Irák: Operace Pouštní Masakr – Zamyšlení na Den holokaustu

27. ledna byl Den holokaustu. Tento den připomíná, že není třeba pracovních táborů, nucených transportů nebo Cyklonu B k tomu, aby byl vytvořen holokaust. Až se počet mrtvých v Iráku, Afgánistánu a Gáze přehoupne přes šest milionů, zatímco svět nadále nečinně přihlíží, budou mít i oni svůj vlatní Den holokaustu?

Uplynulo sedmnáct let od doby, kdy Amerika spolu s Británií rozjely své konečné řešení Iráckého obyvatelstva. Čtyřicet dva dní kobercového bombardování ve spolupráci s dvaatřiceti dalšími zeměmi, proti zemi s dvacetipěti miliony duší, kde zhruba polovina populace byla mladší šestnácti let, bez letectva. Jednalo se pouze o začátek globálního obležení, podobnému středověké zuřivosti. Této zemi nebylo dopřáno normálnosti: byla bez obchodu, pomoci, telekomunikací, energie, hygienických zařízení, oprav vodních rozvodů, osiva, jídla, farmaceutik, zdravotnického vybavení.

Před sedmnácti lety by byl Irák na začátku druhého týdne, naplněného téměř dvacetičtyř hodinových kobercových náletů, které ignorovaly Protokol 1, dodatek k ženevské dohodě z roku 1977: „Je zakázáno zaútočit, zničit, odstranit nebo učinit zbytečným předměty, které jsou nezbytné pro přežití civilního obyvatelstva, jako například potraviny, zemědělské oblasti určené k produkci potravin, úrody, skotu, infrastruktura pitné vody a zásoby pro zavlažování (upřít je) civilnímu obyvatelstvu nebo straně protivníka ... na základě jakéhokoliv odůvodnění“.

Blitzkrieg na Irák se záměrně zaměřil na vše, co bylo nezbytné k přežití. Během čtyřiadvaceti hodin byla většina nezbytného pryč. Elektřina vypadla během dvou hodin, lidé na přístrojích, děti v inkubátorech, nebo ti na kyslíku zemřeli. Ledničky rozmrzly, veškeré léky vyžadující chlazení, krevní banky a další roztoky nezbytné pro zraněné byly zničeny.

Vodní infrastruktura byla záměrně zničena, část byla odepřena Komisí pro Sankce, řízená USA a VB. Vše bylo naplánováno dopředu americkým centrálním velitelstvím. (Jak USA záměrně zničily vodu v Iráku od Thomase J Nagyho). Nagý a Stephanie Millerovou popsaly tento čin jako „zpomalený holokaust“.

Telekomunikace byly zničeny. Rádio a televizní stanice napříč Irákem byly zničeny, aby nebylo možné varovat obyvatelstvo. Nemocnice, zdravotní střediska, školy a školky byly bombardovány, vzdělaní bylo zcela vymýceno třeba tak , že i sklady vzdělávacích materiálů byly vyhozeny do povětří.

Zemědělství ve všech podobách bylo záměřně cíleno. Farmy, stáda, úrody, továrny na zpracování potravin byly srovnány se zemí. Farmaceutické továrny byly bombardovány.

Díky použití defoliantů a napalmu uhynula polovina stromů v Iráku. Ti co přežili, shodně popisovaly „výpary“ unikající z letadel. Došlo k potratům jak u žen, tak i u zvířat, úmrtí byla častá. V této zkáze z nebe, kdy bylo denně shozeno více výbušnin než bylo denně během druhé světové války, s výbušnou silou pětkrát vyšší než ta v Hirošimě. Zbraň použitá v tom všem byl ochuzený uran, který bude tento region, lidi, flóru a faunu ozařovat další čtyři a půl miliardy let (pro ty co vládnou angličtinou, zde je video Doktor, Ochuzený Uran a Umírající Děti)

Nelidské činy, které byly spáchány proti Iráčanům nejen v roce 1991, představují válečné zločiny. Masakr na silnici do Basry, ke kterému došlo po příměří, kde byli prchající civilisti a ustupující jednotky roztrháni na kousky nebo spáleni na popel.

Válka v Iráku samozřejmě nikdy neskončila. Třináct let trvající embargo stálo zhruba milion a čtvrt životů. USA a VB navíc ilegálně bombardovaly Irák až do ilegální invaze v roce 2003. V roce 2002 přitvrdili v zabíjení lidí, když začali například zazaměřovali sídliště.

Nedávná studie z Centre for Public Integrity (Centrum pro veřejnou integritu) spočítala počet lží politiků před invazí. Tato studie napočítala 935 lžívých prohlášení během dvouletého odbodí ze strany Bushovy administrativy. Bush vede s 259 lživými prohlášeními, 231 o zbraních hromadného ničení v Iráku a 28 o napojení Al Kajdy na Irák. (odkaz)

Počet mrtvých v Iráku po invazi (2003-2007) byl odhadnut na více než milion. V Afghánistánu, po invazi, 1.9 milionů (2001-2007). V případě okupace Palestiny Izraelem (červen 2007 a nadále pokračuje) je těžké zjistit celkový počet mrtvých. Ale počet úmrtí novorozenců je, podle údajů CIA z roku 2004, 23.54 novorozenců na tisíc porodů. Ve Švédsku (2007) jde o pouhých 2.76 novorozenců na tisíc porodů. Poté co Izrael odstřihl dodávku elektřiny a obecně vše, co je třeba k udržení se naživu od minulého června, se situace zhoršila.

„Nebylo už koho zabíjet”, prohlásil generál Norman Schwartzkopf po masakru na silnici do Basry, kde byli zlikvidováni i zranění s bílými vlajkami, spolu s doktory kteří je doprovázeli.

Z mravního hlediska jsme vyhráli, řekl mi Irácký doktor krátce poté. Vskutku. „Jsme noví Židé” je dnes často slyšený arabský refrén.

Zdroj: Operation Desert Slaughter - Thoughts on Holocaust Memorial Day