Sue Vorenberg
Santa Fe New Mexico
Slunce bez skvrn
Nezvyklé trendy, obzvlášť astronomické, patří mezi skvělý způsob jak vyvolat veřejnou paniku.
Ale vědci mají pro ty, kteří mají obavy z podivně dlouhého období bez slunečních skvrn zprávu: nečekejte že se sluneční aktivita změní přes noc.
Sluneční skvrny jsou tmavé oblasti na povrchu Slunce, způsobené intenzivní magnetickou činností. Jedná se o ukazatele přirodního koloběhu vzniklé následkem rotace plazmy uvnitř Slunce. Slunečni skrvny jsou často spojované se solárními erupcemi, prototurbolencemi a dalšími úkazy, které udávají zvýšenou sluneční činnost.
Od roku 2004 je Slunce v prodlouženėm období nízkého výskytu slunečních skvrn, což u některých lidí vyvolalo obavy, že tento stav může vést ke globálnímu ochlazení, nové době ledové, konci Slunce nebo dokonce i ke konci světa, tak jak je předpovídán v májském kalendáři.
Ale realita je taková, že tento jev je součástí přirozeného opakujícího se 11 letého slunečního cyklu, který kolísá mezi vysokou činností a nulovou aktivitou a zpět zhruba každých šest let. A i když je zajímavé, že nízký počet slunečních skrvn, pozorovaný během posledních několika let, je čtvrtým nejdelším vývojem od poloviny 17. století, nejedná se v žádném případě o důvod k panice, řekl Geoff Reeves, vesmirný fyzik v Los Alamos National Laboratory.
„Slunce je v současné době velmi klidné a poslední dobou proběhlo mnoho diskuzí o tom, jak moc klidné je a jak moc nezvyklé to je“ řekl Reeves. „Moje předpověď je taková, že nakonec dojde v jistém bodě k nárůstu poštu slunečních skrvn. Je to celkem jistá předpověď.“
Reeves dodal, že období nízké činnosti, ve kterém se nyní nacházíme, se nazývá sluneční minimum a do dnešního dne trvá 602 dnů. V běžném období solárního minima je průměr 485 dnů.
A solární minimum, které podle vědců mělo skončit v září 2008, stále pokračuje.
„Očekáváme další dny bez slunečních skvrn, zatímco by aktivita mohla začít narůstat a zrychlovat, může se stát, že během současného období solárního minima budeme mít rekordní počet dní bez skvrn, řekl Reeves.
Dále dodal, že sluneční minima zatím nebyla příliš zkoumána. K nejdelšímu z nich, pojmenované Maunderovo minimum, došlo v období mezi lety 1645 a 1715, kdy podle všeho Slunce přeskočilo jeden cyklus. V tomto období bylo pozorováno pouze zhruba 50 slunečních skrvn.
Zmiňované období je spojované s malou dobou ledovou, která začala v roce 1650 a skončila v polovině 19. století. Toto chladné období způsobilo zamrzání řek po celé Evropě a východní části USA a dále došlo v téchto oblastech k nárůstu objemu ledovců.
Alexei Pevtsov, astronom z National Solar Observatory ve Sunspot, N.M. řekl, že o vztahu těchto dvou událostí se příliš neví. Ale existují důkazy, podle kterých může malé množství slunečních skrv způsobit mírné ochlazení, způsobené v důsledku způsobu, kterým Slunce působí na vnější část zemské atmosféry.
Pevtsov dále dodal, že v období vysoké solární aktivity, můžou sluneční skrvny, erupce a další úkazy narušit satelitní komunikace a zaplavit vnější část zemské ionosféry, horní části zemské atmoféry. Ale vysoká činnost dále vytváří jakousi bublinu, obklopující celou sluneční soustavu, ta se nazývá heliosféra a zabraňuje průniku velkého množství vesmírné záření.
V období nízké aktivity bublina mizí, což umožní průnik vesmírného záření, což je radioaktivní náedek výbuchů supernov. Záření se srazí se zemskou vnější atmosférou, což vede k jejímu zmenšení a dalším změnám.
„Tento proces údajně způsobuje vznik většího množství mraků, protože se jedná o vysokoenergetické částice, které se srazí s atmosférou a ionizují ji,“ řekl Pevtsov. „Proniknou hluboko a vytvoří tak další mraky a pokud dojde k nárůstu oblačnosti, následkem je méně slunečního svitu, což může způsobit ochlazení.“
...
Kosmické záření a klimatické změny Kam se poděly všechny sluneční skvrny - blíží se doba ledova?
Žádné komentáře:
Okomentovat