtení vašeho článku si jsem jistá uplně.S ním žiju už 20 let a je to peklo.A říkám si,je tak necitlivý nebo je to psychopat.A to že psychopatů je hodně,má většina lidí šanci tyto lidi poznat a naletět.Jsem z toho dost špatná a vyhlídka na řešení této věci mizerná.A on už jiný nebude a ani nemůže a z toho mi je smutno.Děkuji

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer. Děkuji za dobrou charakteristiku. Vloni jsem se rozvedla s psychopatem, který byl 2x hospitalizován. Díky Bohu a rodině jsem to zvládla. Ale klid nemám (nemáme) do dneška a zřejmě mít nebudeme nikdy. Psychopat může všechno, je mu jedno, že je odsouzen, odvolává se, fabuluje, mstí se, vymýšlí nové a nové úřední jednání, provokuje, sleduje, rozbíjí věci, ubližuje a všechno v podstatě legálně. Zákon o stalkingu bude v platnosti od 1.1. 2010, ale i ten zřejmě nepomůže. Je to těžké prokazovat. Navíc psychopat, soustředíc se na svůj objekt, pomíjí vše okolo, chodit do práce je pro něj nepodstatná záležitost, veškerý čas věnuje slídění a vymýšlení, jak škodit. - Na závěr bych si dovolila nadlehčit celou situaci: "Tolik lidí se věší, ale psychopati ani omylem, ach jo" :-(

Anonymní řekl(a)...

Hádám, že po přečtení tohoto článku opravdu začnete vidět psychopaty úplně všude. Tak třeba můj otec. Je to manipulativní, mstivý, sebestředný a všehoschopný hajzlík, a přesto není psychopat. Lidi jsou prostě svině a nemusí se jednat o patologickou poruchu. Krom toho ze statistického hlediska by 30% výskyt psychopatů v mužské populaci znamenal normu a nikoliv úchylku.

Anonymní řekl(a)...

neverim vlastnim ocim jak nekdo muze vystihnout to co sem porozivala rok s ex pritelem, jeho kamaradi si mysli ze to je ten nejhodnejsi, prejici clovek, ktery me miloval a snesl by mi modre z nebe a ze ja sem ta mrcha ktera si toho nikdy nevazila. A pravda je pritom takova, ze ano dokaze snest modre z nebe, ale jak neni jedna malickost podle jeho predstav hned se obrati vse v peklo. Tento článek mě nejen přesvědčil, ale i pomohl pochopit, s kýmpak jsem to žila a naštěstí odešla ze vztahu. Doslova s takovým člověkem jste jako na houpačce,jednou jste vynešeni do nebes a podruhé sraženi na zem. Dokazal me presvedcovat o tom ze vse je pouze moje vina. Opravdu vystiznej clanek!

Anonymní řekl(a)...

Re: "Nenávidí nás. Máme něco, co on nemá (dítě, vztahy, radost). Žije sám, pochopitelně. Tak se nám tu pohodu snaží vzít."

Paní to pěkně asi vystihla. Dle mě psychopat nepůsobí zlo proto, že mu věří, ale proto, že je vnitřně nešťastný, že nemá štěstí, které vidí u jiných.

Proto bych doporučil se na psychopata dívat s upřímným soucitem, skutečnou empatií a vnitřní láskou.

Na vnější fyzické úrovni jej můžete odmítat, vyhýbat se dlouhodobějším kontaktům, snažit se na něj aplikovat světskou spravedlnost,

ale vnitřně je třeba mu odpustit (viz knihy o odpuštění) a milovat jej (v jiném smyslu lásky, nelze popsat, viz ty knihy o odpuštění nebo google "udpusteni").

Ne nadarmo Ježíš říkal neco ve smyslu "Žehnej svému nepříteli". To nebyla absurdní myšlenka, ale moudro získané ze zkušenosti.

Psychpat žije z negativních energií a když se na něj vnitřně zlobíte a nenávidíte jej, tak mu jen posíláte jemu posilující energii. Proto vás bude vyhledávat a provokovat.

Když se naučíte skrze odpuštení a jiné duchovní blbosti nereagovat na jeho negativní emocemi vašimi negativními emocemi, ale i přes to zachováním pozitivních emocí (např. představou, že mu od srdce přejete vše nejlepší, že je ozařován seshora boží láskou apod. (kdo to slyší prvně, asi to zní nesmyslně, ale viz ty knihy),

...tak psychopat zůstane stát jako opařený a zablokovaný (i když to bude třeba maskovat), protože se setká s chováním (vnitřním), které čekal jako úplně to nejméně možné, které vůbec ani nepředpokládal. A tak postupně "zlomíte" jeho moc, kterou popisujete jako velmi silnou (může si obtočit kolem prstu soudce, psychology aj.). To on může - ve vnějším světě, ale proti energiím lásky toho moc nesvede, vybudí to v něm maximálně divné reakce, které pomohou tomu, že dosud "okouzlení" soudci prokouknou skutečnost.

I vám takový přístup (odpuštění, pozitivita a srdečná reakce namísto negativní reakce) pomůže. Vysílání negativních emocí a udržování ve statusu oběti (on psychopat mi ublížil, já za nic nemohu) odebírají vnitřní sílu potřebnou pro úspěšné vyřešení problému.

Podobné je to jako s trestáním dítětě. Dítě můžete trestat 2 způsoby:

1 - dítě potrestáte spíše tak, že potrestáte jej, ale v duchu víte, že dělát jen nezbytné vnější zlo a v duchu dítě stále milutete.

2 - dítě potrestáte v afektu výbuchu zlosti, tj. fyzický trest je spojen s duševní negativitou, což přináší spíše negativa než pozitiva, neboť díte pak trest nebere jako korekční věc, ale jako bezdůvodný útok, který si bere osobně
(zjednodušeno; vím, že výchova je náročný proces).


Možná za toto budu sám označen za psychopata, ale nevěřím, že psychopaté a jiné zlo jsou nezávislými jevy, které tu jsou a nás dobré lidi obtěžují.

Tak jako se potkanům daří tam, kde není pořádek, tak se psychopaté "inkarnují" hojně tam, kde je na to příhodná "půda".
Psychopaté odrážejí (zrcadlí) naše vnitřní temná zákoutí duše, která jsme vytěsnili, aby nezhoršovala náš pohled na nás jako na láskyplné a dobrosrdečné bytosti.

Kdysi jsem na základě vnitřní povahy a určitých životních prožitků se rozhodl, že se budu (plně) věnovat pomoci lidem, které o pomoc žádají (postiženým, chudým aj.).
Ale reakce mého okolí byla, že jsem byl prohlášen za totálního hlupáka a blázna (dobrovolně pomáhat cizím? a co kariéra?), a vzhledem k tomu, že jsem tehdy nebyl ještě nezávislý, tak jsem od tohoto záměru raději upustil.

Tehdy jsem pochopil, že lidé nejsou až tak skutečně láskyplní a ideální, jak lze vidět z jejich laskavých postojů k rodině a kamarádům.
Svoji samozřejmou dokonalost udržují vyhledáváním sobě rovným lidí, se kterými se mlčky vzájemně ujišťují o svých správných životních volbách ("když se tak chová většina, tak je to asi správné chování").

Ze stylistického hlediska jsem výše napsané napsal tak, jako by se jednalo o odpověď pro onu konkrétní paní, ve skutečnosti jsem to mínil obecně
(ani bych jinak nemohl, tu paní neznám - její vnitřní postoje).

BLEK. řekl(a)...

Jsem psychopat, diagnostikovali mi poruchu osobnosti a jsem sám sobě odporný.

Anonymní řekl(a)...

Nechápem, ako tu môže niekto písať o tom, že k psychopatom sa má pristupovať s láskou-asi by bolo treba, aby niečo také zažil, inak by vedel, že to sú ľudia, ktorí CHCÚ škodiť, a niektoré veci sa proste odpustiť nedajú, inak by ten človek robil ešte horšie.

Anonymní řekl(a)...

S láskou snad ne, třeba se soucitem. Ale osobně si myslím, že je to jedno a na chování psychopata nemá naše chování žádný vliv. Odmilovala jsem se od jednoho po 21 letech, kdy jsem stále čekala, co dnes bude. Nikdy ničím si s psychopatem člověk není jistý. Na jeho obhajobu chci říci, že o své nemoci neví (a určitě to neví většina z nich) a ještě ji komlikoval alkoholismem a rodinné poměry, ze kterých vyšel, byly strašné. Tehdy jsem vztah ukončila jako ta tlustá, neschopná, škaredá a blbá, což mi rád připomínal s dovětkem jak mě, i přesto, miluje. Dnes jsem stále stejná (snad tři kg navíc) a přesto štíhlá, sympatická, usměvavá a úspěšná, ale co je asi hlavní - konečně šťastná. Co se týká předávání negativní energie, začala jsem věřit na termín "energetický upír". Hodně z těch co mne znali s ním, mi říká, že jsem je ubíjela, deptala a unavovala svou přítomností. Není divu, sama jsem byla vysátá tak jsem brala síly kde se dalo. Po svém osvobození jsem cítila více energie, zlepšení nálady i pohledu na lidi, větší míru tolerance ... prostě jsem opustila jeho názory a našla jsem sama sebe. Necítím zášť, ale nikdy nezapomenu a psychopata stále poznám po pár větách. A i teď, po letech, jsem si vědoma, že můj klid a štěstí mohou skončit ze dne na den. Jsou totiž závislé jen na tom jak dlouho mu vydrží další oběť.

Anonymní řekl(a)...

zajmavý článek, je mi 22 a delší dobu pozoruji, že jsem jiný než ostatní. vlastně pořád hledám něco, co vůbec jsem a o co se mohu opřít, pokaždé když jsi přečtu jakoukoliv informaci ohledně různých druhů poruch, vždycky se v nějaké z nich vidím Ale vidím pouze uržitou část, řek bych že vždy jen tu kladnou, nebo to nevidím ale ostatní ano? Trochu k článku, je zde popsán psychopat, co kdyby si tento článek přečet nějaký psychopat, dokázal by se poučit a psychycky vyrovnat? opravit se? mám spoustu otázek ke svému já, kdo vubec jsem? chci se umět ovládat, někdy se přirovnávám k narcismu, neurotismu, psychopatismu atd... Mám střední průmyslovku, nyní jsem zaměstnaný na pozici kde je nutná komunikace mezi lidmi, někdy si připadám že s lidmi manipuluji, ale to nechci, někdy si přeji být normální, ale jindy si zas říkám, že pokud se dokáži vyrovnat stím, čím sem získám smysl života. Hodně jsem užíval marihuanu a poslouchal hodně elektronickou hudbu, hodně psytrance, tohle vše mé stavy hluboce prohloubilo, potom alkohol s toho vznikli deprese, ale dokáži si uvědomit že se semnou děje něco špatně, dokáži se zamyslet a jít zas správnou cestou, ale je to pro mne složité. žiji s rodiči, v rodinném domku, ale čím jsem starší pozoruji na matce, že je velice psychicky labilní člověk, něco neudělám dle jejích představ a už je doma křik, vyhazování z bytu atd, za 2 hodiny mi nese večeři do pokojku, tohle mé stavy strašně moc rozvyklává, nemám se čeho chytit, existuje nějaká poradna? nejlépe online, přeci jenom probírat mé nitro z očí do očí bych nedokázal.
Tenhle text bude vypadat asi velice zmateně a chaoticky, je to tím že nevím kam se zařadit a tak hledám nápovědy. Tenhle článek mě oslovil, někde se vidím, někde zas ne, může být psychopat i milujcí osoba? Všechny ženy zde píšou jaké mají s (ex)přítelem peklo, ale já rád miluji možná až moc...

