11 května 2016

Psychopati u moci: parazit na lidském superorganizmu



Niall Bradley
Sott.net

  

Pomáhat a chránit – Vládnoucí třídu

Četl jsem další zničující komentář amerického autora Chrise Hedgese o arogantní tyranii státu, a to mě přimělo zamyslet se nad touto populární představou „povstat proti“ utlačovatelům. Hedgesova analýza míří správně, ale mám pocit že jeho závěru, že je třeba to vše „strhnout", abychom mohli uniknout, chybí něco důležitého.

,Povstat proti našim utlačovatelůmʻ, ,vzít si zpět ze
miʻ a ,svrhnout vládnoucí tříduʻ vychází z předpokladu, že oni se nacházejí ,tam nahořeʻ. Ano, v mnoha ohledech tam jsou. Díky jejich nadvládě nad průmyslem, státní správou, médii, školstvím a tak dále trvale ovlivňují - v podstatě kontrolují - téměř vše, co je v našem světě materiální; drží většinu bohatství, pracují ve výškových budovách, žijí ve vyvýšených předměstích a obecně shlížejí ze svého exkluzivního výhledu dolů na chudinské masy.

Ale pokud jde o důležité věci – morální charakter, světské zkušenosti, tvůrčí schopnosti a základní inteligenci - co skutečně mají? Málo, pokud vůbec něco z těchto věcí. Ve skutečnosti si myslím že můžeme argumentovat, že psychologicky vzato jsou vlastně v měřítku majetných a nemajetných docela daleko ,tam doleʻ.

Dobře, takže určitě nepředstavují žádný morální příklad k následování. No, k čemu tedy potom potřebujeme stát? Standardní politická teorie učí, že stát je konečným arbitrem smluv mezi lidmi, bez nichž by převládal nezákonný chaos. Pokud by lidi byli ponecháni sami sobě, podle tvrzení schizoidů jako Thomas Hobbes, život by pro ně byl „osamělý, chudý, ošklivý, zvířecí a krátký.“ Nejsem si tím tak jistý. Ve skutečnosti si začínám myslet, že je to přesně naopak: život je pro většinu brutální díky státu.

Přestože vychází z výzkumu, který je kolem 80 let starý, Politická ponerologie Andrewa Lobaczewského je klasický text pro pochopení, jak psychopati a další rozmanitě charakterově narušení lidé nakazí společnost od ,shoraʻ dolů, v neposlední řadě prostřednictvím svých poblázněných teorií, které odhalují stěží maskované pohrdání lidskou přirozeností. Studie prokázaly, že ,intelektuálovéʻ jsou ve skutečnosti mnohem méně inteligentní, než průměrný občan kterého ,vedouʻ.

Jedna studie citovaná ve výborné knize Roberta Kirkconnella, Americké srdce temnoty, jež je revizí historie USA optikou Ponerologie, zjistila, že 58% Američanů je inteligentnější než průměrný americký prezident. A pokud jde o morálního charakter, u většiny prezidentů bylo zjištěno, že v porovnání s celostátním průměrem nemají téměř žádnou. Není pochyb o tom, že
v čase a prostoru existují rozdíly a výjimky z tohoto pravidla, ale myslím si, že to podporuje tvrzení, že ve skutečnosti stát nepotřebujeme a už vůbec ne v jeho Leviathanské podobě, která začíná s předpokladem, že člověk je ve své podstatě zlý a proto musí spoléhat na stát, aby na něj zvenčí uvalil objektivní morálku.

[Mimochodem, můžete si poslechnout náš nedávný rozhovor s Kirkconnellem na SOTT Talk Radio zde.]



Uznávám, že paušální zobecňování jsou obecně příliš zjednodušující; svět a lidská psychologie jsou složité a proto ,jednoducháʻ, ,konečnáʻ řešení dopomohla dostat nás do této šlamastyky. Samozřejmě že někteří jednotlivci, držitelé doktorátu, jsou ve skutečnosti odborníky ve svém zvoleném oboru; někteří jednotliví úředníci jsou opravdu dobří správci; někteří jednotliví vojáci jsou přirozenými bojovníky; dokonce někteří jednotliví bankéři jsou vynikající účetní.

