01 března 2009

Záhada mamutích klů obsahující úlomky železa


Ned Rozell

Alaska Report


Před tisíci lety možná došlo nad Aljaškou k výbuchu obrovského meteoru, ze kterého byly jako broky vymrštěny železné úlomky a některé z nich se zaryly do klů mamutů a rohů bizonů. Zároveň na Aljašku dopadl jižně od Allakaketu velký úlomek meteoritu, jehož náraz zvedl mračno prachu, které zakrylo Slunce nad celým státem a okolními oblastmi a zabilo téměř vše živé v oblasti.

Takový scénář si představuje [jaderný fyzik] Richard Firestone, vědec z Lawrence Berkeley National Laboratory v Kalifornii. Firestone a jeho spolupracovníci nalezli kly mamutů a lebku bizona, ve kterých byly z jedné strany zaryty železné úlomky obsahující nikl, což naznačuje že úlomky dopadly ze stejného směru.


©Richard Firestone

Zaryté kovové úlomky, obklopené zuhelnatělými kruhy, ve vnější části mamutího klu původem z Aljašky. Zvětšené foto ukazuje jak mikrometeorit proletěl klem.


Zaryté kovové úlomky, obklopené zuhelnatělými kruhy, ve vnější části mamutího klu původem z Aljašky. Zvětšené foto ukazuje jak předmět proletěl klem.

Firestoneova teorie vznikla poté, co si jeho spolupracovník Alan West, z Dewey Arizony, na výstavě drahokamů a minerálů všiml klu mamuta, který byl posetý malými kovovými úlomky. West a Firestone poté prozkoumaly kly, které v Calgary vlastnil ten samý prodejce. Když Firestone a West prozkoumali mamutí kly pomocí magnetu, nalezli sedm klů původem z oblasti poblíž řeky Yukon, včetně bizonní lebky ze Sibiře, které v sobě měly vypálené malé železné úlomky.

„Jeden z tisíce klů obsahoval tento materiál,“ řekl Firestone.

Firestone se dále domnívá, že objevil prohlubeň kterou pradávný meteorit způsobil, dopadový kráter v současnosti kruhová vodní plocha pojmenovaná jezero Sithylemenkat, nacházející se u povodí řeky Kanuti.

Firestone řekl: „Potoky které z jezera vytékají, jsou bohaté na nikl“, čímž naráží na to že nikl je kov spojený s meteority. „Tvar jezera odpovídá tvaru kráteru, který vznikne dopadem meteoritu a který mohl mít průměr půl kilometru, což je značná velikost.“

Meteorit podobných rozměrů by v okruhu 100 mil sežehl vše a pohřbil by mamuty, kteří se nacházeli dál od kráteru, což by zachovalo jejich kly zasažené úlomky kovu. Firestone tvrdí, že prach vyvržený dopadem by vyhladil všechny mamuty kteří dopad přežili.

„Dalších 10 000 let v této oblasti nebyli žádní mamuti,“ řekl a dodal, že jiní mamuti nakonec migrovali zpět na Aljašku.

Dale Guthrie, jeden z mála aljašských expertů na mamuty, označil Firestonovu teorii za zajímavou, ale vědci z Aljašky, kteří vědí o dopadových kráterech, si o jeho odhadu, že jezero Sithylemenkat je místem, kde zhruba před 35 000 lety dopadl metor (přibližné stáří mamutích klů), myslí že není přesný. Vědci potvrdili pouze jeden dopadový kráter na Aljašce, zvaný Avak poblíž Barrow, a na celém světě bylo objeveno pouze zhruba 140 dopadových kráterů.

Expert na dopadové krátery a vicekancléř výzkumu na University of Alaska, Fairbanks Buck Sharpton řekl, že jezero musí být starší než 35 000 let, protože nemá žádny okraj vyskytující se u mladších kráterů a tudíž podle něho nevypadá na dopadový kráter. Domnívá se, že by úlomky železa mohly být dutiny, které byly naplněny „během tisíců let kdy ležely ponořené v porézní sedimentární vrstvě, kterou protékala voda bohatá na železo.“

Co se týče jezera Sithylemenkat, Gordon Herreid se ve své geologické zprávě o jezeře určené pro stát (kterou stát nechal vypracovat kvůli možnému výskytu niklu) napsanou v roce 1969 nezmiňoval o možnosti meteoritického dopadu. Jan Cannon v roce 1977 napsal v žurnálu Sciece, na základě studie satelitních snímků Landsat, že jezero se zdá být jediným viditelně dopadovým kráterem na Aljašce. William Patton z U.S. Geological Survey o rok později argumentoval v časopise Science, že za vznik jezera jsou zodpovědné ledovce a ne meteorit.


Další články: Mikrometeority v mamutích klech


Seriál o Kometách a Katastrofách


Zdroj: The mystery of mammoth tusks with iron fillings

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Hello

Thanks for writing this blog, loved reading it