Jak byste odpověděli na otázku: kdo řídí svět? Stručná odpověď zní „bankéři“. Peníze jsou v našem systému existence klíčové, spolu s tím kdo je řídí. Moc nad penězi umožňuje moc nad lidmi. Bankéři ovládají peníze, tudíž ovládají lidstvo. Skutečně je to tak jednoduché.
První zpravodajské skupiny byly soukromé. Jejich účelem bylo zajistit, aby bankéři měli přístup k informacím dřív, než kdokoli jiný. Nejslavnější z nic byla Rothschildova skupina, které bylo natolik úspěšná, že Nathan Rothchild byl schopen oklamat účastníky londýnské burzy ohledně výsledku bitvy u Waterloo (věděl dřív než kdokoli jiný že Anglie vlastně vyhrála).
Nic se nezměnilo. Většina lidí žije v iluzi, že zpravodajské služba pracují pro stát a že stát pracuje pro lidi. Není tomu tak. Stát je veřejný prostředek, jehož prostřednictvím vládnoucí elita (bankovní/korporátní) uplaňuje moc nad lidmi a dostává se k ohromnému bohatství. Bezpečnostní služba je privátní prostředek, jehož prostřednictvím se dosahuje stejných cílů.
Bankéři napříč celou historií zakládaly kruhy a kluby. Současnost se v ničem neodlišuje. Členové těchto kruhů (které se dále člení na vnitřní, střední a vnější, některé se překrývají, některé ne) jsou spojeni stejnými hodnotami a psychologií (psychopatií a charakteropatií), krví, dědictvím, vzděláním, historií, penězmi a samozřejmě mocí, kterou chějí mít úplnou. Členové vnitřních kruhů se jen zřídka objevují na veřejnosti a obecně nezastávají posty ve veřejné správě. Naši prezidenti, premiéři, vládní ministři, politici, vysocí podnikatelé, představitelé bank a další veřejné osoby patří do středních a vnějších kruhů. Mohou migrovat směrem dovnitř, ale až po opuštění veřejné služby.
Tyto kruhy jsou tajné a jejich členy, hlavně ty ve vnitřních kruzích, téměř nikdo nezná. Kdo má konečnou moc je téma, o kterém se hojně debatuje. I když jistě existují ti, jejichž rodiny zůstaly na vrcholu po mnoho generací, není členství nutně trvalé. Vždy dochází k výzvám a silná konkurence panuje obzvlášť na nižších úrovních. Aby členové, nebo ‚hráči’ mohli stoupat vzhůru, musí být mazaní, nemilosrdní, a co je nejdůležitější, musí umět přežít. Aby si udrželi moc, musí hráči být neustále ‚ve hře’. Je důležité vědět, že i když nemáme přistup do jejich kruhů, které se nám z venčí mohou zdát jako pohodlné kluby, uvnitř panuje vysoká konkurence. To co se děje ve světě je důsledek těchto konkurujících si sil. I když obecný směr byl stanoven členy vnitřního kruhu moci, o detailech se na nejvyšších, strategických místech moci vede vždy nelítostný boj, včetně členů středních a vnějších kruhů, kteří se pohybují na taktické a územní úrovni. Přesně to se odehrává v současné ‚finanční krizi’.
Každý, kdo viděl vnitřní mechanizmus celosvětové korporce nebo banky, bude souhlasit, že uvnitř podobných organizací existují tyto dvě síly. Z venčí jsou neprůstupné a soudržné, přestože se uvnitř bojuje.
…
První úroveň, kde veřejnost vidí použití moci na světovém jevišti, probíhá přes Bilderberg Group, Trilateral Commission, Council on Foreign Relations, Mezinárodní měnový fond (IMF), Světovou banku a Banku pro mezinárodní platby (Bank for international settlements - BIS).
Zmiňované organizace mají oficiální veřejnou tvář, ale většina jejich aktivit zůstává zahalena tajemstvím nebo je zkreslena. Přesto i pouhá veřejná tvář BIS poskytuje dobrou představu o jejím dosahu a vlivu.
