PŘIPOMENUTÍ: Psychopati, psychopatie a jejich role ve světě

Psychopati řídí náš svět. 6% světové populace se rodí jako genetičtí psychopati. Víte co to znamená pro zbytek nás?  © sott.net

"Odborný název sociopat nebo psychopat často vyvolá v naší mysli přestavy sadisticky násilnických jednotlivců, například Teda Bundyho, nebo fiktivní postavu Hannibala „Kanibala" Lectora z knihy a filmu Mlčení Jehňátek. Hlavní charakteristická vlastnost sociopatů ve skutečnosti zahrnuje mnohem širší spektrum jednotlivců, než si většina z nás umí představit. Sociopat, bez svědomí nebo citů pro druhé, je skutečně zabraný sám do sebe a společenská pravidla pro něj nemají sebemenší smysl. Většina z nás zná, nebo přišla do styku, se sociopatickým jednotlivcem aniž bychom o tom věděli. [Wendy Koenigsmann]

--------------------------------------------------------------------

Psychopat - Maska příčetnosti

Představte si – jestliže můžete – nemít svědomí, vůbec žádné, žádné pocity viny nebo soucitu, ať uděláte cokoliv, žádná omezující starost o prospěch cizích osob, přátel, nebo dokonce členů rodiny. Představte si, že nemusíte zápolit se zahanbením, ani jednou jedinkrát po celý váš život, bez ohledu na to jak moc sobecký, škodlivý nebo nemorální skutek jste učinili.

A dále předstírejte, že pojem odpovědnosti je vám neznámý, leda jako zátěž kterou ostatní, jak se zdá, přijímají bez otázek, jako důvěřiví hlupáci.

Dále k této podivné fantazii přidejte schopnost skrýt před ostatními to, že vaše psychologická konstituce je zcela odlišná od jejich. Jelikož každý jednoduše předpokládá, že svědomí je mezi lidskými bytostmi univerzální, potom skrývání faktu, že jste bez svědomí, jde téměř bez námahy. 

Novoroční dopis světu od profesora Jordana Petersona

Jordan B. Peterson
Jordanbpeterson.com

Milý světe:

Dne 16. ledna, budu mluvit se Samem Harrisem, v jeho podcastovém vysílání, Probouzení se Samem Harrisem. Dr. Harris je jedním z takzvaných Nových ateistů, kterých jsou čtyři. Stejně jako ti zbývající tři Christopher Hitchens, Dan Dennett a Richard Dawkins – se kterým jsem, mimochodem, vždy chtěl obzvlášť diskutovat - Dr. Harris je chytrý chlapík a určitě si nestěžuji, že se místo Dawkinse setkám s ním. Takže si pečlivě připravuji mé argumenty (i když to dělám již celá léta). Konkrétní nápady, o které se s vámi dnes podělím, se mi honily hlavou od okamžiku, kdy jsem se, poněkud neklidně, dnes ráno probudil, takže jsem je diktoval svému synovi, a potom upravil.

Ústředním problémem lidských bytostí není náboženství, jak na tom Noví ateisté trvají. Je to tribalismus [kmenové uspořádání společnosti, pozn. překl.]. Víme to částečně proto, že šimpanzi, naši nejbližší biologičtí příbuzní, válčí, a to nemají náboženství, i když jsou tribalističtí. Tribalismus má také ústřední problém - a není to soutěžení, navzdory tendenci soutěže produkovat, alespoň dočasně, vítěze a poražené. Je to spolupráce, protože spolupráce je to, co nám umožňuje existovat jako ohraničeným skupinám. Skupina je dle definice kolektiv, který je kooperativně na něco zaměřený. Nemůže být zaměřena na nic, protože nic nemůže spojovat. Pouze rozděluje. Tudíž útoky na kolektivní záměr, kvůli jeho tendenci vytvářet tribalismus, pouze rozdělují. Politika identity, která vzniká, když je hlavní účel kritizován nadmíru ničivě, nevyhnutelně vytváří situaci popsanou v příběhu o Babylonské věži: každý se roztříští do primitivních kmenů a hovoří svým vlastním jazykem.

