Greg Roberts
The Australian
Objem ledu na většině území Antarktidy roste, navzdory rozšířenému veřejnému přesvědčení, že v důsledku globálního oteplování taje kontinentální ledová čepice.
Výsledky z vyvrtaných ledový jader a monitorování ledu naznačují, že na většině území Antarktidy nedochází k rozsáhlému tání ledu, i když experti jsou znepokojeni ztrátou ledu na západním pobřeží kontinentu.
V Antarktidĕ se nachází 90 procent veškerého ledu na Zemi a 80 procent veškeré sladké vody. Aby došlo ke značnému vzestupu úrovnĕ hladiny moře, bylo by zapotřebí rozsáhlé tání antaktického ledového štítu a led taje v některých oblastech západní Antarktidy. Destabilizace Wilkinsova ledového šelfu se tento měsíc stala celosvětovou zprávou.
Nicméně stav ve východní Antarktidě, včetně oblasti kterou si nárokuje Austrálie, je zcela opačný.
Východní Antarktida je čtyřikrát větší než západní Antarktida a některé její oblasti se ochlazují. Zpráva od Scientific Committee on Antarctic Research, vypracovaná během setkání smluvních států Antarktického smluvního systému (Antarctic Treaty ), které proběhlo minulý týden ve Washingtonu vyzdvihlo, že jižní pól vykazuje „během posledních několika desetiletí značné ochlazení.”
Program australské Antarktické glaciologické divize (Australian Antarctic Division glaciology program), vedený Ianem Alllisonem který řekl, že ztráty v západní Antarktidě, během posledních 30 let, byly mnohokrát vyrovnané nárůstem v oblasti Rossova moře, která je jen jedním z mnoha sektorů východní Antarktidy.
„Stav mořského ledu je v Antarktidě obecně stabilizovaný, řekl Dr. Allison.
Tání mořského ledu, led držící se pevniny a pole ledových ker nemá vliv na vzestup úrovnĕ hladiny moře, protože led je ve vodě. Úroveň hladiny moře může stoupat díky ztrátám z polárníh sladkovodních ledových štítů. V Antarktidě se jedná o ztráty v podobě telení ledovců z ledových šelfů, vytvořené glaciálním pohybem na pevnině.
Minulý týden federální ministr životního prostředí Peter Garret řekl, že experti předpovídali vzestup úrovnĕ hladiny moře do roku 2100 v důsledku tání v Antarktidě až o 6 metrů, ale nejhorší scénář nastínĕn zprávou SCAR hovořil o 1.25 m.
Pan Garrett trval, že globální oteplování je zodpovědné za tání ledu napříč Antarktidou. „Nemyslím si že existují pochybnosti o tom, že to přispívá ke stavu jak na Wilkinsově šelfu, tak i obecně v Antarkditě, řekl Garrett.
Dr. Allison řekl, že nejsou žádné důkazy o zásadní změně objemu ledových šelfů ve východní Antarktidě, ani žádné náznaky že ledová čepice taje. „Jediné významné telení v Antarktidě bylo na západě,“ řekl Dr. Allison. A varoval že telení v rozsahu, který byl nedávno viděn v západní Antarktidě, nemusí být neobvyklý.
„U ledových šelfů obecně dochází k epizodickému telení a může docházet k odlamování velkých ledovců, mluvím o délce 100 nebo 200km, každých 10, 20 nebo 50 let.“
Vrty ledových jader v ledu spojeném s pevninou u australské stanice Davis ve východní Antarktidě, provedené centrem Antarctic Climate and Ecosystems Co-Operatve Research Centre ukazují, že led měl minulý rok maximální tloušťku 1.89m, nejsilnĕjší během posledních 10 let. Průměrná tloušťka ledu v Davisu od 50. let 20. st. je 1.67m.
Studie od British Antarctic Survey v odborném časopise Geophysical Research Letters, která bude brzo publikovaná, má potvrdit, že během posledních 30 let došlo podél kontinentu k nárůstu rozlohy mořského ledu.
2 komentáře:
Super překlad, díky.
Článek mi pomohl dopsat prezentaci o ledu v Arktidě / Antarktidě, díky moc.
Okomentovat