BIS sídlí v Basileji, Švýcarsku a je nejstarší světovou mezinárodní finanční organizací. BIS odporuje mezinárodní měnovou a finanční spolupráci a je bankou pro centrální banky. ‚Členy’ BIS jsou centrální banky, nebo měnové orgány, z 55 zemí (zde je jejich seznam), mezi ně patří i Fed, Evropská centrální banka, Banka Anglie, Banka Francie a Banka Japonska. BIS pravidelně pořádá (alespoň každé dva měsíce) setkání ředitelů a vrcholných představitelů všech členských centrálních bank. …
Další setkání, kterého se účastní vysoce postavení představitelé centrálních bank, se zaměřuje na správu měnové politiky, sledování mezinárodních finančních trhů a záležitosti centrálních bank. Klíčovým cílem BIS je podpora měnové a finanční stability. Pro docílení těchto záměrů má BIS řadu výborů, včetně dohledu nad bankovnictvím (regulace), světové finanční systémy, finanční trhy a finanční stabilita.
…
Je nutné zdůraznit, že tyto výbory nejsou pohými diskuzními fóry, ale že stanovují pravidla která řídí světový bankovní systém, pravidla která mají v mnoha případech stejnou váhu jako zákon.
Pokud pochybujete o rozsahu moci BIS, zvažte že se jedná o jednu z nejmocnějších organizací na světě, ale je pravěpodobné, že až doteď jste o její existenci nevěděli. …
Politici a jejich slova
Když se zamýšlíme nad tím, kam to vše směřuje, je nezbytné si pamatovat základní pravdu: bankovní, politická a společenská elita lže. Lžou neustále, lži jim kapou z pusy, z televize a jejich médií. Lžou bez sebemenšího úsilí a je jim to jedno. … Pokud část z toho, co prohlašují je pravdivé, pamatujte, že je to účelové a není pochyb o tom, že vše bude zabaleno okolo lži.
[zdroj]
Z předchozího útržku je patrné, že řeči politiků o absenci celosvětových pravidel a institucí, které by dohlížely nad bankovním a finančním sektorem, a kterými nás média zaplavují jsou lži. Jakékloliv volání o nutnosti zavedení dalších opatření jsou tedy další lež. Lži které nás mají o další krok přiblížit k dystopii, ve které bude mít malá menšina úplnou moc nad většinou.
Mnozí se budou snažit zesměšnit myšlenku, že současná krize byla uměle vyvolaná a budou se ptát: proč, kým, za jakým účelem. Podobá se to mouše, která neví nic o existenci pavouků a dohaduje se, zatímco se zmítá v pavučině, zda jsou pavouci skuteční či nikoliv. První věc, kterou musí moucha vzít na vědomí je, že se chytila do sítě. Jakmile dojde k tomuto závěru, přirozeně z toho vyplývá, že pavouci existují, neboť ‚pavouci budují sítě‘.
A jsme chyceni v síti, která vznikla z historicky nevídaného a závratného růstu množství peněz (viz. citát Thomas Jeffersona), neregulovaných trhů s komlexními a vysoce rizikovými finančními nátroji, podpořeno účetními standardy, které poháněly stroj chamtivosti. Není žádných pochyb o tom, že dochází k přesunu bohatství směrem od státu do bank a že panika je uměle vyvolaná. Proto se nyní zkusme podívat, kam směřujeme a jak se tam pod dohledem inženýrů reality dostaneme. zdroj:
Další článek:
Říše ekonomiky divů
[…]
Je dobře zdokumentováno, a těmi kdo skutečně pochopili velkou iluzi, které se říká světové finančnictví, důkladně zmapováno, že finanční vzestupy a následné pády jsou uměle vytvářeny finanční elitou, prostřednictvím jejich nadvlády nad bankovním systémem, kam spadají cetrální banky a politické elity, jejichž kariéry financují. Každý pád je důsledek paniky, nastartované pádem významné finanční instituce, panika, která se v médiích dále rozdmýchává prostřednictvím vypočítaného rozmístění informací do veřejné sféry. Co se týče USA, panika v roce 1907 vedla k založení Americké centrální banky (Federal Reserve, Fed), zatímco zemědělská krize v letech 1920/21 vedla ke konsolidaci rozsáhlých pozemků, krach roku 1929 k rozsáhlé konsolidaci finanční moci pro takové jako je J.P. Morgan a nastolila podmínky, které vedly k vzestupu fašismu v Evropě.
