Připomenutí - Oheň a Led: Den Poté

Komentář: Pro lepší udání tónu nového pohledu který SOTT zaujímá, a při zvažování současného stavu naší planety, opět publikujeme tento předvídávý článek, napsaný Laurou Knight-Jadczyk v r. 2007. Doufáme, že si naši čtenáři uvědomí, že to co se děje na Zemi ve vesmírném smyslu, je mnohem důležitější než politika.

Politiku u nás i nadále dostanete, ale již to není naše hlavní zaměření. Jedna světová vláda vše řídí již řadu let, konflikty jsou jen „chléb a hry“, které využívají pro řízení mas.

K politické změně může stále dojít, ale již není nadále možné aby odvrátila výrazné a kataklyzmatické změny na zemi. Pokud jediné k čemu dojde je globální ochlazení, i to samo o sobě může přivodit smrt miliard lidí. Naproti tomu globální oteplování by bylo pro lidstvo přínosem. Ale to vše byl podvod, odvedení pozornosti, krutá hra kterou psychopati sehráli s vámi, lidstvem.

Takže čtěte dál, abyste viděli nad čím přemýšlíme: připravit vás na to co přijde – co již probíhá. 

 

Laura Knight-Jadczyk
Signs of the Times
SOTT.net

Vycházející měsíc nad ledovcem

Před několika měsíci publikoval jeden člen diskuzního fóra SOTT odkaz k následujícímu článku, který se týká výzkumu v oblasti změn klimatu. Nejdříve jsem si nebyla jistá, co má znamenat odporující si název „Tropická ledová vrtná jádra”, ale v článku je vše vysvětleno:

Tropická ledová jádra dokazují dvě náhlé změny světového klimatu

Glaciologové poprvé spojili a porovnali sady pradávných klimatických záznamů, které jsou uvězněné v ledových jádrech původem z jihoamerických And a asijských Himalájí, aby nastínili jak se měnilo klima - a stále mění – v tropických oblastech.

Jejich závěry odhalily masivní klimatický posun směrem k chladnějšímu režimu, ke kterému došlo zhruba před 5000 lety, a daleko aktuálnější posun během posledních 50 let k mnohem teplejšímu světu.

Důkazy dále naznačují, že většina ledovců, položených vysoko v tropických oblastech planety, v blízké budoucnosti zmizí. Publikace se nachází v současném čísle vědeckého časopisu Proceedings of the National Academy of Science.

A nakonec, výzkum ukazuje, že na převážné většině míst, dochází u ledovců a ledovcových čapic k velmi rychlému ústupu, dokonce i na místech kde byl zaznamenán nárůst srážek. To znamená že nejpravděpodobněji jsou viníkem rostoucí teploty a ne menší počet srážek. [...]

„Zhruba 70 procent světové populace dnes žije v tropických oblastech, tudíž když zde dojde ke změnám klimatu, dopady budou pravděpodobně rozsáhlé,” vysvětluje profesor geologických věd Lonnie Thompson z Ohio State univerzity. [...]

„Máme záznam který zachycuje 2000 let a když si to zobrazíte na diagramu, můžete vidět Středověké klimatické optimum (SKO) a Malou dobu ledovou (MDL),” řekl Thompson. Během SKO před 700 až 1000 lety se klima na některých místech světa oteplilo. Po SKO přišla MDL, náhlý začátek nižších teplot, které v Evropě a severní Americe doprovázel postup ledovců.

Ledovce jsou nejničivější a nejsilnější věci na Zemi

„A v tom samém záznamu je jasně vidět 20. století, kde je jasně vidět – ať už se podívate na jednotlivá jádra nebo na kompozit všech sedmi – jak posledních 50. let bylo neobvykle teplých.

„V záznamech nic podobného nenajdete – ani během SKO,” řekl Thompson.

„Fakt, že hodnoty izotopů za posledních 50 let jsou tak neobvyklé, znamená že probíhá dramatická změna. To je ta skutečná zpráva.” [...]

Ohromný ledovec, 120 kilometrů dlouhý, patrně narazil na pevninu pouhé 4 kilometry od obrovského ledového jazyku, s kterým se měl srazit ©NASA

„Poučení které bychom si z toho měli vzít je, že světové podnebí se může rychle změnit a s 6.5 miliardami lidí na Zemi, to je opravdu vážné.”

Varování: Teď budu mluvit o „channeligovém materiálu”, takže pokud se vám to nelíbí, nebo si myslíte že to je praštěné, můžete teď přestat číst, abyste se vyhnuli zamoření takovými neobvyklými, okrajovými nesmysly..

Všichni jsou usazeni? Dobře. Tak budeme pokračovat. Člen fóra, „Appollynon”, přidal další následující komentář:

Co mě v tomto případě opravdu zaujalo, je způsob jakým se tento článek velmi, velmi přibližuje těm informacím, o kterých se mluvilo v přepisech rozhovorů s C´s [Cassiopaean Experiment], jmenovitě o náhlé globální klimatické změně, ke které má dojít v naší blízké budoucnosti. …

Jediný detail, který opravdu chybí v tomto článku je, že naše Velká modrá koule není jedinou planetou ve sluneční soustavě, která je ovlivněna globálním oteplováním. Což mě vede k zamyšlení: „jak je možné, že my malí lidičkové, můžeme to vše způsobovat?“ Myslím si že nemůžeme a začínám se čím dál tím víc příklánět k přesvědčení, díky studiu a informacím které Laura uvádí v sérii Vlna a v jejích článcích na stránkách, že všechna ta probíhající oteplovací aktivita, je předzvěst blížící se Vlny [zde je odkaz v češtině] ...

Mé současné myšlenky jsou takové, že to vypadá na příval nové energie, která vstupuje na naší planetu, což ovlivňuje jak globální klima a tektonické pohyby (v podobě zemětřesení stejně tak i sopečných a magmatických událostí). Jak můj výzkum nasvědčuje, může jediným vysvětlením pro tuto novou energii, která proudí do naší sluneční soustavy, být jedna ze čtyř možností.

1 – Velký příliv potenciální energie, která přichází kvůli rojům komet v ... naší sluneční soustavě, a které předávají obrovské množství energie (i když by muselo jít o ohromný počet komet a nemyslím si, že mohou vysvětlit obrovské množství nové energie, která bombarduje náš planetární systém, ledaže by jejich počet byl děsivě vysoký).

2 – Obrovský nárůst aktivity Slunce (i když si uvědomují, že se teď nacházíme v jakémsi období solárního minima, jak tvrdí experti které jsem pročítal/a).

3 – Dříve neznámá nebo utajovaná sesterská hvězda našeho Slunce, která způsobuje celou škálu anomálií gravitačních vln a energií (o kterých si myslím že jsme v této oblasti vesmíru nezažili již velmi dlouho).

4 – Fenomén Vlny, o kterém se mluví v sérii knih publikovaných na stránkách pod názvem Vlna, a možná jsme ovlivněni tak říkajíc „vlnami na hladině tůně“. [...]

Možná že někteří vědci nemusí vědět o objektivních a lehce pozorovatelných faktech, neboť jsou [pod vlivem] společenského programování, nebo [jsou] pod tlakem, nebo jsou donuceni zabývat se jinými oblastmi výzkumu, kvůli nedostatku financování v těchto výrazných oblastech výzkumu.

Nicméně věřím tomu, že ve vědecké obci existuje jistá míra znalostí o vlivu blížící se Vlny, komet a druhého párového slunce, nebo alespoň u těch, kteří vědomě pracují pro „muže za oponou“.

Toto prohlašuji na základě existence velkého počtu bunkrů a podzemních základen, které byly nalezeny a o kterých se posledních několik desetiletí mluví. Pokud vyšší místa moci opravdu nic nevědí, proč potom vyvíjejí koordinované úsilí skrýt pravdu a staví tyto stavby, ve kterých se mohou schovat, až jim začne za hlavu pada obloha. Myslím že mají celkem dobrou představu o tom, co to vše pro nás na této Velké modré kouli znamená, a že to může být součástí většího plánu naprogramovat masy, aby si myslely že za to vše můžeme my lidé. …

Vím, že to může některým znít jako velmi absurdní myšlenka, ale vysvětlovalo by to všechno to programování vis-à-vis masová média o tom, jak se každý z nás dopouští chyby, když neděláme dost pro záchranu naší planety. …

Nemá někdo některé další teorie o tom, proč je tu tolik povyku o lidmi způsobeném globálním oteplování?

Na to jsem odpověděla následovně:

No, přiznejme si, že před 11. září jsme se jenom dobře bavili během sobotních nocí, popíjeli kafe a jedli sušenky a povídali si o těchto událostech s C´s [zkratka pro Cassiopaeans], nebylo to opravdové, vše to bylo pouze teoretické. Samozřejmě nám bylo jasné, že za oponou probíhají temné a odporné věci, existoval pro to dostatek důkazů; ale scénář, který představili C´s– že to bude jako za nacistického Německa, navíc v globálním měřítku, bylo jednoduše „mimo nás“.

Myslím že si nikdo opravdu nemohl představit, jakým způsobem bychom se mohli dostat od tamtud ... sem.

Ale DNES už víme jak to udělali. 11. září. Během několika hodin bylo dokonáno, zbytek je pouhý detail.

Myslím že i ke zbytku dojde stejným způsobem. Jeden den to vše bude pouze teorie a nebudeme mít ani ponětí o tom, JAK by bylo vůbec možné dostat se odtud tam a druhý den TAM budeme.

C´s mluvili o „náhlém návratu ledovců..“Nevypadá to že by se tím někdo zabýval. Pouze mluví o tom, jak se bude stále oteplovat. A co když po oteplování přijde náhlé ochlazení? Vzpomínám na toho mamuta na Sibiři, který byl nalezen s nestrávenými blatouchy v žaludku. Byl téměř okamžitě úplně zmražen.

Podívejte, důkazy o tom, že se to stalo (a nejenom jednou) jsou dostupné všude kolem nás, nejenom v geologických a archeologických záznamech, ale i v mýtech a legendách. Ale pro většinu lidí je velmi jednoduché to jednoduše odbýt a interpretovat to úplně opačně, to je to co dělají. Problematické je, že si nemyslím že by „experti“ byli tak blbí.

Mezitím nám C´s říkají různé věci – žádná stanovená data, protože existuje příliš mnoho proměnných a budoucnost JE otevřená – a věci se dějí přesně tak jak říkají, proto si myslíme že ke zbytku také dojde, jenom nevíme kdy to bude.

Žijeme v pravděpodobně nejzajímavějším období během posledních 6 tisíc let.

Potom bylo na této diskuzi nějakou dobu ticho po pěšině, dokud včera další člen fóra, Lynne, napsala pokračování:

Je tu pán který se jmenuje Robert Felix, bývalý architekt který od roku 1991 zkoumá na plný úvazek cyklus doby ledové. Tvrdí, že doba ledová může začít kdykoliv. Cituje fakt, že tání ledu na pólech, se voda smísí se slanou vodou oceánů. To může vést k zastavení Golfskéhou proudu, který nebude proudil tak daleko na sever jako nyní. Pokud k tomu dojde, potom mírné klima které vládne v severních zeměpisných šířkách zmizí a začne doba ledová. Samozřejmě že píši z paměti o tom, co jsem slyšela na rádiu. Samozřejmě že to je složitější.

Jeho stránky jsou zde: http://iceagenow.com/

A stále dokola opakuje, „Je to cyklus, je to cyklus, je to cyklus.“ Možná mluví o tom samém, o čem mluvili C´s ?

Takže je tu alespoň [jeden] další člověk, který pracuje na této myšlence, a myslím že jsem tu a tam slyšela další komentáře na toto téma.

Po přečtení příspěvku, jsem se rozhodla podívat na odkaz „iceagenow“, abych si udělala představu o čem to vše je. Nevěděla jsem, že přitom narazím na podivnou záhadu. První věc kterou jsem našla bylo následujíci:

Skeptici globálního oteplování nadále nevzdávají boj

Autor Joel Achenbach,
The Washington Post
červen 05, 2006

WASHINGTON – Mělo by být skvělé být emeritním profesorem Billem Grayem. On je ten chlapík, který předpovídá počet hurikánů během nastávajícího období tropických bouří. Pracuje v oddělení atmosférických věd na Colorado State univerzitě. Vyškolil tucty vědců.

Navíc je pobouřený.

Převážná část jeho vládního financování vyschlo. Byl donucen investovat své vlastní peníze, více než $100 000, aby udržel v choduu svůj výzkum. Jak říká, pokud se ani jeden z jeho kolegů neobjeví na jeho pohřbu, bude to důkaz že on měl tu odvahu říci co se každý z nich bál přiznat.

A to: Globální oteplování je podvod.

Ve skutečnosti to není přesně co Bill Gray tvrdí. On jenom tvrdí, že jde o podvod ve způsobu, kterým je toto téma prezentováno.

Vypovíval o tom před americkým Senátem. Napsal články to časopisů, měl proslovy, dělal vše možné aby dostal informace ven.

„V meteorologii se pohybuji přes 50 let. Pracoval jsem sakra těžce a něco jsem zažil. Cítím, že nás starších chlapíků, kteří jsme již něco zažili, se nikdo na nic neptal. Je to tak nějak v rukou generace narozené po druhé světové válce [baby boomers] a yuppíků.”

Gray věří pozorování. Přímému měření. Numerickým modelům se nedá věřit. Maníci s rovnicema a přepychovými počítači se nevyrovnají vědcům, kteří létají do hurikánů.

„Jen málo lidí ví to co já. Byl jsem v tropických oblastech, létal jsem s letadly do bouřek. Prováděl jsem studie konvekce, shluků mraků a jakým způsobem pracuje process vlhkosti. Myslim, že na světě není nikdo jiný, kdo byl lépe rozuměl tomu, jak funguje atmosféra.“

Tvrdí, že během pouhých tří, pěti, možná osmi let, se svět začne opět ochlazovat. 

Bude už za 3, 5 nebo 8 let všude led?

Zoufale se snaží, aby byl slyšen. Jeho čas se krátí. Je mu 76 let.

Všimněte si, jak uvolněně reportér Wasthington Times píše o tom, jak „se svět začne opět ochlazovat,“ jakoby mluvil o čerstvém vánku, který jemně vane po potem oroseném čele. Pokud jde jenom o to, pokud to je jenom vánek, proč je Bill Gray tak zoufalý aby byl vyslyšen? Proč utratil 100 tisíc ze svých vlastních peněz na svém výzkumu? Dobře, pokračujme s článkem:

„Obhajoba oteplování”

Lidstvo vypouští skleníkové plyny do atmosféry, čímž dochází k oteplení planety.

Od začatku průmyslové éry, stoupla koncentrace atmosferického oxidu uhličitého, ze zhruba 280 na zhruba 380 ppm. Během předchozího století stoupla průměrná teplota povrchu Země o 1 stupeň Fahrenheita. K převážné většině došlo během posledních tří dekád.

Regionální následky mohou být dramatičtější: Arktida znepokojivě rychle taje. Tloušťka arktického mořského ledu je o 40 procent tenčí, než jaká byla v 70. letech. Grónské ledovce zrychlují ve svém skluzu k moři. Z nedávné zprávy je vidět, jak Antarktida ročně ztratí až 36 kubických mil ledu.

Rozsáhlé oblasti permafrostu tají na Aljašce, v Kanadě a na Sibiři. Brouci, kteří se běžně vyskytující na americkém jihozápadě a kteří požírají stromy, z ničeho nic najednou pustoší jehličnaté porosty v Britské Kolumbii. Korálové útesy blednou, protože jsou opařené přehřátými tropickými vodami. Zdá se že během posledních několika desetiletí dochází k silnějším hurikánům a cyklonům.