Anonymní řekl(a)...

Ano, jsem přesvědčena, že můj psychopat mě miloval. Jemu vlastními metodami a způsoby. Byla to spíše jakási forma nevolnictví a vystavování své úžasné lásky a péče na odiv. A myslím, že se dokonce chtěl změnit, ale neměl dostatek vůle. Např. "rozebrat své nitro z očí do očí". Ne se mnou, jsem jen blbá nána, která teprve po dvaceti letech pochopila, že se nemusí nechat bít ani týrat psychicky. Radši s psychologem. Tam je snad šance. Sám si psychopat, podle mne, pomoci nemůže, protože je přesvědčen, že dělá samé dobré věci. Cituji oblíbené rčení: "Já jsem to s tebou myslel dobře". Ať nějak ukončím tuto nepříjemnou etapu svého života. Kdybych tím peklem neprošla, nemohla bych se dnes tolik radovat z toho co mám, co mohu, co se učím a objevuji. Zdravím všechny vyvázané z těchto okovů a zúčastněným přeji brzké prozření a kus odhodlání. Dala jsem si na začátku dlouhého osvobozování jen jedno pravidlo: "V tu chvíli jsem se rozhodla jak nejlépe jsem mohla a uměla." Už žádné meditace typu ... kdybych já řekla tak on by možná neudělal nebo udělal ... bla bla bla. A .... STÁLO TO ZA TO!!!!!!!

Anonymní řekl(a)...

ad 22letý - podle mne zcela jistě nejste asociální psychopat-jejich charakteristickou vlastností je neschopnost vidět své chování jako špatné,dokonce o tom ani snad v těchto dimenzích nepřemýšlejí,nehodnotí své chování z hlediska morální-nemorální,ubližuji svým chováním někomu jinému či neubližuji-to je jim fuk,nemají tu schopnost,mají jakousi díru v emocích. vy ji evidentně nemáte,protože o svém chování přemýšlíte a z hlediska morální-nemorální,správné-nesprávné jej hodnotíte.Spíš mám pocit,že neustále prožívátě jakýsi pocit viny z toho,že jste špatný člověk(vyhledáváte to i v definicích různých psychických poruch,kterými by jste se chtěl onálepkovat).Skrze pocit viny lze s člověkem velmi snadno manipulovat-možná stojí za úvahu přemýšlet o tom,kdo tento permanentní pocit vlastní nedostatečnosti a z toho pramenící sebeobviňování ve Vás vyvolává a co tím získává,jakou svou potřebu naplňuje. Nechci se Vás ani nikoho Vašeho blízkého dotknout,ale nepřemýšlel jste o odstěhování se od matky? Potíže v domácnosti s ní jste jen zlehka nastínil,ale možná by stálo za to se mrknout na definici hysterické poruchy osobnosti a třeba by jste potom přehodnotil svůj pohled na sebe sama a ulevilo by se Vám.Přeji vše dobré

VP řekl(a)...

Psychopat mi ničí život. Jak ho mohu zastavit? Odpuštěním, láskou?
Metodu tzv. "pevného objetí", kterou aplikuje MUDr. Nosková z Hradce Králové jsme s manželem zcela bezúspěšně vyzkoušeli. Při soudním sporu dochází k četným manipulacím, podrazům, zkreslování skutečnosti a hlavně k ještě většímu "zraňování". Psychopat se cítí ohrožen a útočí, bezcitně, bez empatie, ničí a boří. A co je na všem největší katastrofa je to, že využívá děti jako rukojmí, aby svou oběť trápil a živil se tím, jak se bezmocně brání... Jak by mohl tento "okouzlující a usměvavý" člověk ubližovat ženě? Nikdo, kdo ho nezná, nevěří...
Možná ale přece jen existuje metoda, jak psychopaty "uklidnit". Dlouhodobý vědecký výzkum Dr. Ginterové /Bratislava/ prokázal, že ve velkochovech prasat, které často trpí kanibalismem /okusují si ocásky/ došlo k rapidnímu poklesu agresivity a zklidnění po podávání přídavné krmné směsi s obsahem hlívy ústřičné. Prasata se zklidnila a průkazně nevykazovala žádnou známku kanibalismu a útočného chování. Ve svém zoufalém boji o děti vyzkouším cokoliv...

Anonymní řekl(a)...

Děkuji...
Po tom, co mě můj otec málem zabil v autě, jsem se zaměřila na projevy jeho chování a setřídila jsem si je do jediné škatulky - psychopatie. Teď už mě čeká jen ta horší cesta - vyrovnat se s tím...

Anonymní řekl(a)...

Velmi dobrá série článků, taky jsem se s tím setkala u bývalého a sedí na něj snad všechny charakteristiky. Celou dobu mě zajímalo, co si doopravdy myslí, jestli o své poruše ví. Pravděpodobně jo a hraje všechny city. Šance, že se s ním setkáte je velká, protože je charizmatický a taky docela střídá holky protože s nim žádná nevydrží - typy si vybírá, když ho lidé znají, tak se přestěhuje. Bude mít ještě mnoho a mnoho holek po mě, už teď mi jich je líto, nedá se s tím nic dělat. No ale každopádně už bych takovýho člověka poznala hned, moje vypozorovaný charakteristický rysy:
když se seznámíte, tak se věnuje pouze vám - jako kdyby byl zamilovaný, ale pokud budete pozorní, tak zjistíte, že se věnuje dalším 50 lidem stejně intenzivně - aby z toho měl výhody.
Většinu emocí hraje.
Má špatnou pověst, přesto jeho oběti nemluví a když se něco dozvíte, tak se vám to zdá pochybný, s úsměvem vám to vyvrátí.
Má několik témat k poutavému hovoru - má to nacvičený a říká to stále dokola. Nikdo neví, co si doopravdy myslí.
Jeho vztahy jsou povrchní.
Je to dědičné.
Čím je starší, tím to umí líp hrát.
Bez výčitek lže a manipuluje.
Když se na něj naštvete, tak se začne omlouvat a může i brečet. Pokud však neodpustíte v době, kterou si určil, tak přejde do útoku třeba i fyzického. Obojí je hrané.
Baví se tím, že má různé identity a neustále se snaží zdokonalovat v předstírání emocí (proto v 50 letech již nelze rozeznat od normálního člověka).
Dělá si všude děti aby měl hodně potomků a nestará se o ně - to je naschvál.
Má hodně energie, protože jí odebírá ostatním.
Nemá výčitky a vše dělá účelově včetně vztahů s rodinou, nemá doopravdy rád přátele ani ženu.
Často bere drogy a nebo alespoň hodně pije alkohol.
Je sebestředný.
Často ovládá skryté dění ve státě nebo je členem nějakého tajného spolku, kde je mezi svými.

Anonymní řekl(a)...

Jsem také oběť, bylo to neúnosné a postupně se od něj odpoutávám, už spolu nebydlíme, ale máme spolu dítě. To že je takto postižený, jsem zjistila teprve nedávno. Byla jsem v šoku a bylo mi ho líto, že se takto narodil. Stále to nevzdal a pořád se snaží mě získat zpět. Mých 100 odmítnutí ho neudolá, pokračuje houževnatě za svým cílem, dostat mě zpět. Nejhorší na tom je, že to nikomu kdo toto nezažil, nevysvětlíte. Lidé kolem to nechápou a fandí mu v boji za získání zpět své rodiny. Naštěstí je i pár těch, kteří to vidí, sice neví, o co přesně se jedná, ale cítí, že u něj není něco v pořádku. Nevím, jak mám vyhovět svému dítěti a nevzít mu otce a neučinit ho nešťastným ze ztráty kontaktu s ním a jak mám zároveň vymazat tuto osobu ze svého života. Vypadá to, že přede mnou je nesnadný úkol, budu ho muset ještě pár let trpět.

Anonymní řekl(a)...

Neuvěřitelné ,kolik žen stejne jako já,se zamiluje v tak okouzlující velmi inteligentní psyshopaty. Můj přítel je velice mírumilovný člověk,chová zvířata, je výborný zahradník,nádherně maluje a hraje na hudební nástroje. když jsem ho poznala ,byl jako princ z pohadky.bohužel za čas se zněj stal manipulativní nenasytný upír,který si upravoval zkutečnost tak, aby se mu to hodilo,začal byt agresivní,paranoidní,sebestředný,dostal se do financnich problemu,prestal chodit do prace,a za vsechno vinil politiky,spolecnost,rodice,kamarady,proste vsechny jen ne sebe.do toho začali sluchove halucinace,samomluva pokrikovani,demolovani domu,rodina se ho zrekla,polici je u nas casto kamarády má jen chvíli než ho ´zradí´a odsoudí je. psychicky dokaže položit sve nejbližší ,ale sebe má rád ,nikdy by si neublížil.je citove oploštělý,empatii umí velice dobře hrát!
Ženy ohrožené,nezapomente jak vypadá opravdová nezištná láska a nezaměnte ji za soucit s nemocným člověkem,tak jako já. Snažím se mu pomoci ,ale zatím to vypadá ,že na psychiatrii budu dochazet nakonec jen já.A zapomente na agresi či nenavist,ta ho živí a vás zabíjí.Obklopte se přáteli a křičte o pomoc.za vsechny psyhopaty se mužu jen modlit,bohužel nic víc jim nepomuže...mia

Anonymní řekl(a)...