Takto budeme lépe připraveni se dívat na vše, co se děje na světě, jako součást plánu. Již nyní začíná být jasné, že v Evropě jsou tací, kteří nevidí jiné zbytí, než poskytnout Evropské centrální bance (ECB) obdobné pravomoce jakými disponuje Fed. Jsou popisováni jako ‚realisti‘ a finanční krach má sloužit jako ospravedlnění těch, kteří podporovali mrtvou Evropskou ústavu a Lisabonskou smlouvu. Jak Evropská ústava, tak i Lisabonská smlouva, byly zamítnuty v těch málo zemích, kde vlády lidem dovolily vyjádřit jejich názor.
Hlavním cílem Evropské ústavy a Lisabonské smlouvy bylo založení celoevropské centrální banky, která se má podobat americké centrální bance, v důsledku čehož by nevyhnutelně vznikla , i když se o tom nemluví, federální Evropa, kterou by ovládla malá finanční elita.
Irské 53% odmítnutí Lisabonské smlouvy mělo být, alespoň na nějakou dobu, tlustou čárou přes rozpočet federalistických plánů, i když by nebylo chytré si myslet, že nebyl připraven plán C: plánem A byla Evropská ústava, plánem B byla Lisabonská smlouva. Díky knize od Naomi Kleinové ‚Shock Doctrine‘ (Doktrína šoku), bychom neměli ani na chvíli podcenit rozsah manipulace, které jsou ti, jež usílují o světovou a regionální nadvládu, schopni proto aby upevnili svou moc a bohatství. Scénář, kde je Evropa tlačena do hluboké recese, během které, kvůli hyperinflací a pádu bank, dojde k rozpadu posledního zbytku střední třídy, kdy zbydou jen chudí, kteří budou ohýbat svá záda pod naprostou totalitou malé elity, je v současné době mnohem reálnější než před několika málo měsíci. Federální Evropa a fiskálě silná Evropská centrální banka budou představeny, spolu se „silnou“ (tzn. fašistickou) vládou, jako jediné řešení, kterého se masy budou dožadovat. Diky strachu a zmatku bude podpořeno to, co by za normálních okolností nešlo uskutečnit.
To samé platí v případě USA, které jsou rabovány takovým způsobem, že dolar diky deflaci, způsobené zadlužeností která bude pro přežití Fedu nezbytná, nevyhnutelně padne. Mnozí spekulují, že bude představena nová celoamerická měna – Amero – aby vše zachránilo pod praporem nutnosti zavedení nového systému, jinými slovy „nového začátku“.
Bude zajímavé sledovat, zda bude nově federalizované Euro, nebo nové Amero, hotovostní měnou, neboť mimo současný rozruch, je dostatek signálů, že se pomalu ale jistě blížíme k bezhotovostní společnosti. ... [zdroj]
Politici G7 se sešli, aby vymysleli ‚řešení’. Jednoduše řečeno oznámili, že se uskuteční mezinárodní setkání, jehož výsledkem bude nová Brettonwoodská dohoda a přeorganizovaní bankovnictví. Francouzský prezident Sarkozy prohlásil, že toto úsilí by mělo vést k „novému kapitalismu“ a britský premiér Gordon Brown mluvil o „velmi rozsáhlých a velmi radikálních změnách” a dále volal po „globálně uznávaných standardech dohledu a regulace”, které mají být „ve všech zemích aplikovány stejnoměrně a důsledně”.
Vypadá to, že nás dostali manévrem „doktrína šoku“. Oni (tzn. bankéři) celý problém vyvolali a nyní nám nabízejí jejich ‚řešení’, tedy něco co by bez krize, kterou teď vidíme, nemělo žádnou šanci na přijetí. Budou argumentovat, že nová technokratická, centralizovaná a autoritářská opatření jsou potřeba, přestože budou ‚bolestná’, každopádně je to pro dobro každého z nás a stejně nemáme na vybranou.
Krize jako prostředek k novému ekonomickému světovému pořádku
Zásadní kniha Naomi Kleinové ‚Shock Doctrine’ (Doktrína šoku) vysvětluje postup, při kterém se záměrně vyvolají šoky, směřováné na společnost a ekonomiku, které vedou k podmínkám, které umožní prosazení změn, které by byly, pouhé měsíce předtím než došlo k šoku nebo šokům, nemyslitelné.