90. léta byla nejteplejší dekádou od začátku měření. Teplota z roku 1998 je nejvyšší rekord. Současné desetiletí je na nejlepší cestě prolomit další rekord. Mezivládní panel pro klimatické změny OSN (IPCC), je světový program zahrnující stovky klimatologů, v roce 2001 stanovil, že v závislosti na rychlosti emisí skleníkových plynů a obecných klimatických výkyvů, stoupne během let 1990 až 2100 průměrná světová teplota o 2.5 až 10.4 stupně Fahrenheita. Hladina moře může stoupnout buď o několik palců, nebo téměř o 3 stopy.

Výše uvedené informace jsou součastí rýsující se a sjednocující se vědecké shody o globálním oteplování.

A teď si všímněte, že ve výše uvedeném scénáři jsou představené učité definitivní problémy – ale většina z toho se stane postupně a zbývá nám zhruba 90 let do roku 2100, než ke všemu dojde. Je to celé jaksi „ošemetné,“ i když jsou přesvědčeni, že dojde k oteplení. Novinář však přechází do protiútoku.

Pohled skeptiků

Když vstoupíte to světa skeptiků, zjistíte že se nacházíte na paralelní Zemi.

Je to planeta, na které neprobíhá globální oteplování – nebo pokud probíhá, není to kvůli lidem. Nebo, pokud probíhá kvůli lidem, nebude to velký problém. A i když to bude velký problém, realisticky s tím nejde dělat nic jiného, než se přizpůsobit.

Pouze v poslední větě se novinář jakžtakž přibližuje k pravdě. Ale všimli jste si, jak chytře ukryl celý problém?

Podle nich neexistuje shoda ohledně globálního oteplování. Pouze hojnost nejistoty. Proces v IPCC je podvrhem, pouhým mechanismem jak proměnit neurčitá vědecká prohlášení v panické novinové titulky. Drastická opatření, jako povinná omezení vypouštení oxidu uhličitého, by byla nerozumná.

Více překrucování a komolení.

Podle nich jsou alternativní zdroje energie dobré, ale nemá cenu být naivní. Jsme energeticky náročná civilizace. Abychom získali potřebnou energii je třeba spalovat fosilní paliva. Musíme vypouštět oxid uhličitý. Taková je realita.

No, v tomto smyslu novinář opakuje postuj, který zastává Bushova říšská věda, která nemá s opravdovou vědou společného zholani nic nebo jen opravdu málo! Je zajímavé jak míchá vše dohromady.

Od konce 80. let, kdy naftařské, uhlené, automobilové a chemické společnosti vytvořily Global Science Coalition, průmysl nalil miliony dolarů do kampaně, která má zdiskreditoval rodící se shodu globálním oteplování. Tato koalice byla před několika lety rozpuštěna, přesto komunita skeptiků zůstává.

Mnoho skeptiků pracuje v think tanks, například v George C. Marshall Institute nebo the National Center for Policy Analysis. Naslouchají jim politici v Bílém domě nebo na Capitol Hill. Skeptici napmáhali zničit jakoukoliv možnost, že by Spojené státy schválily Kjótský protokol, ve kterém by se tato země zavázala snížit emise skleníkových plynů. (Kozervativci mají proti této smlouvě námitky, protože mimo jiné nevyžaduje snížení v rozvojových zemích, např. v Číně nebo Indii.)

Všimněte si, jak tento novinář naházel vědce s politickými skeptiky na jednu hromadu, jako kdyby každý z nich tvrdil to samé. Tak to není a to je to o čem to celé je. Je obrovský rozdíl mezi tím, když říkáte „globální oteplování, tak jak je veřejnosti prezentováno, je klam“ a „žádné globální oteplování není“. Globální oteplování rozhodně JE a Bill Graz nikdy netvrdil že se neotepluje.

Skeptici odkazují na graf globální teploty během posledního století. Všimněte si jak poté, kdy během začátku 20. století teplota neustále stoupala, sev roce 1940 najednou ustálila. Ale počkat – začne klesat! Během dalších 35 let klesá! Jestliže se planeta díky skleníkovým plynům průmyslové doby postupně otepluje, proč došlo k ochlazení v době, když na začátku druhé světové války průmysl chrlil oxid uhličitý na plné obrátky?

Nyní se podívejte na led v Antarktidě. Na některých místech je silnějsí!

Vzestup hladiny moře? Ve skutečnosti okolo některých ostrovů v Pacifiku a Indickém oceánu klesá.

Jsou tu všemožné... anomálie. [...]

Zachytili jste ty poznámky na konci? Novinář cituje – a musím dodat že mimo souvislosti – několik výsledků vědeckých studií. Ale jak později zjistíme, jeho výše uvedená přižnání - antarktický led je SILNĚJŠÍ a hladina moře ve skutečnosti klesá – se týkají informace, která je velmi ošemetná!

Dále si všimněte, že tento článek, který je celkem kritický vůči postoji o „neexistenci globálního oteplování“, tedy pozice kterou zaujala Bushova administrative, byl publikován v jasně pravicovém Washington Post, který je na trhu v čele pochlebujících cárů! Co se to děje?!

Dále jsem si všimla, že chlápek z „iceagenow.com“ Robert Felix, přidal poznámku právě o tomto článku, kde obviňuje autora Postu z toho, že je LEVIČÁK!!!

Naneštěstí – a opovrženíhodně – tento článek, který údajně prezentuje argumenty skeptiků, se začne zatáčet doleva a osočovat Dr. Graye, že se pohybuje na „okraji“ a osočuje jeho a M.I.T. profesora Richarda Lindzena z toho, že jsou oba jednoduše součástí menšinové „staré vojny.“ Článek vhodně ignoruje fakt, že 60 mezinárodních vědců na změnu klimatu nedávno podepsalo nótu pro kanadského premiéra, ve které odmítají „fakt“ globálního oteplování.

Někdy si myslím, že jsme opravdu ztratili pojem o tom, co pravice a levice opravdu představují. Zdá se mi, že tyto pojmy byly značně zponerizovány a dokonce se proměnily v „doublespeak.“

V každém případě je na řadě toto ze stránek iceagenow:

Poprvé jsem publikoval předpověď Dr. Landscheida v roce 2003. Nicméně s nedávno hlášeným ochlazením atlantského oceánu, spolu s první obrácenou sluneční skvrnou, která může znamenat začátek dalšího solárního cyklu, a ruskými vědci kteří předpovídají novou Malou dobu ledovou, jsem si myslel že je vhodná doba více vyzdvihnout Dr. Landscheidta. Dlouhé roky předpovídá podobný scénář. Dr. Landscheidt k tomu řekl následující:

Nová malá doba ledová do roku 2030

Analýza sluneční aktivity během posledních dvou tisíc let nasvědčuje, navzdory IPCC spekulacím o člověkem zapříčiněném globálním oteplování, že můžeme směřovat ke klimatu typu Maunderova minima (Malá doba ledová).

Je vysoce pravděpodobné, že minima okolo let 2030 a 2201 budou doprovázena studeným podnebím, podobnému nadiru malé doby ledové, a v průběhu 2018 budou La Ninas častější a silnější než El Ninos (Landscheidt, 2000).

Přesto není nutné čekat do roku 2030, abychom zjistili, zda je předpověď pravdivá. Klesající tendence sluneční aktivity a světové teploty by se měly projevit dlouho předtím. Současný 23 cyklus slunečních skvrn, cykly trvají 11 let, s jeho podstatně slabější aktivitou, se zdá být prvním znamením této nového trendu, obzvlášť pokud byl předpovězen před dvěma desetiletími na základně pohybu solárních cyklů. Co se týče teploty, pouze období El Nino mohou přerušit klesající tendenci, ale i El Ninos by měly být slabší a méně časté.

Celkový magnetický tok, který od roku 1901 opouští Slunce, stoupl 2.3 krát, zatímco globální teplota stoupla o zhruba 0.6°C. Energetickými výrony vzrostla ultrafialové radiace Slunce alespoň o 16 procent. Je tu jasné spojení mezi solárními erupcemi a silným nárůstem teploty.

Vrtná jádra ze dna yukatánského poloostrova, která zahrnují více než 2000 let, ukazují podobný vztah mezi opakující se dobou sucha a aktivitou slunečních erupcí. Tyto a mnohé další dřívější výsledky (Landscheidt, 1981-2001) dokazují důležitost erupční aktivity Slunce a podnebí.

Energetické erupce Slunce se nekumulují v době maxima slunečních skvrn. Ve většině cyklů se vyhýbají fázi maxima a dokonce se mohou objevit blízko minima slunečních skvrn.

Já (Landscheidt) již ceký desetiletí dokazuji, že změna aktivity Slunce je spojena s cykly v jeho nepravidelné oscilace mezi centrem masy sluneční soustavy (sluneční retrográdní cyklus). Protože jsou tyto cykly spojeny s klimatickými jevy a je možné je vypočítat celá staletí dopředu, nabízí se způsob jak předpovídat fáze chladnějšího a teplejšího klimatu.

Výzkumníci musí brát Slunce jako faktor při změně klimatu vážně, včetně oteplování, sucha a náhlých ochlazení.

Znázornění dopadu doby ledové na severní Ameriku

C's samozřejmě tvrdí to samé: Slunce – a jeho společník – je převážně zodpovědné za změnu klimatu. Dále, Robert Felix píše:

S lítostí musím oznámit, že Dr. Theodor Landscheidt zemřel 20. května 2004. Dr. Landschedt, zakladatel Schroeter Institute for Research in Cycles of Solar Activity (Schroeterův institut výzkumu cyklů solární aktivity) sídlící v Waldmuenchenu, Německu, byl velikánem v oboru klimatologie. Zde je má publikace z roku 2003

Dr. Landscheidt, autor „Slunce – Země – Člověk: Spleť vesmírných oscilací” (Sun - Earth - Man: A Mesh of Cosmic Oscillations), a „Vesmírná kybernetika: základy moderní astrologie“ (Cosmic Cybernetics: The Foundations of a Modern Astrology) použil Gleissbergova cyclu solární aktivity jako základ pro své předpovědí.

„Na rozdíl od IPCC spekulací o člověkem způsobeném globálním oteplování, kdy může teplota stoupnout až o 5.8° C během příštích sto let, bychom měli očekávat dlouhé období chladného klimatu, kdy nejchladnějším obdobím nastane okolo roku 2030,” řekl Landscheidt.

Landscheidt dodal, že „je možné vidět, jak Gleissbergovo minimum okolo roku 2030 a další okolo roku 2200, bude podobné Maunderovu minimu v doprovu prudkého ochlazení Země.“ (Publikováno 19 září 2003)

Potvrzuje to co jsem říkal celou dobu: naše klima je řízeno magnetickou aktivitou slunce.

To dále činí moji tvrzení o „přiznání, že do roku 2012 budeme v době ledové“ mnohem pravděpodobnější.

Landscheidtovy předpovědi zahrnují konec velkého Sahelianského sucha, posledních pět extrémů v globálních teplotních anomáliích; poslední tři El Ninos, a průběh poslední La Niny. Předpovídal extrémní průtok řeky Po, který začal v říjnu 2000, několik měsíců dopředu.

Landscheidt tvrdí, že jeho schopnost předpovídat, je založena na solárních cyklech a neslučitelná s tvrzením IPCC, že přírodní příčina je není pravděpodobným výsvětlením pro oteplení během druhé poloviny dvacátého století.

Současný 23 jedenáctiletý cyklus slunečních skvrn, se svou podstatně slabší aktivitou, se zdá být prvním příznakem nového trendu, obzvlášť protože byl předpovězen před dvaceti lety na základě solárních pohybových cyklů.

To poslední mě překvapilo. Byla jsem pod dojemem, že poslední cyklus slunečních skvrn byl podstatně silnější a aktivnější než se předpovídalo. A znovu k tomu člen fóra odhalil některá data. Můžete si je přečíst ZDE

Každopádně budu pokračovat. V tom co jsme prošli hlavně upoutalo moji pozornost tvrzení, že antarktický ledový příkrov ve skutečnosti sílí, neboť prostřednictvím médií jenom slyšíme, jak vše „taje, taje, taje“. Spolu s tím je tu překvapující tvrzení, že hladina moře, místo aby stoupala podle předpovědí scénáře globálního oteplování, klesá. Odkud to pochází? Kdo to tvrdí?

Začala jsem hledat.

Jedna z prvních věcí které jsem našla je následující:

Bilance objemu antarktického ledového příkrovu

Pramen

Wingham, D.J., Shepherd, A., Muir, A. and Marshall, G.J. 2006. Mass balance of the Antarctic ice sheet. Philosophical Transactions of the Royal Society A 364: 1627-1635.

Co bylo provedeno

Autoři „analyzovali odrazy 1.2 x 108 výškoměru evropského satelitu pro dalkový průzkum, aby určili změny v objemu antarktického ledového příkrovu v období mezi lety 1992 až 2003.“ Tento přehled, podle jejich slov, „zahrnuje 85% východního antarktického ledového příkrovu a 51% západního antarktického ledového příkrovu,“ které dohromady tvoří „72% pevninského ledového příkrovu.“

Co bylo zjištěno

Wingham et al. uvádějí, že „data celkově ukazují, po korekci izostatického vyrovnání, že ledový příkrov roste tempem 5 ± 1 mm rok-1.“ Pro vypočítání změny objemu ledového příkrovu, je „nicméně třeba znát hustotu, na které došlo ke změnám,“ a na základě použití nejlepšího vědeckého odhadu v parametru regionálních rozdílů, bylo zjištěno že „72% antarktického ledového příkrovu narostlo o 27 ± 29 Gt rok-1, pokles oceánského objemu, který je dostatečný na snížení úrovně světových oceánů o 0.08 mm rok-1.“ K temuto netto odběru vody ze světových oceánů dochází, podle Winghama et at., protože „nárůst objemu výsledkem akumulace sněhu, převážně na antarktickém poloostrově a ve východní Antarktidě, převyšuje dymickou ledovou ztrátu ze západní Antarktidy.“

Co to znamená 

V protikladu ke všem hororovým zprávám, které slyšíme o globálním oteplováním způsobeném ohromným úbytkem antarktických ledových příkrovů, které zapřičiňují nárůst úrovně hladiny moře jež celosvětově pohltí nížiny, nejnovější data za poslední desetiletí, na základně patřičných celosvětových dat, naznačují že převažují síly, které mají za následek právě opačný dopad, i navzdory tomu co klimatičtí panikáři typicky popisují jako největší světové oteplování za posledních dva tisíce i více let.

Posouzeno 8. listopadu 2006

Všimněte si datumu: minulý listopad. Všimněte si co píšou: antarktický ledový příkrov ve skutečnosti roste!!! A co víc, dochází k tomu na úkor úrovně světové hladiny moře! Bez ohledu na to, že jediné co slyšíme je „led taje! led taje!”, jak může ledový příkrov růst, pokud teplota stoupá? A KAŽDÝ Z NÁS VÍ ŽE TEPLOTA STOUPÁ! Jak to může být?

Je tu odpověď:

Růst ledovců způsoben globálním oteplováním 

Globální oteplování může u některých ledovců zapříčinit jejich nárůst, tvrdí nová studie. 

© Neznámý

Vědci z univerzity Newcastle prozkoumaly teplotní trendy západního Himaláje za poslední století. Objevili teplejší zimy a chladnější léta, spolu s častějším sněžením a deštěm, což může u některých horských ledovců způsobovat nárůst jejich objemu. [...]

