Satira současného politického pohledu: Titulek: Povstání v ghettu bylo nepříměřené - evropští vůdci viní Židy z nepřiměřené reakce
Noviny New York Times považují povstání ve varšavském ghettu za „nepřiměřené”. Varšavští Židé se neměli bránit! Dnes jsou Palestinci za zvolení Hamasu a za snahu se bránit obviňování stejným způsobem.
Varšava, hlavní město Polska, se rozkládá na obou březích řeky Vistuly.
Varšava, město s 1.3 miliony obyvatel, se v roce 1919 stala hlavním městem vzkříšeného Polského státu. Před druhou světovou válkou byla hlavním centrem židovského života a kultury v Polsku. 350 000 varšavských Židů před válkou tvořilo zhruba 30 procent celkové populace města.
Varšavská židovská komunita byla největší jak v Polsku tak i v Evropě, a zároveň po New Yorku byla druhá největší na celém světě.
Po 1. zaří 1939, kdy Německo napadlo Polsko, byla Varšava vystavena těžkému leteckému a dělostřeleckému bombardování. 29. záři krátce po její kapitulaci vstoupili němečtí vojáci do Varšavy.
Necelý týden nato nařídila německá správa založení židovské rady (Judenrat) vedenou židovským inženýrem Adamem Czerniakowem. Czerniakow jako předseda židovské rady musel spravovat budoucí ghetto, včetně vykonávání německých rozkazů.
23. listopadu 1939 nařídila německá okupační správa varšavským Židů nosit bílé identifikační pásky s modrou hvězdou Davida. Německá správa uzavřela židovské školy, zabavila Židy vlastněný majetek a naverbovala židovské muže na nucené práce a rozpustila předválečné židovské spolky.
Varšavské ghetto
Němci vydali 12. října 1940 úřední nařízení na vybudování varšavského ghetta. Nařízení přikazovalo všem židovským obyvatelům Varšavy, aby se nastěhovali do určené oblasti, kterou německá správa v listopadu 1940 izolovala od zbytku města.
Ghetto bylo obehnáno zdí s ostnatým drátem vysokou přes 3 metry, která byla přísně střežena aby nedocházelo k pohybu mezi ghettem a zbytkem Varšavy.
Počet obyvatel ghetta, jehož počet narostl o Židy kteří byli donuceni přestěhovat se z nedalekých měst, byl odhadován na více než 400 000 Židů. Německá správa donutila obyvatele ghetta žit na území o rozloze 1.3 čtverečníh mil, v průměru 7.2 osob na jeden pokoj.
Kancelář židovské rady se nacházela v jižní části ghetta v ulici Grzybowska. Židovské spolky uvnitř ghetta se snažily pokrýt potřeby obyvatel ghetta bojujících o holé přežití.
Mezi sociální organizace které v ghettu fungovaly patří Jewish Mutual Aid Society, Federation of Associations in Poland for the Care of Orphans a Organization for Rehabilitation through Trainining. Tyto organizace, které byly až do konce roce 1941 financovány v New Yorku sídlící American Jewish Joint Distribution Committee, se poukoušely udržet na živu obyvatelstvo, které ve velké míře trpělo hladem, zimou a infekčními chorobami.
Množství přídělených potravin které ghettu dodávala německá správa, nebylo dostatečné pro přežití. V roce 1941 měl průměrný Žid 1125 kaloriích na den. Czerniakow si 8. května 1941 zapsal do svého deníku: „Děti umírají hlady.
Od roku 1940 až do poloviny roku 1942 zemřelo následkem hladu a nemocí 83 000 Židů. Rozsáhlé pašování potravin a léků do ghetta doplňovalo nedostatečné povolené dávky, což zabránilo aby byl počet mrtvých ještě vyšší.
Varšavský historik Emanuel Ringelblum, který byl významnou osobností v oblasti židovské svépomoci, založil tajnou společnost, která se snažila uchovat přesný záznam událostí v Němci okupovaném Polsku v období existence ghetta.