Jak píše Stephen Martin, ve hře se hraje o úplnou světovou nadládu
Úplná finanční světová nadvláda: šok a hrůza v ekonomické válce
Stephen Martin
„Ale nakonec je to vláda státu, jež určuje politiku a získat pro ni lid je lehké, ať již v demokracii nebo ve fašistické či komunistické diktatuře. Je lehké lidi přesvědčit, aby podpořili svoji vládu. Potřebujete jen jim říct, že byli napadeni a pak odsoudit pacifisty pro nedostatek vlastenectví a ohrožování země. Funguje to tak všude.“
-- Herman Goring
V ekonomické válce, která v současné době probíhá, je první fáze, během které došlo k šíření fám o útoku, vše dostatečně podpořeno obrazem, pro další naplnění válečné truhlice, u konce. Byli jsme svědky pádu společnosti Lehman Brothers, která posloužila jako obětní beránek, slyšeli jsme výhružky o možnosti dalšího válčení v podobě AIG, Freedie Mac a Fannie Mae a záchranného balíčku, který přošel díky strachu a propadajícím se trhům. Veřejné truhly byly podle plánu opět o něco víc otevřeny.
Nyní přecházíme k druhé fázi ekonomického blitzkriegu a špatnou zprávou je, že jako v každé totální válce, ani zde není občan ničím jiným, než pouhým pěšákem, který bude rozstřílen. [ ] Přidružené škody v ekonomické válce, ať už v důsledku nezaplacené hypotéky, ztráty penze nebo celoživotních úspor, ztráty živobytí, nebo bezdomovectví patří ke ztrátám na bojišti.
[ ]
Šok a hrůza (shock and awe) ekonomické války vypadá následovně:
Nejdřív vytvořte šokující finanční jed. Poté potřebné prostřední, aby jed mohl obíhat v ekonomice nepřítele, v nejlepším případě tak, aby netušil že jed byl pozřen v dostatečném množství – dokud není pozdě. Island je jeden příklad. Velké množství jiných ekonomik je v bodě, kdy i oni budou ‚hlupákem který to má spočítané’. Island je pouze první na řadě, neboť když jde o to docílit finanční světové nadvlády, každá malá ekonomika se počítá, víte.
[ ] Strategie: nejdřív vytvořit a poté podat šokující finanční jed, poté mít připravenou protilátku, která bude nabídnuta spolu s podmínkami.
[ ] Jed známe pod různými jmény, ale držme se těch nejoblíbenějších: kreditní deriváty (collateralised debt obligation nebo CDO). [ ] Poté co bude dostatečné množství toxického odpadu obíhat, je možné zničit celé ekonomiky.
Na trhu se nachází další finanční jedy, a nesmíme zapomenou na ten prvotní v podobě ‚nekryté měny‘, ale i když jsou měny méně toxické, pracují delší dobu a s odlišnými protilátkami, které jsou nicméně při podání stejně šokující.
Martin ve svém článku popisuje užití Mezinárodního měnového fondu jako protilátku, která bude vypuštěna na cílovou ekonomiku. My jsme toho názoru, že i když bude MMF rozhodně použit ... na menší ekonomiky, pro budoucnost světové ekonomiky bude klíčová Nová Brettonwoodská dohoda.
...
Během posledních osmi let nám média, spolu s tvůrci finanční politiky tvrdili, že žijeme v nejlepším možném ekonomickém světě. A teď nám najednou tvrdí, abychom panikařili. Strach a panika slouží jako spoušť.
Domníváme se, že současná ‚krize‘ je jen jedním ze série šoků, ke kterým dojde během příštích dnů, týdnů, měsíců a dokonce let. Směr, kterým jsme vedeni, je viditelný. Gordon Brown, Nicholas Sarkozy a George Bush nepřetržitě propagují nutnost „Nové Brettonwoodské dohody“. Původní „Brettonwoodská dohoda“ odsouhlasená v tajnosti po dvou a půl letech plánování v roce 1944, dala vzniknout koncepci pro poválečný ekonomický řád, kterého jsme v dnešní době svědky, koncepce, která byla ve své podstatě a pojetí nespravedlivá, protože soustředila ohromné bohatství do rukou malé menšiny a vedla k nevýslovnému utrpení, hladovění a smrti těch, kteří se nacházeli mimo privilegované ekonomiky západu. Hlavní principy této dohody nadiktovaly USA, které byly celkovým vítězem druhé světové války, během které byla Evropa zcela zdevastována, jak po stránce fyzické tak i ekonomické. Volný obchod a volné trhy byly na pořadu dne, stejně tak i ‚zlatý standard‘, ve kterém byl americký dolar de facto světovou rezervní měnou.