Musím zde zmínit jako spousta jiných žen, že to je naprosto přesně charakterizováno a do puntíku vystiženo. Až neuvěřitelné. Již je to více než rok, co jsem se rozešla se svým ex. Bylo to velmi těžké i přesto jak mě ponižoval, přesvědčil mě o nenávisti mých nejlepších kamarádů, styděla jsme se i za to co dělám ve volném čase, a to jsem byla úspěšnou tanečnicí. Cítila jsme se jako nicka, chodila jsme s hlavou dole a přesto jsem si myslela jak jsem zamilovaná a chtěla vrátit zpět ty chvíle kdy to bylo krásné a měla jsem pocit (z jeho přesvěčení), že to je moje chyba a stále chtěl, abych mu to dokazovala a přiznávala. Neměla jsem nikoho jen jeho, spíš jsme měla ten pocit. Ani nevím jak, ale dokázala jsem se od něj odpoutat a pul roku jsem si vynahrazovala ztracený čas, musela jsem si nějak opět nabýt sebevědomí. Nemusím snad ani zmiňovat, že po celého pul roku se náhodou objevoval na stejných akcích jako já, snažil se navázat znovu kontakt, nosil růže atd. Pak jsem potkala náhodou svého současného přítele, je skvělý, jsme spolu už nyní již osm měsíců, ale muj bývalý psychopatický přítel, stale nedal pokoj. Celou dobu jsem ho ignorovala, tak proč stále mě nenechá napokoji. Jeho poslední kousek tkví o zveřejnění internetového komentáře na veřejné sociální síti, o tom že viděl mého současého přítele, jak mě podvádí. Je jako břemeno, kterého se nemohu zbavit.

ga řekl(a)...

Je zde řeč o psychpatech mužích, narazil jsem na podivnou ženskou a říkám si, že na ní sedí popis psychopata., ale možná tam je jiná porucha v pozadí - nutkavá potřeba lhát. Pronajal jsem byt matce s dítětem hledající střechu nad hlavou. První, co mne mělo varovat bylo, že nikdy nesplnila na čem jsme se dohodli, nikdy nezvedla telefon, pokud jsem jinějak donutil ke komunikaci, odehrávala se přes SMS.
Paní systémově neplatila nájem, oddalovala placení klasickou strategií zatloukat, zatloukat, zatloukat. To je běžné a nemusí jít o psychopata. Ona ale lhala nepřetržitě, cca 20 x mě slíbila že dluhy zaplatí tehdy a tehdy a vždy když došlo na schůzku, něco se stalo - zemřel jí nevlastní bratr (žádný takový neexistoval), matka umírala v nemocnici, ona měla těžký záchvat a byla v nemocnici, nešel jí telefon, měla návštěvu a nemohla přijít.
Mnohokrát se stalo, že jsem jí telefonoval těsně před schůzkou, zda má peníze připraveny a ona zalhala že má, když jsem tam za 10 minut přišel, oznámila mě bez jakéhokoliv náznaku studu či vědomí si trapnosti, že je zde malý problém, že ty peníze nemá.

Viděl jsem jedinou cestu - co nejdříve vystěhovat. V den dohodnutého vystěhování jsem se chtěl ujistit, zda má převzat nový byt a byl jsem ujištěn že ano. Pak jsem 3 dny slyšel, že je problém ve stěhovací firmě.

Když jsem přijel, že je přestěhuji sám se svým autem a opětovně jsem se dotázal zda mají byt převzat, prohlásila že ano, že byt mají. Nabídnul jsem,, že jim něco přestěhuji svým autem a po křížovém výslechu, kdy nebyla schopna mě říct adresu bytu jsem se dozvěděl, že je malý problé, že byt vlastně nemají, protože nepodepsali nájemní smlouvu.
Lhaní v tomto stylu bez jakéhokoliv červenání, navíc zcela bezúčelně jsem byl svědkem několik měsíců. Po prvních diplomatických reakcích jsem dával dost zřetelně najevo svoje znechucení, ale lahlo se pořád dál ostošet. Ta osoba neměla ve svém mozku závity, které tam má normální člověk - smysl pro rozpoznání trapného chování. Něco takového jsem nikdy předtím nezažil.

Co myslíte, jedná se o ženského psychopata ?

P. S. ve stejnou dobu jsem se stal svědkem další psychopatické ženské - v obchodních vztazích, po navázání spolupráce s konkurencí (definované ve smlouvě jako možné) nastala řízená likvidace všech společných projektů, bez ohledu na to, že tím poškozuje jak sebe, tak mne, naopak, obvykle byla škoda pro psychopata třeba desetkrát větší, než pro mne.

Anonymní řekl(a)...

ženskej psychopat je hysterka
mužskou hysterii zde máte jinak dobře popsanou - patří to mezi poruchy osobnosti a NEDÁ SE TO LÉčIT

doporučuji podobně postiženým knihu od t.hanáka "proč mi děláš scény"

Anonymní řekl(a)...

Hej trosku pomylene to mas ale sak nevadi. Ja som shizofrénny psychopat.

Anonymní řekl(a)...

neverim ze sa to neda liecit. Zmena prostredia, rozrylovanie jeho minusti a korekcia ci uprimna ludska vnimavost klucovych cinov...
Ja som tiez psychopat, avsak z mesiaca na mesiac - tehotnej priatelke "preskocilo", vyspala sa s mojimi kamosmi v roznych casovych odstupoch, siahla si neuspesne 2x na zivot, nutila ma ZABIT dieta po narodeni a pod. Nakoniec ju to preslo, zacala negacie projektovat na mna a Ja, po 7 rokoch vztahu som jednoducho..zcvokol. Proste brm brm, svet v mojich ociach je chaos kuriev a svin. Mam chut ublizovat, ano. A rodine hlavne, Ta ma mala preventivne chranit pred extremom v osobnom zivote, no len to zhorsila

Anonymní řekl(a)...

moj EX je psychopat. a je policajt pracujuci na inspekcii. tato praca je pre neho ako stvorena. "klamat ma v popise prace" ako mi neraz pripomenul. citi sa ako nepochopeny agent 007. len sa hanbim, ze som ho neodhalila uz v pociatkoch a dlho, ale dlho este aj po jeho teatralnom odchode som sa ho zastavala...

Tatiana řekl(a)...

Zdravím Vás,píšem knihu o psychopatoch, ktorá má pomôcť ľuďom. Budem veľmi rada a vďačná, ak mi pošlete svoje životné príbehy týkajúce sa psychopatov na psychopati@zoznam.sk . Sama som si niečo na túto tému prežila, viem aké to je. Vopred veľmi pekne ďakujem a prajem všetko dobré. S láskou a úctou Tatiana

Anonymní řekl(a)...

Ta paní, co tu psala jako první, tak to je nářez, prožila jsem absolutně tentýž identický příběh... ten můj mě nejdříve nutil k potratu, pak se zase "tulil", že jako prima, že budeme mít miminko, pak jsem ho zaslechla, jak někomu telefonuje, že "ta kráva je těhotná a chce to na mě hodit", potom zase "nevím, co to do mě vjelo, jsem z toho vystrašený, snaž se to pochopit", pak jsem se dozvěděla, že jsem ho "přidržela", že jsem to "na něj ušila"... vždycky jsem mohla být bez něj, ale on to nedovolil, pořád přicházel, tvrdil, že mě miluje, potom se zase ztrácel a mezitím o mně vykládal úplné horory všem v okolí. Když jsem se zpětně dozvěděla, co všechno o mně říkal třeba sousedům, jaké lži si vymýšlel, byl to šok. Úplně největší šok ale byl, když už byla malá na světě, byli jsme spolu na nějaké akci, tam jsme se pohádali a on se mi pak doma druhý den snažil vsugerovat, že jsem se tam strašně opila, udělala scénu a nakonec se "podělala". Ukazovala jsem mu své oblečení, které jsem vytáhla z prádelního koše, chtěla jsem, ať mi vysvětlí, jaktože je tedy všechno čisté, on jen řval, dokonce vyšel na balkón, aby ho všichni sousedé slyšeli, jaká jsem špína, jakou jsem mu udělala ostudu, že jsem "P..a, co neumí chlastat a podělává se"... to jen tak pro ukázku, ve finále jsem sama už nevěděla, jestli se mi to nezdá, jestli náhodou nemám halucinace, nebo jestli se vůbec pohybujeme ve stejné realitě. Dnes už s ním nejsem, mám hodného přítele, ale ten zmetek obchází veškeré moje známé, u některých pláče, některým vyhrožuje, udal mě na sociálku, že se nestarám o dítě atd... Asi půjdu do toho trestního oznámení ohledně stalkingu. V RL mojí dcery totiž není.

Anonymní řekl(a)...

Jednoducho som psychopat s nadpriemerným IQ mam 18.r a nakopal by som niekoho za to ze som nemohol napisať pôvodňe čo som chcel lebo :

"" Vaše HTML nelze přijmout: Může obsahovat nejvýše 4 096 znaků ""
KEĎ ROBÝŠ WEB TAK PORIADNE!!!

no mám poroblémy sa ovládať ale teoreticky sa darý maskovať to,
dosť lahko sa ma dá nasr** ale niekedy sa mi to darý kontrolovať

som stále sám, neznášam ľudí ale potrebujem babu ktorú si samozrejme neviem nájsť
(samozrejme by som bol k nej slušlny a strážil si ju ako oko v hlave ale s nejakou tou bolnosťou)
mám problémy s pornom už asi od 6 triedi(co viem robiť s PC)

už od škôlky mám problémi že som iný (nie fyzicki)

mám za sebou pár nervových BUM ale od toho posledného BUMM prešly aspoň 4 roky

od škôlky som aj kradol napr.
našlo sa autíčko SAAB Biely s červenými pásikmy,,, učiteľka sa pýtala koho je nikdo nič takja že moje a dala mi ho a dalej sa nič nepýtala

na onlynehrách som dosť využíval to že som hral za ženy(chlapy vyzerali hrozne + ženy lepšie pištia =) )
som využíval dôverčvých na to aby mi dávali veci a peniaze v hre zadarmo poprípade len menšíu pomoc s úlohamy...
ešte aj viac 20 ročný čo to hrávaly mi na to sadly...
a to niekolký naraz...
taká otvorená ale dosť záhadná osoba (tomu sa nedá odolať =) aj po niekolkých dnoch/týždnoch stále reagovali / ma hladaly =) )
to asi tým že mama chcela dievčatko bol z toho chlapec a keď sa mi narodila o 12r mladšia sestra chcela chlapca robý zle je otravnejšia ako osa lebo tá sa dá zabyť (zase až taký zlý zatial niesom)
aj ten mamin priaťel je riadny K*** lenivý chromý a dosť mu zaj****** už viac ako rok PN (príživník)
a že pokom je moja sestra ešte ani r*** si nevie utrieť keď ide s*** a to už chodí do 1 triedy,,,,
mna to dosť štve a mamu tiež

hrávam dosť brutálne hri a hjrám ich ešte brutálnejšie + sa pri tom aj zasmejem a pomislím si keby to bol ten haj*** kerý ma tak nas***

čo s tým viem že sa to nedá liečiť ale aspoň to znížiť na minimálnu hranicu....

Anonymní řekl(a)...