Na stránkách NASA jsem objevila, že jejich vědci to již nějaký čas mapují. Data jsou publikována, jen nejsou aktivně propagována. A v mnoha případech se používá názvosloví, které minimalizuje důležité faktory, pokud je rovnou neskrývá.

Trend antarktické teploty 1982-2004 

Jako studená, zasněžená a až na samé spodní části Země ležící, se Antarktida může zdát jako nudné místo. Ale tento velký kontinent je překvapivě schopný vytvořit dymický rozsah klimatických podmínek. Jedním příkladem tohoto rozsahu jsou teplotní trendy. Přestože v okrajových oblastech Antarktidy, v místě kde se rozpadly ohromné ledovce a některé ledové šelfy, došlo mezi lety 1982 až 2004 k oteplení, blíž k pólu se ochladilo.

Podívejte se, jaké množsví Antarktidy je chladnější a jak malá část se ve skutečnosti otepluje.

© NASA

Tento obrázek ukazuje trendy povrchové teploty – teploty zhruba prvního milimetru povrchu země nebo vody – ne však teploty vzduchu. Data pocházejí ze senzorů Advanced Very High Resolution Radiometer (AVHRR) na palubě satelitů National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA). Data pocházejí z infračerveného kanálu AHRR – část světelného spektra, kterou pociťujeme jako teplo, ale kterou lidské oko není schopno vidět. Tento obraz ukazuje teplotní trendy na ledové kontinentě v období mezi lety 1982 až 2004. Červená vyznačuje oblast, kde teploty během tohoto období obecně stouply a modrá vyznačuje oblast kde teploty převážně klesly.

V oblasti jižního pólu došlo k největšímu ochlazení, a oblast s nejvyšším oteplením je podél antarktického poloostrova. V některých případech jasně červené body, nebo pruhy podél okraje kontinentu ukazují, kde se zrodily ledovce nebo kde došlo k rozpadu ledových šelfů, což znamená že satelit začal registrovat teplejší vodu oceánu na místech, kde se dříve vyskytoval led. Jedním příkladem je jasně červený pruh podél okraje Rossova ledového šelfu.

Jak to že se Antarktida uprostřed ochlazuje, když se na okraji otepluje?

Jednou možnou odpovědí je, že vyšší teplota z okolního oceánu vedla k vyšším sněhovým srážkám ve vnitrozemí a tento nárůst ochladil výše položené oblasti okolo pólu. Další možná odpověď zahrnuje ozón. Ozón v zemské stratosféře pohlcuje ultrafialovou radiaci, kde v důsledku pohlcování energie dochází k zahřátí stratosféry. Ztráta UV absorbujícího ozónu mohla vést k ochlazení stratosféry a posílení polárního víru, název pro rotující větry okolo jižního pólu. Tento vír se chová jako atmosférická bariéra, která zabraňuje teplejšímu, přímořskému vzduchu v posunu do středu kontinentu. Proto silnější polární vír může být odpovědí na ochlazující trend ve středu Antarktidy.

Dále je tu článek z Nature.com, který je výborným příkladem jak lze na stejné téma mluvit o dvou rozdílných věcech:

Nárůst sněžení může zpomalit vzestup hladiny moře

Mark Peplow
19. květen 2005

Nárůst sněhových srážek na rozsáhlém území Antarktidy vede k nárůstu tloušťky ledového příkrovu, což zpomaluje růst hladiny moře způsobeného tajícím ledem.

Satelitní průzkum ukazuje, že mezi lety 1992 až 2003 přibylo na východním antarktickém ledovci zhruba 45 miliard tun ledu –dostatečné pro pokles vzestupu oceánu o 0.12 milimetrů za rok. Ledovce které zakrývají pevninu Antarktidy, jsou místy až několik kilometrů silné a obsahují zhruba 90% světového ledu. Ale vědci se obávají, že pokud roztaje dostatečné množství,, bude to mít za následek vzestup oceánů a zpustošení ostrovů a přímořských oblastí.

Všímněte si, jak na jednu stranu dávají a na druhou ihned berou. „Vědci se OBÁVAJÍ...“ A vůbec nezáleží na tom že zrovna řekli, že východní antarktický ledovec přibral 45 miliard tun ledu.

Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) vydal zprávu, že hladina moře v současné době stoupá asi o 1.8 milimetrů za rok, převážně kvůli tání grónského a antarktického ledového příkrovu v důsledku globálního oteplování. Dále očekává, že změna klimatu povede nad antarktickým kontinentem k větším sněhovým srážkám, v důsledku většího vypařování z oceánů, které povede k vyššímu obsahu vlhkosti ve vzduchu.

„Jde o fenomenální kus výzkumu, ale očekávali jsme to,“ komentoval glaciolog David Vaughan z British Antarctic Survey, v Cambridgi, VB. „Tyto dopady byly předpovídány dlouho dopředu, šlo o to že nikdo je předtím nezměřil.“

I když výsledky satelitního průzkumu odpovídají předpovědím na základě modelů globálního oteplování, nárůst tloušťky ledového příkrovu může být vysvětlen přírodní variabilitou počasí, jak varuje člen výzkumného týmu Curt Davis z University of Missouri, Columbie. On a jeho kolegové publikovaly své výsledky v online vydání časopisu Science.

Dálkové pozorování

Tým použil data získaná z radarových satelitů ERS-1 a ERS-2 Evropské vesmírné agentury, které měřily změny nadmořské výšky nad zhruba 70% středu Antarktidy, tedy více než 8.5 milionů čtverečních kilometrů, což zhruba odpovídá velikosti Spojených států.

Jak výzkumníc zjistlili, východní Antarktida narostla během doby výzkumu v průměru zhruba o 1.8 milimetrů za ro,. Prozkoumaná oblast tvoří zhruba 75% celkové pevninské plochy – ale protože je led tlustší, představuje zhruba 85% celkového objemu ledu. „Jde o jediné zemské ledové těleso, které neztrácí objem ale naopak přibírá,“ řekl Davis.

Na vrcholu ledovce

Menší západní Antarktida však vykázala celkové snížení o 0.9 milimetrů za rok. „Je úžasné že jsou schopni měřit tak malé změny,“ řekl Vaughan.

Ano, je to úžasné. A všimněte si jak výše uvedené „malé změny“, mají být údajně zodpovědné za údajný vzestup hladiny oceánů o 1.8 milimetrů za rok. Myslím že jsme je chytili jak lžou. Ale k tomu se dostaneme později.

Silná kůže

Na nárůst tloušťky východního ledového příkrovu by se nemělo pohlížet jako na dlouhodobou ochranu proti vzestupu hladiny moří, varuje Vaughan. Posun ledového příkrovu v západní Antarktidě se zrychluje, čímž dochází k vypouštění většího a většího množství ledovců na moři. A co se týče antarktického poloostrova, který je poblíž jižní Ameriky, letní teploty se zde pravidelně pohybují nad 0 °C, což zde vede k přímému tání ledu.

Čtenář by již měl chápat, proč jsou výše uvedené poznámky zcela absurdní. Pokud ne, tak již brzo.

A co víc, v oteplujícím se světě nebude množství sněhu nad jižní Antarktidou přibývat do nekonečna, dodáva Vaughan. A naopak, každý nárůst teploty o jeden stupeň zrychlí postup ledovce a povede na západní straně Antarktidy k dalšímu tání, které povede k dalšímu nárůstu hladiny oceánů.

Všímněte si, že i když tvrdí že vyšší oteplení povede k nárůstu (sněhových) srážek, že přesto nějakým způsobem existuje „bod přerušení“??!! Že sněžení nebude stoupat do nekonečna? Jaká je v tom logika?

Vědci již odhadli, že antarktické tání může být, až z třetiny, zodpovědné za celkový vzestup hladiny moře. Ale přístroje na ERS-1 a 2 fungují pouze nad velmi rovnými oblastmi a nad svažitějšími oblastmi, podél pobřeží tohoto kontinentu, u nich dochází ke ztrátě radarových odrazů, a proto stále chybí důležitá část skládačky, řekl Vaughan. A dodává, jelikož Antarktida je tak rozáhlá, že není možné změřit všechen sníh na zemi.

Nicméně satelit Evropské vesmírné agentury CryoSat, jehož start je naplánován ke konci tohoto roku, byl měl bých schopen provést velmi přesná měření nadmořské výšky kolem pobřeží, která poskytnou důkazy o množství tajícího ledu. Až poté, co vědci dají dohromady veškerá měření, bude úplná a jednoznačná pravda o antarktickém ledu známá, řekl Vaughan.

Všimněte si jak se v předchozím článku nesnaží situaci jen „vylepšit“, ale vypadá to že obsahuje přimo lži – přímý rozpor s fakty která již byla představena. Dále si všimněte zmínky o budoucím CryoSatu. Zpočátku mě to nezaujalo. Pouze poté kdy jsem pokračovala v hledání, se tato zmínka o možnosti dozvědět se pravdu o antarktickém ledu stala významnou – dokonce i děsivá!

Další článek přímo odporoval předchozímu s jeho tvrzením o tajícím grónském ledovém příkrovu. Část z něho byla publikována na stránkách iceagenow:

Grónská ledová čepice sílí

20 říjen 2005 – Jak dnes uvedli vědci, ledová čepice v Grónsku během posledních let mírně zesílila, navzdory předpovědi o tání. Výsledky satelitních měření ukazují, že větší množství sněhových srážek má za následek silnější ledovou čepici, obzvlášť ve vysokých polohách, tvrdí zpráva v časopisu Science. 

„Celkové změny tloušťky ledu jsou...zhruba plus 5 cm (1.9 palců) za rok, nebo 54 cm (21.26 palců) během 11 let,“ tvrdí vědci z norských, ruských a amerických institutů, pod vedením Oly Johannessenové z norksého centra Mohn Sverdrup pro Global Ocean Studies and Operational Oceanography. [...]

Více z tohoto článku ZDE

Nebo také ZDE

V tomto bodě se začaly dít divné věci. První odkaz vede ke článku Reuters, který se neznámo proč zcela vytratil. Tím mám na mysli že ani Google cache není. Nic.

Druhý odkaz vede k CNN zprávě o článku z Reuters. Ta také zmizela. Jen to zkuste, klikněte na odkazy…

Při hledání chybějících článků z Reuters a CNN, jsem pouze našla zmínku na blogu:

23 říjen 2005

Grónská ledová čepice mírně zesílila

Myslel jsem že by se ti tento článek líbíl

Navzdory mnoha předpovědím o tání zapříčiněném globálním oteplováním, bylo zjištěno že grónská ledová čepice během posledních několika let mírně zesílila, prohlásil ve čtvrtek tým vědců.

Čtěte více od tohoto bloggera: Grónská ledová čepice mírně sílí

Poslední odkaz vede na „newsclipping.co.uk.“ Hurá! Už to vypadalo, že si opravdu budu moci přečíst celý článek!

Ale smůla.

Error 404

Stránka kterou hledáte neexistuje, mohlo dojít k jejímu přemístění, nebo byla zcela odstraněna. Můžete zkusit funci vyhledat. Nebo se vraťte na hlavní stránku.

Opravdu mě štve, když si myslím že někdo něco skrývá. Možná „uvažuji konspirativně“, ale přesto se nemůžu zbavit pocitu, že jde o pokus odklonit nebo zásadním způsobem minimalizovat určité (a důležité) informace.

Nakonec jsem si přece jenom mohla přečíst původní článek. Můžete jít SEM a přečíst si jednu verzi ze Science Journal, který se podařilo jednomu členovi našeho fóra získat.

Další člen fóra našel kopii článku na australském zpravodajském webu. Je zajímavé že se při mém vyhledávání neobjevil na googlu!!

Grónská ledová čepice navzdory varování sílí

Reuters
21. říjen 2005

Navzdory obavám, jak díky globálnímu oteplování bude vše tát, bylo zjištěno že grónská ledová čepice během posledních několika let mírně posílila, tvrdí mezinárodní skupina vědců.

Skupina vedená profesorkou Olou Johannessenovou, z norského Nansen Environmental and Remote Sensing Center, vydala své nálezy na síti před publikací ve vědeckém žurnálu Science.

3 000 metrů silná grónská ledová čepice, je v diskusi o změně klimatu hlavním zdrojem obav, protože kdy úplné roztála stoupla by úroveň světových moří o asi 7 metrů. A průdké tání by mohlo zpomalit Golfský proud, který otepluje severoatlantskou oblast.

Ledovce na úrovni moře, důsledkem oteplujícího se podnebí, rychle ustupují, což vede mnohé vědce k závěru, že se celá ledová čepice ztenčuje.

Ale satelitní měření prokázala, že díky většímu množství sněhových srážek čepice ve skutečnosti sílí, obzvlášť ve vysokých polohách, komentovala Johannessenová a její tým.

„Celkové změny v tloušťce ledu jsou ... zhruba plus 5 centimetrů za rok nebo 54 centimetrů za 11 let.“

Ale přesto tvrdí, že přibrání se zdá být v souladu s teoriemi o globálním oteplování, které je podle většiny expertu výsledek nárůstu teplo pohlcujících plynů, které vznikají spalováním fosilních paliv v elektrárnách, továrnách a autech.

Teplejší vzduch, i když jeho teplota zůstává pod bodem mrazu, je schopen nést více vlhkosti. Tato vlkost navíc při teplotě pod 0°C.padá v podobě sněhu.

A vědci tvrdí, že nárůst ledové čepičky může být srovnán táním ledovců, které se nacházejí na okraji Grónska. Satelitní data nejsou pro měření tání, které dochází poblíž úrovně moře, dostačující.

Až sem je vše v pořádku. Ale potom článek odbočí do dezinformace, která se snaží naznačit, že jediné s čím se budeme muset vypořádat bude OTEPLOVÁNÍ.

Ledové příkrovy

Většina modelů globálního oteplování naznačuje, že pokud bude oteplování nadále pokračovat, dojde během několika tisíc let k roztání grónského ledovce.

Pokud by došlo k roztání mnohem větší ledová čepice v Antarktidě, polu s Grónskem, oceány by stouply asi o 70 metrů,

Díky ohromné rozloze se Antarktida chová jako velká lednice, která pravděpodobně zpomali jakékoliv tání na jižním kontinentě.

Skupina expertů v roli poradců pro OSN předpovídá, že hladina světových oceánů může do roku 2100 v důsledku teplejšího klimatu stoupnout téměř o metr.

Podobný vzestup by zaplavil nízko položené ostrovy v Pacifiku a oteplení by mohlo mít za následek větší počet hurikánů, sucha, postup pouští a vymření tísíců druhů.

Samostatná studie podporuje vzestup hladiny moře kvůli tání ledu

Samostatná studie v dnešním vydání magazínu Science podává zprávu, že hladiny moří pravděpodobně kvůli tání ledových štítů mírně stoupají.

„Ledové příkrovy se mírně podílejí na vzestupu hladiny moře, protože ztráta objemu v přímořských oblastech, urychlená oteplením, je vyšší, než nárůst objemu v důsledku silnějších sněhových srážek ve středních oblastech,“ stojí ve zprávě pocházející od týmu vědců vedených profesorem Richardem Alleyem z Pennsylvania State University v USA.

„Grónsko k vzestupu hladiny moře přispívá v současné době největší mírou.“

Ano my víme, že se Grónsko v současné době po okrajích roztéká, jak divné. A to je ten VELKÝ problém, jak je patrné z následujícího vzláštního programu BBC, který byl odvysílán před dvěma lety.

Grónský ledovec postupuje rycholostí 7.2 mil za rok! Na BBC byl nedávno vysílán dokumentární film, The Big Chill, ve kterém se mluvilo o tom, že můžeme stát na pokraji doby ledové. Vědci tvrdí, že Británie může být na cestě k podnebí, které během jednoho desetiletí může být podobné podnebí na Aljašce, protože Golfský proud se postupně zastavuje. Golfský proud udržuje vyšší teplotu než je vzhledem k zeměpisné šířce obvyklé.  