Výsledky tohoto systému byly všem propagovány jako výhody kapitalismu volných trhů, ve kterém USA hrály roli laskavého rodiče. Skutečnost byla samozřejmě zcela odlišná: USA uplaňovaly nadvládu nad Evropou a větší částí rozvojového světa, používala svoji vojenskou sílu k potlačení a zničení těch, kteří stáli v cestě, využívala ekonomické moci a rozsáhlého aparátu informačních služeb k udržení nového imperializmu, za cenu otroctví a zabíjení milionů lidí. Kromě okovaných bot CIA, které pochodovaly napříč Latinskou Amerikou a velkou částí Asie, byl ve skutečnosti MMF, který měl potírat chudobu, spolu se Světovou bankou použit při tvorbě chudoby a znásilňování zemí.
Realita, která vznikla v důsledku Brettonwoodské dohody, byla před většinou lidí na západě pečlivě skryta a to samé bude platit i v dnešní době. Velkolepé projekty budou zabaleny do vzletných, nicméně zcela prázdných slov; za nimi bude stát peklo neúprosné síly kapitalismu volných trhů: peklo pro celý svět a každého člověka, kde bude malá elita sedět na vrcholku pyramidy.
Nic není pevně dáno, protože podobný vývoj je pokaždé dynamický, neustále se přetvářející a měnící, protože se musí přizpůsobit vlivům doby. Tudíž stále probíhá vylaďování Nového světového ekonomického pořádku, pozice nejsou hráčů jisté. Vše nicménně směřuje k světové ekonomické hegemonio uvnitř Nového světového ekonomického pořádku: na jednu stranu očekávejme vzletné projevy světových politiků o nutnosti mezinárodní spolupráce, na druhou jejich snahu posílit své vlastní pozice.
Domníváme se, že závod rekapitalizovat banky (které zcela překračuje úroveň která je v současnosti pořebná), rozsévání přehnaných tvrzení a paniky, časovaná bomba trhu s deriváty, se kterým se manipuluje a spěch změnit účetní normy, to vše je součástí uspěchaného rozmisťování hráčů.
… Domníváme se, že příští týdny budou něco, ako když vás někdo za kotníky táhne po schodech dolů, vaše hlava se uhodí na každém schodu, zatímco jsme taženi dál a dál, dokud nebudeme tak zesláblí, omlácení a zoufalí, že se budeme dožadovat a přijmeme cokoliv, co nám může poskytnout jistotu. Jistotu jídla, oblečení, střechy nad hlavou a samozřejmě bezpečnost, neboť k ničemu nedochází v izolaci a nesmíme zapomenout na ‚válku proti teroru’ která je proti nám vedena.
Další článek.
Nový ekonomomický pořádek
Není třeba zavádět nový měnový systém, přestože se nás politici snaží o této nutnosti přesvědčit. Co ale bylo během posledních 20 let třeba, je řádně regulovaný a odpovědný finanční sektor. To že jej nemáme není žádná náhoda osudu, ale spíš důsledek záměrné politiky. Greenspan sice může tvrdit, že z ničeho nic prozřel, nicméně s podobným tvrzením může jít k šípku, protože jeho postup byl záměrný a obratný, vykalkulovaný aby přesně vedl k výsledkům, které teď vidíme. Deregulace spolu s neexistující regulací v bankovnictví muselo nutně vést k extrémům. Extrém řízený chamtivostí. Raketový vzestup následovaný pádem.
Budou se snažit okolo nás nepozorovaně pronést rozličné věci, zatímco se členové mocných kruhů boudou mezi sebou tahat o moc nad sobě podobným a nadvládou nad námi. Co tedy můžeme do budoucna očekávat?
Jsme očividině svědky formování rozdílných názorových stran: evropané chtějí to, co jejich předchůdci v Bretton Woods; regulovaný, intervencionalistický kapitalismus, zatímco američané budou chtít zachovat současný stav: volné trhy, volné podnikání a volný obchod. Nakonec vyhraje americká strana, i když bude evropské straně učiněna úlitba, která nebude mít vliv na mocné, ale která opět oseká svobody běžných lidí. Dojde k dalším omezením a vniknutí do našich osobních financí.
