Bombový útok na petrohradské metro, chemický útok v Sýrii – položil Trumpa „stát ve státě“ na záda?

Joe Quinn
Sott.net

Posledních několik dní bylo zajímavých ve světě geopoliticky významných teroristických útoků a souboje ‚Trump vs. stát ve státu‘ (kdy obojí má daleko od toho, aby se vzájemně vylučovalo).

Nejdříve došlo k petrohradskému útoku, při kterém se nějaký mladý kluk z Kyrgyzstánu, jenž neměl žádnou historií násilí, rozhodl odpálit v soupravě metra improvizované výbušné zařízení - IVZ, čímž zabil sebe a 14 nevinných civilistů. Ruská policie údajně našla v soupravě metra kde došlo k výbuchu, a také na druhém nevybuchlém zařízení v jiné stanici metra, DNA Akbarzhona Jalilova, který žil v Rusku řadu let. Samozřejmě to neznamená, že Jalilov jednal sám, nebo že ‚zosnoval‘ toto zvěrstvo. Jak jsem již při několika příležitostech navrhoval, někdo, kdo je tak naivní nebo dostatečně manipulovatelný na to, aby nesl batoh který mu dal někdo jiný, na určené místo, se může stát okamžitým nevědomým ‚sebevražedným bombovým útočníkem‘.

Takže kdo by mohl být Jalilovým spolupachatelem? Podle západních médií je někde v horní části seznamu sám Putin. BBC nemělo problém s teoretizováním, že výbuch byl „nějaký pokus odvrátit pozornost od volání po vyšetřování korupce a volání po odstoupení samotného prezidentu Putina...“ 

Opravdu? Jen pokračuj zpravodaji BBC. Co přesně myslíš tím, že bombový výbuch byl „pokusem odvrátit pozornost“? Opravdu naznačuješ, že stát (v tomto případě Rusko) by mohl zajít tak daleko, že by provedl bombový útok, který zabije jeho vlastní civilisty a falešně obviní ‚muslimského teroristu‘ v zájmu přesměrování pozornosti veřejnosti směrem k nějakému konkrétnímu příběhu? Pokud ano, pak to zní jako pobuřující, a taky nebezpečná, konspirační teorie. Ještě víc takových řečí a možná se budeme muset znovu podívat na příběh kolem útoku 11. září nebo bombových útoků v Londýně nebo Madridu!

Publicista John Podhoretz z New York Post zopakoval tento sentiment když poznamenal, že je „zajímavé, že k výbuchům bomb v Petrohradu došlo tak brzy po demonstracích.“

 

Mezitím diplomatický redaktor ze Sky News Dominic Waghorn byl opatrnější, ale pořád si byl jistý, že útoky budou využity ruskou vládou k zakročení proti ‚protikorupčním‘ protestům, „na základě toho, co víme o tom, jak pracují ruské úřady“. 

 

Den po útoku v Petrohradu bylo v Sýrii během útoku ‚chemickými zbraněmi‘ v severozápadní provincii Idlíb zabito nejméně 70 lidí, včetně 10 dětí. Rychlost s jakou americké, britské a francouzské vlády svalily vinu za útok na Sýrii a svolaly mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti OSN, aby odsoudila Damašek a tím nepřímo Rusko a Írán a hrozily jednostrannou vojenskou akcí proti Sýrii, by si někdo mohl myslet, že jenom čekaly, až dojde k podobnému útoku, nebo o něm dokonce věděly dopředu. Koneckonců, v případě že by někdo zapomněl, útoky ‚chemickými zbraněmi‘ jsou upřednosťňovaným casus belli Spojených států a jejich spojenců. Prvním z nich byl Saddám Hussajn v roce 1990 a opět v roce 2003 (jak se ukázalo, obě obvinění byla falešná). Pak tu byla Sýrie v roce 2013 (také se ukázalo, že šlo o falešné obvinění), kdy bombardování země v podání NATO bylo těsně odvráceno obratnou ruskou diplomacií.