Ledovec Waiho

Jeden z největších grónských ledovců, který již zdvojnásobil rychlost svého postupu, se pohybuje rychlostí 12 kilometrů (7.2 mil) za rok. Pro přepis dokumentu můžete jít na The Big Chill. [nebo případně sledovat video v angličtině na youtube zde]

Zde je důležité to, že DOCHÁZÍ k oteplování planety, tedy globálnímu oteplování, které způsobuje tání velkého množství ledu. Dále způsobuje velké množství vypařování, které poté určitých oblastech padá v podobě sněhu, což vyvíjí tlak na ledové štíty a vymačkává je směrem ven, proto ve skutečnosti po okrajích roztávají rychleji. Takto se do oceánů dostává VELKÉ množství sladké vody. V antarktických oblastech to není zas až tak hrozné, ale v Arktidě se přípravuje pohroma.

Důsledky budou tak rozsáhlé, že opravdu není divu že se Bushova Říše, spolu s ostatními vládnoucími elitami, pokouší vše ututlat a přesvědčit lidi, že se bude pouze oteplovat a že každý z nás musí při pokusu zpomalit oteplování něco obětovat. To zrovna! Bush má zajisté pravdu, když si radostně vyšlapuje a chová se, jako kdyby globální oteplování nic nebylo. A proč ne, když on a celá jeho banda moc dobře ví, že nikdo nemůže nic udělat ohledně zastavení. To je fakt. A proto pokračují s tím jediným v co věří a u čeho se domnívají že jim zachrání kůži: pokračují v plánu ustanovit absolutní nadvládu nad každým a nad vším, protože až katastrofy přijdou rychle a tvrdě jedna za druhou – a to že k tomu dojde – budou masy ovladatelné. A samozřejmě není nic špatné na tom, když se jim podaří dopředu vybít co nejvíce lidí, tolik kolik jim projde, protože čím míň hladových krků tím líp, že ano?

Jednoduše řečeno: ekonomické, politické a národně bezpečnostní důsledky náhlého katastrofy, je to co v dnešní době žene politickou mašinérii. Británie se blíží ke změně podnebí, které bude horší než jaké je na Aljašce. A může k tomu dojít dříve, než si kdo myslí.

Doba ledová je jednou z ohromých přírodních sil. Doby ledové jsou dynamické a ničivé. Vzniknou ohromné ledovce, které začnou pochodovat napříč krajinou a drtí vše co jim stojí v cestě. Zaplňují údolí, drtí kámen a obrušují vrcholky hor. Krajinu dočista vymetou. Rozsáhlé oblasti jsou doslova pohřbeny v hrobce ledu.

V grónském ledu je uchován starověký teploměr a záznam velmi dlouhého období zemského klimatu. Led zaznamenává stopy po pohromách a znečištění, kyseliny pocházející ze sopečné činnosti, usazeniny z doby Říma kdy se rafinovalo olovo a tak dále. Ale nejdůležitější ze všeho je záznam teploty, která může být zjištěna pomocí určení množství těžké vody v ledu. Pravidlem je, že čím více je těžké vody, tím bylo podnebí teplejší.

A proto výzkumnící získali ledová jádra grónského ledu a začali je zkoumat a analyzovat. Na základě tradičních pravidel globálních změn, které jsou propagovány globálním oteplováním v důsledku lidské činnosti, se měly objevit pomalé změny zemského oteplování a ochlazování, doložené obsahem těžké vody v ledových jádrech.

Ale to není zrovna to, co našli.

Místo toho zjistili, že teploty mohou nečekaně a katastroficky klesnout. K čemuž již mnohokrát došlo.

Změna může přijít tak rychle, jako když vypnete světlo.

Profesor Wallz Broecker z Columbia University je přesvědčený, že na místě řídiče sedí oceán. Kvůli zásadním změnám, které byly zdokumentovány v Británii, se Broecker zaměřil na Golfský proud. Británie má mírné podnebí jen díky teplu Golfského proudu. Bez Golfského proudu by v Británii převládaly podmínky jako na zamrzlé severní Aljašce.

Golfský proud začíná svou pouť na jih od rovníku a při své pouti okolo Mexického zálivu, pohlcuje teplo v tropickém pásmu, které nese směrem na sever, do Británie. Vědci odhadují, že Golfský proud nese množství teploa které se rovná milionu elektráren. Toto teplo umožňuje Britům plavat ve vodách, které jsou na zeměpisné šířce Kanady, která má na stejné úrovni polární medvědy. 

Diagram dopravníkového pásu Golfského proudu a další související proudy

Nejdůležitější věcí na Golfském proudu je, že na konci své poutě na sever se ponoří. Ponoří se v důsledku ochlazení, protože ochlazením se zvýší jeho hustota. A jakmile se ochladí a ponoří, proudění pokračuje opačným směrem. Golfský proud jinými slovy funguje jako globální radiátor, neustále cirkulující proud teplé vody, který nese teplo do severních šířek. A zásadní součástí tohoto cyklu je ponoření a proudění opačným směrem.

Zde je znázorněno jak se Anglie, západní Evropa a Skandinávie koupou v teple Golfského proudu

Otázka, kterou Wally Broecker sám sobě položil, byla: „Co by se stalo, kdyby se dopravník zastavil?“

Ačkoli se nad tím mnozí vědci nikdy nezamysleli, ve víře že ustálené oceánské proudy se nikdy nemění, objevily se další důkazy že právě k tomu došlo – vícekrát. Důkazy byly nalezeny ve vzorcích z bahenních vrtů, které pocházely ze dna oceánu. Jinými slovy v různých minulých dobách došlo k zastavení dopravníku. A po vypunutí dopravníku Británie, spolu s celou serverní oblastí, která má tepelný prošpěch z Golfského proudu, zamrzla.

Co má zastavení dopravníku společného s globálním oteplováním?

Odborníci na klima předpovídají, že teploty budou stoupat rychleji, než kdykoliv od poslední doby ledové. Veškeré modely které vědci používají (popsané výše) nasvědčují tomu, že během sta let zažijeme oteplení o zhruba 1.5 až 6 stupňů. Tak teplá byla Země naposledy před statisíci – nebo miliony – let! Každý z nás může vidět a cítit dopad globálního oteplování. Každý mluví o tom, jak se připravit na teplejší počasí a na veškeré s ním spojené extrémy.

Například mezi hlavní téma, kterému se „experti“ věnují, patří nárůst, v důsledku globálního oteplování, množství zimního deště v Británii, což povede k záplavám. Například tropické cyklóny se budou vyskytovat dále nasever. Právě podobné záležitosti vlády nabádají, aby je lidé zvážili a očekávali.

Ale žádný z těchto expertů nezvažuje faktor, kdy globální oteplování může být skutečným vypínačem, který VYPNE dopravní pás Golfského proudu.

Grónsko je jednou z největších kostek ledu na světě. Obsahuje tolik vody, že v případě úplného rozmrznutí, by došlo k vzestupu hladiny moří o zhruba šest nebo sedm metrů.

A Grónsko opravdu taje. V Grónsku zmizí každý rok množství ledu a sněhu, které odpovídá padesáti krychlovým kilometrům – tedy na místech okolo okraje. To je stejné množství jako padesát gigatun vody. A tání se zrychluje. Před méně než pěti lety se jeden z grónských ledovců pohyboval rychlostí zhruba šest, sedm kilometrů za rok. Což bylo víceméně vyrovnané s napadaným množstvím sněhu. Od té doby se jeho rycholost téměř zdvojnásobila. V roce 2003 postupoval rycholostí 12 kilometrů za rok. V roce 2005 se pohyboval rychlostí 15 kilometrů za rok. A je jisté, že ke zrychlení došlo v důsledku „globálního oteplování“.

Problémem je, že tento nárůst znamená roční vyplavení do oceánu stovek krychlových kilometrů vody a že sladká voda teče směrem k zóně, kde voda dopravníku klesá.

Wally Broecker a jeho společníci se začali zajímat o to, jaký vliv může mít sladká voda na dopravník. Začali si uvědomovat, jelikož dopravník je poháněn klesáním slané vody, že velké množství sladké vody by mohlo rozředit sůl, a pokud by došlo k velkému rozředění, dopravník by přestal klesat. Je možné, že 1 procentní změna slanosti vody – která byla v tomto bodě dosažena – by mohlo narušit rovnováhu: voda by neklesala, protože by nebyla dostatečně slaná a tudiž by se dopravník – Golfský proud – zastavil. Z ničeho nic.

Teploty Golfského proudu a concentrace chlorofylu

Nejhorší ale je, že Grónsko není jediným ledovým příkrovem, ze kterého do oceánu proudí sladká voda v místě, kde dochází dopravník klesá a mění směr. Globální oteplování znamená mokřejší svět, protože teplý vzduch může udržet větší množství vlhkosti. Poté, co vlkost dorazí na sever a ochlad se, bude následovat více deště. A pokud tento déšť doprovází velký frontální systém, jako například hurikán, může jít o opravdu velké množství!

Ve stejnou dobu se na Sibiři nachází několik velkých řek, které do polárních oblastí vypouštějí sladkou vodu. Pokud dojde na Sibiři v důsledku silnějších srážek k nárůstu velikosti řek, může objem ročního výtoku stoupnout o 128 kilometrů krychlových sladké vody za rok. Při současné rychlosti kterou se atmosféra otepluje, stojíme před hrůznou vyhlídkou padesáti procentního nárůstu u některých z největších světových řek. „Ohromná stěna sladké vody“ bude brzo protékat severní Sibiří. Dalších tisíc kilometrů krychlových navíc za rok by mohlo přitékat do slaných vod dopravníku.

Dr. Bill Turrel již nějakou dobu monitoruje slanost Golfského proudu tam, kde protéká severně od Skotska kolem Faerských ostrovů. Pokud dojde k poklesu slanosti vody, je to znamení že hnací cíla dopravníků klesá.

Až do 70. let 20. století se slanost držela téměř na stejné úrovni. Ale poté začala klesat. Dr. Bill Turrell řekl:

„Na konci sedmdesátých let jsme začali pozorovat proces postupného oslazování spodní vody. A to do té míry, že jsme začali pochybovat o našich výsledcích. Proto jsme odebrali další vzorky, porovnali výsledky s ostaními zeměmi, které zkoumaly tu samou vodu, dokud jsme nebyli přesvědčeni, že tato změna skutečně probíhala.“

Turrell fakticky naměřil pokles průtoku Golfského proudu při návratu o celých dvacet procent. Turrel komentuje:

Nyní opravdu víme, že přítok sladké vody do arctické oblasti stoupá. Ze sibiřských řek vytéká větší množství sladké vody. Arktické ledové příkrovy tají, čímž dochází k dalšímu nárůstu přitoku sladké vody. Mluvíme tu o nejzásadnější změně, kterou jsem kdy během své kariéry pozoroval.

Stručně řečeno proces, který může mít za následek zastavení Golfského dopravníku, začal v 70. letech. Nikdo netuší kde se nachází bod, za kterým dojde k úplnému zastavení. Jediné co víme je, že se k němu každým dnem přibližujeme.

Zopakujme si tedy fakta. Věda naznačuje, že zastavení Golfského proudu je úzce spojeno s dobami ledovými. Mechanizmus dopravníkové funkce Golfského proudu je obecně dobře chápána a dopad sladké vody na tento mechanizmus byl teoretizován – a podpořen silnými důkazy. Víme že teplota Země stoupá a že oteplení vede k růstu množství vlkosti ve vzduchu, srážek obecně, stejně jako i srážkových oblastí. Dochází k vylévání sladké vody do zóny, ve které dochází k návratu dopravníkového proudu. Uskutečněná měření ukazují, že slanost vody v této kritické oblasti klesá. Proto můžeme směle prohlásit, že jistým důsledkem bude zastavení dopravníku Golfského proudu, což povede k době ledové. 

Tím si můžete být jisti.

Zbývající dvě otázky jsou: kdy? a jak moc špatné to bude?

Vědci kteří analyzují tyto data jsou schopni pouze říci, že důsledky jsou ohromné, výsledky budou katastrofické, ale k tomu se brzy vrátíme. Prozatím pokračujme s objevy na které jsem narážela zatímco jsem se zavrtávala hlouběji do těchto témat.

Všimněte si, že veškeré informace o anomáliích problému tající/přibývající led, přicházejí z evropských zdrojů. Ty články na Reuters a CNN, o abnormálním růstu ledu ve středu Grónska a Antarktidy, byly vymazána z americké sítě. Tím se dostáváme zpět k tématu CryoSatu. Pokud si vzpomínáte, tak v předchozím článku pod jménem „Východní Antartida přibýrá na váze“, je následující poznámka:

Nicméně satelit Evropské vesmírné agentury CryoSat, jehož start je naplánován ke konci tohoto roku, byl měl bých schopen provést velmi přesná měření nadmořské výšky kolem pobřeží, která poskytnou důkazy o množství tajícího ledu. Až poté, co vědci dají dohromady veškerá měření, bude úplná a jednoznačná pravda o antarktickém ledu známá...

A teď si přečtěte výběr z následujícího článku:

Země – roztéká se teplem?

Autor Richard Black
Zpravodaj pro životní prostředí
BBC News

Rozsah předpovědí je různý: od katastrofických až po kataklyzmatické.

Ledovce tají, ledové čepice se ztrácejí do oceánů. V důsledku toho může dojít k vzestupu hladiny moře o mnoho metrů.

Domorodí obavatelé Arktidy ztratí svůj zdroj obživy, zatímco v Asii a jižní Americe, v důsledku roztání ledovců které je zásobují, dojde ke ztrátě zásob pitně vody, tučňáci, lední medvědi a tuleni přijdou o své lokality, jejich tradiční život nebude nadále možný.

Ale jak realistický je tento scénář? Opravdu se světový led vytrácí, nebo je to pouze nevědecky přehnané?

Evropský satelit pojmenovaný CryoSat byl navržen, aby poskytl konečné odpovědi na některé z těchto otázek.

Selhání nosné rakety ukončilo v řijnu 2005jeho misi, ale Evropská vesmírná agentura schválila náhradu. Mezitím je tu náš globální přehled.

ANTARKTIDA

Ohromná, nedotčená, dramatická, nemilosrdná: Antarktida je místo, kde by největší ze všech globálních změn mohly začít.

Existuje tu tolik ledu, že pokud by roztál, hladiny moře po celém světě by zásadně stouply - možná až o 80 metrů. Rozlučte se s Londýnem, New Yorkem, Sydney, Bangkokem, Rio ... vlastně s většinou velkých světových měst.

Ale stane se to? Antarktida je vědci rozdělena na tři oblasti: východní a západní antarktický ledový přikrov a poloostrov, což je jazyk země, který ukazuje nahoru k jižnímu cípu Jižní Ameriky.

„Každý si myslí, že se důsledkem klimatických změn Antarktida zmenšuje, ale skutečnost je mnohem složitější,“ říká David Vaughan, hlavní výzkumník v British Antarctic Survez v Cambridgi, VB.

„Některé její části, jak se zdá, rostou v důsledku nárůstu sněhových srážek. Ale poloostrov se díky oteplování ztenčuje alarmující rychlostí.

„Západní antarktický ledový příkrov se take ztenčuje, ale nejsme si jisti z jakého důvod.“

Na vzestupu

Teplota na poloostrově, podle všeho, stoupá zhruba dvakrát rychlejí, než jaký je světový průměr – asi 2C během posledních 50 let. Tyto údaje vycházejí z měření, která naměřily instrumenty vědeckých stanic.