Bude zavedena nějaká nová měna. Aby nakonec podné opatření mohlo existovat, bude potřeba rezervní měna. V tomto bodě se začnou dít zajímavé věci a právě sem směřují v současné době probíhající přesuny. Zřejmými kandidáty na statut rezervní měny jsou americký dolar a euro, i když někteří komentátoři spekulují o možnosti, že vhodnějším kandidátem může být čínský juan. Možná, že nedávný propad hodnoty eura a britské libry, je součástí přípravy, během které bude uměle nastavena směnná hodnota na danou úroveň, která bude v blízké budoucnosti využita. Dále kolují mnohé spekulace o nové severoamerické měně nazvané Amero. V současném stavu si nemyslíme, že by na měnových trzích panovalo dostatečné napětí k tomu, aby určitém území mohlo dojít k zavedení nové měny, ani dostatek času, kterého je třeba pro zavedení nových měn (stačí se podívat na euro, během jehož přijmutí je třeba splnit konvergenční kritéria a omezení rozpočtu, podobně stanovovaný MMF.
Současné dohady o tom, že dnešní instituce nejsou schopny spravovat světové záležitosti, včetně přesunů kapitálu kterými jsou jednotlivé země zavaleny naznačuje, že se v zákulisí pracuje na ustanovení světové centrální banky; nemyslíme Banku pro mezinárodní platby, která prozatím zůstává v pozadí. Pro dosažení podobného cíle může dojít k reformě MMF, ale o tom pochybujeme. Na začátek může být ustanovena komise předních centrálních bank, jejichž doporučení poslouží k založení nové světové centrální banky. Ohlušující ticho, které panuje ohledně existence Banky pro mezinárodní platby, je v tomto směřu znepokojující, protože tato banka by mohla jednoduše splnit pododnou funkci; možná že zatím nenastal ten správný čas, což naznačuje že se přibližujeme k mnohem horším problémům. Skutečný držitel moci schovaný za trůnem se vždy snaží zůstat v pozadí, aby na něj nemohla být svalena vina za nepokoje a utrpení.
Se vším co bylo řečeno existuje další možnost, která nebyla nikde jinde zmíněna: zcela nová virtuální měna. Ta by vyžadovala světovou centrální banku. A v praxi by to mohlo fungovat následovně:
Nová světová měna (‚Globo’) by nebylo hotovostní měnou a bylo by mimo dosah běžných smrtelníků, pravě jako bylo možné po Brettonwoodské dohodě vyměnit americký dolar za zlato, ale pouze v případě centrálních bank, ne u jednotlivců nebo společností.
Směnný kurs pro každou světou měnu vis-à-vis ‚Globo’ by se mohl pohybovat pouze v omezeném spektru.
S postupem času by se mezinárodní obchod a půjčky států uskutečnovaly prostřednictvím ‚Globa’, až by nakonec každý bankovní účtet, a kreditní/debitní karty, přešly na nový systém.
‚Globo’ by bylo bezhotovostní, bylo by pouze virtuální měnou. Bezhotovostní měna se zdá být dokonalým řešením pro ty, kteří si přejí vymýtit poslední zbytky svobody, přestože zavedení může nějakou dobu trvat.
Mezitím se může stát, i když to zní šíleně, že americký dolar bude znovu určen jako světová rezervní měna. Fakt, že Spojená státy zkrachovaly a dolar nemá žádnou cenu, je přesně to pravé. Bezcennost dolaru nevyhnutelně povede k další a rozsáhlejší finanční krizi, což je třeba k protlačení plánu našeho teoretického ‚Globa’. Nezapomínejme, že veškerá moc je v rukou těch, kteří řídí peníze a právě úplná moc je v sázce při budování Nového ekonomického pořádku.
Může být nedávný rýchlý růst amerického dolaru (všimněte si Sarkozyho prohlášení před několika měsíci o údajné nadhodnocenosti eura o 30%), včetně odlivu peněz k americkým cenným papírům, přípravou na podobný tah? Znamenalo by to, že by Čína i Japonsko, kteří vlastní $3 biliony v amerických cenných papírech, byly spokojeni a Amerika by ještě nějaký čas zůstala světovou ekonomickou velmocí.
Ať už se stane cokoliv, měli bychom přinejmenším očekávat vznik seskupení jakéhosi měnového bloku, nebo rovnou návrat ke světové rezervní měně. Může se stát, že průběh událostí bude natolik rychlý a každá nová krize může bude dostatečně dramatická k tomu, aby byl systém podobný ‚Globu‘ zaveden dříve, než si můžeme v současné době představit. Ospravedlnění tohoto kroku může zahrnovat široké užívání hotovosti v ‚černých ekonomikách‘, které vzniknou během prohlubující se krize, spolu s hyperinflací podobné té z období výmarské republiky, nebo rozsáhlé deflace až nebude k dostání hotovost. Každý z těchto scánářů můžou naši bankovní páni použít.