Mam ludi rada, rada ich skumam, rada ich pocuvam pozorujem a travim s nimi cas. Mozno prave preto som si vybrala pracu ktoru robim...
Kazdy kto sa teda odchyluje od toho "normalu" (i ked netusim kto moze byt vzorom normalnosti) je teda psychopat..? a co ak vam poviem, ze som diagnostikovany psychopat a dokonca zijem s mnohymi diagnostikovanymi psychopatmi..? Lahko sa vam hovori, aky otrasny a zivot zneprijemnujuci je zivot s psychopatmi..ak si nevyskusate obe strany. Vacsina z vas, nemate tusenie co v skutocnosti tito ludia prezivaju a co vsetko ich vlastne vedie k tomu ked sa chovaju tak ako sa mnohokrat chovaju. Nemusim vraviet len o sebe ale poviem o ludoch s ktorymi zijem dlhe roky denno denne a psychiatria ich zaradila medzi psychopatov: Mnohi alebo skor vacsina su ti najskutocnejsi najludskejsi, najodvaznejsi, najlepsi a zaroven najzranenejsi ludia akich som kedy mala tu cest za cely zivot stretnut. V tom clanku bolo vela odborneho a pravdiveho ale cosi ma nutilo si pocas celeho citania mysliet, ze je tak trochu dost negativne a zaujato pisany..Mala som z toho celkovy dojem akoby psychopat bol clovek ktory sa v urcity den z nicoho nic pri plnom rozume odrazu rozhodol stat sa parazitom a nicit zivoty druhych ludi. Nikde tu nebolo pisane a povedane ako taka psychopatia vlastne vznika a ake zavazne faktory zo strany blizkych (prevazne rodicov) sa tu v etiopatogeneze uplatnuju. Tu ktora tu pisala komentar o odpusteni ste vysmiali..na to hadam ani neni co povedat. Ak ti "normalni" ktorich je vraj teda vo svete viac sa rozhodnu neodpustat, tak je aj vdaka nim vsetko vopred stratene. A treba pripomenut, ze malokto vie, co to vlastne odpustenie je. Je to najuzdravujucejsi a najliecivejsi prostriedok ako zachranit seba, cloveka rodinu ci svet. A vo svojej vlastnej praxi som mala tu cest vidiet mnohe pribehy ludi ktorim neuveritelne ucinkujuca moc odpustenia, priviedla k zachrane. Ludia neradi pocuvaju o odpusteni, lebo by museli vziat na svoje plecia kusok zodpovednosti za druhych..radsej budu teda nadavat a kricat ako im niekto znicil zivot. Zazila som to. V detstve mi tiez jeden psychopat nicil zivot, preto mozem s uplnou istotou tvrdit, ze odpustenie je jedina cesta ako sa dalej sam nenicit. Pretoze ak Vam psychopat ublizi stavate sa uz aj vy urcitym sposobom zraneni..tak ako on a neskor mozno vdaka zraneniam nicite niekoho dalsieho..a tim prispievate k dalsiemu vzniku psychopatie ci uz u seba alebo u dalsich.. A pokracujete v nekonecnom bludnom kruhu...
Na zaver mi neda pripomenut velmi dolezity fakt. Viac ako polovica psycihatrov trpi alebo trpela nejakou psychiatrickou poruchou... Rozumeju psychopatom prave vdaka tomu? Rozhodli sa prave vdaka tomu pre tuto pracu..? Kde je hranica medzi normalnym, psychopatom a tyranom..? Su medzi nimi vobec nejake jasne hranice..? Alebo sme jednoducho vdaka svojej rozmanitosti kazdy inak zvladli svoje zranenia z detstva? Mame vobec my pravo sudit inych ludi, rozhodovat o tom kto je a kto nieje ziaduci pre spolocnost? Niesme predsa vsetci nejakym sposobom zodpovedny za ludi v nasom okoli? Naozaj sme nikdy neprispeli ziadnym skutkom k vzniku nejakej poruche u druhych (slabsich)? Ci niesu psychopati aj nasou pracou? Uvazujte sami..

Anonymní řekl(a)...

Chci také přidat"trošku do mlýna".Moc se zde nepíše o ženách -psychopatech,na jednu jsem narazil.
Je opravdu okouzlující a milá,pokud vás "loví",pokud si není jistá,že vás má omotaného kolem prstu. Pak začnou pokusy,jak vás moc vás ovládá-neplnění slibů,po třech letech se sexem,vyžaduje přátelství bez sexu s výmluvou,že se nemůže manželovi podívat do očí. Chcete-li však tento vztah ukončit,začne vyčítat,co všecko pro vás udělala,jak moc vás má ráda a vy s ní jednáte jako s hadrem.pokud uvěříte a změknete,sama vás zatáhne do postele,ale po nějaké době opět se nemůže manželovi podívat do očí.
Pak zjistíte,že lže a loví jinde-náhoda je blbec a dozvíte se to i s podrobnostmi,které vylučují smyšlenky. Pokud jí milujete a nevíte nic o psychopatech,snžíte se nevěřit a omlouvat jí,snažíte se vztah zlepšit,ale sama řekne,že nic zlepšovat nechce. Chcete-li vztah opět ukončit,následují výčitky,dovolávání se soucitu a vděčnosti,scény zakončované poslední pusou-vězte,že není poslední,i když řeknete,že jí už nechcete nikdy vidět,ze je lhářka a střídá muže. Na to se urazí,ale za několik dnů napíše nebo zavolá jako by nic,snaží se(ale nic nenapraví-dělá,že se nic nestalo),je milá,okouzlující-jako na začátku. A vše se opakuje.Opět vás zatáhne do postele,opět... Můžete jí vynadat jak chcete,normální člověk by vás pak ani nepozdravil,ale žena psychopat to smete pod koberec(ne navždy,vše vám vyčte když jí vysvětlujete,že to opravdu nemá smysl,že se vše opakuje) a opět vás loví. Můžete několik měsíců nebrat telefon a neodpovídat na smsky,ale stačí jednou odepsat a máte ji doma-záminku si vždy nějakou najde.
Pokud nevíte nic o psychopatech a doufáte,že se změnila-omyl za 2-3týdny je vše při starém. Jediná obrana je ignorovat,ignorovat a ještě ignorovat-a to chce sílu,normální člověk těžko odolává,když mu někdo vyznává lásku a tvrdí,že ho to bolí,když mu ani neodepíšete. Když však vás má a srdíčko bolí vás-neví o čem mluvíte a jemně se usmívá,zeptáte-li se pak co cítil,když vám bylo tak zle,neumí odpovědět-neví.
Všichni,kdo jste v něčem podobném utečte a ignorujte vše,co vám napovídá nebo napíše,k tomu vám přeji hodně sil a odvahy.R

Waldík řekl(a)...

Jak vidí empirický analytik psychopaty? :-)
pokud vyjdeme z tvrzení rozvedených žen, všichni rozvedení muži musí být psychopati. Ti samozřejmě označí za psychopaty své drahé ex polovičky - a problémy, které české rozvedené matky dělají otcům svých dětí to jen dokazují.
Vzhledem k tomu, že se rozvedou skoro dvě třetiny manželství, vychází mi, že přinejmenším dvě třetiny populace jsou psychopati.
Pak jsou tady narcisti, co si nikdy nikoho nevezmou, otcové diktátoři a matky semetriky, co se nikdy nerozvedou a pomalu začneme konvergovat ke 100 % populace.
Což je pitomost, tohle se nemocí jedince vysvětlit nedá, leda že by se jednalo o epidemii, kterou nás chtějí tajně vyhubit marťané.
Spíše se jedná o krizi našich hodnot a úpadek naší civilizace obecně a popisované jednání je jen zoufalou obranou jinak zdravých jedinců proti kruté realitě.
Každý z nás má denně x důvodů, proč se pomstít světu kolem sebe. Křesťané se na to snažili vyzrát svým on do mně kamenem, já do něj chlebem.
Modernímu člověku bych doporučil spíše přístup já jsem v pohodě, ty jseš v pohodě. Kdo tenhle přístup uplatnil někdy třeba při srážce s dopravním policajtem, ví o čem mluvím. Ze zakomplexovaného debila v uniformě je najednou prostý, leč milý chasník a výše pokuty najednou zázračně klesne na úroveň, která se i vám zdá spravedlivá. Podobný přístup bych doporučil i terorizovaným podřízeným, odvrženým manželkám a vůbec všem údajným obětem psychopatů.
Pár psychopatů zůstane vždy, ale tímto přístupem snížíte počet těch, které vnímáte jako psychopaty, řádově.

Anonymní řekl(a)...

ad anonym z 30. července 2009

Tak to Vám gratuluji. A musím potvrdit. Znám takového, který do práce nechodí a veškerý svůj čas tráví spřádáním sítí a mstěním se těm, kteří vypadli z jeho vlivu.

O kéž by společnost na takovédle týpky zatlačila, ale většinou se k Vám obrátí zády, protože psychopat umí daleko víc než vy ze sebe udělat oběť. Oni nejsou blbí a využívají veškerý potenciál. Takže si prostě ten zákon o stalking přečtou a obejdou ho. Mají svůj svět a svůj boj.

Anonymní řekl(a)...

No, abych děl pravdu, tak jsem od tohoto článku čekal spíše opravdový pohled psychopata. Ale ono je to spíše zase generalizovaný popis z venčí.

A přitom psychopaté se lidém svěřují a dokonce jsou tací co se nebojí to tady napsat veřejně.

Většina lidí z oblasti dobra, normálnosti apod. by to hodnotila jako zlo. Z nezaujatého úhlu pohledu, to ale je jiná strategie co za života dělat. To že tu jsou, není dáno tím, že osud - to je také dáno tím, že jim většinová společnost tady umožní existovat a chovat se tak jak se chovají.

Ale stejně, rád bych slyšel více o tom jak to vidí psychopaté.

Anonymní řekl(a)...

ad anonym z 1. prosince 2009 23:38:00 GMT+01:00

Tak co se týče té četby - to je také druh terapie. Když si čteš o něčem a přemýšlíš nad tím, jestli to není tvoje "drama".

Anonymní řekl(a)...

ad anonym 29. září 2010 21:03:00 GMT+02:00

S tím bych si dovolil nesouhlasit. Sice již dnes se používá slovo histerik pro může i ženy, ale jak vidno strategie jádrového histerika je jiná od strategie jádrového psychopata. Zatímco histerik se projevuje teatrálním zpracováním kofliktu snažíce se na sebe upozornit a přitom může terorizovat své nejbližší, tak psychopat žije ve svém světě. Snaží se získat moc a diktovat svá pravidla, využívá své bezcitnosti a schopnosti manipulovat. Mám ten názor, že je těžké určit kdo co je, ale určitě máte pravdu v tom, že diagnóza histerika a psychopat se překrývá. Čili hodně psychopatů, má histerické zpracování kofliktu a naopak. Přesto si myslím, že tu je něco jako psychopat (muž, žena) a histerik (muž, žena).

Co se týče léčení, tak nesouhlasím. Kdysi dávno se histerie léčila hypnózou a nyní se uplatňuje kognitivní terapie, kdy se pacient koučuje k tomu aby si své drama (v histerii) uvědomil a přeučil se.

Anonymní řekl(a)...