Skupina Davida Vaughana publikovala na začátku tohoto roku výzkum, který ukazoval že valná většina ledovců podél poloostrova - 87% z celkového počtu 244 zkoumaných – ustupuje.

Led který bude uvolněn do oceánu v důsledku ústupu ledovců, by nebude mít téměř žádný dopad, až na několik centimetrů, na hladinu světových moří

Potencionálně znepokojující jsou ohromné ledové příkrovy, které zakrývají zbytek Antarktidy.

Měření teplot na celém kontinentu je obtížné, protože jde o obrovské místo – více než 2000km napříč – s jen malým počtem výzkumných stanic a s přirozeným meziročním rozdílem v teplotách 2-3C.

Ale měření ukazují, že na západě dochází k tání.

„Zhruba u jedné třetiny západního antarktického ledového příkrovu dochází ke ztenčování,“ říká Dr Vaughan, „každý rok v průměru zhruba o 10cm, ale na nejhorších místech o 3-4m za rok.“ [...]

Východní masa

A jak to vypadá s velkým strašidlem, tedy s o mnoho větším východním antarktickým příkrovem?

Nedávná studie, která použila altimetrová data, naznačují, že jeho tloušťka roste, zhruba o 1.8 cm/rok, a další studie, která využila gravitační misi satelitu Grace, naznačuje, že jeho objem je stabilní.

Ale může dojít k tomu, že stoupající teploty časem rozpustí led?

„K tomu nedojde v žádném realistickém časovém období určeným lidmi,“ tvrd David Vaughan.

„Je tam taková zima, že i kdyby teplota stoupla o 5-10C, nemělo by to moc velký dopad, protože celé to sedí na kamenech nad mořem, proto oteplení moře nemá žádný vliv.“

Převážně izolovaná od globálních trendů a tak velká, že si vytváří své vlastní klimatické systémy, většina Antarktida se zdá být prozatím imunní vůči velkému tání, přesto odpovědi o dění na západní části jsou dychtivě očekávány.

ARKTIDA

Arktida, umístěna na vrcholu světa, je svět postavený na vodě.

Kolem severního pólu se rozprostířá oceán, ve kterém se každou zimu mačkají ledové kry, jejichž počet v létě ubývá.

V září jsme se od vědců z US National Snow and Ice Data Center dozvěděli, že míra pokrytí krami se každým rokem zmenšuje, a současnou míru úbytku kalkulují na zhruba 8% za desetiletí.

Jejich předpoklad je že, během zhruba 60 let nebude na Arktickém oceánu během léta žádný led.

„Celkově se rozsah zmenšuje, včetně nějakých výkyvů, od 70. let 20. století, kdy satelity začaly být schopné situaci mapovat,“ komentuje profesor oceánské fyziky Peter Wadhams, z Cambridge University, VB, který je v současné době v Laboratoire Oceanographique v Villefranche-sur-mer, Francii.

„Došlo k pomalému zpomalení, ale nyní se průběh ztenčování zdá být rapidnější.

„Nejenom že během posledních dvou desetiletí došlo ke zmenšení celé oblasti, ale i tloušťka ledu se zmenšila o zhruba 40%: předpověď je taková že v druhé polovině tohoto století dojde k úplnému vymizení letního ledu.“

Vojenské záznamy

Měření tloušťky ledu pocházejí převážně z vojenských ponorek, které v době studené války trávily mnoho času pod arktickým ledem.

Peter Wadhams byl jedním z vědců, který přesvědčil činitele v Británii a Spojených státech, aby odtajnily svá data.

Ale způsob jejich měření má daleko k dokonalosti a satelity byly pouze omezená pomoc.

Současná flotila satelitů poskytuje dobré měření rozsahu ledu, ale nejsou až tak vhodné pro stanovení tloušťky, částečně kvůli nedostatečnému pokrytí oceánu, dánou oběžnou dráhou satelitů, radary satelitních altimetrů.

Tento datový deficit vedl ke konkurenční teorii: nedochází k žádnému tání ledu, neboť ten se jednoduše hromadí v jiné části oceánu, možná podél severního kanadského pobřeží. ...

Ohromná plocha

Teploty mezitím ukazují podobný trend, který byl pozorován podél antarktického poloostrova: průměrné oteplení o zhruba 2C během posledních 50 let, což je zhruba dvakrát vyšší než světový průměř, i když s významnými variacemi mezi různými arctickými oblastmi.

To se odráží ve změnách ledové pokrývky jak na pevnině tak i na moři.

Grónský ledový příkrov je, po Antarktidě, druhou největší ledovou plochou světa.

Její okraje se rozpínají a smršťují podle ročních období, ale údaje ukazují že každým rokem během léta je tání větší než před deseti lety.

V únoru roku 2006 výzkumnící objevili, že se grónské ledovce pohybují rychleji než předtím, což znamená že větší množství ledu se dostalo do moře.

Grónsko v roce 1996 ztrácelo ze svého ledového příkrovu objemově asi 100 km krychlových za rok, a v roce 2005 toto množství stouplo na 220 krychlových km.

Úplné rozpuštění ledového příkrovu, by způsobilo vzestup světové hladiny moří asi o 7m, ale současný v současné době zatímco v některých oblastech dochází ke ztenčení, u dalších patrně dochází k zesílení. [...]

Všimněte si, že v posledním odstavci o grónském ledovém příkrovu poukazují na „zesílení.“ Ale neupozorní na nejdůležitější faktor: ohromné množství sladké vody, která vytéká do oceánu.

Nyní se vrátíme k této poznámce:

Evropský satelit pojmenovaný CryoSat byl navržen, aby poskytl konečné odpovědi na některé z těchto otázek.

Selhání nosné rakety v řijnu 2005 ukončilo jeho misi...

Když zvážíme zmizelé články o Grónsku na kontrolovaných amerických webových stránkách, běhá mi z toho mráz po zádech. Co přesně tím myslí, že „selhání nosné rakety ukončilo jeho misi“???

CryoSat spadl do moře

Team Register
8 říjen 2005

Nejnovější satelit Evropské vesmírné agentury se rozpadl a spadl do moře.

Satelit pojmenovaný Cryosat, v ceně 135 milionů euro, dnes večer odstartoval na palubě upravené mezikontinentální balistické rakety zvané Rokot z ruského kosmodromu Plesetsk. Satelit se o několik hodin později začal pohřešovat, tedy v době kdy měl být vystřelen do konečného orbitu.

CryoSat měl podle plánu prozkoumat dopady globálního oteplování na polární čepice. Místo toho přidal svou trošku do mlýna globálního oteplování, když se zřítil do ledového Arctického moře.

Evropská vesmírná agentura dnes večere vydala prohlášení, že ruští představité svalují vinu za nehodu na „anomálii ve startovací sekvenci“.

Druhý stupeň pracoval jak měl až do doby kdy mělo dojít k vypnutí hlavního motoru. Kvůli chybějícímu příkazu z palubní letové řídící jednotky, pokračoval hlavní motor v činnosti až do vyčerpání paliva. V důsledku toho nedošlo k oddělení druhého stupně od horního stupně. Spojený celek dvou stupňů proto, spolu se satelitem CryoSat, spadl do nominálního místa dopadu v moři, na sever od Grónska poblíž severního pólu, bez následků pro obydlené oblasti.

Společný Rusko-ESA tým bude vyšetřovat důvod poruchy a vyhlášení jejich výsledků se očekává během několika týdnů.

[Obsáhlý článek s detaily o misi CryoSatu v češtině ZDE]

Jsem to jenom já, nebo si někdo další myslí, že je podivné aby Cryosat havaroval ve stejném měsíci, kdy se články z Journal Science o přibývání ledu v Grónsku, jen tak vytratí ze stránek Reuters a CNN?

BBC má k nehodě aktualizaci:

Porucha rakety Cryosatu odhalena

Helen Brigg
BBC News
27. říjen 2006

Představitelé ruského vesmírného programu identifikovali poruchu, která vedla ke ztrátě evropského satelitu CryoSat.

Na vině je v chyba v palubní letové řídící jednotce nově postaveného druhého stupně rakety.

Zpráva ruské vládní komise dala zelenou budoucím startům rakety.

Raketa byla odstavena 8 října poté, kdy při misi jejíž úkolem bylo zmapovat zemské ledové příkrovy, spadla do oceánu krátce po startu z ruského Plesetsku.

Satelit (v hodnotě 135 mil. euro) byl vystřelen na nosné raketě, která je upravenou bývalou vojenskou raketou s přídavným třetím stupněm.

Ruská Státní komise pro vyšetřování poruch ubezpečila, že bylo provedeno několik opatření, aby se zabránilo opakování nehody.

„Na základě informací, které máme k dispozici od Státní komise, můžeme potvrdit, že došlo k chybě v softwaru systému řídící jednotky na vyšším stupni rakety Breeze,“ sdělila stránkám BBC News mluvčí Simonetta Cheli z Evropské vesmírné agentury.

„Chyba vedla k selhání druhého stupně Breeze, kdy nedošlo k vyslání povelu k vypnutí motoru druhého stupně.“

Porucha měla za následek neoddělení druhého stupně rakety od třetího, tudiž se satelitu nedostalo potřebného konečného urychlení potřebného k dostažení oběžné dráhy, což vedlo ke střemhlavému pádu do moře.

Výbor zřízený provozovatelem rakety, Eurockotem, má příští týden za úkol přezkoumat nálezy Státní komise.

Profesor Duncan Wingham, britský vědec který misi navrhl, požaduje postavení nového satelitu.

Takže to byla softwarová chyba letové řídící jednotky: možná nejjednodušší způsob, jak dalkovým ovládáním sabotovat misi. A jak je vidět EVA se nevzdává, přesto z výše uvedených informací, nemusí být práce dokončena v čas:

Seminář na téma antarktický mořský led upozorňuje na důležitost mise CryoSatu-2

9. srpen 2006

Tloušťka ledu je důležitým parametrem při modelování globálního klimatu, a co víc, dlouhodobé změny jsou navíc považovány za spolehlivý ukazatel změny klimatu. Nicméně odhady trendů tloušťky mořského ledu v okolí Antarktidy jsou v současné době velmi omezené. Na nedávném mezinárodním semínáři bylo jasné, že tato zásadní data lze získat pouze pomocí satelitních misí jako CryoSat-2. [...]

Během této třídenní události, která proběhla mezi 5-7 červencem 2007, bylo v diskusích zdůraněno, že trendy tloušťky ledu v okolí Antarktidy zůstávají většinou nadále neznámé a že informace ohledně sezonních, meziročních a dekádových změnách v tloušťce jsou velmi vzácné. [...]

Ledová mise CryoSat-2 od EVA

07. leden 2007

Otázka, zda změna světového klimatu způsobuje zmenšení polárních ledových čepic, je jedním z nejžhavějších téma, týkajícího se životního prostředí, před kterým nyní stojíme. Přesným monitorováním změn tloušťky polárních ledových příkrovů a plovoucího mořského ledu, se CryoSat-2 zaměří na zodpovězení této otázky.

Odsouhlasení vybudování a vypuštění mise CryoSat-2 přišlo v únoru 2006, poté co minulý říjen došlo, kvůli chybě při startu, ke ztrátě prvního CryoSatu. Cíl této mise zůstává stejný jako u prvního CryoSatu – velmi přesně změřit tloušťku ledu, jak na pevnině tak i na moři, za účelem obstarat nezvratné důkazy o existenci trendu ubývání polární ledové pokrývky, což posune naše chápání vztahu mezi ledem a světovým klimatem. Start CryoSatu-2 je naplánován na rok 2009.

V dnešní době je obečně uznáváno, že se zemská atmosféra otepluje a přestože se očekává že dopad změny klimatu bude na pólech zesílen, je velmi těžké odhadnout jaký je dopad na polární ledovou pokrývku. Na druhou stranu v posledních letech došlo k rekordním letním poklesům, jak rozsahu tak i koncentrace, mořského ledu v arktické oblasti. Obrovské antarktické ledovce se telily a část Larsenova ledového šelfu se rozpadla. Nicméně na druhou stranu byly některé lodě nedávno uvězněny, po celé týdny, v nezvykle silném antarktickém poli ledových ker. [...]

Ryan, australský člen fóra, našel několik dalších zajímavých kousků skládačky:

Zvážení ztráty satelitu CryoSat agentury EVA

8. října 2005, po úspěšné společné přípravě satelitu EVAou a průmyslovými týmy, skončil start satelitu CryoSat na palubě rakety Rockot nezdarem. Kvůli anomálii na konci plánované činnosti druhého stupně, přesně pět minut po startu ve výšce 230 km, došlo k automatickému přerušení mise rakety, která poté začala padat. Kombinace žáru při návratu atmosférou a výbuchu palivových nádrží zcela zničila CryoSat. Trosky rakety (druhého a třetího stupně) spolu se satelitem spadly do Arctického oceánu.

Společnost Eurockot Launch Services GmbH, která start zprostředkovávala, byla založena v roce 1995 a je společnou společností EADS Space Transportation (DE) a Krunichev (Rusko), obstarává komerční služby s reketovým systémem Rockot, pro operátory satelitů Low Earth Orbit (LEO) a sídlí na startovací ploše kosmodromu Plesetsk v severním Rusku. [...]

Hlavní příčina selhání CryoSatu byla jednoznačně určena a opravy pro návrat Rockotu k letu již probíhají. Ruská Státní komise byla svolána okamžitě po nehodě. Závěry jejího vyšetřování vyšly ve zprávě, která obsahuje i doporučené změny, s hlavním závěrem že selhání zavinilo lidské pochybení a nikoliv konstrukční chyba rakety. [...]

Tato poznámka se stane ještě zajímavější po přečtení úvodu věštníku ńapsaný předsedou EVA

“Poznámka od předsedy”

Hry vesmírného zákona

Někteří z vás možná viděli americký film, ve kerém se superpočítač nejdříve zmocní a poté začne řídit boj mezi dvěma supervelmocemi, což vede k vyhlazení ozbrojených sil obou proti sobě stojících stran. Nakonec se ukáže, že bitva byla pouze virtuální hrou brilantně naprogramovanou malým chlapecem, kterou počítač vyhraje. Důkaz toho, pokud je důkazů třeba, že hry mohou vést k vašemu pádu. ....

Dále se podívejme na to, co Cassiopaeans o tom všem říkali před zhruba 10 lety, neboť se to dnes ukazuje jako velmi přesné. A pokud jejich poznámky ohledné změny zemského klimatu jsou podporovány vědou, možná bychom měli pozorněji zvážit i další věci o kterých mluvili? Pokud následující řádky budete číst v kontextu doby před 9/11 a nástupem téma globálního oteplování, vše to začne dávat smysl. [pozn. překl.: vysvětlivka níže použitých zkratek: Ot. - otázka, Od. - odpověď]

22. únor 97

Ot: (Laura) Dobrá, je tu několik věcí o kterých jsme se dříve bavili, je tu ještě něco co byste si přáli říct předtím, než se vrhneme na otázky?

Od: U podzemních základen dochází k ochromnému nárůstu rozpočtu.

Ot: (Laura) Dobře, proč dochází k navýšení rozpočtu?

Od: Protože v budoucnu bude mnohem více aktivit.

Ot: (Laura) Dobře, jaký druh aktivity?

Od: Široká škála.

Ot: (Laura) Mohli byste uvést, dejme tomu, hlavní tři?

Od: Experimentování, využití a relalizace.

Ot: (Laura & Terry) Čeho

Od: Lidských „zdrojů“. Plán pro „sklizeň“ do sebe začiná zapadat

Ot: (Terry) Nové podzemní základny, spolu s těmi starými, jsou určené pro blížící se sklizeň?

