Konspirace, oficiální kultura a utajení

Na začátek článku chci jako malé vysvětlení poznamenat, že v následujícím úryvku, který napsal Richard Dolan, autor knihy UFOs and the National Security State: Chronology of a Cover-up - 1941-1973 (která již byla zběžně zmíněna ZDE a ZDE), se píše přímo o utajení fenoménu UFO ve Spojených Státech. Dolanovy poznatky přesto platní obecně a vztahují se na téměř kteroukoliv společnost.

[Konspirační Teorie.] Samotné označení slouží k automatickému zamítnutí, jako kdyby nikdo nikdy nejednal v utajení. Proto posviťme si na toto téma i s pomocí zdravého rozumu.

Spojené Státy jsou tvořené velkými organizacemi – korporace, byrokracie, „zájmové skupiny“ a tak podobně – které mají konspirativní povahu. Jsou totiž hierarchické, k jejich důležitým rozhodnutím dochází potají v rozhodnutích několika klíčových lidí, kterým není zatěžko lhát o svých aktivitách. Taková je povaha chování organizací. „Konspirace“, v tomto hlavním slova smyslu, je způsob kterým se žije po celém světě.

Uvnitř světů vojenských a zpravodajských aparátů, je tato tendence umocněna do největšího extrému. Během 40. let 20. století [...] armáda a její vědci vyvinuli v naprostém utajení nejděsivější zbraně světa... [...]

Každý, kdo zažil represivní režim ví, že k úřední manipulaci s pravdou dochází denně. Ale společnosti mají své většiny a své menšíny. V každé době a na každém místě, vládne vždy menšina a právě tato menšina uplatňuje rozhodující vliv nad tím, co můžeme nazvat oficiální kultura. Pro elity platí, že se postarají o manipulaci veřejných informací k tomu, aby zachovali současné uspořádání moci. Jde o starou hru.

[...]

Utajení pramení z vše prostupujícího a celkově zásadního prvku života v našem světě, totiž že ti co jsou na vrcholu, udělají vše co je potřeba proto, aby zachovali status quo.

Skeptici se často ptají, „Opravdu si myslíte, že by vláda mohla cokoliv tak dlouhou tajit?

Samotná otázka odráží neznalost reality, tedy že utajení je součást života v národně-bezpečnostním státě. Ve skutečnosti, odpověd zní ano a ne ne.

Ano v tom smyslu, že zatajování je součástí běžné provozní procedury, kdy veřejnost často neví nic celá desetiletí, kdy informace se dostávají k veřejnosti pouhou náhodou. Ale na druhou stranu platí i ne, v tom že … informace unikaly od samého začátku. Je nemožné udržet vše pod pokličkou. Kličovým je proto neutralizování a zdiskreditování nežádoucích informací, někdy pomocí úředního popření, jindy pomocí zástupců v médiích.

[D]ůkaz [o konspiraci], který má původ a je podepřený prostými lidmi, pravděpodobně nepřežije střet s oficiální kulturou. A potvrzení skutečné povahy [konspirací] přijde pouze poté, kdy oficiální kultura uzná za vhodné, nebo nezbytné, aby se tak stalo. Já bych na to nesázel.

Jedná se o obecně rozšířený jev, který má vliv na mnoho lidí, který produkuje zájem z vysokých kruhů, který se odehrává v téméř kompletním utajení, pro neznámé účely, neznámými agenturami, které mají přístup k neuvěřitelným zdrojům a technologii. Děsivá myšlenka a důvod k zamyšlení. [Richard Dolan, UFOs and The National Security State]