neděle, 1. května 2011

Radioaktivita z Fukušimy naměřena napříč celou severní hemisférou


Science Daily

Od dvojité katastrofy v Japonsku z 11. března 2011 v podobě zemětřesení o síle 9.0 stupňů Richterovy škály a vlny tsunami, která zasáhla statisíce lidí a vážně poškodila jadernou elektrárnu Fukušima, se nepatrné stopy radioaktivních emisí z Fukušimy rozšířily po celé severní polokouli. Monitorovací síť vybudovaná za účelem odhalování jaderných výbuchů zaznamenala tyto stopy pocházející z postižené elektrárny.


© Německý federální ústav pro geologické vědy a přírodní zdroje
Rozptyl radioaktivity po poškození japonské jaderné elektrárny Fukušima z 11. března 2011.


K dnešnímu dni poskytlo více než 30 radionuklidových stanic Mezinárodního monitorovacího systému (IMS) informace o šíření radioaktivních částic a vzácných plynů z havárie ve Fukušimě. IMS tvoří globální síť, která po svém dokončení bude zahrnovat 337 zařízení. 63 z plánovaných 80 IMS stanic měřících radionuklidy je již v provozu a schopno měřit přítomnost radioaktivity ve vzduchu.

Počáteční nálezy

Výsledky první analýzy monitorovacích údajů byly k dispozici několik dní po nehodě. Poskytly jasný přehled situace K počátečnímu potvrzení přítomnosti radioaktivity došlo 12. března v japonské stanici Takasaki, pouhých 300 km od problémové elektrárny. Rozptyl radioaktivních izotopů mohl být 14. března vysledován do východního Ruska a dál na západní pobřeží Spojených států o dva dny později.


Šíří se napříč celou severní polokoulí

Devět dní po nehodě se radioaktivní mrak přenesl přes Severní Ameriku. O tři dny později, kdy stanice na Islandu zaznamenala radioaktivitu, bylo jasné, že mrak doputoval do Evropy. 15. den od havárie byly zaznamenány stopy z havárie ve Fukušimě po celé severní polokouli. Radioaktivita se drží nad severní polokouli, neboť rovník se chová jako dělicí čára mezi severními a jižními vzduchovými masami.


Nálezy potvrzují únik z Fukušimy

Monitorovací systém CTBTO (pozn. překl. Organizace smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek) je schopen odhalit řadu radioaktivních izotopů, mezi nimi jód-131 a cesium-137. Porovnání poměru mezi různými radioaktivními izotopy - zejména cesium-137 - umožňuje identifikovat zdroj emisí. V případě aktuálních měření, ta jasně ukazují uvolňování radionuklidů z poškozené jaderné elektrárny, což je v souladu s nedávnou nehodou v japonské Fukušimě.


Bezkonkurenční citlivost

Radionuklidové stanice CTBTO jsou navrženy tak, aby zaznamenaly nepatrné množství radioaktivních částic a vzácných plynů – v množství již několika málo atomů. Citlivost zařízení nemá obdoby – dokáže odhalit koncentraci 0,1 g radioaktivního xenonu, rovnoměrně rozloženého v rámci celé atmosféry Země. Detektor na střeše sídla CTBTO ve Vídni stále zaznamenává stopy emisí z černobylské katastrofy v roce 1986.



Zdroj: Fukushima-Related Radioactive Materials Measured Across Entire Northern Hemisphere


pondělí, 11. dubna 2011

Radioaktivita, jaderné výbuchy a rakovina



Joe Vialls
Web Archive

...

Nelze zveličit celkovou závažnost rizika rakoviny plic z atmosférického radioaktivního spadu. Předtím než Rusko, Británie a Amerika zakázaly 5. srpna 1963 atmosférické testy, bylo do atmosféry vypuštěno více než 4 200 kilogramů plutonia. Protože víme, že méně než jeden mikrogram [miliontina gramu] vdechnutého plutonia způsobí u člověka smrtelnou rakovinu plic, tudíž vaše přátelská vláda vynesla do atmosféry 4 200 000 000 [4,2 miliard] smrtelných dávek, kdy radioaktivní poločas přeměny částice je minimálně 50 000 let. Děsivé? Bohužel je to mnohem horší.