Perspektiva kvantové filozofie na zánik říší

Youssef A. Khaddour

Katehon

Historie hovoří o vzniku mnoha velkých říší. Některé z nich trvaly celá staletí a některé z nich méně. Trvání těchto říší se odvíjelo od mnoha faktorů, ale jedním z nejdůležitějších byl vztah mezi lidmi a vládci těchto říší.

V arabském regionu, zejména od počátku islámské éry, vznikaly velké arabské říše, které překlenovaly dlouhé časové úseky (více než osm set let). Také si pamatujeme Osmanskou říši, která vládla arabskému světu více než čtyři sta let a způsobila zaostalost a nevzdělanost v arabské aréně.

V moderní době, zejména po druhé světové válce, byl říšský vzor sledován v ruské a americké říši. Ruská říše se od roku 1917 přiklonila ke komunismu a soutěžila s americkou říší, která byla charakterizována klamem a vychytralostí, neboť mluvila o svobodě a demokratických hodnotách, ale ve skutečnosti byla charakterizována chamtivostí a snahou ovládat zdroje celého světa, za ůčelem udržení si světového prvenství a zachování si pozice na nejvyšších příčkách říšského žebříčku.

Tento historický, zjednodušený úvod může být třeba k připomenutí si některých z těchto říší a pro analýzu některých příčin jejich selhání a konečného zániku, ale dnes budeme mluvit ze zcela nové perspektivy, z pohledu kvantové filozofie. Možná se nám v naší studii podaří najít nějaké nové nápady, které budou schopny vysvětlit nové faktory zániku mnohých říší a přežití ostatních, a také nejdůležitější důvod této studie, tedy jak předvídat zánik současných říší a vzestup nových.

Ponerologie v politice a válce

Co když je váš vůdce psychopat?

Dnes je tu přehled obsahu knihy Political Ponerology od bloggera Zadius Sky. Jak každý sám po přečtení tohoto díla zjistí, tato kniha patří mezi jednu z nejdůležitějších a každý člověk který má svědomí (a také vládne anglickým jazykem, zatím bohužel) by ji měl přečíst. Jak je dále uvedeno, tato kniha a další zmiňované na konci článku, vám umožní porozumět zasádnímu jevu, který ovlivňuje lidstvo napříč historií a který stojí za pokračujícím utrpením po celém světě, např. v Iráku, kde zemřelo více než 1 milion Iráčanů díky psychopatickému vedení v Bílém domě, nebo v de facto koncentračním táboře v Gaze, kde pomalu umírá hlady 1.5 milionu Palestinců.

Co když je váš vůdce psychopat?

Lobaczewski, Andrew. Political Ponerology: A Science on the Nature of Evil Adjusted for Political Purposes [Ponerologie v Politice: Věda o povaze zla přizpůsobená politickým účelům] 2. vydání. Grande Prairie: Red Pill Press, 2006.



Díky své detailní paměti v oboru vědeckého výzkumu a dat, napsal polský psycholog Andrew Lobaczewski zásadní dílo pod názvem Political Ponerology, které bylo publikováno v roce 2006. Tato kniha donutí čtenáře zakusit skryté aspekty ponerologie a dále vede k porozumění, proč právě tato kniha patří mezi ty v kategorii nesmírně důležitých. Sám autor Lobaczewski žil a zkoumal povahu psychopatie v tvrdých podmínkách pod nadvládou Sovětského svazu. Toto dílo napsal proto, aby představil nejdůležitější studii, která kdy byla uskutečněna. Tato kniha je v pořadí třetím rukopisem, první dva rukopisy nedorazily do rukou čtenářů, neboť první kopie byla spálena před tím, než mohla být zabavena tajnou policií, druhá kopie (která obsahovala veškerá vědecká data) nebyla již nikdy více spatřena poté, co byla vyslána na svou cestu do Vatikánu. Tím, že se zaměříme na to co je ponerologie v politice, a dále na téma psychopatie, způsob kterým jsou běžní lidé ovlivněni od patokratické vlády, je potom možné se dobrat k porozumění, proč je ponerologie zásadním oborem a jakým způsobem může lidstvu pomoci.