Kdesi v novém seskupení bude hrát nějakou roli zlato. Propad ‚tržní‘ ceny zlata je zcela proti finančnímu myšlení. Světový finanční systém se rozpadá a my jsme svědky klesající ceny zlata. Není pochyb že jde o manipulaci. Ale proč manipulovat zlato? Může to být tím, že stejně jako v předchozích krizích, bude zlato použito k podepření rezervní měny, zabaveno nebo nucenně vykoupeno za stanovené ‚tržní ceny‘, nebo dojde ke všem třem dohromady.
Je jisté že dojde k založení nových, nebo upravených mezinárodních institucí. Že tyto instituce budou sloužit pouze bankovní a korporační elitě je také dané. Dále můžeme očekávat, že k vynucení nového ekonomického pořádku, budou použity existující zákony proti praní špinavých peněz, terorizmu a korupci. Bylo nám řečeno, že tyto zákony mají zabránit drogovým pašerákům prát špinavé peníze, ochránit nás před terorizmem a zabránit korupci. Přesto největšími prodejci drog jsou zpravodajské agentury (skutečně si někdo myslí že nejmocnější lidé světa přenechají podnikání v honotě mnoha miliard dolarů někomu jinému?): nějvětšími teroristy světa jsou naše vlády, jejich armády, žoldáci a tajné armády, včetně celého systému ve kterém žijeme, který je prohnilý korupcí. Jaký je tedy smysl těchto zákonů? Tyto zákony mohou být pouze použity proti nám, normálním, nepsychopatickým lidem světa.
Doufáme že během našeho malého výletu do ekonomického světa divů jste nabyli dojmu, že vše není takové jaké se zdá být a že tato záměrná krize není ani ‚přirozená‘, ani neprobíhá v izolaci. Jak je slavně přisuzováno Franklinu D. Rooseveltovi, „V politice se nic neděje náhodně, pokud k něčemu došlo, bylo to zařízeno“. To samé platí o světovém finančníctví. [zdroj]
Poslední úryvek pochází z článku, který byl napsán v únoru tohoto roku, kdy se v Británii zachraňovala banka Northern Rock. Jde o úplný konec a prognóza budoucnosti je dlouhodobějšího rázu:
Kolaps bankovního systému
Když dojde ke kolapsu jako v roce 1929, následuje rozpad celé ekonomiky. Úspory jsou ztraceny (peníze přetanou mít hodnotu), dojde ke ztrátě zaměstnání a pouze věci, které jsou nezbytné k přežití, se stanou důležitými, i když i ty mohou být nedostupné a lidé začnou umírat hlady. Nicméně teď dávejte dobrý pozor: dvě věci se nikdy nemění: 1) vaše dluhy zůstávají a 2) aktiva, které dluhy financovaly, většinou zůstávají. Záleží na tom, zda zadlužení sloužilo k financování skutečných věcí, nebo jen pro financování určitého „životního stylu”, v druhém případě zůstává jen dluh a žádná aktiva spojena s tímto dluhem.
Z historieckého hlediska jsou tyto dluhy zákonně vymahatelné v plné šíři povolené zákonem: obuškem, tazerem, devítkou atd. To znamená že přijdete o vše – veškerá vaše aktiva – abyste splatili dluhy za peníze, které bankéři vytvořili a které ve skutečnosti neměla žádnou cenu, ale které byli vámi použity na financování určitého „životního stylu” (zakoupení předraženého domu nebo vozidla, dovolené, děti navštěvující soukromou školu, taneční kurzy, atd.) nebo pro pouhé přežití.
Pokud jde o extrémní případ kolapsu bank, nemusí být k dispozici žádné peníze. To se stalo díky záměru Fedu v roce 1929, když byly bankovního systému odebrány velké částky peněz, stav který byl jen částečně zvrácen během Nového údělu. V této době byl i zbytek pracujících kvůli nižším výplatám a nedostatku volných míst placen stále míň a míň, dokud banky nezabavily aktiva, kterými se ručilo za dluhy. Banky zabavovaly rodinné domy, farmy a podniky. I zdánlivě velké společnosti byly zbankrotovány a zabaveny bankéři a jejich přáteli.