Od: A pro další účely plánů sil SS.

Ot: (Terry) A další plány SS ... (Laura) Co je to ta věc kterou nazýváte „Sklizeň“?

Od: Co si myslíte že to je?

Ot: (Laura) No, má jít o sklizeň ve smyslu negativní události nebo pozitivní sklizeň? Myslím tím, jako u sklizeň obilí a plevele...

Od: Buď/nebo

Ot: (Laura) Dobrá, teď říkáte, že plán do sebe začíná zapadat. Jaké specifické události během posledních, řekněme, několika týdnů, nebo měsíců, jakékoliv časového období, jsou tyto plány které do sebe začínají zapadat?

Od: Dávali jste pozor, jak pokaždé doporučujeme abyste dělali?

Ot: (Laura) Samozřejmě! Zeptatla jsem vás pouze proto, protože jsem chtěla abyste je vyjmenovali! Samozřejmě že dávám pozor!

Od: V poslední době jsi byla rozptýlena.

Ot: (Laura) No to neznamená že spím!

Od: V*** zmínil(a) počasí. Arkadiuszi nebylo na tebe ve střední Evropě v prosinci a lednu trochu „vlezlo“,?

Zde se zamýšlím nad tím, zda „vlezlo“ nebyla nápověda?

Ot: (Terry) V*** zmínil(a) počasí a jeho změny. Jak se jmenoval ten film, na který jsme se dívali v Tallahassee, zapomněl jsem jeho jméno...

[Terry měl na mysli sci-fi. Mimozemšťané byli mezi námi a plánovali ovlivnit počasí způsobem, který by planetu pro nás učinil neobyvatelnou, ale vhodnou pro ně. Přirozeně tu bylo utajování a krytí. Předmět diskuze se potom posunul ke stožárům mobilních telefonů, které byly pozorovány v odlehlých oblastech severní Floridy. To následně vedlo k otázce o stožárech pro mobilní telefony.]

Ot: (Terry)... budou vysílat k nám a zpět... co se dá vysílat? Může být negativní energie zaměřená prostřednictvím těchto mikrovlnných věžích?

(V***) A jaký byl vzájemný vztah mezi podivným počasím a sklizní?

(Laura) Protože nám bylo řečeno, že změny v počasí byly důsledkem nahromadění energie vlny. To bylo před dvěma lety. A nemá to nic společného se „sklizní“.

(Terry) Ale může být že se k tomu přidá HAARP.

(Jan) dobře, zeptáme se...

(Laura) Jak by byli rádí, kdybychom si mysleli že HAARP má něco společného s počasím. Něco jako „Ano, zažíváme podivné počasí. Svalme vinu na HAARP!“ protože budeme přemýšlet o HAARPu... Jak skvělá...

(Terry) No, HAARP má toho dělá mnohem víc než jen počasí. Můžou dát všechny ty enegeticky-odvozené věci se kterými experimentovali na jedno místo, protože můžou dělat co se jim zachce, jenom stačí měnit frekvence...

(Jan) Nebo, možná jenom pokračovat v narušování počasí, pokračovat ve vytváření negativních vibrací, starostí a nejistoty...

(V***) Možná pointa ke které se snažím dostat je, zda tyto změny počasí podporují nějaké změny ve fyzickém těle, aby tělo bylo vhodnější na „sklizeň“?

(Terry) Mohlo by to tak být.

(Laura) No, vše je propojené, ale neřekla bych že jedno je příčinou druhého, spíš bych řekla že k nim dochází...

(Terry) Proč ale, jak jsme se o tom dříve bavili, tohle všechno prochází skrz všechna zprávy?

Od: Řekli jsme vám, že „HAARP“ byl určen pro zachycení a modulaci elektromagnetických polí, za účelem úplného ovládnutí vzorců mozkových vln, za účelem založení systému kompletního „řádu na povrchu planety“ buď ve 3. nebo 4. hustotě.

Ot: (Laura) Je HAARP v současné době v provozu?

Od: Ano, ve svém počátečním stádiu.

Ot: (Teery) Je budování všech těch komunikačních stožárů po celé zemi to samé jako program HAARP jenom v kontinentálním měřítku?

Od: Záložní systém.

Ot: (Laura) Tudíž, oni nepotřebují stožáry, aby mohli provozovat systém HAARP, ale jsou tu jako záloha?

Od: Stožáry slouží podvojným a laterálním účelům.

Ot: (Terry) Místní a regionální úřady mohou, mimo jiné, použít stožáry ke sledování lidí. (Laura) Je počasí řízeno nebo měněno nebo jakýmkoli způsobem ovlivňováno HAARPem?

Od: Klima je ovlivňováno třemi faktory, a brzo i čtvrtým.

Ot: (Laura) Dobrá, nechám se chytit na háček: řekněte mi tyto tři faktory, spolu s tím čtvrtým!

Od: 1) Přiblížení Vlny. 2) Přibývání freonových hnacích plynů v atmosféře, což má vliv na ozónovou vrstvu. 3) Změna sklonu rotace zemské osy. 4) Umělé zasahování mnoha různými způsoby ze strany sil 3. a 4 hustoty SS. ...

Ot: (Laura) Dobře, byly tyto vlivy vyjmenovány podle pořadí ve kterém k nim dochází? Čtvrtý je ten, který přijdě později?

Od: Možná, ale pamatujte si toto: změna v rychlosti rotace nemusí být hlášena dokud je zaznamenatelná pouze instrumenty. Rovník je o něco „širší“ než polární oblasti. Ale tato nesrovnalost se v současnosti pomalu zmenšuje. Jedna změna ke které dojde během 21. století bude náhlý návrat ledovců, nejdříve v Eurasii, poté v severní Americe. Doby ledové vznikají mnohem, mnohem, mnohem rychleji než se myslelo.

[Diskuze o nové vědecké teorii o rozpínání Země, která byla nedávno představena.]

Ot: (Terry) Dochází k rozpínání Země? To když to řeknu jednoduše, přesto rozpíná se Země, jak jste to říkali? (Ark) Ano, taková je teorie: myšlenka je taková, že světadíly se od sebe vzdalují, protože Země se rozpíná což je mnohem rychlejší než si, no víš, geologové mysleli.

Od: „Pohyb“ světadílů je způsoben neustálým, i když proměnlivým, pohybem plynů směrem od středu k povrchu, převážně v bodech která mají magnetický význam.

Ot: (Jan) Co způsobuje změnu osy?

Od: Zpomalování rotace. Země se ve středu střídavě otepluje a ochlazuje.

Ot: (Laura) Proč to dělá? Jaká je příčina?

Od: Součást cyklu souvisejícího s energií, která působí na povrch frekvencí rezonančně vibračního profilu lidí a dalších. [...]

Ot: (Terry) Dobrá, vraťme se na začátek tohoto sezení když jsme se bavili o urychlení stavby/zvětšení podzemních základen při přípravě na sklizeň. Je to po celém světě, to o čem se tu bavíme?

Od: Ano, ale Spojené státy jsou ohniskem, díky obzvlášť dobře spolupracujícímu profilu struktury moci.

Ot: (Terry) Chceme se zeptat na profil struktury moci?

(Laura) Ne, my víme co to je, souhlasili že s nimi budou pracovat. Ale co bych chtěla vědět je jaké konkrétní kroky se uskutečňují, jaké konkrétní aktivity jsou stupňují?

Od: Akvizice, inscenace, testování planované aktivity.

Ot: (Laura) A jaká aktivita je naplánována?

Od: Úplná nadvláda nad vším.

Jak jsem již dříve řekla, když C´s mluvili o podobných věcech, jednoduše jsme si nemohli představit, jak by podobný scénář mohl být odstartován a uskutečněn. Vše pro nás byla jen teoretická zábava a hry. Poslouchali jsme, psali si poznámky a v podstatě říkali, „no, jasně!“. Že by 9/11 mohlo být naplánováno a uskutečněno, a vše co po něm následovalo, bylo jednoduše mimo rozsah naší omezené představivosti!

Ot: (Laura) No skvělý! (Terry) To je ta jedna světová vláda! To je to co chtějí! (Laura) Dobře, můžeme něco konkrétního udělat...

Od: Vědění ochraňuje, neznalost ohrožuje. Díky uvědomělosti budete méně zranitelní, jak přímo tak i nepřímo. Slyšeli jste poslední dobou něco o syntetické krvi, krvi a úpravě plazmy?

Ot: (Laura) Z toho kouká nepříjemné téma! Dobře, nechám se podat! Tak jo, řekněte nám o syntetické krvi a krevní plazmě.

Od: Je potřeba méně „zohavení“.

Ot: (Laura) Zohavení zvířat („cattle mutilations“). Není třeba tolik zohaveného dobytka. [...]

Od: Počet typů bio a kyber/genetických humanoidů nyní u běžné populace exponenciálně roste. Během posledních 10 let jste již mohli narazit na jednoho nebo dva.

Ot: (Laura) Vy, kdo? Ty, jako že já, vy jako že F***, kdo teda?

Od: Pro odpovědi se zamyslete nad údálostmi, a nad centry moci a vlivu

Trvalo nám další 5 let než jsme na to přisli: psychopatie a později, ponerologie. Tato další výměna poskytuje některé další stopy a vhled:

9. květen 1998

Ot: ... Chtěla bych znát zeměpisné souřadnice, podle našeho současného souřadnicového systému, který by vyznačovaly obrys Atlantidy. Nepotřebuji přesný tvar, stačí obecný krabicovitý tvar... obvod...

Od: Stejné jako se ptát: „Jaké jsou zeměpisné souřadnice Organizace Severoatlantické smlouvy?“

Ot: Dobře, zeptám se víc specificky: atlantská země měla podle všeho existovat v Atlantském oceánu... jaký byl nejsevernější bod z celé Atlantidy který byl v oceánu, který již neexistuje?

Od: Je „pro tebe načase“ se dozvědět, že Atlantida nebyl stát, země, ostrov nebo kontinent, ale spíš civilizace!

Ot: Jediné co jsem chtěla bylo mít představu o pevnině v Atlantském ocánu o které lidé mluví – kde ležela?

Od: Kde si myslíš?

Ot: No, tak nějak si myšlím že Azory a Kanárské ostrovy jsou tak nějak...

Od: Ano, ale i na mnoha dalších místech. Nezapomeň, že mořská hladina byla o několik set stop níž než...

Ot: Proč byla hladina moře o několik set stop niž? Protože byl někde led, nebo protože v té době na Zemi nebylo tolik vody jako dnes?

Od: Led.

Ot: Byl led nahromaděn na pólech? Ledový příkrov doby ledové?

Od: Ano.

Ot: Takže Atlantida existovala během doby ledové?

Od: Většinou ano. A zemské klima bylo sotva chladnější, mimo ledové příkrovy, než jaké je dnes.

Země během doby ledové

Ot: Jak to mohlo být? Co zapříčinilo vznik těchto ledovců?

Od: Globální oteplování.

Ot: Jak může vést globální oteplování k ledovcům?

Od: Dramaticky zvedne srážky. Poté posune pás velkých srážek mnohem dále na sever. To způsobí rychlé nahromadění ledových příkrovů, následované postupně se zrychlujícím rychlým a intenzivním návratem ledovců.

Spojme tedy dvě věci dohromady: Jakým může globální oteplování zapříčinit ledovce a jak vede k době ledové?

Dramaticky zvedne srážky. Poté posune pás velkých srážek mnohem dále nasever. To způsobí rychlé nahromadění ledových štítů, které následuje postupně rychleší a intenzivnější návrat ledovců. ... Jedna změna ke které dojde během 21. století bude náhlý návrat ledovců, nejdříve v Eurasii, poté v severní Americe. Doby ledové se vyvinou mnohem, mnohem, mnohem rychleji než se myslelo.

Dále tu jsou ke zvážení ty dvě obávané otázky: jak rychle a jak špatné to může být?

Zrovna včera jsme na SOTT publikovali článek, ve kterém částečně stálo:

Do 2012 by mohlo na příčiny spojené s globálním oteplováním zemřít více než 4.5 miliardy lidí

Nová vědecká teorie zvaná „hypotéza hydrátů“ říká, že historické cykly globálního oteplování byly způsobeny zpětnou vazbou, kdy tající permafrostové metanové klatráty (též známé jako „hydráty“) podnítí místní globální oteplení, které vede k dalšímu tání klatrátů a bakteriálnímu růstu.

Jinými slovy jako třeba na západní Sibiři, kde 400 miliard tun metanu, obsažených v hydrátu permafrostu, bude postupně tát a vypuštěný metan urychlí další tání. Účinek i jen pouhých několika miliard tun metanu, uvolněný každý rok do atmosféry, by bylo katastrofické.

Mimochodem „hydrátová hypotéza“ je jen týdny stará vědecká teorie, která teprve teď začala být probírána vědci, kteří se zabývají globálním oteplováním. Doporučuji pojem vyhledat Googlem.

Ohromná množství metanu jsou uvězněna v permafrostu a pod hladinou oceánů v ledu-podobném uspořádání nazývaném klatráty. Množství metanu v arctických permafrostových klatrátech se odhaduje na 400 miliard tun.

Metan je v porovnání s CO2 více než 20 krát silnější sklenikový plyne a atmosféra obsahuje v současné době zhruba 3.5 miliardy tun tohoto plynu. [...]

Uvolnění metanu z tajících oceánských klatrátů v minulosti mělo ničivé dopady na životní prostředí. Metan v oceánksých klatrátech byl odhadnut na 10 000 miliard tun.

Před 55 miliony let rozpustila řetězová reakce globálního oteplování (pravděpodobně odstartovaná sopečnou činností) oceánské klatráty. Byla to jedna z nejprudších a nejextrémnějších údalostí globálního oteplení v geologické histori

Mezitím v Manhattanu, Brooklynu, Jersey City, Weehawkenu a Newarku byl před několika dny nahlášen silný zápach přírodniho plynu. Jak minulý srpen upozornil Wayne Madsen, podobný nevysvětlený zápach plynu poslal lidi do nemocnice na Staten Islandu a v Queens. I když metan je bez zápachu, úniky přírodního metanu jsou často doprovázeny uvolněním čpavého sirovodíku, který je vedlejším produktem bakteriálního rozkladu. Člověk se potom, samozřejmě, musí zamyslet nad úníky plynu v souvislosti s hejny mrtvých ptáků, kteří spadli na zem a ke kterým došlo ve stejnou dobu, kdy došlo k hrozným zápachům na severovýchodě, i když k úmrtí ptáků došlo na jiných místech. Dále tu jsou samozřejmě úmrtí ryb, pro které neexistuje jiné vysvětlení, než že slo o výsledek úniku podvodního plynu.

Metan může být smrtelný i jiným způsobem, neboť je vysoce hořlavý. Násladující článek je o jiném druhu plynu, ale člověk se musí zamyslet nad důsledky, kdyby zmiňovaným plynem byl metan.

VÝBUCH PLYNU NA JEZEŘE NYOS, KAMERUN 1986

Jezero Nyos je jedním ze tří světových jezer, o kterých je známo že jsou plná oxidu uhličitého – mezi zbylé dvě jezera patří jezero Monoun, které je o zhruba 100 km dále taktéž v Kamerunu, a jezero Kivu ve Rwandě. Dutina magmatu pod touto oblastí je hojným zdrojem oxidu uhličitého, který prosakuje dnem jezera, což plní vody jezera Nyos odhadovanými 90 tunami CO2.

Jezero Nyos je termálně vrstvené, kdy vrstvy teplé a řidší vody podblíž hladiny plují na chladnějších a hustších vrstvách poblíž dna jezera. Během dlouhého časového období se prosakující oxid uhličítý u dna jezera v ohromném množství rozpouští ve studené vodě.