Výše zmíněné plutonium existuje ve vlastní jaderné zbrani před detonací, ale zdaleka největší množství smrtelně radioaktivních částic vznikne z obyčejného prachu nebo písku, který je nasátý ze země a ozářen během vzestupu ohnivou koulí. Tyto částice tvoří zdaleka největší obsah sloupce
dýmu”, který lze vidět na libovolné fotografii atmosférického jaderného výbuchu. Ve většině případů je vtaženo několik tun materiálu, který je při průchodu trvale ozářen, ale buďme neuvěřitelně konzervativní a budeme tvrdit, že pouhých 1000 kilogramů povrchového materiálu je vtaženo během jednotlivé atmosférické jaderné zkoušky.

Předtím než Rusko, Británie a USA zakázaly atmosferické jaderné zkoušky, bylo provedeno celkem 711 testů, které vytvořily 711 000 kilogramů smrtících mikroskopických radioaktivních částeček, k nimž je třeba přičíst původních 4200 kilogramů pocházejících ze samotných zbraní, čímž se zhruba dostaneme k velmi konzervativnímu celkovému množství 715 200 kg. V každém kilogramu se nachází více než milion smrtelných dávek, což znamená že vaše vlády zamořily atmosféru více než 715 000 000 000 [715 miliardámi] dávek, které jsou dostačující aby 117 krát způsobily rakovinu kůže nebo plic u každého muže, ženy a dítěte na zemi. ...


Mapa každého jaderného výbuchu od r. 1945

Zdroj

sobota, 9. dubna 2011

Radioaktivita nad Evropou





Znázornění šíření radioaktivity z japonské jaderné elektrárny Fukušima, vytvořená švýcarským zpravodajským portálem 20 Minuten online, znázorňuje, údajně na základě měření, vysokou úroveň radioaktivity, která na konci března 2011 dorazila do západní Evropy a severní Afriky.

Odkaz na sekvenci

(po otevření stránky klikněte na šipku v pravém dolním rohu pro posunutí v čase)

úterý, 22. března 2011

Velkolepý start ruské rakety – další důkaz kometárního prachu zatěžující naši atmosféru


Kniall

Sott.net



SOTT publikovalo tyto záběry startu rakety plus s UFO spirálou. Dotyčný jedinec, který video nahrál na YouTube, dokázal sám sebe přesvědčit, že tato velkolepá podívaná je výsledek „převzetí řízení rakety“ které provedlo UFO poté, kdy raketa vystoupala do určité výšky. No od té doby jsem vyhledal další videa startu bez zavádějícího textu a „blikajících světel“ (která byla podle všeho dodatečně přidána pro dosažení většího efektu, ne-li rovnou se záměrem přímo klamat). Zde je YouTube video s nadpisem ‚Start rakety Soyuz 2 nesoucí satelit Glonass-K‘:



Žádná blikající světla okolo rakety, ani popisek který vám nutí, že mimozemšťané z jiné planety mají dálkové ovládání.

Zde je další video startu, tentokrát amatérské záběry pořízené z odlišného místa. V čase okolo 2:04 se rozzáří výfukové plyny:



Velmi nerad zklamávám skutečné věřící tam venku, ale není to „pochodeň mimozemšťanů“! Čímž ale není myšleno, že UFO nemají historii přeletů nad raketovými sily a vojenskými zařízeními, a že nedochází ke krajním podivnostem okolo a u startů raket. Ale myslím že sami vidíte, když porovnáte upravenou verzí startu rakety označenou ‚UFO sprirála‘ se dvěma výše uvedenýma, že se někdo snaží odvést naší pozornost od nečeho mnohem důležitějšího.

C´s během sezení z 12. února 2011 prohlásili:

Otázka: (Perceval) Ta věc nad Kazachstánem o které jsme si mysleli že je kometa, byla to ruská raketa tak jak bylo oznámeno?

Odpověď: Ne.

Otázka: (Perceval) Byla to kometa?

Odpověď: Ano

Otázka: (Perceval) Vypadalo to jako kometa podle toho co víme o kometách.