V první kapitole Political Ponerology, je čtenář nejprve obeznámen se záměrem knihy a následně s povahou zla v širším rozsahu. Druhá kapitola, “Několik nezbytných pojmů,” se zaměřuje na historii západní civilizace, problematiku psychologie, objektivitu, sociologii, charakter lidí a společnost. “Hysteroidní cyklus” je nadpis třetí kapitoly, která se zabývá otázkami opakujícího se časového cyklu utrpení uvnitř společností, na základě jejich hysterického stavu. Význam ponerologie je patrný ve čtvrté kapitole, která mimo jiné probírá patologické faktory, dále uvádí přehled získaných a vrozených deviací, ponerogenické jevy a procesy, strhující řečníky, ponerogenické styky, ideologie a další. V paté kapitole se dále mluví o makrosociálních patologických jevech. Další tři kapitoly se zaměřují na normální osoby a psychologii/psychiatrii pod patokratickou vládou a vztah mezi patokracií a náboženstvím. Poslední dvě kapitoly, kapitola IX a X, se zaměřují na to, “jak” chránit sám sebe a jakým způsobem lze postupovat při “odebrání” moci od světa psychopatů.
 

Co je to Ponerologie v politice?

Pojem “ponerologie” pochází z řeckého slova poneros, které znamená “zlo”, a ponerologie je v podstatě teologický obor, který zkoumá povahu zla (str. 71). V případě pojmu “ponerologie v politice” se jedná o vědní obor, který rozebírá povahu zla uvnitř světa politiky. Právě díky této nově vzniklé disciplíně (která ale byla potlačena), se dozvíme o patokratickém vládnutí v minulosti, které pokračuje na úrovni světových vlád i v našem dnešním světě. Díky této nové disciplíně si uvědomíme pravdu; že do dnešního dne přetrvává uvnitř našich vlád zlo. Díky této nové disciplíně se seznámíme s novým termínem “makrosociální zlo”, čímž je myšleno zlo, které působí v širším rozsahu a které ovládá celé společnosti a národy, jev který se opakuje od nepaměti znovu a znovu” (str. 7).


Co má psychopatie společné se společenským zlem?

Jak možná víte nebo nevíte, psychopat je člověk, která postrádá svědomí a také výčitky. To je, samo o sobě, naprosto děsivé. Jedná se o osobu, která je schopna udělat cokoliv pro dosažení svých cílů nebo tužeb. Tyto osoby nahlížejí na normální lidi jako na jednoduché pěšáky ve svých hrách. Ne všichni psychopaté jsou z pohledu zákona označeni za “kriminálníky”, nebo jako ti kteří sedí v cele věznice. Jak každý sám v průběhu čtení “Political ponerology” zjístí, psychopaté se stali zákonem. V předmluvě editora této knihy Laury Knight-Jadczyk uvádí:

“Ať jste si toho vědomi nebo ne, úplně každý den ve vašem životě přicházíte do styku s následky psychopatie v našem světě. Nyní jste na cestě se dozvědět, že přestože je toho málo co můžeme ovlivnit ohledně geologických a kosmologických katastrof, na druhou stranu mnohé lze učinit ohledně společenského a makrospolečenského zla, a úplně první věc která je třeba, je se o něm informovat. V případě psychopatie a jejího vlivu na náš svět platí, že to co neznáte vám může a rozhodně ublíží. (str. 9)

Proto je nejlepší se do hloubky seznámit s psychopatií, protože v díle Lobaczewského uvidíte, že znaky psychopatie padnou některým našim vůdcům.



Jakým způsobem jsou normální lidé ovlivněni patokratickou vládou?