Většinu času je jezero stabilní a CO2 zůstavá rozpuštěný v nižších vrstvách. Nicméně během času dojde k nasycení vody a pokud dojde k nějaké údalosti, jako například zemětřesení nebo sopečnému výbuchu, dojde z roztoku k náhlému uvolnění velkého množství CO2.

Přestože v roce 1984 došlo u jezera Monoun k náhlému uvolnění CO2, které usmrtilo 37 místních obyvatel, podobná událost nebyla očekávána u jezera Nyos. Nicméně 21 srpna, 1986 došlo k sladkovodní erupci v jezeře Nyos, které odstartovalo náhlé uvolnění zhruba 1.6 milionu tun CO2. Plyn, který vytlačil všechen vzduch, se hnal směrem dolů dvěma nedalekými údolími a v okruhu 20km okolo jezera se udusilo 1 800 lidí, většinou vesničtí zemědělci, včetně 3 500 kusů dobytka. Asi 4 000 obyvatel z oblasti uprchlo, ale u mnohých z nich došlo ke vzniku respiračních potíží, popálenin a ochrnutí na následky plynu.

Není známo co spustilo tento katastrofický únik plynu. Většina geologů podezírá sesuv půdy, ale někteří věří že na dně jezera mohlo dojít k málému sopečnému výbuchu. Třetí možností je, že studený déšť který padal na jedné straně jezera, mohl způsobit převrácení. Ať už bylo příčinou cokoliv, při této události došlo k prudkému smíšení supernasycené hluboké vody s vyššími vrstvami jezera, při kterém změnšení tlaku dovolilo nahromaděnému CO2 uniknout z roztoku.

Věří se, že došlo k uvolnění až jednoho krychlového kilometru plynu. Protože CO2 je hustší než vzduch, plyn stékal po hornatém úbočí, na kterém jezero Nyos leží, směrem dolů dvěma přilehlými údolími ve vrstách, které byly desítky metrů silné a které vytlačily vzduch, což udusilo veškeré lidi a zvířata před tím, než se plyn mohl rozptýlit. Běžně modrá voda jezera se po uvolnění plynu změnila na tmavě červenou, zásluhou hlubinné vody bohaté na železo která vystoupala na povrch a která na vzduchu zoxidovala. Hladina jezera klesla asi o metr, což představuje objem uniklého plynu. Únik plynu asi rovněž vylil vodu z jezera. Stromy, které stály poblíž jezera, byly převrácené.

Náhodou, tvrzení ve výše uvedeném článku „Mimochodem „hydrátová hypotéza“ je jen týdny stará vědecká teorie, která teprve teď začala být probírána vědci zabývajícími se globálním oteplováním. Doporučuji pojem vyhledat Googlem“ není zcela pravdivé. John Barnes, ve svém fiktivním románu, „Mother of Storms,“ popsal únik velkého množství metanu, které odstartuje světovou superbouři, která téměř zničí Zemi:

Mother of Storms se odehrává zhruba třicet let v budoucnosti. OSN se stalo dominantní organizací a na začátku knihy americký prezident zoufale manévruje, aby zabránil další ztrátě suverinity ve prospěch OSN. OSN uskuteční jaderný nálet na utajené a nezákonné skladiště jaderných zbraní Sibiřské republiky, které jsou ukryté na dně Arktidy. Následkem výbuchů dojde k vypuštění ohromného množství metanu z metanových klatrátů které se nacházely na dně. Metan způsobí téměř nezvladatelný skelníkový efekt, kdy světové teploty vyskočí o 10 stupňů F během několika měsíců. 

Horké, mokré oceány jsou perfektní živnou půdou pro hurikány, ze kterých se rychle vyvinou bouře jak nebývalé síly, tak i doby trvání a počtu.

Samozřejmě kdyby došlo k podobnému scénáři v současné době, byly by role obrácené než jak si to Barnes představoval: USA by provedly jaderný nálet, který by uvolnil metan, který by odstartoval světovou superbouři. Pravděpodobně pouze tímto způsobem by došlo k dostatečnému uvolnění metanu, které by bylo dostatečně rychlé aby způsobilo podobný následky.

Metanové hydráty a globální oteplování

Ohromné množství metanu (CH4) na Zemi, je zamrzlé v podobě jistého druhu ledu, který se nazývá metanový hydrát. Ke vzniku hydrátů může dojít prostřednictvím téměř libovolného plynu, kdy se hydrát skládá z ´mřížky´ vodních molekul, které obklopují plyn. (Název ´klatrát´obecněji popisuje pevné látky které tvoří plyny uvězněné v libovolné mřížce, zatímco hydrát je specifický název pro mřížku která je složená z vodních molekul). Na Marsku jsou CO2 hydráty, zatímco na Zemi je většina hydrátů naplněna metanem. Většina z nich se nachází v mořských usazeninách, ale některé jsou spojené s permafrostovou půdou.

Intuitivně by se zdálo, že matanové hydráty jsou nejchoulostivější věc. Metanový hydrát, pokud mu je moc teplo, roztaje a též pluje na vodě. Metan je silný skleníkový plyn, který se rozkládá na CO2, tedy další skleníkový plyn, a ukládá v atmosféře stejným způsobem, jako k tomu dochází u CO2 z fosilních paliv. A jeho množství je velké, možná dokonce větší než množství tradičních fosilních paliv. Je možné, že by změny klimatu mohly mít vliv na tyto usazeniny. Co tedy víme o potencionálním katastrofickém scénáři metanových hydrátů? [...]

Budoucnost

Nejšťavnatějším katastrofickým scénářem by bylo vypuštění dostateného množství metanu, které by značným způsobem změnilo atmosferické složení a to v časovém měřítku, které je v porovnání s životností metanu velmi krátké. To by vedlo k prudkému nárustu koncentrace metanu. Pro určení měřítka, které by bylo považováno za velký únik metanu, tedy množství metanu, které by bylo potřeba aby se rovnalo radiačnímu působení zdvojnásobeného CO2, by činilo asi desetinásobek současné koncentrace matanu. To by byl katastrofický scénář. Rozdíl mezi nejhorším scénářem IPCC a nejlepším myslitelným ´alternativním scénářem´ do roku 2050, je rozsah energetická nerovnováhy o pouhých 1 W/m2 průměrné radiační energie. Radiační působení metanu na takové úrovni by pravděpodobně učinilo nemožným udržet se pod ´nebezpečnou´ úrovní, která je 2 stupně nad předprůmyslovým obdobím. Zde kalkuluji, že by stačilo asi 6 ppm metanu k docílení 1 W/m2 nad současný stav. Metanová koncentrace 6 ppm by byla ve skutečném světě katastrofická. [...]

Metan oxiduje na CO2, další skleníkový plny, který se hromadí po dobu stovek tisíc let, stejně tak jako to CO2 fosilních paliv. Modely chronického úniku metanu často ukazují, že nahromaděné CO2 přispívá k oteplování ve stejné míře, jako přechodná koncentrace metanu. [...]

Nakonec z toho tedy nekouká katastrofický scénář, ale potenciální pozitivní zpětná vazba, která by mohla rozhodovat mezi úspěchem nebo selháním v úsilí vyhnout se ´nebezpečné´ antropogenní změně klimatu. To je dostatečně děsivé.

Jinými slovy pokud dojde ke světové superbouři, pravděpodobně nepůjde o hurikán velikosti oceánu, který přeskočí Panamskou úžinu a během několika hodin zredukuje Floridu na vápencový útes.

Ale potom tu JE problém v mžiku zmrazených mamutů a jiných tvorů, kteří zemřeli na konci Pleistocénu.

Jeden ze závažných faktů, kterému se museli paleontologové a geologové a archeologové postavit, se týká nesmírného počtu zmrzlých mršin, nalezených v západních oblastech v Kanadě a Aljašce, a ve východních oblastech v Rusku a Sibiři – všechny datované zhruba 12 000 let dozadu. To samozřejmě nasvědčuje, že na planetě došlo k něčemu děsivému, následky čehož byly krutější pro severní hemisféru než pro jižní hemisféru.

Ve 40. letech 20. století vedl Dr. Frank C. Hibben, profesor archeologie na University of New Mexico, výpravu na Aljašku, kde chtěl pátrat po lidských ostatcích. Místo lidských ostatků našel míle a míle ledové břečky, která byla doslova plná mamutů, mastodontů, a několika druhů bizonů, koní, vlků, medvědů a lvů. Severně nedaleko města Fairbanks, Aljaška, členové expedice zhrozeně přihlíželi, jak buldozery tlačily napůl roztátou břečku do propustných krabic na těžbu zlata. Zvířecí kly a kosti se kupily před radlicemi jako „hobliny před obrovským hoblíkem“. Mršiny byly nalezeny v různém stavu smrti, každopádně většina z nich byla „roztrhána nějakým nevysvětlitelným prehistoricky katastrofickým narušením.“1

Jasná násilná smrt ohromného množství zvířat, spolu se zápachem hnijícího masa, bylo téměř k nevydržení jak na pohled, tak při úvahách o možné příčině. Pole smrti se táhla každým směrem doslova stovky mil.2 Byly tam stromy a zvířata, vrstvy rašeliny a mechu, vše dohromady zkroucené a roztrhané, jakoby je před 12 000 lety vcucnul nějaký vesmírný mixér, aby je poté v mžiku zmrazil v jednu pevnou masu.3

Na sever od Sibiře se nacházejí ostrovy, které jsou složené z kostí pleistocénských zvířat, které byly smeteny z kontinentu směrem na sever, do mrazivého Arctického oceánu. Jeden odhad naznačuje, že zhruba deset milionů zvířat může být pohřbených podél řek severní Sibiře. Tisíce a tisíce klů byly příčinou, pro činské mistry ve vyřezávání, vzniku ohromného obchodu se slonovinou a to vše ze zmrzlých sibiřských mamutů a mastodontů. Slavný mamut z Berešovky byl první, který upoutal pozornost konzervujících vlastností okamžitého zmražení, neboť v jeho tlamě byly nalezeny blatouchy.

Jaká hrůzná událost překvapila tyto miliony zvířat během jednoho dne? No důkazy nasvědčují, že se po pevníně přehnala ohromná tsunami, která dohromady zválcovala zvířata a vegetaci, aby je to nakonec v mžiku zmrazilo na dalších 12 000 let.

Tato zvířata nezemřela kvůli „pomalému nástupu“ doby ledové.

Nyní se dostáváme k filmu „The Day After Tomorrow“ (Den poté). Tento film byl inspirován knihou The Coming Global Superstorm (Blížící se super bouře), která byla napsána Art Bellem & Whitley Striebrem a zde je jeho stručný obsah:

Globální oteplování způsobí, že dojde k odlomení a tání velkých částí arktického ledového příkrovu, což znamená že Atlatský oceán je rozředěn velkým množstvím sladké vody. To vede k přerušení Golfského proudu, což způsobí nepřirozené ochlazení severní hemisféry. To dále vede k sérii anomálií, které nakonec vedou ke vzniku ohromného systému „globální superbouře“, který se skládá ze tří gigantických superbouří podobným hurikánům, které na severní hemisféře během několika dní způsobí dobu ledovou. Jeden z hurikánů je nad Kanadou, jeden je nad Skotskem a třetí nad Sibiří. Film sleduje Jacka, paleontologa pracujícího pro NOAA, jeho středoškolského syna Sama, a jeho ženu doktorku Lucy.

V tomto filmu má každé „oko“ superbouřky tak nízký tlak, že dochází k nasávání extrémně studeného vzduchu (-150°F nebo -101°C) z troposféry směrem dolů, což v mžiku mrazem usmrtí každého chyceného v oku. Žena z NOAA tvrdí, že se mrazivý vzduch jednoduše oteplí a stoupne, jak k tomu dochází u normálních bouří, ale Jack jednoduše prohlásí že vzduch klesá příliš rychle. Bouře míří na New York, ve kterém je Sam uvězněný, a kam se Jack snaží dostat napříč nehostinným prostředím, s využitím arktického vybavení a svých znalostí přežití.

Ve filmu je i podděj, který zahrnuje otmítnutí víceprezidenta Spojených států uznat nebezpečí globálního ochlazení – navzdory extrémním podmínkám, ke kterým dochází po celém světě – a který trvá na tom, že opatření proti ochlazení způsobí ekonomice příliš velkou škodu.

Krátce před a po premiéře filmu rozdávali členové ekologických skupin, spolu s bývalým víceprezidentem Al Gorem, divákům letáky, které popisovaly to co oni považují za možné dopady globálního oteplování, a které obecně nesouhlasily s filmem: někteří se domnívají, že Gore pohlížel na film jako na něco, co by se mohlo podle něho považovat za „vědecky přesný film“. Během sezony kdy film byl v kinech, se zvedla vlna kritiky proti politikům ohledně Kjótského protokolu a změny klimatu, neboť tento film nakonec vzbudil dost silný politický rozruch.

Zajímavé, že? Odpovídá to vědě, která stojí na platných pozorováních a teoriích. A poskytuje odpověť na to, jak huňatí mamuti mohli být v mžiku zmrazeni uprostřed krmení.

Snímek z filmu ”The Day After Tomorrow” ukazující ohromné cyklónové bouře, které přicházejí před náhlým nástupem doby ledové

Nakonec se podívejme na některé poznámky od C´s ohledně podivného počasí a globálních superbouří:

4. červenec 1998

Ot: (A) Snažím se napsat nějaké věci o kosmologii a proto mám převážně par otázek o blížících se událostech. Nejdříve tu byl společník Slunce, hnědá hvězda, která se údajně blíží ke sluneční soustavě, a pokud možno, bych rád znal detaily jejiho oběhu, tedy jak daleko je, jaká je její rychlost a kdy bude poprvé pozorována. Můžeme to vědět? Oběžná dráha: jak blízko bude?

Od: Plochá eliptická.

Ot: (A) Ale jak moc se přiblíží?

Od : Vzdálenost závisí na jiných faktorech, jako například křížení dráhy polohy svědka.

Ot: (L) Jak nejblíž se může přiblížit k Zemi… (A) Sluneční soustavě… (L) Ano, ale která část sluneční soustavy? Máme devět planet… která z nich? (A) Rozumím tomu tak, že tato hnědá hvězda vstoupí do Oortova oblaku… (L) Myslím že řekli, že se o něj jenom otře a gravitace jej naruší…

Od: Prochází skrz Oortův oblak na své oběžné cestě. Již k tomu dolšo na její cestě „dovnitř.”

Ot: (A) Tím myslíte že již vstoupila do Oortova oblaku?

Od: Přošla skrz.

Ot: (A) Takže se nepřiblíží...

Od: Oortův oblak se nachází na vnějším okraji oběžné roviny ve vzdálenosti zhruba zprůměrované vzdálenosti 510 000 000 000 mil.

Ot: (L) No, 510 miliard mil nám dává nějaký čas! (A) Ano, ale co bych chtěl vědět...tento Oortův oblak obklopuje sluneční soustavu, tudíž tato hnědá hvězda, jakmile prošla skrz... (L) Již musí být ve sluneční soustavě? (A) Ne, mohla projít skrz a již se nemusí přiblížit. Přibližuje se nebo ne? Přibližuje se celou tu dobu?

Od: Sluneční soustava, ve shodě s „mateřskou hvězdou.“ obíhá okolo souputníkové hvězdy, „hnědé“ hvězdy.

Ot: (A) Takže, to znamená že hmotnost souputníkové hvězdy je mnohem…

Od: Menší.

Ot: (A) Menší?