 

Asadova vláda odmítla tato obvinění a obvinila nejlepší přátele Západu v Sýrii, alias ‚rebely‘ nebo ‚šílené džihádistické žoldáky‘ (v závislosti na tom, jak moc jste realista). To se zdá být rozumný postoj vzhledem k tomu, že (jak bylo zmíněno) když USA naposledy obvinily syrskou vládu z  napadání vlastních lidi chemickými zbraněmi, tak se brzy ukázalo že za to byli zodpovědní džihádističtí přátelé Západu. Jak při útoku v Ghútě v srpnu 2013  a i útoku v Idlíbu tento týden logika naznačuje, že Asadova vláda by tímto krokem neměla co získat, ale naopak by mnoho ztratila, když bude zabíjet syrské civilisty tak očividným barbarským způsobem. K útoku v roce 2013 došlo ve stejný den, kdy inspektoři zbraní OSN přijeli do země, aby zkontrolovali zásoby syrských chemických zbraní. Jestliže Asad chtěl být označen za brutálního diktátora a darovat NATO důvod k rozmetaní jeho země (a pravděpodobně jeho samotného) na kousky, byl by to nejlepší čas a způsob jak toho dosáhnout.

Stejná logika platí mnohem více v případě včerejšího útoku. Asad je v současné době v nejsilnějším postavení, během 6 let trvajícího útoku západu proti jeho vládě a obyvatelstvu. Proč darovat západním válečným štváčům odůvodnění pro ‚legitimní‘ bombardovaní jeho země a zároveň nedosáhnout žádného vojenského cíle?    

Proti státu ve státě je v tom Trump až po uši

Donald Trump, podle všeho, začal bojovat proti americkému ‚státu ve státě‘ dlouho před uvedením do úřadu. Nic jiného tak jasně neukazuje na ‚zájmy státu ve státě‘, než když vidíte západní novináře, jak se předhánějí, aby obyvatelům západu natlačili očividně falešné ‚informace od západních tajných služeb‘. Již měsíce musíme vydržet nesmyslná tvrzení, že ‚Rusko hacklo americké volby ve prospěch Trumpa‘ a Trump ‚má vazby na Rusko‘. To, co se tito lidé snaží udělat, je tak průhledné, že je úžasné, že se jim nesměje celá planeta. Na druhou stranu, věřit vlastním nesmyslům, když na tom závisí vaše tučná výplata vede k tomu, že se vaše nesmysly stanou obzvlášť chutnými, bez ohledu na to, zda vám někdo věří.

Chvíli se zdálo, že Trump ustává tento nápor, ale v poslední době začali představitelé ‚státu ve státě‘ utahovat šrouby poté, když senátor Richard Blumenthal, Demokrat za stát Connecticut, začal otevřeně očekávat „ústavní krizi“, která  bude zahrnovat „blížící se“ postup zprostit Trumpa úřadu. Porovnáme-li situaci Trumpa s Richardem Nixonem, který odstoupil v roce 1974 pod hrozbou zproštění úřadu, Blumenthal v ponělí řekl:

„Možnost, že Nejvyšší soud bude muset předvolat prezidenta Spojených států, není zdaleka jen bezpředmětná spekulace. Už se to stalo v případě Spojené státy vs. Nixon“

Minulý týden prohlásila jak americká velvyslankyně v OSN Nikki Haleyová tak i ministr zahraničí Rex Tillerson, že se USA nebudou nadále snažit odstranit Asada :

„Naší prioritou již není tam sedět a soustředit se na to, jak se zbavit Asada,“ řekla podle Reuters Haleyová malé skupině reportérů.

„Myslím, že .. dlouhodobější postavení prezidenta Asada bude rozhodnuto syrským lidem,“ řekl podle France 24 Tillerson při společné tiskové konferenci s tureckým ministrem zahraničí Mevutem Çavuşoğluem.

Dokonce i Trump uvedl, že útok chemickými zbraněmi změnil jeho názor na Sýrii a Asada, a nazval to (v klasickém stylu americké ‚humanitární intervence‘) „urážkou lidstva...“

„Můj postoj vůči Sýrii a Asadovi se hodně změnil... Nyní se bavíme o zcela jiné úrovni. Řeknu vám, že tento včerejší útok na děti měl na mě velký vliv - velký dopad. Když zabíjíte nevinné děti.. .. překračujete tím mnoho, mnoho hranic.“ - Donald Trump

Tento týden, ve stejný den jako Blumenthalův komentář o ‚zproštění úřadu‘, vybuchla v Petrohradě bomba a západní tisk obvinil Putina. Následující den došlo v Sýrii k útoku chemickými zbraněmi. Následující den Trumpova administrativa (reprezentovaná Nikki Haleyovou) rozjela naplno válečné štváčství proti Sýrii a Rusku na půdě OSN a Trump změnil svůj názor na Sýrii o 180 stupňů. Dnes byl Steve Bannon vyhozen z Národní bezpečnostní rady .

A vy jste si mysleli, že USA neřídí žádný stát ve státě.

Zdroj článku: St. Petersburg Metro Bombing, Syria Chemical Attack - Trump Folds to the 'DeepState'?