Odpověď: Očekávejte nárůst počtu výmluv tupu „start rakety“. Pokud by se opravdu jednalo o „start rakety“, byli by schopni nalásit předem.

Myslím že v tomto případě si můžeme být téměř jisti, že tato přehlídka kterou vidíme je opravdu ze startu ruské rakety. Následující ruské záběry z 26. února zachycují start ze severního Ruska:



Každopádně start byl ohlášen předem.

Vzpomeňme si na rozruch vyvolaný zjevením této spirály na konci r. 2009, nafilomovaný nad pobřežím severního Norska:


© Svein-Egil Haugen

Start ruské mezikontinentální balistické rakety pozorován v prosinci 2009 v severním Norsku


Vyklubal se z toho neúspěšný raketový test ruského námořnictva. Žádná červí díra. Ani UFO spirála. A rozhodně žádná nebeská pochodeň mimozemšťanů!

Následující záběry byly natočeny 30. června 2009 nad městem Sensey v Kazachstánu. Stále jsem se nerozhodl o co šlo, ale je to velmi podobné poslednímu videu se startem.



Z konce ledna pochází tato úchvatná podívaná toho, co pravděpodobně jsou kometární úlomky vstupující do atmosféry.



Není snadné rozlišit co je co, že? Pokud se ubírám správným směřem znamená to, že se SOTT mýlilo když jsme na konci minulého týdne publikovali dřívější video startu Glonassu K-1 s titulkem ‚kometární spirála v Rusku‘.

Kromě velkolepé podívané kterou tyto tělesa vytvářejí poté, kdy přijdou do styku s naší rychle se smršťující a ochlazující se vrchní vrstvou atmosféry, stojí za povšimnutí podoba stopy za ruskou raketou Glonass-K1 z 26. února (první foto) s jinými starty raket.


© Craig Crawford

Stopa po startu raketoplánu Discovery z Cape Canaveralu na začátku dubna 2009


© Adam Bojanowski

Start raketoplánu v dubnu 2009: je zřejmé proč naši předkové popisovali komety a ohnivé koule jako „draci na obloze“


Snažím se říct toto: v každém případě – ať už se jedná o start raket nebo přílet komet – ta úžasná podívaná kterou vytvářejí na obloze, nám sděluje něco o změnách ve složení atmosféry. Laura Knight-Jadczyk nedávnou psala o kouřové clově v podobě chemtrails, z nichž převážná většina nejsou vůbec chemtrails, kdy přetrvávající kondenzační stopy letadel v atmosféře jsou dalším znamením sdělující nám že samo nebe prochází změnami. (česká verze pozn. překl.)

Nevěříte mi? Podívejte se na tuto zprávu o „dvou sluncích“, které se během víkendu objevily v Číně:


Ne, není to ‚Nibiru‘ nebo jiné nebeské těleso, jinak bysme pociťovali jeho příchod dlouho dopředu pokud by to tak bylo! Slyšel jsem názory že jde o druh ‚paslunce‘, který vzniká lomem slunečního světla během průchodu krystaly ledu a vytváří tak pozoruhodné halové úkazy. Takto vypadá sluneční halo a doprovodná paslunce na 22o v plné kráse (foto bylo pořízeno ve Stockholmu na začátku prosince 2010):


© Peter Rosén


Nejedná se výhradně zimní úkaz. Následující bylo pořízeno v Bournemouthu na jihu Anglie v červenci 2010:


© BN&PS


Domnívám se, že „dvojité slunce“ je jakýsi ‚optický klam, kdy změněná atmosféra láme sluneční světlo. Tudíž kombinace možného nahromadění kometárního prachu a změny ve vrstvách atmosféry vytvářejí nejrůznější druhy anomálií.

Ať je to s ‚pasluncem‘ jak chce, kdy byly v minulosti hlášeny „dvě slunce“? Jedná se o velmi silné důkazy o dalekosáhlých atmosferických změnách a vy si musíte položit otázku proč?


Související články:

Seriál o Kometách a Katastrofách

Probíhající vesmírná změna klimatu



Zdroj: Spectacular Russian rocket launch - more evidence of comet dust loading our atmosphere