Od: Pohybují se spolu v tandemu, podél ploché, eliptické oběžné roviny. Vnější okraj sluneční soustavy je narušen průchodem hnědého souputníka, čímž se vysvětlují anomálie které byly nedávno objeveny ohledně vnějších planet a jejich měsíců.

Ot: (A) Ale rozumím tomu tak, že vzdálenost mezi Sluncem a touto hnědou hvězdou se v průběhu času mění. Eliptická oběžná dráha znamená že existuje perihélium a afélium. Chci vědět co bude, nebo co bylo, nebo jaká je nejbližší vzdálenost mezi hnědou hvězdou a Sluncem? Co je perihélium? Můžeme to alespoň přibližně vědět? Je to zhruba jeden světelný rok, nebo méně nebo více?

Od: Méně, mnohem méně. Vzdálenost nejbližšího průletu zhruba odpovídá vzdálenosti orbitu Pluta od Slunce.

Ot: (A) Dobře. Teď, tento nejbližší průlet, je to něco k čemu dojde?

Od: Ano.

Ot: (A) A dojde k tomu během příštích 6 nebo 18 let?

Od: 0 až 14.

Ot: (A) Dobrá, to je ono. Teď už o tom mám nějakou představu. Takže, rozumím tomu tak, že buď náhodou nebo nešťastnou náhodou, v podstatě ve stejnou dobu dojde ke dvěma věcem. Tím je myšlen průlet hnědé hvězdy, a tento roj komet. Jsou to dvě odlišné věci?

Od: Ano. Odlišné, ale příbuzné.

Ot: (L) Je tu roj komet, který byl vyšťouchnut do jakési vlastní oběžné dráhy, který pokračuje v obíhání...

Od: Ano.

Ot: (L) A navíc k tomu roji komet tu jsou další komety, které budou vyšťouchnuté směrem do sluneční soustavy procházející hnědou hvězdou?

Od: Ano.

Ot: (A) Chápu to tak, že k hlavní katastrofě dojde díky tomuto roji komet....

Od: Katastrofy zahrnují cykly v lidském zkušenostním cyklu který odpovídá průchodu roje komet.

Ot: (A) Chápu že tento roj komet je cyklický a přichází každých 3600 let. Chtěl bych vědět něco o tvaru tohoto roje komet. Ztěží si představuji...

Od: Tvar je proměnlivý. Dopad závisí na blízkosti průchodu.

Ot: (L) Takže by to mohlo být rozprostřené... (A) V jednom bodě jsme se ptali odkud se bude blížit. Odpověď byla že se máme podívat na spirograf.

Od: Ano

Ot: (A) Tedy, spirograf naznačuje že tyto komety nepřijdou z jednoho směru, ale z mnoha směrů najednou. Je to správně?

Od: Velmi dobře;!!!

Ot: (A) Dobře, přijdou z mnoha směrů...

Od: Ale, ze začátku bude viditelné jako jedno, jednolité těleso.

Ot: (A) A víme jaká je v současné době vzdálenost tohoto tělesa?

Od: Navrhujeme mít otevřené oči!

Ot: (A) Já mám oči otevřené.

Od: Zachytili jste význam odpovědi ohledně jízdního řádu roje a hnědé hvězdy? Lidský cyklus odráží cyklus katastrofy. Země má prospěch z tohoto druhu periodického očištění. Je načase dávat pozor znamením. Začínají se stupňovat. Dokonce mohou být vámi a ostatními „cítěny“, pokud budete dávat pozor.

Ot: (L) Rozdhodně dáváme pozor na znamení!

Od: A to jak?

Ot: (L) No, počasí je úplně podivné. Požáry, teplo...

Od: Ano.

Ot: (L) Všimla jsem si, že přílivy jsou po celou dobu bez zjevné příčiny starašně vysoké...

Od: A také nízké.

Ot: (L) Ano. Zrovna toho jsem si všimla. (F) I já. Není to tak dlouho když jsem si všiml že přilivy jsou na toto období neskuteně nízko. (L) A také znamení na lidech – ty děti které zabíjejí své rodiče, všichni ti lidé kteří šílí – vždyť víte....

Od: Výkyv.

Ot: (L) Co máte na mysli výkyvem?

Od: Na grafu...

Ot: (L) Pouze výkyvy, ne to hlavní....

Od: Výkyvy jsou velké.

Ot: (L) No, z toho co o tom říkáte – myslím tím jak máme udělat všechny tyto věci které podle vás máme ulělat? Myslím tím že nebudeme mít čas!

Od: Řekl kdo?

Ot: (L) Tak nějak to právě vyznívá. Ledaže naše životy a zkušenosti se vystupňují spolu s ostatními událostmi... (A) Mám poslední otázku kterou jsem si připravil. Takže máme tu tyto dvě fyzické katastrofy nebo události: blížící se hnědá hvězda a roj komet, ale bylo nám řečeno že tentokrát to bude jiné, protože tentokrát to bude doprovázeno rovinovou konvergencí.

Od: Ano. Změna v magnetickém poli.

Ot: (A) Toto spojení rovin, nebo změna magnetického pole, souvisí to s křížením nebo průchodem sfér. Okraj sféry.

Od: Sféra. Co je kořenem „sféry“?

Ot: (L) Realita.

Od: Ano. Jak do toho „zapadá“ magnetické pole? Kvůli vám se chceme držet po zbytek sezení tohoto obecného tématu.

Ot: (L) Dobře, pokud jde o ta znamení, to co se děje na planetě, požáry a podobně – nikdy jste nic nezmínili o všech těch požárech na Floridě. Řekli jste, že Arizona bude hořet, ale nikdy jste neřekli že Florida bude hořet...

Od. Ale neřekli jsme že nebude.

Ot: (L) Já vím. Ale je to opravdu skličující. Četla jsem několik znamení během posledních několika dnů, že dojde ke změně počasí, k přestávce, je moje skromná metoda předvídání...

Od: Obrácený extrém?!?

Ot: (L) Ó! Znovu záplavy! No, možná jsou záplavy lepší než požáry... nebo možná ne!

Od: Itálie a Řecko také hoří.

Ot: (L) Ano, všimli jsme si toho dnes v novinách. Je tu spojení mezi Itálií a Řeckem a tím kde se my nacházíme na planetě? Nějaký druh psychického spojení?

Od: Jen stejný současný neduh.

Ot: (L) Dobře, zpět k roji komet a okraji sfér...

Od: Ještě ne.

Ot: (L) Tak dobře, kterým směrem bysme se měli teď vydat?

Od: Krok za krokem.

Ot: (L) Dobře, před chvíli jste řekli že budeme mít změnu v našem počasí. Jsou tu nějaké další podmínky o kterých bychom v současné době měli vědět?

Od: Pointou je sledovat, dívat se, poslouchat.

Ot: (L) Když sledujeme, díváme a posloucháme, je tu nějaká konkrétní věc kterou bysme měli očekávat, která nám poslouží jako stopa k něčemu?

Od: Vše.

Ot: (L) Je tu něco co bysme měli v určitém bodě, až zpozorujemem určitou stopu, nebo událost v určitém bodě, udělat?

Od: Co by si navrhovala?

Ot: (L) Nevím jestli bych něco navrhovala kromě udržování nízkého profilu a pokračovat v práci dokud nenajdeme odpověď. Je to jako závod proti času. Musíme přijít na odpověď, protože, samozřejmě, vy nám ji neřeknete...

Od: Ne. Žádný závod není třeba.

Ot: (L) No, někdy se cítím zcela neadekvátní na to všechno.

Od: Přestaň myslet na úrovni 3. hustoty!

Ot: (L) No, já nechci pouze žít ve vymyšleném světě a říkat si, „ó ano, sleduji. Vidím znamení! Dívám se! Poslouchám! A potom je odpočítávat na prstech a říkat: ale nebudu o tom přemýšlet protože to je 3. hustota!” Chápete co tím myslím?

Od: Ne, protože stále přemýšlíš na úrvoni 3. hustoty. Je lepší mít „sedadlo v první řadě“ a užít si to!

Ot: (L) Ale já cítím že bych si to neměla tolik užívat! Cítím se provinile!

Od: A proč ne?

Ot: (L) No! Měla bych něco DĚLAT!

Od: Vždyť děláš.

Ot: (A) Když pozoruješ, díváš se a posloucháš, zachytáváš nějaké signály, a tyto signály způsobí jistý vzorech myšlení který zatím nebyl schopen se projevit, ale teď, poté co přijmeš jisté signály, začneš myslet jiným způsobem. Proto teď nemůžeš myslet jiným způsobem, ale když se to a to stalo, potom začneš přemýšlet jiným způsobem. Proto teď nemůžeš věci dělat, ale musíš být vždy připraven změnit své myšlení v jakýkoliv moment, až víc porozumíš, když víc vidíš, když si víc všímáš, když spojíš věci které zatím nejsou spojené. Potom může dojít k velké změně perspektivy, úplné změně. A proto musíme mít naší mysl a myšlenkové pochody otevřené a být přípraveni na změnu, a pracovat a skládat dílky a mozaiku dohromady. A to je vše co se počítá. Je to právě tato práce, kterou nyní děláme, která se počítá, ne nějaká velká budoucí událost: ó! Teď půjdeme na loď! Ne, záleží na tom dělat jak nejlépe umíme a to je co? Co je naše nejlepší? Bude se průběžně měnit. Věřím tomu. To je ta myšlenka. Proto na tom vše závísí.

Od: Ano. Víš, má milá, nemůžeš předvídat to co je nepředvídatelné.

Ot: (L) No skvělý. Dobře, chcete se držet tohoto tématu, proto se posuňme o další krok.

Od: Jsme rádi že jste si všimli zrození tohoto výkyvu.

Ot: (L) Nebyla to nápověda? Nebyla to jedna z těch obskurních poznámek? Ano, všimla jsem si dětí které zabíjejí své rodiče, všudypřítomné střílení, počasí... není to spojené nějakým způsobem k nějaké další události?

Od: Z 30 dní 27 s rekordním teplem, jémináčku, jémináčku! Narvhujeme probudit tvé internetové kámoše kteří jsou příliš zaneprádněni naháněním „bubáků“ než aby si všímali.

Ot: (L) Takže, něco bych o tom měla říci?

Od: Nyní na Floridě, kde dál? A co takové silně ničivé subdukční zemětřesení v Pacifiku severozápadně od USA? Odhadujeme 10.4 na Richterově stupnici. Varovali jsme před Ranierem. Představte si 150 metrů vysokou tsunami v Puget sound...

Ot: (L) Nemá toto subdukční zemětřesení něco společného s tím UFO které zapadlo do Pacifiku?

Od: Vše je propojené.

Ot: (L) Podle informace kterou jsem na o tom obdržela prý to bylo 600 mil na sever a východ od Hawaii. Několik ponorek, které byly vyslány dolů, se ztratily nebo byly zničeny nebo se nevrátily... údajně to vydává hodně energie. Nějaký komentář?

Od: Ne.

Ot: (L) Měla bych se vydat tím směrem?

Od: Veškeré směry vedou k lekcím.

Ot: (L) Tak tedy, zmínili jste to zemětřesení. Vím, že běžně nepředvídáte, proč jste to udělali teď?

Od: My neposkytujeme časový rozvrh.

Ot: (L) Ještě něco jiného než jen tsunami v Puget sound a ohromný subdukční zemětřesení... 10.4 na Richterově stupnici je téměř nepředstavitelné.

Od: Ranier... kaldera.

Ot: (L) Co s kalderou?

Od: Jednu očekávejte.

Ot: (L) Kromě záplav, čeká Floridu něco jiného?

Od: Veškeré oblasti zažívají zrychlující se „extrémní vzorce počasí.“

Ot: (L) Dobře, všechny tyto extrémní vzory počasí a podivné věci ke kterým dochází na planetě, jak to souvisí s rojem komet a hnědou hvězdou? Souvisí to?

Od: Protíná zkušenostní cyklus lidstva.

Ot: (L) Nějaké specifické fyzické projevy, buť hnědé hvězdy nebo tohoto roje komet nebo okraje sféry, které jsou spojené s událostmi na planetě?

Od: Přichod vlny stimuluje předběžnou činnost, která poté vyvolají výsledky které poté stimulují další „zahřívací“ činnost...

Ot: (L) Říkala jsem si že bylo zajímavé jak jste použily název „zrození výkyvu“. Bylo něco nebo někdo narozen zrovna v této době?

Od: Ne. Výkyv ve smyslu na grafu...

Ot: (L) Dobře, existuje způsob kterým bysme to mohli sami znázornit na grafu, a pokud ano, jaký druh událostí bychom zarhnuli do tvorby datového pozadí?

Od: „El Niňo, La Niňa, atd....

Ot: (L) Je to El Niňo spojeno s cyklem slunečních skvrn?

Od: Ne.

Ot: (L) Má svůj vlastní cyklus. Myslím, že nebyl dostatečně dlouho sledován aby se mohlo dostat...

Od: Globální oteplování, je součást zkušenostního cyklu lidstva.

Ot: (L) Četla jsem že Edgar Cayce prohlásil, že mírný nárůst globální teploty by vedl k hurikánům které by byly něco jako 5 krát silnější... pokud je dána referenční teplota. Znamená to že budeme mít častější a silnější hurikány?

Od: Ano.

Ot: (L) Budou dopadat častěji na pevninu, nebo se jen vybouří v oceánu?

Od: Buď, nebo.

18. březen 2000

Ot: Jednou jste podotkli že k dobám ledovým dochází mnohem, mhohem rychleji než si kdy lidé mysleli...

Od: Ano.

Ot: Je třeba abychom investovali do válenek a sněžnic?

Od:??

Ot: No, na co se snažím zeptat je: měli bychom začít hromadit zásoby dřeva?

Od: Možná.

Ot: Takže by to mohlo být tak rychlé?

Od: Ó ano, a rychlejší při odezvě na globální „oteplování.“

Ot: Když dáváte „oteplení“ do uvozovek, máte samozřejmě na mysli nejen oteplování v běžném slova smyslu? Je to pravda?

Od: A/nebo ne zrovna „teplé.“

Ot: Whitley Strieber a Art Bell vydali knihu o „globální superbouři.“ Je nějaká část informace kterou poskytli v této knize jakž takž přesná?

Od: Odvozené od ne-lidských zdrojů které jsou známy pro úplnou přesnost, pokud se to hodí.

Ot: Proč se v současné době hodí aby byli „úplně přesní“?

Od: Zapadá do plánů.

Ot: Plány na co?

Od: To již snad víme, ne?

Ot: Jinými slovy: dobytí světa a převzetí moci nad lidstvem?

Od: Ne tak jednoduché.

Ot: Co by učinilo mé prohlášení přesnějším?

Od: Nazývejte to amalgamací.

Vzpomínáte si na to co Bill Gray prohlásil v článku z června 2006, který byl citován na začátku? Tvrdí, že během pouhých tří, pěti, možná osmi let, se svět začne opět ochlazovat.“ Doufám že na Den poté má každý připravený pár válenek ...

Válenky a sněžnice budou třeba na Den poté

Poznámky:
- Hibben, Frank, The Lost Americans (New York: Thomas & Crowell Co. 1946).
- Sanderson, Ivan T., "Riddle of the Frozen Giants", Saturday Evening Post, No. 39, January 16, 1960.
- Simpson, George G., Horses, New York: Oxford University Press) 1961.

Více o metanu:

Metan - skleníkový plyn, o kterém se příliš nemluví

Zdroj článku: Fire and Ice: The Day After Tomorrow

Poznámka k odbornému nazvosloví: Odborné názvy byly přeloženy tak, jak byly použity v článku. (Více o terminologii ZDE)