Jsem psychopatka a můžu Vám říct nelehce se s tím žije, navíc se u mě projevuje i agrese.Stačí malý impuls a chovám se jak šílená, vyčítám slovně vytáčím protějšek, urážím atd.
Často si myslím , že jsme dvě v jednom těle jedna je milá, pozorná, obětavá, vstřícná, milující a druhá .. pravý opak..!!
Jsme 4 sourozenci, já jsem nejstarší a pak stejné chovaní má i můj o 4 roky mladší bratr. Genetická porucha ? .. Jít k psychiatrovi, co mu říct ?
Z toho pramení výčitky z minulého chování, atd,atd. Není jednoduché to popsat několika slovy tady natož před lékařem.
Jana

Anonymní řekl(a)...

.hľadala som odpovede a došla som až sem. Také množstvo informácií, postrehov, skúseností, ani som to nečakala, ale pomaly to spracovávam a najmä už viem, s kým to vlastne žijem. Láska, súcit oporný rám ružových okuliarov je dávno polámaný na mnohé kusy.Mnohokrát pozliepané na chvilku. Dnes viem, že už ich-to-môj vzťah nechcem ďalej zliepať, len odísť bez čo možno nejmenšej ujmy.S hrdosťou na to, že som človekom..že empatia, súcit, slzy láska,či pomoc iným, že to tak má byť.

Anonymní řekl(a)...

setkání s psychopatem: můj příběh začal jednoho dne kdy jsem potkal krásnou holku,proběhla sympatie na diskotéce a po dotazu na číslo mi odpevěděla že je štastně vdaná. tudíž jsem to nechal být , jenže hned na drzhý den si sehnala na mě icq a mobil číslo. Bohužel jsem podlehl její kráse a začal si s ní psát a scházet se. Zhruba po měsící jsem si uvědomil že jí nechci a nezamiloval jsem se tak jsem jí to sdělil. Poté se začly dít věci. Začala mě vyhledávat a chodit za mnou uplně všude mezi přátely s kterýma jsem ji skmaarádil a pořád mi psala. Začaly nátlaky že se rozvede , že za to můžu já. Poté že je těhotná , začala mě citově vydírat sebevraždou. Pořád jsem nějak odolával i když už jsem byl pod tlakem. Potom mě začala rozeštvávat mezi kamarády , každému říkala jak ji ubližuju že pro mě dělá všechno a já ji jenom vužívám. No a nakonec mi sdělila pokud jí nebudu chctít tak si začne s mojim nej.kamarádem. Sdělil jsem ji že mi to nevadí , následně začaly výhružky že skončím na pohotovosti, nebo že mě její brácha zmlátí atd .. i to jsem ustál. Bohužel i přes varování které jsem dal kamarádovi mi přestal věřit a začal si s ní. Asi po měsíci s ním otěhotněla. I přesto mi půl roku psala a zkoušela ty svoje finty. Nakonec jsem ji napsal co si o ní myslím a pokud mi bude psát tak to dám na policii. Teď už mám půl roku klid ale jediný co mě štvě že mě rozeštvala s nejlepším kamarádem po 20 letech a to že ten kluk teď zažívá teror. Ona s ním manipuluje a on to ani neví. ten kluk je neštastný a je s ní jen proto že čeká dítě. Bohužel si ještě nasekal dluhy a neuvažuje vůbec reálně. Ps: ta holka už má dvě děti z manželství ale v opatrovnictví je má otec.. proč asi ? párkrát skončila v nemocnic na předávkování z prášků. Prvního roku jsem byl nesmírně štastnej že jsem se jí zbavil , ale teď nedokážu vymazat že mojeho kámoše čeká život v pekle. Navíc se jí ani nikdy nelíbil co mi říkala takže se dá očekávat že za rok uteče a on pak bude platit alimenty nebo mu dokonce dítě zůstane. Nakonec mi ta psychopatka zanechala šrám když zničí život mojeho nej kamaráda a já to už dopředu vím a nemůžu s tím nic udělat. to je věc která mě skoro každý den obtěžuje. Máte někdo radu co mám dělat ??

Anonymní řekl(a)...

Ahoj,moj psychopat si vybral za dalšiu obeť moju naj kamošku,ktorá o nom vedela dosť z mojho rozprávania,no aj tak bola zmanipulovaná,trvalo len pár dní a ukončila kontakt so mnou,s dalšími priatelmi a vidieť že zostáva akoby izolovaná dokonca aj od vlastnej rodiny,ja som si užila nadávok,vyhrážok,a myslím že ešte nie je koniec.Prešlo 6 týždnov od chvíle ako som sa zamilovala do chvíle odhalenia,lenže ona nemá moju silu a myslím že bude lepšie ,ked si to každý zažije na vlastnej koži bez ovplyvnovania zvonku,musí proste pocítiť že on necíti...pekne všetkých pozdravujem..janka

Anonymní řekl(a)...

Zdravým, som pomerne mladý (mám 17), od asi 14-15 rokov som si na sebe začal všímať totálne opadnutie citov. Začalo to súcitom, ľútosťou, pokračovalo nenávisťou a láskou a nulovou empatiou. Momentálne nemám žiadne city. Snažím sa adaptovať. Mal som niekoľko partneriek, s niektorými som sexuálne žil, no sexuálna aktivita ma zhruba po polroku prestala baviť, preto si vzťah nehľadám. Vlastne ani netúžim po partnerovi, no zaújma ma pozorovanie priateľky keď spolu chodíme výraz v jej očiach ako jej na mne záleží, no moje oči sú stále chladné. Niekedy keď stretnem nejakého staršieho človeka čo toho má prežitého tak mi povie že mám zlé oči - asi to bude pravda.Nikto nemá moju dôveru s ľuďmi vychádzam slušne, niekedy sa správam ''uletene'' obyčajné činnosti ma nebavia, snažím sa hľadať niečo, ani neviem čo. Niečo čo by ma naplnilo, vymazalo to prázdno vo mne. Riadim sa túžbou, no snažím sa ju aj kontrolovať. Momentálne som závislý len na nikotíne, no keď mám chuť tak nepohŕdnem alkoholom alebo marihuanou/hašišom ďalej som sa ešte nedostal, nemal som možnosť no nepohŕdol by som už len kôli tej zvedavosti. Fascinuje ma predstava že niekoho zavraždím, no z racionálnych dôvodov by to pre mňa momentálne nebolo prijateľné a zničilo by to postup v mojom živote. Bojím sa niekomu hlbšie zdôveriť o svojich myšlienkových pochodoch. Kontaktovať odborníka, oboznámiť rodinu. Neviem ako by reagovali. Tak isto neviem o tom ako by so mnou odborník postupoval, som pomerne inteligentný, IQ test si robím od 13 rokov každé 2 roky, momentálne je moje IQ 132, uvažoval som o EQ, no ešte som sa neodhodlal lebo výsledok by ma neprekvapil. Neviem čo mám robiť, je ťažké žiť a po pri tom nežiť. Ak by bol niekto ochotný byť mojou ''bútľavou vŕbou ktorej by som sa mohol vrámci možností otvoriť - pravdaže anonymne lebo moje okolie sa o mojom ''probléme'' nemôže dozvedieť nech nepíše E-Mail. Bol by som rád kebyže to bola osoba čo má s ľuďmi ako som ja skúsenosti a vedela by ma vrámci možností pochopiť. Zatiaľ ostávam v anonymite.

Anonymní řekl(a)...

Zdravým, som pomerne mladý (mám 17), od asi 14-15 rokov som si na sebe začal všímať totálne opadnutie citov. Začalo to súcitom, ľútosťou, pokračovalo nenávisťou a láskou a nulovou empatiou. Momentálne nemám žiadne city. Snažím sa adaptovať. Mal som niekoľko partneriek, s niektorými som sexuálne žil, no sexuálna aktivita ma zhruba po polroku prestala baviť, preto si vzťah nehľadám. Vlastne ani netúžim po partnerovi, no zaújma ma pozorovanie priateľky keď spolu chodíme výraz v jej očiach ako jej na mne záleží, no moje oči sú stále chladné. Niekedy keď stretnem nejakého staršieho človeka čo toho má prežitého tak mi povie že mám zlé oči - asi to bude pravda.Nikto nemá moju dôveru s ľuďmi vychádzam slušne, niekedy sa správam ''uletene'' obyčajné činnosti ma nebavia, snažím sa hľadať niečo, ani neviem čo. Niečo čo by ma naplnilo, vymazalo to prázdno vo mne. Riadim sa túžbou, no snažím sa ju aj kontrolovať. Momentálne som závislý len na nikotíne, no keď mám chuť tak nepohŕdnem alkoholom alebo marihuanou/hašišom ďalej som sa ešte nedostal, nemal som možnosť no nepohŕdol by som už len kôli tej zvedavosti. Fascinuje ma predstava že niekoho zavraždím, no z racionálnych dôvodov by to pre mňa momentálne nebolo prijateľné a zničilo by to postup v mojom živote. Bojím sa niekomu hlbšie zdôveriť o svojich myšlienkových pochodoch. Kontaktovať odborníka, oboznámiť rodinu. Neviem ako by reagovali. Tak isto neviem o tom ako by so mnou odborník postupoval, som pomerne inteligentný, IQ test si robím od 13 rokov každé 2 roky, momentálne je moje IQ 132, uvažoval som o EQ, no ešte som sa neodhodlal lebo výsledok by ma neprekvapil. Neviem čo mám robiť, je ťažké žiť a po pri tom nežiť. Ak by bol niekto ochotný byť mojou ''bútľavou vŕbou ktorej by som sa mohol vrámci možností otvoriť - pravdaže anonymne lebo moje okolie sa o mojom ''probléme'' nemôže dozvedieť nech nepíše E-Mail. Bol by som rád kebyže to bola osoba čo má s ľuďmi ako som ja skúsenosti a vedela by ma vrámci možností pochopiť. Zatiaľ ostávam v anonymite.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý deň,
začínam študovať psychologiu a keďže sa pripravujem opäť do školy tak si vyhľadávam rôzne články o poruchách osobnosti.
Môj život sa zmenil od základov, keď som sa zamilovala do muža, ktorý bol pohotový, milý - až premilý, ukazoval mi ako sa všetko dá, aký je perfektný otec, aký bol prefektný manžel, zoznámil ma so svojimi priateľmi a pritom pomaly, ale iste a úmyselne ma odtŕhal od mojej rodiny. Niečo mi na ňom nesedelo, ale vždy mi vedel argumentovať, prečo robí to čo robí, prečo prišiel neskôr ( hore dole 2 - 3 hodiny), prečo vždy robil niečo iné a inak ako sme sa dohodli, a prečo..... po 4 mesiacoch sme spolu začali spolu žiť, po šiestich mesiacoch som ostala po 15 rokoch znova tehotná. Prišla na svet moja druhá dcéra, ale už vtedy som vedela a zásadne ukončila trápenie, mňa, mojej staršej dcéry. Ostali mi oči pre plač, prázdny účet, falošné sľuby a zatrpknutosť. Ale problémy sa ešte len začali, ako on svoju dcéru, ktorú opustil v deň keď nás priviezol z pôrodnice, ľúbi, ako ja som vinná, ako on je ten trpiteľ a nedala som mu možnosť mi to všetko vysvetliť. Je to notorický klamár s krásnym úsmevom a silou presviedčať už teraz niekoho iného, že on je len obeť tohoto všetkého. Snažia som sa mu pomôct a ísť s ním do psychologickej poradne, ale nejak to nestihol. Potom ževraj bol sám a psychologička mu povedala, že ja som ho v živote neľúbila. Výhovorky, výhovorky a zase len výhovorky, pred ľudmi sa prezentuje ako dokonalý partner a ešte lepší a milujúci otec, ako ja som tá zlá a on to musí znášať. Ako nás citovo vydiera, neplatí ale chváliť by sa išiel. Ako nič okrem prázdnych fráz nevie, a ešte dlho by som si mohla vylievať srdce, ale veľmi dúfam, že naše inštitúcie pomôžu .......

denis dubecka řekl(a)...