Všechny tyto povolání mohou mít, a také mají, produktivní místo ve společnosti. Ale mám podezření, že, obecně, význam vládnoucí třídy pro danou společnost – a zde zahrnuji zhruba ,vrchníchʻ 10-20%, i když procento se nepochybně liší od místa k místu a jejich negativní dopad se pravděpodobně zmenšuje tím, čím níže se posunete na stupnici moc/bohatství - je silně nadhodnocený, v podstatě stejným způsobem, jakým akciový trh kasín nepřidává nic produktivního do reálné ekonomiky práce a kapitálu – jenom vše narušuje a překáží efektivní distribuci.

Podívejte se na toto video



Docela ohromující, že?

Všimněte si části, ve které vypravěč uvádí:

Vše vypadá tak, jako by to bylo navrženo architektem: jednou myslí. Toto kolosální a komplexní město bylo vytvořeno kolektivní vůlí mravenčí kolonie: superorganizmem.

Čas od času se nám zadaří jasné zahlédnutí lidského superorganizmu při práci. Jedna z nejméně hlášených údalostí  11. září, která ve skutečnosti také byla jednou z největších ten den, byla evakuace asi milionu lidí z dolního Manhattanu po vodě, „ve vzniklé síti soukromě a veřejně vlastněných plavidel.“ Nebylo to součástí žádného cvičení vlády nebo místní samosprávy, nebylo to organizované nebo objednané žádnými ,zavedenými orgányʻ, ve skutečnosti to nebylo vůbec plánováno. Zatímco starosta New Yorku Rudy Giuliani byl zaneprázdněn mluvením s novináři, obyčejní lidé si mezi sebou na místě vyhledávali informace, zjišťovali podrobnosti a pak už se jen spontánně pustili do kolektivního rozhodování a pomohli jeden druhému dostat se klidným a spořádaným způsobem do bezpečí. Jejich ,zavedenéʻ společenské a hierarchické role - bankéř, popelář, cizinec, ostraha přístavu, právník, zdravotní sestra, policista - do značné míry ztratily svůj význam, zatímco se v aktu kolektivní sebezáchovy napojili na skutečná pouta, která spojují sociální zvířata. Nebyla to odezva založená na strachu ,davuʻ, byla to lidská společnost reagující na chaos pořádkem.

 
Ehm, znovu mi připomeňte, k čemu potřebujeme vůdce ...?


Nesnesitelné že, pomyslíme-li, že psychopati u moci pak použili 11. září pro vytvoření (nebo každopádně pro ohromný pokrok směrem k) globálního Velkého bratra pod záminkou, že my lidé je potřebujeme aby nás ochránili! Ale když na to přijde, všechny jejich plány, bezpečnostní opatření a bezpečnostní protokoly jsou ,v zápalu bojeʻ vlastně k ničemu. Chráníme sami sebe, chráníme sebe navzájem. My se přizpůsobujeme změnám v naší realitě, zatímco naši představitelé sní, jak se realita ohýbá podle jejich rozmarů. A tento základní rozdíl převážně zůstal pravdivý navzdory tomu, že většina je stále vědomě nevědomá o tom, odkud teroristická hrozba skutečně pochází ...

A tak prohlašuji že obecně platí, že vládnoucí třídy brání, zpomalují a - v nejhorším případě, jak jsme jasně viděli od 11. září - ničí společnost mnohem častěji, než ve skutečnosti přispívají k jejímu harmonickému fungování, kdy podle všeho převážná část funguje přirozeně v souladu s ,vyššímiʻ, stále nevědomými zákony. Lidstvo, stejně jako ta mravenčí kolonie, funguje jako jeden superorganizmus a činí tak nezávisle na dekretech zkorumpovaných elit, absurdních teoriích jejich šílených vědců, jejich duševně nemocných vymahačů se středověkými návyky, jejich chamtivých bankéřů s jejich lichvářskými sazbami, a tak dále.

Společnost, ekonomika, civilizace, atd. nefungují díky vůdcům a jejich přisluhovačům; pracují jim navzdory!

Součástí problému se „vzbouřením se proti“ vládnoucím třídám je to, že se najdou takoví jejichž skutečnou motivací bylo nahradit stávající vůdce a tím se tak dostat do pozice, kde si pro sebe mohou vzít více. Psychopati a další patologičtí jedinci budou nevyhnutelně vyneseni proudem, protože jak historie opakovaně prokázala, velmi rychle se jim podaří rozvrátit sociální nebo revoluční hnutí v jeho protiklad. Ale pokud si uvědomíme, že to byly masy které měly - po celou dobu - kreativitu, zdravý rozum, vynalézavost, motivaci a dovednosti potřebné k tomou, aby mohly přirozeně a samostatně vládnout jako kolektiv, potom si uvědomíme, že nepotřebujeme ,státʻ a nepotřebujeme ,vůdceʻ.