Závěr
Na základě dat, která jsem zde shromáždil se domnívám, že se nás chystá úplný kolaps finančního systému. …
Bohatí nejsou stále více bohatší díky růstu cen jejich aktiv, ale díky systému, který vysává ohromné hotovostní částky, využívané ke skupování dalších a dalších skutečných aktiv, zatímco počty chudých rostou a každý den přibyde stále větší počet lidí, kteří se beznadějně snaží udržet svou životní úroveň, která nám média v reklamách prezentují jako „právo” každého z nás.
Asi nikdo by nepovažoval vlastnictví domu, auta nebo jidlo pro vlastní rodinu za „živostní nadstandard”, ne však elita. Z jejich pohedu jediné, co si masy zaslouží, jsou chatrč a hadry, tedy dokud jste schopni pracovat.
Až bude nakonec dána zelená k rozpadu systému, přijdeme najednou o věci, o kterých jsme se dříve domnívali že vlastníme. Přijdeme o naše domy, naše úspory (pokud nějaké máme), naši práci (ve většině případů) a o mnohem více. Peněžní systém se zhroutí.
V tomto bodě nám bude učiněna nabídka:
- Můžete zůstat ve vašem domě, ale bude ve vlastnictví centrální bytové společností.
- Budete pracovat na určené pozici a kredity za vykonanou práci budou použity na zaplacení vašeho ubytování u bytové společnosti.
- Budete moci cestovat firemní dopravou pouze v blízkém okolí.
- Pokud nebudete mít dostatek kreditů a nebudete prověřeni systémem, nebude vám dovoleno cestovat národně nebo mezinárodně.
- Vaše děti budou vzdělány ve firmou řízených školách způsobem který určí systém.
- Budete jíst jídlo které vám za vaše kredity poskytne firma a to bez ohledu na to, zda se jedná o stravu která vám vyhovuje.
- Nebude vám dovoleno zajímat se o obsah potravin; do jídla bude přidáno libovolné množství chemikálií zaručujících dle potřeby dlouhé skladování potravin.
- Bude vám poskytnuta zdravotní péče, jejíž úroveň bude vycházet z množství vašich kreditů a vašeho chování. Pokud se nebudete chovat tak jak je vám nařízeno, nebudete mít přístup ke zdravotní péči.
- Nikdo nepřežije mimo systém.
Budete nevolníkem v nové feudální společnosti. …
Možná si myslíte že je to moc, že jsem se zbláznil, ale chvíli se nad tím zamyslete: většina feudálních společností skončila tak, že nevolníci vzali své vidle, zaútočili na pánův zámek a zlynčovali ho.Máme v dnešní společnosti stejnou možnost?
Pochybuji o tom. Žádná možnost nakupovat bez „kreditů”, žádné nezávislé zdroje potravin, veškeré vaše komunikace, ať telefon nebo internet, budou sledované, každý váš pohyb bude sledován prostřednictvím RFID čipů, GPS nebo kamer, zatímco vaše myšlení bude tvořeno médii řízenými korporacemi, a to ani nemluvíme o širokém využití tajných vězení, mučení, válek pro zisk a terorízmus který vás udrží dostatečně vystrašené, potlačené a impotentní: nemůžete dělat vůbec nic.
Otroky už jsme, ale zprávy v bankovním systému naznačují, že nejsme daleko k tomu, až nám to bude naservírováno přímo pod nos.
Jednoduše řečeno: každý z nás už je pouhým číslem a brzy vám budou představeny nezvratné důkazy o tomto faktu. [zdroj]
A na konec krátké shrnutí. To co na světě v současné době probíhá, je další plánovaná krize, na jejímž konci bude vznik tzv. nového světového pořadku, neo-totality, ve které chce systém řídit nejen vaše tělo, ale i vaše myšlenky. Jak již bylo zmíněno, jednoduše řečeno, vše co se odvíjí na jevišti světa je boj psychopatů, lidí bez svědomí, proti zbytku nás normálních lidí. Zbytek jsou detaily.
Zdroje: Simon Davies - Reading the numbers, Simon Davies & Donald Hunt Down the Rabbit Hole towards a New Economic World Order, Perception Management and the Economic Spider's Web
![Pentagon Strike logo](https://infrakshun.files.wordpress.com/2015/03/pentagonstrike.jpg?w=509&h=189g")
Žádné komentáře:
Okomentovat