No zažila som niečo podobné, konečne to však viem identifikovť, roky som tomu nerozumela, prečo sa môj muž takto chová, lebo z toho jeho správania vinil všetkých len nie seba. Prežila som s ním 18 rokov- z toho posledne cca tri roky boli čisté peklo, už sa mu nedarilo tak uhrávať a začal sa prejavovať aký naozaj je, niežeby to predtým nebolo, ale ja som ho predtým stále milovala a snažila som sa jeho správanie ospravedľňovať aj sama pred sebou, mali sme dve deti a krásny dom, keď mi však poubližoval dostatočne , hľadal si iné ženy, chodil aj za študentkami na erotické priváty , klamal, kradol mi peniaze, bol na mňa aj na deti veľmi zlý a nepríjemný, a konečne sa to vo mne začalo lámať a láska začala odchádzať, začalo som to vidieť jasne, žila som s psychopatom presnejšie sociopatom, ktorý nemá v sebe ani kúsok citu, postupuje len podľa pravidla je to pre mňa výhodné, alebo nieje, necíti žiadnu vinu, za to čo urobil, uhráva a klame všetkých naokolo, lebo je preňho dôležité, čo si myslia iní ľudia, ale svojej rodine robí zo života peklo. Konečne to viem identifikovať, už to treba len všetko doriešiť do konca.

Evie Waiss řekl(a)...

tiež zoznámila z jedným mladým mužom, o ktorom som si myslela že je pre mňa ideálny, no po krátkom čase sa viacmenej sám prezradil, a keď som sa mu snažila vyhýbať sledoval ma chodil tým istým vlakom/autobusom ako ja, neprestal s tým dokiaľ sa nestretol s mojím súčasným priateľom, ktorý sa postaral o to aby nám dal pokoj, niekedy ho stretnem cestou do práce, správa sa milo a skúša tie isté triky ako predtým..

Evie Waiss řekl(a)...

tiež zoznámila z jedným mladým mužom, o ktorom som si myslela že je pre mňa ideálny, no po krátkom čase sa viacmenej sám prezradil, a keď som sa mu snažila vyhýbať sledoval ma chodil tým istým vlakom/autobusom ako ja, neprestal s tým dokiaľ sa nestretol s mojím súčasným priateľom, ktorý sa postaral o to aby nám dal pokoj, niekedy ho stretnem cestou do práce, správa sa milo a skúša tie isté triky ako predtým..

Anonymní řekl(a)...

Skúšala som to 4 roky. Nedá sa.

Anonymní řekl(a)...

Som z neho na dne.

Anonymní řekl(a)...

Tiež som bola nútená spoznať na vlastnej koži život vedľa "čudáka" celé roky boli používané účelové klamstvá a lži, citové vydieranie a manipulácia, práca s pocitmi viny a strachom. Všetko veľmi dobre ukrývané a hrané, ale s plným vedomím toho čo robil, bezdôvodne ubližovanie bytosti, ktorá išla do vzťahu na 100%,(despotická matka a syn s neprestrihnutou pupočnou šnúrou z rodiny, kde vládli nevyvážené vzťahy a rozpady manželstiev...) Nesklonili sa ani pred nevinnosťou detí.
Dlhoročné zneužívanie citov, vzťahov, chladnokrvné a odmietavé správanie - trestanie tých, ktorí majú niečo čo oni nie,... Citovanie "múdrosti" ako:
"blbec neodpustí chytrému, že je chytrejší nž on", (trestať!!!)
"Od dna sa najlepšie odráža",(nepotrebujem nič!!!)
"Když mlsáš nemlaskej" , (načo sú mi peniaze ja som skromný!!!!)
"Opakovaná lož sa stáva pravdou" (musím sa nejako ospravedlňovať!!!!!)
„Koľkí z tých čo opovrhujú hmotným majetkom a blahobytom, tým len zastierajú svoju lenivosť, alebo neschopnosť!“ (skryť svoje neúspechy za každú cenu!!!)
„ Falošný priateľ je horší, než nepriateľ – priateľom veríme – nepriateľom sa vyhýbame!“ (ten kto išiel do vzťahu na 100% a na celý život trpko zaplatil za svoju dôveru a možno aj naivitu!!!)
Ľudia citovo prázdni, egoistickí, neschopní vyvážených vzťahov v rodine, či na pracovisku......
Okrem génov, ktoré je možné trochu korigovať a tlmiť tam bola zo strany matky podpora práve vlastností a postojov, ktoré bolo potrebné tlmiť a nie stavať na nich (samozrejme napokon nasledoval rozpad manželstva), ktorému predchádzala rakovina a ani v tom období tieto úbohé zrudy nepreukázali ani štipku súcitu, naďalej sledovali svoje zvrhlé záujmy! Ublížiť tomu, kto to myslí úprimne (lebo ja takú vlastnosť nemám, ani nepoznám!!!!)

Anonymní řekl(a)...

Tiež som bola nútená spoznať na vlastnej koži život vedľa "čudáka" celé roky boli používané účelové klamstvá a lži, citové vydieranie a manipulácia, práca s pocitmi viny a strachom. Všetko veľmi dobre ukrývané a hrané, ale s plným vedomím toho čo robil, bezdôvodne ubližovanie bytosti, ktorá išla do vzťahu na 100%,(despotická matka a syn s neprestrihnutou pupočnou šnúrou z rodiny, kde vládli nevyvážené vzťahy a rozpady manželstiev...) Nesklonili sa ani pred nevinnosťou detí.
Dlhoročné zneužívanie citov, vzťahov, chladnokrvné a odmietavé správanie - trestanie tých, ktorí majú niečo čo oni nie,... Citovanie "múdrosti" ako:
"blbec neodpustí chytrému, že je chytrejší nž on", (trestať!!!)
"Od dna sa najlepšie odráža",(nepotrebujem nič!!!)
"Když mlsáš nemlaskej" , (načo sú mi peniaze ja som skromný!!!!)
"Opakovaná lož sa stáva pravdou" (musím sa nejako ospravedlňovať!!!!!)
„Koľkí z tých čo opovrhujú hmotným majetkom a blahobytom, tým len zastierajú svoju lenivosť, alebo neschopnosť!“ (skryť svoje neúspechy za každú cenu!!!)
„ Falošný priateľ je horší, než nepriateľ – priateľom veríme – nepriateľom sa vyhýbame!“ (ten kto išiel do vzťahu na 100% a na celý život trpko zaplatil za svoju dôveru a možno aj naivitu!!!)
Ľudia citovo prázdni, egoistickí, neschopní vyvážených vzťahov v rodine, či na pracovisku......
Okrem génov, ktoré je možné trochu korigovať a tlmiť tam bola zo strany matky podpora práve vlastností a postojov, ktoré bolo potrebné tlmiť a nie stavať na nich (samozrejme napokon nasledoval rozpad manželstva), ktorému predchádzala rakovina a ani v tom období tieto úbohé zrudy nepreukázali ani štipku súcitu, naďalej sledovali svoje zvrhlé záujmy! Ublížiť tomu, kto to myslí úprimne (lebo ja takú vlastnosť nemám, ani nepoznám!!!!)

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den/ahoj,
nečetl jsem všechny komentáře ke článku, takže je možné, že můj příspěvek nebude první. Ale podělím se s Vámi o skutečnost, které mne pozměnila celý život.
Jde totiž o to, že dle všech popisů, nejen víše zmíněných, ale i těch, které jsou volně dostupné na internetu si na svoji osobu mohu nalepit cedulku psychopat.

Chodím po světě už 24 let a do 20 - ti let probíhalo vše v pořádku, až na zprvu tichá zraňování v rodině ze strany otce, později i matky. Úspěšně jsem dostudoval střední školu s maturitou a poté nastal zlom. Zlom v rodině, kdy najednou z otce a matky vylezlo něco, co mne tak zranilo, že jsem se zhroutil. Začali mne zkrátka vydírat, citově už nezakrytě, jak tomu bývalo dříve, což jsem tehdy neprohlédl. Nechci zajít do podrobností poněvadž o tomhle tento komentář není. Ale chci se podělit o to jak takový člověk s nálepkou psychopat vnímá. - Je to naprostý intelektuál a logik, který díky neschopnosti projevit emoce má inteligenci mnohem rozvinutější než lidé, kteří cítí. Dokáže se lépe orientovat v "praktických" a "neživých" věcech, jestli rozuméte co tím myslím. Je to perfektní herec, poněvadž když si vzpomínám po tom velkém zranění v nátlaku viny jsem naprosto zchladl, ale aby jste jako takový člověk mohli alespoň trochu uspět mezi lidmi, potřebujete se nutně naučit předstírat emoce a prožitky. Uběhly již 4 roky a stal se ze mne perfektní herec, který v případě jakékoliv situace dokáže nastavit tvář, která bude zrovna přijatelná pro tu chvíli, tím se nechci chlubit, ale dát informaci jak to je. Psychopat nevnímá důsledky, a v mém případě, nevím jestli je to tak i obecně mezi nimi, má velmi úzké pole uvědomnění si, jelikož jeho tzv. pracovní paměť (schopnost vnímat více věcí najednou, a dávat je do souvislostí)je omezena na 1 proces v daný okamžik, poněvadž v tu chvíli prostě jinou možnost nevidí. Je zkrátka něco jako procesor, kdo se trochu orientuje v informatice. Ten pracuje krok po kroku. Víte je jednoduché odsoudit psychopaty, poněvadž jsou to spíš více dokonalí roboti než lidé, ale nic není černé anebo bílé. Ale je mi jasné, že to pro lidi, kteří cítí, musí být velmi zraňující. Sice si už neumím představit jaká je to bolest, ale vzpomínám si, že to člověka velmi citově poznamená.
.......
Mohl bych se tu o psychopatech rozpovídat podrobněji. Jak přemýšlí, jak "loví", co je jejich motivací v tomto stavu mysli aj. ale to případně nechám pro ty, kteří budou mít o to zájem.
Mohu tím alespoň přispět těm, kteří se chtějí něco dozvědět z první ruky. Rád se o to podělím, poněvadž nikomu nepřeju, aby se do tohoto stavu dostal, či se nechal zatáhnout ať už citovým anebo fyzickým vydíráním. Pište na tento email - pavelmuller@centrum.cz

Anonymní řekl(a)...