Je to všechno opravdu navržené a vedené určitými lidmi? Nebo to tvoří součást jediného superorganizmu, který je inteligentně informovaný přesto, že je infikován parazitem?


Nicméně v současné situaci lpí většina lidí na iluzi, že potřebují vůdce, iluze kterou elity, které si myslí že vládnou zbytku nás, velmi ochotně podporují. Možná si zde něco nalhávám, že jde o pouhou iluzi. Podle všeho, mnozí lidé potřebují nějakou autoritu ve svém životě, aby za ně přijala důležitá rozhodnutí ve prospěch komunity, proto aby se oni mohli pustit do práce a žít svůj každodenní život. Problém však nastává, když je jakékoliv správní struktura v lidských záležitostech infikována psychopaty. V této situaci máte parazita, který zůstává pevně napojený na jeho inteligentnějšího, produktivnějšího a vitálnějšího hostitele: masy obyčejných lidí, které mu pomýleně dávájí svoji oddanost a respekt. Dokud je udržována křehká rovnováha, kdy hostitel zůstává dostatečně zdravý, zatímco parazit je držen na uzdě, potom jako druh vydržíme aniž by nás postihl katastrofický ,syndrom zhroucení včelstev – colony collapse disorderʻ.  Stále existuje válka, otroctví, útlak, nespravedlnost a tak dále, ale vždy soupeří proti - nebo jsou zmírňovány - veřejným školstvím, sociální péčí, vytvářením pracovních míst, inovací, tvůrčím vyjádřením, sdílením, demokratickým vylepšením, odbory, lidskými právy, požadavky na vyšší mzdy, atd. – impuls který vždy přichází od mas ,zdolaʻ.

Ale to, co dnes vidíme jak probíhá po celém světě, je nejhorší možný scénář - parazit ničící svého hostitele, kompletní nerovnováha kdy psychopatický parazit pustoší tělesnou, duševní, emocionální a duchovní pohodu hostitele. Je to obzvlášť zřejmné zejména v některých západních zemích, ale žádný kout naší planety není imunní. Stále větší počet lidí ,ztrácí svoji myslʻ, stejně jako včely které náhle mizí. ,Zdravý rozumʻ obyčejných lidí, kteří mají vyšší inteligencí než jejich vládnoucí třídy, se vytratil s tím jak jsou čím dál tím nemocnější. Jejich nemoc se projevuje jako klimatický stres, který opět živí další lidský stres, dokud ...

No, dokud se nezačne znovu od nuly a dokud nebude parazitní symbióza mezi hostitelem a parazitem obnovena. Jak napsal Lobaczewski v Ponerologii:



Bakterie si nejsou vědomi toho, že budou zaživa upáleny, nebo zahrabány hluboko v zemi, spolu s lidským tělem, jehož smrt způsobí.


Celé je to jen opravdu tragické. Elity se domnívají, že vedou stádo směrem k velkým věcem. Stádo ale ve skutečnosti umírá, protože to ve skutečnosti není stádo; je to superorganizmus, který již nemůže vydržet příval psychopatických útoků na jeho ,kolektivní vůliʻ.

Takže, říkám pokusme se udělat něco jiného, ​​než ,povstat proti a získat zpět kontrolu nad institucemi vládyʻ. Zapomeňte na nové zaměstnace, kteří povedou tyto instituce: tyto instituce vůbec nepotřebujeme. Raději než se účastnit boje s tyranem, jehož myšlenkové pochody jsou pro nás tak zcela cizí, že z přímých setkání vždy vyjdeme vyčerpaní, tak říkám abysme jej v podstatě ignorovali. Ne tím, že budeme předstírat že tam není, ale tím že se od něj vnitřně distancujeme a navenek budeme hledat společenství těch kteří dělají totéž.
 
Vím, že je pro lidi těžké o tom začít vůbec přemýšlet, když jsou v současné době pod finančním nebo jiným tlakem, ale krása je v tom, že čím více pochopíte jak psychopati vládnou našemu světu, tím více se osvobodíte od iluze, že nad vámi mají jakoukoliv moc; čím více svobody získáte – té skutečné vnitřní – tím více budete moci darovat ostatním lidem a méně parazitům ...

Spatři svůj svět, spatři sám sebe, spatři svůj svět, spatři sám sebe ...

Jak řekl Joe Baegent, cesta ven je cesta dovnitř.



Žádné komentáře: