22. listopad 1963: den kdy Amerika zemřela

Laura Knight-Jadczyk

Sott.net

Komentář: Následující článek o JFK k 50. výročí jeho zvolení do prezidentského úřadu USA a 47. výročí jeho smrti, je převzat z článku autorky Laury Knight-Jadczyk v nejnovějším vydání časopisu Dot Connector. Předplacením můžete podpořit Sott.net a pomoci nám udržet v provozu svítící maják!

Už jsem psala - opakovaně - že většina toho, co známe jako historie, je snůška lží a oddaný historik musí číst tak rychle jako mohou oni, pamatovat si stejně jako mohou oni a mít opravdu dobrou schopnost analyzovat data, aby byl schopen se dostan i jen na doslech pravdy, tj. toho ‚co se doopravdy stalo!‘. V případě aktuálních událostí má aktivní a pečlivý historik trochu výhodu, pokud zachytí první zprávy předtím, než jsou pohřbeny nebo upraveny. Právě to někdo udělal a následně dal dohromady video s názvem ‚Evidence of Revision‘[Důkaz revize]. Velmi doporučuji tuto poměrně bolestivou exkurzi do minulosti, prostřednictvím zpravodajství z místa dění, včetně audio a video nahrávek, které byly později získány a přidány do sbírky. Mohu vás ujistit, vidět co bylo hlášeno v reálném čase, sledovat jak se rozjíždí stroj na lži, je zkušenost na kterou jen tak nezapomenete

Pokud jde o různé knihy o atentátu, „Farewell America“ [Sbohem Ameriko] je jedna z nejsmutnějších knih, který kdy byla napsaná. Pochází od autora s pseudonymem, James Hepburn, o kterém se široce věřilo, že šlo o člena francouzské obdoby CIA. Hepburn ve své knize vycházel ze skutečných zpravodajských informací, získaných od francouzských, ruských i amerických zdrojů. Kniha byla původně publikována ve francouzštině v roce 1968 a mnoho let nebyla ve Spojených státech k dispozici. S příchodem internetu se stala dostupnou a moc bych si přála, aby si ji každý Američan přečetl.

Kniha s pozoruhodnou dovedností a přehledem nastiňuje celkovou situaci, která v té době v Americe převládala a popisuje hráče a nejpravděpodobnější spiklence, kteří se podíleli na strašné a brutální veřejné popravě pravděpodobně nejlepšího prezidenta, kterého Amerika kdy měla. Existuje mnoho důvodů si myslet, že George HW Bush byl zapojený do spiknutí, a dnes, poté co umístil svého idiotského syna na trůn, je svět tak daleko od světa, ve kterém jsme mohli žít, kdyby Kennedy zůstal naživu, že to je jako kdybychom tenkrát všichni zemřeli a teď se probudili v pekle.

Nestačilo jim jen zabít Jacka Kennedyho, šli i po jeho bratrovi Robertovi. A když Kennedyho syn John-John vyrostl a začal vykazovat stejné vlastnosti jako jeho otec: slušnost, intelekt a smysl pro povinnost pomáhat druhým, i on musel zemřít. Celý příběh má ve skutečnosti všechny předpoklady nesmrtelného mýtu: dobrý a ušlechtilý princ byl unesen ze své kolébky a nahrazen psychopatickým potomkem lidožrouta.

Nevím, jestli jsem to jen já, kdo si všímá těchto věcí, ale zdá se, že všechni dobří hrdinové jsou mrtví a všímáme si, že všichni měli tři věci společné: schopnost rozhýbat davy jednoduše svou přítomností, pocit jednoty se všemi lidmi bez ohledu na národnost, etnický původ nebo sociální postavení, a nejdůležitější ze všech, důvod kvůli kterému museli zemřít: byli naprosto proti válce. Je to příliš ‚konspirativní myšlení‘ na to poukázat? Ptát se jak to, že lidská rasa má takovou nevysvětlitelnou smůlu, že ztratilo veškeré své slušné, protiválečné hrdiny?

Nicméně tak jako tak jsme nyní odkázáni na naše schopnosti, nebo spíše jsme vydáni na milost a nemilost hladovým, krvežíznivým vlkům, kteří nám všem sebrali nejlepší naději jakou jsme kdy měli: Johna Fitzgeralda Kennedyho, kterého roztrhali na krvavé kusy přímo před našima očima.

A co udělala Amerika?

Nic. A v ten den, kdy americký lid dopustil, aby jejich prezident zemřel na ulici, oběť nejšpinavějších případů deviantního lidstva, které kdy nabralo lidskou podobu, a hromadně se nevzbouřil s požadavkem, aby vrazi byli postaveni před soud, to je den kdy Amerika zemřela.




Zdroj: SOTT Focus: November 22 1963: The Day America Died