Pred rokom ma taky psychopat skoro zabil, vlastne je naozaj zazrak, ze som vobec nazive. Psychopat sa neda zmenit a uz vobec nie pozitivnym myslenim a dobrou energiou...

Anonymní řekl(a)...

Pred rokomma taky psychopat skoro zabil, vlastne he zazrak, ze som este na zive. Psychopat sa neda zmenit a uz vobec nie pozitivnym myslenim a dobrou energiou...

Anonymní řekl(a)...

Ja na vsetkych tych psychopatov len tolko, ako pisal ktosi vyssie, keby sme vychadzali z toho, ze kazdy nevydareny vztah pozostava z jedneho psychopata tak nas je 90 percent psychopatnych. Vo velkej skratke to poviem takto, na zemi je preto tolko nepochopenia cloveka clovekom, preto tolko bolesti, lebo tu zijeme vedla seba duse roznych duchovnych kvalit. Pre este lahsie pochopenie uvediem priklad: Ked vytvorite triedu, kde budu pomiesani prvaci zo ZS, so skolkarmi, stredoskolakmi, ucnami, gymnazistami, vysokoskolakmi a jadrovymi fyzikmi, lekarmi,upraotvackami, prostitutkami a mate ich ako ucitel nejako zladit a spolocne vyucovat, tak je to asi nemozne, lebo kazdy z nich potrebuje individualny pristup a ma ine hodnoty, ine tuzby napredovat, ine zaujmy..tak je to aj s ludmi, to, ze sa stretnu dvaja ludia s uplne inymi hodnotami este neznamena, ze je jeden z nich psychopat...

Anonymní řekl(a)...

Máš tak maximálně psychopatickou matku :( zkus bydlet sám a hodit se do pohody určitě ti to udělá dobře.přesně tohle psychopati dělají výbuchy vzteku.osočování .vydírání .vše obrátí proti tobě a za hodinu přijdou s večeří a jakej seš drahoušek.všechny projevy lásky jsou pouze povrchní.sou to chodící ega právě taky teď řeším ženu psychopata tak se o tom snažím co nejvíc načíst jak se s jejím chováním vyrovnat..myslím že nejsi hloupý .máš trochu v hlavě zmatek důležité je v klidu o tom přemýšlet a dělat vše tak jak se ti to zdá nejlepší :)

Anonymní řekl(a)...

Chci jen upozornit na fakt, ze psychopati mivaji vysokou inteligenci a pokud zjisti, ze se kona obecne ve spolecnosti takovyto "hon na carodejnice" ...tak to stoprocentne vyuziji ve svůj prospěch. Tzn obrati takoveto diferencovani na "psychopaty" a ty "spravne"...vse jde totiž zneuzit...A nepreji nikomu dostat se do situace, kdy je clovek obvineny z toho ze je psychopat/sociopat spravne vyladenym a dobře se pretvarujicim opravdovym psychopatem (který mimochodem dokaze zmanipulovat okoli..to je taky jeden se znaku upspesneho psychopata. Taky je třeba brat v úvahu, ze nic není nemenne a i psychopati se dokazi( a to daleko lepe nez nepsychopati) adaptovat na menici se prostředí..tzn na prostředí, které je vuci psychopatum obezretnejsi...

Anonymní řekl(a)...

Jakobych mela pocit ze vím, o kterém člověku konkretne mluvíte. ..

Anonymní řekl(a)...

Nevědomý psychopat může hodně ubližit, ale vědomý psychopat si myslím je zosobněné zlo.
Asi ani jeden není lepší nebo horší, ale bojím se domyslet jak asi pracuje mozek opravdového psychopata, který si je vědom, že ubližuje. Myslím, že jsem ve svém životě už psychopata potkala a možná ne jednoho, ale dát nálepku psychopat každému, kdo je jen spíš narcistní a neurotický a sobecky atd. to bych nechtěla. Někde jsem četla, že psychopatem se člověk narodí a ne, že svou poruchu získá výchovou. Věřím ale, že prostředí kde vyrůstá psychopata formuje stejně jako ostatní lidi, ale nemá vliv na jeho bezemoční a neempatické já. To zřejmě dokáže skrývat a proto je tak nebezpečný. Jestli se teď každý kdo nemá příliš empatií a je emočně velmi stabilní zamýšlí, zda je psychopat, pak nejspíš ne. Psychopat si jde tzv. za svým a nechává za sebou "mrtvoly"- majetek, peníze, sláva, ovládání a manipulace jsou většinou jeho životními cíli a pro ty dokáže udělat všechno.

Anonymní řekl(a)...

Úplne presné.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, mnoho jsem si natudovala ohledne psychopatie, vzhledem k tomu, že mám s psychopatem děti. Procento dědičnosti je celkem vysoké.Nejhorší období jsem si nakonec prošel v těhotenství, kdy od nás odcházel. Bylo to těžké, zvlášť proto, že jsem si neuvědomovala jeho diagnozu, a tak jsem se dokonce obviňovala z jeho nevěry a odchodu, jak to tak zmanipulované partnerky umí. Nakonec jsem ráda, že děti nejsou denně svědky toho, jak mě ponižoval. Vidí to bohužel jen v jeho chování k žene se kterou žije. A tak nezbývá, než jim vše hodně vysvětlovat, odsoudit zlé chování, vše popsat a učit je odpouštět, být statečné a zároveň vnitřně svobodné. Tuhle zodpověďnost si uvědomuji, aby jednou měly sílu a dokázali říct NE lidem a jednání, které v životě nechceme. Zatím se práce daří, obě děti jsou velcí a spravedliví empatici, nejsou to však bojácní a extrémní introverti. Pokud máte dítě s psychopatem, doporučuji nastudovat si problematiku, existuje malá naděje v terapii v raném věku, aby se empatie od počátku stimulovala, vytvořila se potřebná spojení v mozku. Je to, co vím, jediná věc, kterou lze teď při takovém podezření dělat.

Anonymní řekl(a)...

Mám to stejně ... Není to lehký..

Anonymní řekl(a)...

Jsem asocial a to teda znamena že jsen psychopat? Ano nevnímám emocionalne tolik a nemám moc rád lidi ale nejednam snima jako s vecma teda jen stema co ublizily me tak jim to vracím utokama na psychiku je to moje strategie ale dobrý lidi tak neberu

Unknown řekl(a)...

Dobry deň, necitala som všetky komenty... Niet času. Ale aj podľa tohto článku mam matku čo je psychopat.Samozrejme si to neprizná, nepamatam si, že by sa niekedy ospravedlnila. Ona chyby nerobi, iba ja ich robím. Bohužiaľ už neviem na koho sa obrátiť. Preto toto považujem za výkrik do tmy a možno mi niekto pomôže. Uz štyria psychiatri sa vyjadrili, že ak sa ona nechce liečiť oni za nou nepôjdu a nič urobiť nemôžu.absolútne patová situácia.tu je náš príbeh: podozrenie vzniklo už dávnejšie myslim, že veľa veľa rokov dozadu, avšak je veľmi ťažké si pripustiť, že niečo naozaj nie je v poriadku, keďže ide o tak blízku osobu ako je vlastná mama.

Väčšina problémov sa začala vyplatením časti RD maminým súrodencom, kde ona samotná chcela dom vyplatiť a zostať v ňom avšak nemala finančne prostriedky, tak my s bratom sme si vzali hypotekárny uver a vyplatili jej súrodencov, kde išlo o vyplatenie 7/8 RD. Ona vlastnila 1/8, pretože z časti domu bola vydedená. Avšak pri zápise do katastra dala iba seba vložiť ako jediného vlastníka nehnuteľnosti, takže my sme zostali s hypotékou a bez podielu a nároku na nehnuteľnosť.

Povedala nám, že to je jasne, že je to aj naše, ale pre istotu tam dá iba seba, ale môžeme tam bývať a všetko pekne opravíme a budeme tam svorne nažívať. Toto sa odohralo 2011, predchádzalo tomu zuznenie a nátlak od roku 2009, kedy zomrela jej mama.

V poriadku povedali sme si je to naša mama, takže bude všetko ako ma byť, opravíme dom, ak na to nazbierame peniaze a pôjde sa ďalej.

Už v tom čase mala dosť veľkú časť poschodia ( ide o dvojposchodový dom) zapratanú „odpadkami“- jej slovami potrebnými jej vecami. Ide o kelimky od jogurtov, staré šaty, hračky, knihy, riad, latky a Ine potreby na šitie, rôzne použite obaly, „všetko, čo by sa ešte mohlo zisť“. Toto sme sa s ňou snažili poriešiť avšak každý pokus o upratanie sa stretlo z plačom, vyhrážkami a brala to osobne, že chceme vyhodiť jej veci. Išlo o denný nátlak, psychické deptanie, kde ja som skoncila vždy v triaske. A to nepatrím medzi emocionálne ženy čo majú hysaky, v praci uz od 22 vediem tymi ľudí a som dosť racionálne založená.( momentálne mám 32rokov)

Anonymní řekl(a)...

Žena se nechá napálit na psychopata, vylíčí tu svůj příběh, a nakonec napíše, že není hloupá a naivní. Sorry, ale to je pro smích! A nechci tu nijak trolovat. Každý by si měl, ve vlastním zájmu, PŘIZNAT své nedostatky, jako třeba hloupost a naivitu.

Anonymní řekl(a)...

Je to moc dlouhé, skončil jsem u

ychopati „se rodí, nejsou vytvořeni.“

dočtu si ten článek příště. Ale myslím, že je dobře výstižný.
Hlavní projev psychopatie je to lhaní.

A kdo je nejlepším terčem? Paradoxně člověk, kterému se zdají ti nejobyčejnější lidé, kterých je v populaci většina, příliš zlí.

A tento člověk hledá někoho, kdo je strašně moc velký dobrák, ale ten strašně moc velký dobrák ( NEPŘIROZENĚ velký dobrák ) je ve skutečnosti psychopat a pokrytec.

Anonymní řekl(a)...

"Psychopat mi ničí život. Jak ho mohu zastavit? Odpuštěním, láskou?"

Pokud budeš odpouštět, tak děláš hodně velkou chybu.
Psychopat nedělá nic z blbosti, ale všechno dělá záměrně.
Pokud psychopatovi budeš odpouštět, tak psychopat vyhrál.

Anonymní řekl(a)...