Lobaczewski věnoval celou kapitolu tématu normálních lidí pod patokratickou vládou. V této kapitole jsou dva hlavní body, které je třeba vyzdvihnout: inteligentní jedinci jako cíl psychopatů, a normální lidé pod vlivem psychopatů. Psychopati, kteří vládli národům nebo společnostem, směřovali svůj první krok k nepřímému zničení nebo eliminaci jednotlivců, kteří se nepřidali na jejich stranu. Lobaczewski uvedl, že „pouze jedinci s vysokým stupněm inteligence, která [...] není spojená s psychopatií, nejsou schopni nalézt smysl života v podobném systému“ (str. 168). Pro podobné jedince by bylo velmi těžké žít pod patokratickou nadvládou a postupně by objevili trvdou pravdu o těch, kteří jim vládnou. Právě tito inteligentní jedinci jsou schopni použít svoje vědomosti a schopnosti tak, aby pomohli ostatním v boji proti „neviditelné“ nadvládě psychopatů. Psychopatičtí vůdci proto vidí každého vysoce inteligentního jedince jako hrozbu z důvodu, že tito jedinci jsou schopni šířit správné informace těm pravým lidem. Pokud jsou podobní jedinci odstraněni, normální lidé (nebo obyčejní lidé) si neuvědomí přítomnost takovéto patokratické nádvlády, která se jim odehrává přímo před očima v převleku svobody a demokracie. V podobné situaci vidí pouze to, co je jim nabídnuto, jako například zmanipulovaná média. Je proto logické předpokládat, že psychopatičtí vládci nechtějí, aby se normální lidé dozvěděli o jejich povaze. Pro shrnutí, Lobaczewski vyzdvihl že:

„Patokratické vedení věří, že má schopnost dosáhnout stavu, ve kterém se mysl těch “jiných“ lidí stane na nich závislá a to s pomocí vlivů jejich [psychopatické] osobnosti, podlými pedagogickými prostředky, prostřednictvím masové dezinformace a psychologického teroru; tato víra má pro ně prvotní význam. Ve svém koncepčním světě patokrati považují za téměř samozřejmé, že ti “jiní“ přijmou jejich očividný, realistický a jednoduchý způsob chápání reality. Přesto, z nějakého záhadného důvodu, se ti „jiní“ vykroutí, uniknou a následně si vyprávějí vtipy o patokratech. Někdo, nebo třeba některá rozhlasová stanice za hranicemi, musí být zodpovědný za tyto předrevoluční zpátečníky. A tak vyvstane potřeba vylepšit metodologii postupu, najít účinější “inženýry duší“ s jistou dávkou literárního talentu a izolovat společnost od nepatřičné literatury a kteréhokoliv cizího vlivu. Ty zkušenosti a tušení, které našeptávají, že vše je Sisyfovské úsilí, je třeba vytěsnit z pole vědomí patokratů.“

Normální lidé chtějí jednoduchý život a jednoduchý smysl pro realitu svého života a světa ve kterém žijí. Lze proto říci, že psychopaté využívají normální lidi a použijí jakékoliv prostředky k tomu, aby udrželi lid ve stavu nevědomosti. V případě, že se lidé rozhoudnou získat informace, tedy informace které jsou citlivé pro psychopaty, je jim poskytnut zdroj dezinformací. Patokraté přitom očekávají, že normální lidé budou těmto dezinformacím věřit a “konečně“ přestanou žádat další informace. Na druhou stranu, inteligentní lidé umí rozlišovat mezi druhy informací a jsou schopni určit rozdíl mezi pravdou, překroucenou pravdou a lží, což je důvod, proč se patokraté snaží se jich zbavit. Patokratičtí vůdci navíc nechtějí, aby normální lidé přišli na to, jak rozlišovat mezi dezinformací a pravdivou informací. Pro patokraty je proto lepší, aby normální lidé setrvali a byli drženi v řízeném prostředí.

Proč je tato kniha důležitá pro běžného čtenáře?

Ve třech bodech zdůrazníme, proč je Lobaczewského kniha “Political Ponerology” potencionálně velmi důležitá a čtenářům doporučena. Prvním bodem je závažnost informací a výzkumu, které jsou v této knize obsažené. Jak sám vydavatel, s varováním, poukázal:

Když bylo v dubnu roku 2006 publikováno první vydání této knihy, bylo jasné že to může vést k prudké reakci. Vylíčení cest a způsobů, kterými patologické osobnosti ovládnou a podkopají společenské struktury normálních lidí, uvedené na stránkách této knihy, obsahovalo příliš mnoho přesných klinických dat na to, aby tato kniha unikla pozornosti “zainteresovaných stran”, které jsou “ideově ve střehu” v případě podobných záležitostí […] Autor, který byl podroben opakovanému zatýkání a následnému vyhoštění z Polska, vycestoval v 80. letech 20. století do USA kde zjistil, že americké orgány vzdorují tezi této knihy stejným způsobem. (str. 221)