Záznam se později stal známý pod jménem „Oneg Shabbat“ („Oslava sabatu“ též známé jako Ringelblumův archív). Ringelblumův archív, který válku přežil jen částečně, je i nadále nesmírně důležitým zdrojem informací o životě v ghettu a německém postupu proti polským Židům.
Německé SS spolu s policejními jednotkami a dalšími pomocníky provedly v období od 22. července do 12. září 1942 hromadné deportace z varšavského ghetta do vyhlazovacího centra v Treblince. Němci během tohoto období deportovali do Treblinky zhruba 265 000 varšavských Židů a během operace v ghettu zabili zhruba 35 000 Židů.
V lednu roku 1943 se SS spolu s policejními jednotkami vrátily do Varšavy, tentokrát se záměrem deportovat zbytek zhruba 70 – 80 000 Židů v ghettu do židovských pracovních táborů v Lublini.
Tentokrát se však většina Židů, kteří se pochopitelně domnívali že je SS a policie chtějí deportovat do Treblinky, postavila na odpor proti deportaci, při které někteří z nich použili propašovaných ručních zbraní. Operace byla poté co SS a policie zadržely zhruba 5000 Židů zastavena a SS a policie se stáhly.
19. dubna 1943 se před zdmi ghetta objevily nové jednotky SS a policie, s úmyslem ghetto zlikvidovat a deportovat zbytek obyvatel do pracovních táborů u Lublini.
Systematický odpor obyvatel ghetta během prvních několika dnů operace si u dobře vyzbrojených jednotek SS a policie vyžádal oběti na životech. Jednotlivci a malé skupiny vzdorovali deportaci po dobu dalších čtyř týdnů předtím, než Němci operaci 16. května ukončili.
SS a policie deportovaly zhruba 42 000 přeživších Židů chycených během povstání do pracovních táborů u Poniatowa a Trawniki a do koncentračního tábora Lublin/Majdanek. Nejméně 7000 Židů zemřelo během bojů nebo skrývání v ghettu, zatímco SS a policie poslaly dalších 7000 lidí do vyhlazovacího tábora Treblinka.
Celé měsíce po likvidaci varšavského ghetta se jednotliví Židé nadále ukrývali v ruinách a občas napadali členy hlídkující německé policie. Možná až 20 000 varšavských Židů se po likvidaci ghetta skrývalo v takzvané árijské části Varšavy.
Zemská armáda (Armia Krajowa, AK), nekomunistická armáda podzemního ozbrojeného odporu, která měla své jednotky napříč Němci okupovaným Polskem, povstala proti německé okupační správě při pokusu osvobodit Varšavu.
Impulzem pro povstání byly sovětské jednotky, které se objevily na východním břehu Vistuly. Sověti ale nezasáhli a Němci nakonec v říjnu 1944 povstání potlačili a město srovnali se zemí.
Přestože Němci se zadrženými bojovníky Zemské armády jednali jako s válečnými zajatci, byli tisíce zajatců poslány do koncentračních táborů v Říši. Během povstání přišlo o život 166 000 lidí, včetně možná až 17 000 polských Židů, kteří buď bojovali po boku Zemské armády nebo byli odhaleni během skrývání.
Poté co sovětští vojácí začali opět postupovat byla 17. ledna 1945 zdevastovaná Varšava osvobozena. Podle polských údajů v městě zůstalo pouze zhruba 174 000 lidí, méně než šest procent počtu předválečného obyvatelstva. Zhruba 11 500 byli Židé. ...
Komentář: Pro lepší představu hrůzné situace které čelili polští Židé se podívejte se na tyto záběry z dokumentárního filmu BBC.
V tomto důležitém dokumentu jsou použity pouze primární zdroje, záběry a fotografie natočené a nafocené samotnými nacisty, sám komentátor žil v ghettu. Všimněte si scén ve kterých nacisté odhalili dítě s pašovanými potravinami a židovskou policii která bije své vlastní lidi.
Závěr tohoto důležitého dokumentárního filmu: „likvidace“ ghetta a povstání
![Pentagon Strike logo](https://infrakshun.files.wordpress.com/2015/03/pentagonstrike.jpg?w=509&h=189g")
Žádné komentáře:
Okomentovat