"Da sa uspesne liečiť psychopatia? Buti"

1. nedá
2. žádný psychopat se nechce léčit a už vůbec ne vyléčit

To není jako alkoholik, který lituje toho, že je stále na mol.
Psychopat nikdy ničeho nelituje !!!!


Anonymní řekl(a)...

Vychovávám syna, jehož otec je psychopat. Jak ho nejlépe vychovat, nebo jak zjístit že po něm psychopatii zdědil.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, děkuji za zajímavý článek a následné příspěvky.
Myslíte si, že je možné, aby se psychopat stal alkoholikem? Případně je možné zaměňovat člověka, který vykazuje všechny rysy psychopata jen za zakomplexovanou, nešťastnou a psychicky nevyrovnanou povahu? Bohužel jsem takového člověka milovala a stále dokola obhajovala jeho těžkou situaci, byla mu oporou, ale ve finále jsem byla vždy já, která byla sražena na kolena.
Děkuji Katka

Anonymní řekl(a)...

Předně děkuji za vynikající blog, který mnohým otevřel oči !! Přečetla jsem zde myslím vše co se psychopatie týče, včetně všech příspěvků a jsem za to ráda. Chtěla bych taky přispět a tím snad i někomu pomoci, jelikož tato porucha je holý mor !! Když jsem ho poznala /na netu/, choval se jako stydlín, nejprv mi hodně psal emaily, pak jsem si ho prohlížela na fotkách a zamilovala se do něj, pak mi začal volat svým krásným hlubokým hlasem, pak teprv jsme se začali scházet...
To, že jsme nikam nechodili jsem přehlížela, neb jsem netušila jak na tom je a navíc se tvářil, že trpí sociální fobií. Takže jsme se scházeli v přírodě, moc nemluvil, tak ale šlo to, alespoň pomlouval rodinu a dělal ze sebe chudáka, jak mu sourozenci ubližují a vlastně i celý svět. To byli trapné řeči, nicméně jsem ho nechala, nevěděla jsem co ho trápí, jak bych taky v začátku mohla.
Po 4 měsících svolil, abychom šli k němu, já se nevnucovala, neboť občas chodil ke mě, to mi stačilo. Rok s ním byl šokující !! Odešla jsem, vyčerpaná...
Po tom roce co jsem zažila mi bylo jasné, že není normální, že vybočuje.Začala jsem hledat proč. 2 duševní poruchy - to byla síla a začal mne zajímat jako "případ". Žila jsem s ním další 2 roky, ale měla svůj život, on mi nic nezakazoval, myslím že by si to ani nedovolil, jelikož jsem mu ukázala, že jsem jedna z těch, co si nenechá nic líbit. Jo, normálně jsem se o něj starala, on si dělal svoje a nijak jsme se neprudili. Jen jsem o něm nic nevěděla a neměla ani šanci se dozvědět. Naprosto všechno tajil, včetně minulosti. Rok před mým odchodem jsem zjistila, že jeho největší "zábava" je lhaní, lhaní nejhrubšího zrna, překrucování absolutně všeho, popírání mojí pravdy, mých výroků, všeho, co si umíte představit...
Pak začal manipulovat, ohromný talent, jenomže já manipulaci odhalila a oplácela, řekla jsem že o tom vím, že se nemusí namáhat, no, moc ho to nebavilo, ale snažil se !
Jenomže já pro něj byla "silný soupeř", prošla jsem psychovýcvikem od mojí máti, takže jsem se nehroutila. Kontramanipulaci jsem používala.
Nicméně, odešla jsem, nechtěla jsem ztrácet čas s duševním mrzákem, on se tak narodil, později jsem si vše zjistila od jeho známých, no uf, byla to síla !!
Ženy, ale i muži - nenechte sebou manipulovat, prosím, snažte se prvky manipulace včas odhalit a uteče !! Marcela

Anonymní řekl(a)...

Ahoj všem, nestačím se divit, co zde čtu. I já bohužel zapadla do spárů psychopata. Asi. Stále jsem ještě v jeho "moci" a tak si nevěřím, nejsem si jista sama sebou, nechci ho pomlouvat... kdo zažil, ten ví. Vše začalo před 4 roky, přesně jak zde již dříve bylo napsáno, i já se s ním seznámila přes internet, zamilovala jsem se do jeho uhrančivého pohledu (mimochodem jeho oči jsou naprosto prázdné, kouká se jako skrz vás, nevidíte tam nic, pocity, touhy). Rovněž zpočátku působil nesměle, moc nemluvil a když, tak blbosti o ničem. Vše jsem omlouvala tím, že se stydí. První měsíc byl krásný, psal mi nádherné věci, byl citlivý. Pak to skončilo. Nechápala jsem proč a tak jsem se víc a víc snažila, říkala jsem si, že když pro něj budu dost dobrá, vrátí se to chování. Po čtyřech letech vím, že pro něj nebudu nikdy dost dobrá a už jen čekám, kdy mi psychoterapie umožní se od něj odpoutat. Jak ten vztah popsat? Hrůza, ignorace z jeho strany (nevšímá si mě, nedotkne se mě, nemluví), překrucování faktů (já mu dám argumenty a on to jen otočí na mě, např. nemůže mi dát pusu, protože jsem si já dovolila sednout na židli nebo otočit se a zamknout vrátka, místo abych jako pes čekala), absolutní nepřítomnost citového chování (pusu mi např. dá po dvou dnech), empatie žádná (přijela jsem za ním kdysi s rozbitou pusou - odešel za kamarády do hospody - přece jim to slíbil a já mu neřekla, že nikam nepůjdem, takže opět moje chyba... stejně jako kdykoli je mi zle, nemůže přijet protože si dal pivo, musí ráno vstávat, zlobí ho auto a milion dalších důvodů, které se nápadně často opakují), je to jen já, já, já, nikdy, absolutně, nikdy nevím, na čem s ním jsem, kdy za mnou přijede např., pěstuje si kult sebe a mě tím ponižuje ještě víc (např. podívá se do zrcadla a řekne, jak mu to sluší... mně nevěnuje ani pohled, natož aby řekl, že jsem pěkná), postrádá smysl pro kompromis a pokud jej někdy udělá, pak mi to předhazuje jako by udělal kdo ví co, donutil mě připustit, že on je ten pan božský a já chudinka, která má být vděčná za to, že mi věnuje alespoň trochu času (protože to není, že jsem pro něj výjimečná, řadí mě na stejnou úroveň jako kohokoli, ne-li níž), no a pokud už to nevydržím a postěžuji si, pak jsem já ta špatná, nic nechápu, nic netoleruju, já to nezažila, já chci vše a on je chudák, co má moc práce apod.... Píšu to proto, abyste viděli, kam až to může zajít. Věčná samota, věčné zklamání, absolutní degradace sebevědomí, čekání, že to bude jiné, čekání na něj, na city, na pochopení, na lásku. .....

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za podnětný a poučný článek. Já jsem podlehla kouzlu ženatého souseda od vedle... Že je to ale psychopat jsem pochopila až po třech měsících psychického utrpení a pekla, velké psychické bolesti, které mi připravil společně se svou ženou psychopatkou... Podvedl mě, lhal mi neskutečně, dělal ze sebe neustále chudáka... Já mu ze začátku všechno věřila! Vetřel se mi do přízně neuvěřitelným způsobem, ke konci už se mi jen vyhýbal, jako kdybych byla špatná já! Nejdříve pomlouval svou ženu (mimochodem taky psychopatku) přede mnou, nakonec pomlouval mě před ní! Společně vytvářeli chaos, zmatky, neustálé konflikty, dramata, výhružky rozvodem kvůli mě... Neuvěřitelný a zcela bezcitný manipulátor, bezohledný lhář a podvodník, zažila jsem s ním jen podrazy a zrady, zlý člověk (totéž platí i na ní)... téměř mě to zlomilo. Dnes se mu vyhýbám já, a snažím se je oba co nejvíce ignorovat. A říkám si, že toto už nikdy více nechci zažít. S psychopaty nelze vyjít po dobrém!!! Zbývá vždy jediné - odejít!!!

Anonymní řekl(a)...

.... Čtyři roky mě nechává samotnou a radši jde do hospody. Ztratila jsem sama sebe v touze získat ho, ne na oko, ale opravdu, abych pro něj začala být ta výjimečná. Aby mi hezké věci jen nepsal po hádce, ale aby mi je i řekl do očí. Jsem citově vysátá a unavená. A stále, i po tom všem, pochybuju, nevěřím tomu, že je takový a říkám si, zda jej jen nehaním. Objevily se u mě úzkosti, panická porucha, začala jsem pít. Já vím, tohle neudělal on, to já v touze být s ním šťastná. Ale ono to nejde. Nejde být vedle někoho, kdo má rád jen sebe. Přijdu si vedle něj jako kus hadru. Přesto nesnesu pocit, že bych nevěděla kde je, co dělá... Psychoterapie ale pomáhají, je to už lepší. Nelžu mu, řekla jsem mu, že dle psychologa vykazuje známky psychopatismu... zpustilo to u něj neskutečný vzdor, jako by se mnou bojoval v tom, že on není psychopat, to já jsem ta hloupá. Cítí se zranitelný, když mu říkám, jak dokonale do toho jeho chování zapadá. Brání se a náš vztah je už snad jen o tom soupeření. To mě vysává ještě víc. Dlouho jsem se snažila ho pochopit, pomoct mu. Tolik jsem prosila o pozornost, o pochopení, až jsem mu pomalu u nohou klečela. Zkoušela jsem i vzdorovat, ale trpěla jsem tím jen já. Snad si i vyčítám, proč mu za to nestojím, proč pro něj nejsem ta pravá a ptám se, proč se mnou tedy vlastně je. Piju a už nevím co dál, on mě vysál, ale někde v koutku duše si to kladu za vinu sama sobě, kdybych se víc snažila, víc mu vařila, možná by mi i tu pusu dal... přijdu si jako blázen, chci city, pochopení, ale on mi stále argumentuje proč to vlastně nejde (málo vařím, neuklízím, mám ráda svého psa bla bla). Je to jako bojovat s ním jen proto, abych ho měla. A bojovat sama se sebou a svými instinkty za to, abych u něj mohla být a nechala se ponižovat. Čtyři roky. Neplánuje se mnou dítě, nenavrhl mi, ať s ním bydlím i v době, kdy jsem neměla kam jít. Přesto za vše můžu já (jak si má domů vzít někoho, kdo nevaří??? Přesto sestřenici to ochotně nabídl půl roku předtím...). Takže za pozlátko mít psychopata platím vlastním zdravím, utápím se v pochybnostech a zžírá mě samota. Prosím, pokud někdy u někoho uvidíte podobné známky chování, jaké jsem zde popsala - dejte ruce včas pryč!!!! Jinak vás čeká peklo, ze kterého jde jen těžko vystoupit. Nevím co se mnou bude dál, ale už vím, že za jednu hezkou chvíli nechci platit desítkami ignorace a ponižování mých názorů, už ne. Snad najdu tu sílu odejít.