Zatímco tato kniha není ve Spojených státech formálně “zakázaná”, rozhodně nebyla “podporořena” národními a mezinárodními vydavateli. Bylo zjištěno, že informace které se nacházejí v této knize, obsahují pravdu o tom, že naše vlády jsou ovládány patokraty a zdá se, že uznávaní nakladatelé možná právě “odmítli” tuto knihu ze strachu, že by jejich společnosti byly ze záhadných důvodů “zavřeny”.

Druhý bod nejlépe zdůrazňuje Laura Knight-Jadczyk v předmluvě redaktora:

„Tato kniha...vám dodá odpovědi k mnoha otázkám ohledně Zla v našem světě. Tato kniha není jen o makrospolečenském zlu, ale je současně o každodenním zlu, protože v opravdovém slova smyslu jsou obě zla neoddělitelná. Dlouhodobé nahromadění každodenního zla, pokaždé a nevyhnutelně, vede k Velkolepému systémovému zlu, které zničí víc nevinných lidí, než jakýkoliv jiný jev na této planetě.“ (str. 9)

Pokud by se jedinec chtěl ochránit a neměl základní fungující znalosti o povaze zla, jak v krajích “blízkých i vzdálených“, potom tento jedinec žije v nevědomosti a je pravděpodobné, že se dostane pod nadvládu podobného zlého vůdce. Znát zlo je proto nejlepší proto, abychom byli schopni se bránit. Lobaczewského dílo nám poskytne tyto základní fungující znalosti a je to právě tato kniha, která by pomohla zachránit lidstvo před zabřednutím do patokratického zla a znovu tak nasměrovat lidstvo správným směrem.


Posledním bodem je, že s touto knihou v roli nástroje a průvodce, bude čtenář schopen identifikovat patologického jedince, které bude chápat jako “oddělený případ” stejně tak, jako Lobaczewski (str. 222). Protože se Lobaczewski v této knize zaměřil na jev výskytu psychopatů v makro rozsahu, je čtenáři doporučeno prostudovat další knihy, které probírají další aspekty tohoto jevu, mezi ně například patří The Mask of Sanity [Maska příčetnosti] (od Hervey Checkleyho), Without Coscience [Bez svědomí] (od Roberta Harea), The Sociopath Next Door [Sociopat v sousedství] (od Marthy Stout), Snakes in Suits [Hadi v oblecích] (od Roberta Harea and Paula Babiaka), a In Sheep’s Clothing [V rouše beránčím] (od George Simona). Díky těmto knihám, spolu s Political Ponerology, budete mít základní fungující znalosti o jevu psychopatů v našem světě, což jedinci umožní vidět “skryté” uvnitř našich světových vlád.

Podle Lobaczewského knihy Political Ponerology, tím že se podíváme na to, co je ponerologie v politice, je jedinec schopen porozumět povaze zla uvnitř našich vlád a jejich pokračující “neetické” činy a způsoby, kterým jsou běžní lidé ovlivněni patokratickou vládou. Místo toho, abychom setrvávali značně zmatení nad tím, proč k podobnému zlu došlo, dovede Lobaczewski čtenáře jak k pochopení “proč”, tak i k faktu, že se jedná o neustále pokračující jev. Přestože tato kniha nepatří mezi jednoduché, obsahuje hluboké porozumění o povaze reality, ve které současně žijeme. …tato kniha je vysoce doporučena.

Knihu, Political Ponerology: A Science on the Nature of Evil Adjusted for Political Purposes [Ponerologie v Politice: Věda o povaze zla přizpůsobená politickým účelům], (2nd Edition), autor Andrew Lobaczewski, lze najít v knihkupectví Quantum Future Group na stránkách Red Pill Press, Pilule Rouge a nebo na stránkách Amazonu.



Pro ty, kteří vládnou anglickým jazykem, vřele doporučuji např. Ponerology, Ponerology blog nebo článek Political Ponerology.


Příště vysvětlení názvosloví a konceptů jako jsou např. paramoralizmy.